Když jsem před téměř devatenácti lety na Korfu potkala Adonise, opravdu jsem netušila, jak jsme tak seděli na krví potřísněných plastikových židličkách před nemocničním kioskem a pili pivo, že jednou s tímhle člověkem budu trávit svůj život.
Když jsem pak zjistila, o kolik let je Adonis starší, považovala jsem to v zásadě za vyloučené. Adonis se však nevzdával. Kromě svého nesporného šarmu a kuchařského umění uplatňoval všechny trumfy, které měl v rukávu. A tak mě jednou pozval k sobě domů a pustil mi film Zahrada Bohů, který na Korfu v roce 1967 natočil Gerald Durrell.
A protože se Gerald kamarádil s Adonisovým tatínkem, obsadil do filmu i čtrnáctiletého Adonise, který zde měl hrát Durrellova kmotřence, syna řeckých diplomatů žijících v Londýně, který přijel na prázdniny na Korfu.
Adonis tvrdí, že to byly jeho nejlepší prázdniny. Jezdil po ostrově s Geraldem a filmařskou partičkou BBC, naučil se pít víno a k tomu dostal honorář, za který si koupil svoji první motorku. (Ano, ve 14 letech. Neptejte se mě, co na to říkali rodiče, ani jakto, že mohl jezdit, prostě doba byla jiná a tak se to opravdu událo…).
Film trvá jen okolo 45 minut a krásně zobrazuje Korfu v tehdejších časech, kdy zde ještě nebyly velké hotely, jen pár asfaltových silnic a skoro žádná auta.
Zamilovala jsem se do Korfu i do toho malého kluka, kterého jsem najednou viděla ve svém Adonisovi, a zatoužila po tom, abych měla takové děti.
Dnes mám dvě děti v podobném věku, jaký měl tenkrát Adonis, a vlastně za ně vděčím i tomuto filmu. Ten jsem dlouho uchovávala jako oko v hlavě jen na videokazetě, pak mi ho nějaký dobrák přehrál na CD, ale teď konečně ho někdo dal na youtube, a tak je volně k vidění. To neberu jako samozřejmost, protože na internetu nebyl k nalezení a BBC ho nechtěla nebo nemohla vydat z archivů. A tak děkuji neznámému člověku, který ho na youtube nahrál a taky mému čtenáři, který mě na něj upozornil!
A pokud máte chvilku času, tak se na něj můžete podívat zde. Pokud neumíte anglicky, vůbec to nevadí, ta slova tam totiž nejsou moc důležitá.
Úžasné Pavlo,
…a jak je vidět, Daniel je vážně tátovi moc podobný. A konečně jsem viděla naživo nejen Geralda Durrella, ale také Theodora Stefanidese.
Díky moc za to, že jsi to dala na fcb.
hm… opravdu jsou. to se nějak změnilo. dřív byl podobný mně i charakterem a teď je prostě táta. tak mám, co jsem chtěla 🙂
Už tehdy bylo Korfu krásné a dnes je ještě krásnější.Fešák už byl v mládí a je dodnes.Láska kvete v každém věku,díky bohu a to je na životě krásné,buďme rádi.Krásný snímek,Pavlo chraň si to.
díky. korfu bez těch velkých hotelů a mnoha hrůzostrašných staveb bylo určitě krásnější tenkrát, ale vývoj se asi zastavit opravdu nedá..
Je to nádhera proč se tohle nevysílá v TV?
tohle vysílala britská bbc tenkrát. od té doby to leželo někde v archivech. možná to pak ještě někdo vysílal, to nevím, každopádně jsou asi potřeba autorská práva. jsem ráda, že je to teď alespoň na youtube, snad to odtamtud nesundají.
Úžasné, dech beroucí. To bude zhruba točeno v době, kdy jme ve stejném věku běhali po pražských ulicích a vápnem zamalovávali názvy ulic v srpnu 1968.
jojo, o rok dřív… máš pravdu.
Ty dve Durellovy knihy z detstvi na Korfu patri k tomu nejhezcimu, co jsem cetl, vlastne mne to kdysi trochu zformovalo. A to, ze tak trochu zijete v tomhle pohadkovem pribehu vam asi neprestanu zavidet..:)
ty knizky jsou opravdu uzasne. jinak ty pohadkove pribehy jsou stejne jen v nasi hlave, takze je muze zit vlastne kazdy 🙂
Ty knížky jsou tři:
My family and other animals,
Birds, Beasts and Relatives,
Garden of Gods
Jinak v Řecku se odehrává i dětská knížka Oslí spiknutí (Donkey Rustlers) a pohádkový příběh Mluvící balík (Talking Parcel)…
Ve všech jsou reminiscence na pobyt na Korfu.
