Pořád jsem přemýšlela o tom, který magor na mě házel vajíčka, když jsem onehdá procházela s Ofélií okolo jednoho ze sousedních domů. (http://www.ostrovanka.cz/zlobi-se-na-me-muj-nejvyznamejsi-soused/#more-929181 )
Každý den tam totiž vajíčka ležela rozbitá na zemi a kolem domu se vytvářel nepříjemný zápach, nehledě na to, že na dlažbě to je hned po psích výkalech druhá nepříjemná věc, do které se dá šlápnout.
Vzpomenula jsem si na Adonise, když sám před lety házel vajíčka na hlučné hosty ze sousedních barů. Ale pod tímhle domem není ani bar ani nic jiného, co by mohlo nějakého nerudného souseda rušit.
Když jsme zase šly s Ofélií jednoho rána okolo inkriminovaného domu, potkaly jsme Theodora, majitele obchodu s kumkvatem a našeho souseda. Ukázala jsem na čerstvě rozbitá vejce na zemi, zakroutila nevěřícně hlavou a říkala: „Nevíš, který blázen sem pořád hází ta vejce? Myslím, že je to někdo z posledního patra…“
Theodor se rozesmál: „To jsou holubi, mají nahoře svoje hnízdo a ta vejce jim sem tam odtamtud padají …“
A já měla za to, že je to pomsta souseda nebo svatého Spyridona!
Do jeho kostela jsem se šla podívat se svými českými kamarády, které jsem snad po dvaceti letech potkala znovu právě tady, na Korfu. Děti si zapalovaly svíčky před kostelem a já jsem jejich rodičům ukazovala, kde je patron ostrova uložen.
Vepředu v kostele leží takový proutěný košík, vedle něj jsou tužky a papíry a věřící si na ně píší svoje přání ke Spyridonovi, papírky pak složí a vhodí do košíku. Chvilku jsme je pozorovali a dohadovali se o tom, zda se to, co napíší na papírek, opravdu splní. Když tu jsme uviděli starého pána, který stál u dřevěného pultíku a na papír něco psal. Mezi uchem a ramenem držel velký dotykový telefon a křičel do něj (zřejmě na manželku): „Cože? Koho? Aha. Spyridoula, pak tvoje sestřenice a za koho ještě? Za Mariose? Ne, toho tam psát nebudu, ten mi dluží peníze. Cože? Aby mi je vrátil? No tak jo, no…“
Stejně, jako by mu manželka diktovala, co má ještě v supermarketu nakoupit, diktovala mu seznam lidí, které má na lísteček napsat. Do té doby jsem netušila, že se člověk tak pobaví i na nejsvětějším místě na ostrově.
A konečně ta třetí věc, která mě opravdu rozesmála.
Na Corfu channel, což je korfská televize, ukazovali ve zprávách reportáž o tom, jak se zahraničním turistům líbí v Řecku. Všichni jmenovali přednosti i nevýhody pobytu na ostrově nebo jinde a pak přišel na řadu Rus, který mluvil velice dobře anglicky. Když se ho ptali, jak na něj Řecko působí, zamyslel se a řekl: „Řecko je opravdu krásná vesnice. Možná nejkrásnější, kterou jsem kdy viděl…“
Bavili jsme se tím s Adonisem náramně. Pro Rusy je celé Řecko jenom vesnicí. Jak je vidět, všecko je relativní.
Krásne perličky! :-)))
🙂
Hezké 🙂
A ten Rus řekl opravdu vesnice (village) nebo country ve smyslu země? Jinak měl ale pravdu, Řecko je opravdu nejkrásnější… 🙂
vesnice-village. opravdu. jinak bychom se nesmali. asi se spletl, ale v tom kontextu, jak je rusko velika zeme, to bylo legracni.
To s těmi vajíčky je dost dobrý :-). I to ostatní, ale ti holubi jsou nej.
🙂 jo, taky jsem se pobavila. ja fakt zila v presvedceni, ze mame zas souseda magora (coz sice mame taky, ale v tomhle baraku snad ne…)
Moc roztomilé drobnosti. To diktované přání mě doslova nadchlo! 🙂
mozna bych si tu mohla poridit takovy virtualni papirek, kam by se psala prani a ja bych je tam sla pak vlozit…
Já mám dojem, že ta přání fungují i bez lístečků, my jsme si přáli potkat Pavlu, a aby na nás měla chvíli čas, a splnilo se to! A přímo před Spyridonem! 🙂
🙂
Zdravím všechny. Myslím, že většina přání se dřív nebo později splní Někdy je to milé a někdy dost bolestivé. My si u nás se sousedy často dáme společně kafíčko a u toho si krásně povídáme. Před rokem jsme řešily proč nám umírají hodní a milí lidé a neřádi nás stále otravuji.ž e to není spravedlivé. A soused – Turek nám řekl, že někdy odchod milované osoby je i proto, aby vám vaše přání bylo splněno.
A vlastně jsem zjistila, že je to přesně můj případ. Strašně jsme toužili s manželem po domečku se zahrádkou. Místo toho jsme měli malý byt v paneláku a chatu v lese u vody. A tak jsme věděli, že nás v důchodu bude čekat přezimování doma a od jara do podzimu pobyt na čerstvém vzduch na chatě. ALE Manžel zemřel, syn byl ještě malý na údržbu chaty a já to vše nezvládala. Strašně jsem se trápila a pak jsem objevila inzerát kde byl ke koupi mezonetový byt se zahrádkou. Okamžitě jsem vše prodala a dnes bydlíme za Prahou s milými sousedy a kamarády. A mě se splnil velký sen bydlet v domečku se zadrádkou. A tady snad i lépe zvládám ten smutek po manželovi, protože to nikdy nepřebolí. Ale žiju a raduji se z věcí kolem sebe a vím že skoro všechna přáníčka se mi dříve nebo později vyplní.
