Letošní zima nás trošku zaskočila častými dešti a nevlídným počasím. I když Janýsek tuhle prohlásil, že déšť a zimu miluje a já s ním musím občas opravdu souhlasit, přece jen, všeho s mírou…
V sobotu se udělalo nádherné počasí. Domluvili jsme se s Adonisem, že si druhý den uděláme výlet na protější pevninu do Sajády a pozvali několik různorodých přátel, o kterých se za chvilku zmíním.
Zatímco já jsem byla s dětmi na kamínkové pláži na severovýchodě ostrova, kde jsme si s dalšími maminkami a dětmi dělali piknik, zazvonil mi v kabelce telefon a v něm nabručený Adonis:“Výlet zrušen, všem zavolej. Chtěl jsem dát do lodi novou baterii a omylem jsem ji nasadil obráceně a tak shořel celý elektrický systém…“.
„Hmmm… mrzuté, hlavně že neshořela loď“, pomyslela jsem si, ale bylo mi líto nejenom našeho zmařeného výletu, ale taky všech, které jsme pozvali a kteří si kvůli nám na neděli vyhradili volno.
Doma jsem Adonise zpracovala k tomu, abychom alespoň druhý den všechny pozvali na oběd a obvolala jsem kamarády a do telefonu jim vše vysvětlila a domluvila se s nimi na poledne u nás doma.
Za chvilku však volá Jacqueline, jedna z pozvaných. Holanďanka, moc milá, asi pětapadesátiletá paní, které nedávno zemřel její řecký manžel a protože oba jezdívali na své lodi a milovali moře, naším pozváním byla původně nadšená. Když jsem ale výlet odvolala, slyšela jsem z jejího hlasu hluboké zklamání. „Víš, říkala jsem si, že když nejede vaše loď, můžeme jet mojí…bude to poprvé, co ji vezmu na moře od Kostasovy smrti“, navrhla tichým hlasem. Já jsem zajásala, obvolala opět ostatní, že se výlet koná a těšila se na druhý den.
V neděli jsme se hned po snídani vypravili do přístavu, kde už čekal náš polsko-irský známý s modrým nosem, Jan, a jeden šedesátiletý Angličan James, který tady na ostrově žije se svojí starou matkou. Maminka mu výlet povolila a tak se James, který je nesmírně šarmantní a vtipný, ale naprosto závislý na své matce /možná proto ten přesun z Anglie do Řecka, tady se totiž maminčini mazánci i v šedesáti letech tolerují/, radoval jako malé dítě.
Slunce bylo vysoko na obloze a lehký vánek nás poháněl po zrcadlově lesklé hladině moře. Na vysokých kopcích na protější pevnině se bělaly zasněžené vršky a kolem nás poletovali chechtající se racci.
Janýsek s Ofélií pobíhali po palubě a houpali se na stěžni jako staří námořnící, Jacqueline se se slzami v očích zasněně dívala na obzor. Jan s Jamesem vedli nesmyslné rozhovory o barových tanečnicích a já jsem se zapřela o Adonisova záda a pozorovala vzdalující se hradby města. Jako by se v tu chvíli všechny starosti a chmurné myšlenky vzdalovaly s nimi….
Krásné,…Pájo, Tvoje příběhy berou dech. Dneska od rána u nás v Čechách svítí sluníčko, na nebi jen pár mráčků, takže skrz okno to vypadá, že už se blíží jaro…ta Vaše romantická plavba mi hned vykouzlila lepší náladu. Mějte se všichni krásně a užívejte společných chvil.
Páni, jak k tomu člověk příde, že si hnije v hnusným městě, a vy se tam máte tak výborně? Hned bych se účastnila plavby na lodi, musí to být skvělý!
petrus: na prani spolublogerky hanele jsem musela po delsi dobe napsat neco vyrazne pozitivniho. tak sjem rada, ze ti to zlepsilo naladu!
kowakova: hele, neni vsecko zlato, co se trpyti. otevri si kapitolu instituce a nemocnice nebo skola, skolka a uvidis, ze tady se taky da dost dobre hnit. a plavba na lodi je super, pokud se neprizene orkan:)
Jan bude možná navždy s vámi ufff.
ahoj ostrovanka
i vosto nume bahnhof. oder fast nur. heisst das der kleine janis mag den regen so sehr?liebe p. ich wünsche dir alles gute für die nächste runde und heute einen ganz schönen tag.gruss p.ps. heute am 24.1.08 um 11.45 h hat die sonne im hoffenster gegenüber genau in mein gesicht reflektiert – das gibts sonst nie, das muss etwas astrologisches sein, wie bein stonehenge oder so.
U nás je zrovna moc pěkně,a tak ani nezávidím výlet na lodi… Je to fajn, pluju tam s Vámi a sleduju taky vzdajující se město a přitom koukám z okna na prozářenou zahradu u rodinného domku naproti a na neposedné kosy a sýkorky …
marcanov: zda se, ze asi jo:)
p: suess von dir. danke!!!
nuli: presne, nejde o to, kde clovek je, ale jak si to uziva!
Díky! a teď zpátky k pranýřování…jinak ti tady budeme zase závidět a to je hnusná vlastnost, i když je zima 🙂
Kéž by takových bezvadných dní v Tvém životě a s Tvou rodinou na ostrově bylo co nejvíce! a propos: Všechno nejlepší k Tvým 25.-tým narozeninám!!!!!!!!!!!!!Už si ťukáme slivovičkou na Tvé zdraví! edita z valach
Bezva výlet, kolik je tam u vás teď tak stupňů? a na lodi není zima od moře? Musí to být fajn, když se počasí vydaří, a společnost k tomu.
hanele: ok, akorat mam pocit, ze uz jsem vsechno tak propranyrovala, ze uz nemam co. i kdyz, nastesti ziju v recku a tady se vzdycky neco najde:)
edita: diky, snazim se uzivat zivota po dvacitce:)
eliza: kdyz sviti slunicko, tak neni,ale jakmile zapadne, je na mori zima. stupnu? tak okolo 17-19 ve stinu, kdyz je hezky a tak 12, kdyz neni.
No ty stupně co jsi uvedla, tak to pro mne je tady u nás už tak skoro léto, když se přežene nějaký mrak, náhodou.
Otázečka
Prosím, jak dlouho se pluje plachťákem přímá vzdálenost 23 km, že tam pořád ještě nejste nebo mi něco uteklo? Dobrý vítr do plachetek
Pájo!! To je krása!
eliza: tady ty stupně nejsou tak směrodatné. když je totiž třeba deset a vlhkost 90% a leje jako z konve, je to mnohdy horsi nez v cechach 10 pod nulou.
buteo: trochu jsme se zdrzeli u retsiny. jinak jedna cesta nam trvala asi 3,5 hodiny. to je docela dost.
saro: musis sama zazit!!!
jo,Jo,JO!!