Naprosto skvělé, Pájo! Komu z nás se poštěstí vidět svou MLP před půlstoletím naživo v hraném filmu, navíc s takovým komparsem 😉
? Nádherný zážitek. závidím.
Zdravím tímto, premierově, i Adonise, jsouc stejného věku i zájmů.
Karolos s Kavalštejna.
Ještě něco kratšího, ale stejně vydatného »
http://www.youtube.com/watch?v=0M1yeD8EcAQ
P.S.na osvětu předešlého> ty společné zájmy jsou entomologie, gastronomie a mladý holky 😛
Karolos Z(sic!) Kavalštejna
🙂 diky za video a pozdravy rada vyridim!!
Ενδαξι, αμα μια φορά θα πατε στο μακεδονια, περιμενο σενασ στο καστρο μόι.
Χρονια πολλά για εικοενια σασ.
με χαρα! ευχαριστω! 🙂
🙂
Před cca 5 lety jsem na tomto Tvém blogu ukončil svou přispivatelskou, tehdy poměrně častou, činnost na pokyn jedné s Tvých čtenářek – ať si založím svůj vlastní blog a neotravuju svými zdejšími zážitky, podanými atypicky dlouhými komenty, zdejší ctené p.t.čtenářstvo.
Rád jsem se tomu podvolil, a nadále platí můj selfzákaz.
Jen dnes udělám malou výjimku, anžto ten film mne prostě vzal u srdíčka víc, než si kdo dovede představit. V následujícím komentáři jsem se rozhodl provést jakousi minirecenzi, spojenou s nádechem autoreflexe a vzpomínek na tehdejší dobu…
Pokud usoudíš, že je to nevhodný text, klidně jej vymaž, nebudu se zlobit, a Tebe dalších 5 let vyjmu z imaginárního rejstříku blogů, kam přispívám svými úvahami, ok?
cože? proč se řídíš pokyny čtenářek? kdo nechce komentáře číst, přece je číst nemusí, tak komentuj jak se ti zlíbí. žádný následující komentář se mi tu ale neobjevil, tak nevím, kde je??
Film jsem shlédl včera, a proto budou některé časové údaje, lovené z paměti pouze přibližné, prosím o toleranci…
Preambule : Naprostá většina dospělých (>25let) již není mezí Vámi, korfany. Aĺe ve městě bude nejméně tísícovka lidí, kteří jsou přímými potomky, či dobrými známými oné nejméně stovky tváří „komparsu“ na snímku [stopáž 18min, kostel| 28 min. slavnosti sněženek |asi 41min. dtto]
Na mém připojeném dvouminutovém videu z YT, je těch, dalších, osob též nemálo. Děti tam-dnes starci nad hrobem…
Otázka, návrh : nestálo by za to uspořádat u vás ve městě jakousi vzpominkovou akci, s projekcí tohoto snímku ve vašem kině, či amfiteátru? Každý modernější projektor má vstup USB, stačí stáhnout z YT (dokad tam je, jak sama podotýkáš jinde) na flešku a půl je hotovo, akce může být každoročně opakována…
Myslím, že fčesku NEEXISTUJE žádný podobný film z „maloměsta“ kde by bylo zachyceno tolik pasivních protagonistů, a to pán Čáslavský ve svém tv seriálu hodně snažil 😉 …
Jejda to je zas tasemnice, a to byla pouze předmluva…
Smím pokračovat? Nebo zívačka a závěrečná? Čekám pokyn, ve strůču- můj první mikroskop 1964 Meopta 350x zvětš, moje první kuře ala bažant 1974, má nejvíce diferencováná láska 13 let rozdílu 1984. Adonis jako by z oka vypad i v těch 14 , i nyní, mému mnichovskému (1988exod z kotlnky) bratránkovi Romanovi (lástmít 2014), zde mám jen přefocenou fotku z r. 74, deža vu, nechápu.
Stop.
Mňej se a nezešediv ze mne předčasně 😛
Για σου.
najifka napsal:
14.2.2013 (4.15)
Když jsi, Pájo, nadhodila toto zajímavé théma [obecně – justiční problémy čechů v GR ], také povyprávím – trojdílně, protože mám oprávněnou obavu, že souvislý delší příspěvek mi neprojde přes Tvůj spamový filtr-máš jej asi příliš“přísně“ nastaven, protože za posledních 9 měsíců, co máš nový blog, po kolapsu Malého bloguje, mi snad jeden jedinný neprošel bez drastického „ořezání/zkrácení‘, na nejnutnější informační minimum.
Posílám před vlastním povídáním toto, jsem napnut, zda to „projde“.
Zvlášt když napíšu cokoliv v cyrilici, je filtr obzvlášť rezistentní.