Přeji hezký a usměvavý den.
to je hezke, optimisticke! dekuji za mily komentar.
Cítím s vámi. Taky mně odešli blízcí – máma a táta, příliš brzy. Manžela naštěstí ještě mám. I když vás neznám, moc vám přeju, že se vám splnilo vaše přání. A souhlasím s vámi, je třeba radovat se z maličkostí.
Magdi díky.občas na mě padne splín, ale zrovna řecké melodie a návštěva Řecka mě vždy vyléčí. Také jsem byla koncem srpna na Korfu. Poprvé. Měla jsem radost jako malé dítě, že jsem na letišti potkala Pavlu a mohla se s ní na památku vyfotit. Tři dny jsme jezdily s kamarádkou podle Pavliny knížky po ostrově – a také toho moc nestihly. Je mi jasné, že se také musíme ještě vrátit a všechny ty krásy v klidu prohlédnout. V Chlomozu jsme také parkovaly na rozšířené zatáčce.
Zdravím Brno. lenka
🙂 tak ja vas taky zdravim!!
Já osobně si myslím že i Česko je moc krásná vesnice, možná i nejkrásnější.
cesko je dedinka…
Ahoj ostrovanko, v úterý jedeme na Korfu, jaké je teď u Tebe počasí a co můžeme očekávat?? Prý u vás prší nejvíce z celého Řecka. Moc díky za odpověď. Marcela
marcelo, to uz jste tady, tak vidite sami. je tu krasne, no ne?? uzijte si to!
Jasu, letos na Korfu bylo nááááádherně, jako vždy v Řecku. I když jsem byla na Korfu potřetí, pořád jsem ještě všechno nestihla. jéžiš, to je blbej výraz, jako kdyby se v Řecku někdy něco dalo stihnout. siga,siga. Mrzí mě, že nešlo procourat vesnici Chlomos, protože jsme parkovali na zákazu a jinde to nešlo. Neva, já vím, že se tam vrátím. O letošní cestě na Korfu jsem sepsala zápisky, ale nemám odvahu je uveřejňovat mimo okruh zúčastěných. Je možné vám je zaslat na osobní mail?
My jsme v Chlomosu vždy parkovali na severním okraji vesnice, je to 39°27´27,6´´N, 19°57´28,5´´E. Je to v takové prudké zatáčce za (pod) vesnicí a je tam rozšířená silnice. nevím, jestli se tam parkovat smí nebo nesmí, ale pakovali jsme tam několikrát a žádný problém (a nebyli jsem tam sami 🙂 ).
Hefkééééé! 😀 pozdravuj rodinku a významného souseda….jeho zvony miluju! 🙂 edita
budu, edi, budu!
Ted jsem Vas/Te videl v televizi (CT24 obrazek + hlas) gratuluji. Prijemny hlas jeste ke vsemu tomu talentu.
uplne se cervenam:) dekuji.
Při čtení všech zpráviček z ostrova vzpomínám, jak jsme tam letos byli a užívali si krás Korfu. I mně se podařilo Vás alespoň na chvilku vidět a odnesla jsem si podepsanou jednu z Vašich knížek. Vrátili jsme se po mnoha letech do Barbatti a překvapila nás spousta změn – ale naše plážička tam byla pořád a to bylo to hlavní.
Mám na Vás takovou neobvyklou prosbu, nebo spíš dotaz: manžel mi koupil k narozeninám olivovník v květináči a ony se na něm v letošním parném létě urodily olivy. Chtěla bych si je naložit a ochutnat svoji „úrodu“, ale nikde nemohu najít poměr slaného nálevu a dobu, po kterou musí být naložené. Pokud Vás to nebude obtěžovat, mohla byste mi to prosím zjistit? Mnohokrát děkuji za Vaši ochotu, pokud by to nešlo nevadí, budu pátrat dál.
Těším se na další zážitky z mého milovaného ostrova.
Elena
mila eleno, dekuji za vzkaz. ja jsem olivy nikdy nenakladala, ale zkuste napsat nasi expertce venusi, tak ji rikame, jmenuje se eva a to je ceska farmarka na korfu: e.prifti@seznam.cz , urcite vam rada poradi. to je skvela zprava s tim olivovnikem!!!
Díky za zprávu, hned jí napíšu o radu. Budu Vás informovat o výsledku :))).
Milá Ostrovanko, děkuji za knihy, na které jsem „náhodou“ narazila před týdnem v knihovně a hned je přečetla. Vnímám je jako oslavu života, existence,Řecka, Korfu, přírody, ale i celé Země, rodiny, dětí, cítím z nich (v nich) hlubokou moudrost a lásku ke všemu co jest. Vnímám vás jako světlo zářící do vesmíru (a ve vesmíru). Děkuji za setkání s vaší duší, bylo (je) moc milé.
Korfu miluji (jasně, Durrell), i když jsem tam ještě nebyla a podívat se tam je můj sen. A skrz Vaše knihy částečně splněný. S láskou, úctou a vděčností Libuše
mila libuse, moc vam dekuji za milou zpravu. potesila me. preji vam vse dobre!