Zatím…
Cont. σε μησί όρα
Για σου
Odpovědět
najifka napsal:
14.2.2013 (4.40)
Pasaran, OK, zázraky se občas dějí
Takže – zde můj „zážitek“ s řeckou justicí >
Je léto 2009, a já sedím odpoledne ve stínu, nikoliv cypřiše, ale tří vzrostlých moruší těsně vedle mého stavení, v prostoru jenž můj kamarád, občas z Česka přijuchavši, nazval „Budhákovem“.
Najednou moji pozornost, jenž pluje na α a β vlnách siestového rozpoložení, upoutá neobvyklý jev-soused, na asi 100 m vzdáleném pozemku, se rozhodl spálit shrabanou suchou trávu. Oheň se však při mírném západním větříku vymknul kontrole a začal postupovat do svahu, mimo jeho pozemek, on se snažil tomu marně zamezit. Popadl jsem foťák a kameru, a vše v zárodku zdokumentoval. Pak jsem mu začal pomáhat, on mezitím zavolal hasiče, těm se po cca 1 hodině podařilo prostor asi 300x500m uhasit, mezitím přijela policie, a začlo vyšetřování, jak tento požár vznikl. Byl jsem též přizván, coby přímý svědek a podroben „vyslechu“ na místě.
České kolegiální pravidlo – „zatloukat, a zase zatloukat“ jsem uplatnil na 100%.
Čiň čertu dobře, peklem se ti odmění, platí od nepaměti- neudělal jsem dobře.
Cont. za chvíli.
Odpovědět
najifka napsal:
14.2.2013 (5.11)
Sousedovi jsem další den svěřil, že mám začátek této události zdokumentován, ale ať nemá strach, že jej v žádném případě nepoužiji jako předmět doličný proti němu (což jsem do dneška, přes následujicí události neudělal).
Sešel se podzim s létem a před stavením náhle „přistálo“policejní auto.
„Kolik zde, kirie, máte psů“ zněla otázka.
„17“ zazněla má odpověd.
„Víte o tom, že v Kavale platí místní vyhláška z roku 04, která zakazuje držení více jak dvou psů?“
„Tak to opravdu nevím, ale aby bylo jasno-ti psi nejsou až tak moji, jsou to vesměs opuštění psi, připadně jejich potomci, jichž jsem se dobrovolně ujal, a snažím se jim pomoct. “
Protáhlý xicht příslušníka, zjištění mých nacionále, po 2 týdnech řízení na místním soudě.
Zde má „plamenná“obhajoba, začala na 30 db, v závěru se zastavovali lidi na ulici nechápavě hledíc k oknům soudní budovy v centru, skončil jsem na 130 db.
Nicméně povinný soudní poplatek 40éček jsem byl nucen zaplatit, pokud bych tak neučinil, hrozilo by mi údajně 40dní natvrdo, s okamžitým nástupem, po dotazu, že tady mají sakra levný pobyt v chládku, 1€/p.d, jsem byl informován, že pobyt „tam“stojí řecký stát 7,50€/p.d a tuto částku bych po propuštění byl též nucen uhradit.
Tak jsem zaplatil oněch 40€, a s jistým pocitem hořkosti v ústech jsem se z předmětné budovy vzdálil.
Dzp, Pájo, neboj, tohle byla má traktátová premiera i s derniérou v jednom, zde.
Díky za public space, někdy třeba vrátím.
GM a MSF
Odpovědět
najifka napsal:
14.2.2013 (5.30)
OT, srr, btw., kdypa tipuješ příchod prvniho sněhu?
Zas na první jarní den, tak jako skoro každy rok, zde v Kavale?
U mne dobrý, zatím, i když-těžká mračna pokrývají dnešní ranní oblohu…
Αγιοσ Πετερόσ εινει καλόσ ανροηόρ, ελπήζο…
GEM
Odpovědět
ostrovanka napsal:
15.2.2013 (8.31)
hele, nechces si zalozit svuj blog??:)
Odpovědět
najifka napsal:
15.2.2013 (12.42)
Kdybys mne četla i jinde, věděla bys, že se tak nedávno stalo.
Jenže – není pro čechy.
Resp. pro každého.
Navíc v cizozemštině.
Ach Ti elitáři…
MSF
P.S. Btw- Psal jsem cosi o derniéře (sic!)
Odpovědět
ostrovanka napsal:
15.2.2013 (15.38)
kdyz ja mam trosku problem, ze ti moc nerozumim. a pripadam si hloupe. proste fakt netusim, o cem pises. mozna, kdybys dal odkaz na svuj blog, pak bych se zacetla a pochopila. ale mne tyhle zkratky nic nerikaji a historky jsou urcite zajimave, ale do komentaru k jinemu blogu je jich skoda.
Founded » spring 2010
Prices to enter » kombinace čísel 1,4,9
Momentálně lehce znesnadňen přístup..
Téma webu > soft hacking »
https://ccplz.net/
Uź chápeš, že tam psát o GR by bylo tak trocha fópá?
Raději participuju na cizích webech… jak prosté…
So long & καλη νηχτα
Hjůstne, hjůstne mám problém : kdy použít v psané řečtině η, ι, υ , a též ω, ο. Zlatá anglina.
Viď Adonisi, jenž promluvil za 45minut celkem 3. Úplnej Barbar Conan… :-P:-P:-P
Jakýsi Miguel pravil >
První dohoda: Nehřešte slovem
Uzavřete-li se sebou tuto dohodu, zavazujete se neubližovat a „nezaklínat“ slovem. Což v praxi znamená, že se budete stranit absolutních výroků, např. „Buď zticha, prostě neumíš zpívat.“, či jiné, nenápadnější definice: „Zpomal. Když mluvíš, není ti rozumět.“ Kam vedou podobné výroky? Vedou k vytváření menších komplexů a vnitřních problémů, které se mohou později rozvinout v horší, skutečný problém; pokud osoba není duševně obrněna proti zevním útokům. Je-li tato osobnost slabší, řekněme třeba vaše malá dcera, pravděpodobně přestane zpívat. A nejen to. Bude se cítit hloupě, a to pokaždé, kdy by měla zpívat. Pravděpodobně už nikdy moc zpívat nebude.
Osoba druhá, nařknuta, že mluví-li rychle, není jí rozumět, se může příště cítit podobně, tj. mluvím rychle = není mi rozumět, proto budu mluvit pomaleji. Kniha jednoduše popsala nejen manipulaci zvenčí, ale i samotný dopad na zmanipulovaného. Radí tedy: nemanipuluj. Když se naučíte nejprve žít s Dohodou První, pochopíte, jak funguje, jakou máte moc nad ostatními a nad svým okolím. Naučí vás myslet a pak teprve jednat, a tím obcházet nechtěnou manipulaci.
Manipulace je čin špatný, nemorální, ale jak se s ním popasovat a identifikovat jej, nás už rodiče nenaučí. Naopak, rodinné prostředí je jedno z hlavních, které nám může způsobit mnoho traumat.
Druhá dohoda: Neberte si nic osobně
Učí čtenáře vnitřnímu klidu a neprodyšnosti vůči manipulaci a komplexům. Vysvětleno na principu: člověk, který k vám hovoří, k vám hovoří jen zdánlivě. Představte si sami sebe jako zrcadla, aby vám to pomohlo vyrovnat se s tím, že dialog je vlastně veden jen jednosměrně. Ten člověk vidí jen svůj vlastní, zmatený odraz ve vás. Lidé se dívají ze svých těl jen směrem ven, svýma očima. Technicky sami sebe vnímat moc nemohou, proto to dělají skrze lidi kolem sebe. Neustále zkouší, kde jsou ty hranice, které rýsují jejich osobnost. Ty však nikdy nenajdou. Slabší jedinec vám totiž ukáže, že hranice nemáte a že si s ním můžete zacházet, jak potřebujete. Jiní vás naopak obklíčí představou, že už dávno na hranici jste a dál není kam; jste bezmocní. Okupujete-li jen 10% procent možné svobody k činům mezi vámi a osobou druhou, kolik svobody tak dáváte této osobě?
Chrr, písk
Karolos, tak tady raději neparticipuj, buď jsi mimo ty, nebo já. Nebo my tady všichni.
Provedu, neprodleně, kam mam nahlásit splnění rozkazu?
Božínku za co, za co…
Tak se tu zas dál pokytecky rozplývejte, jdu o dům dál…
tak tohle už tak trošku spamování je. já na to za těch pět let zapomněla 😀 každopádně děkuji za postřehy a názory.
Pár prvních komentářů pana Karolose mně pobavilo. A jak jsem postupoval dále tak už jsem přestával mít sílu vnímat a překládat si význam těch vět. Fak síla,s něčím podobným se málo člověk setká. Obdivuji se vaší trpělivosti. Palko
PS.Jsem tak rozvrkočen, že jsem vám zapomněl poděkovat za příspěvek k „Zahradě bohů“ a vůbec za všechny krásné vaše příspěvky. Váš Blog je pro mně opravdové potěšení. Prostě Velké díky.
to je mile! ja dekuji! trpelivost nemam. co me nebavi, to nectu 🙂
Rád poslouchám radioknihu podle vaší knihy Příběhy z olivového ostrova. Vždycky mě zajímalo, jak vidí turistickou destinaci lidé „z druhé strany“.
Díky, to mě moc těší! posloucháte ze záznamu nebo ještě večer v tu šílenou hodinu, kdy ji vysílají?