Jak se žije dětem ve vícejazyčném prostředí? Jak se žije rodičům, kteří nerozumí svému dítěti?
Když jsme se seznámili s Adonisem, neuměla jsem ani slovo řecky. Naopak Adonis uměl ale perfektně anglicky, takže jsme si dobře rozuměli a zvykli jsme si v našem vztahu mluvit jenom tímto jazykem. Pak se nám narodil Janýsek. Několik známých a příbuzných horovalo pro to, aby na něj Adonis mluvil anglicky, ale ani jeden z nás to nechtěl. A tak já jsem na Janýska mluvila česky a Adonis….“ťu ťu ňu ňu“ řecky. Nakonec to dopadlo tak, že Janýsek se naučil perfektně česky a to i přesto, že v Čechách nikdy netrávil moc času a řecky neuměl skoro vůbec, takže jsem tátovi překládala, co říká syn a synovi, co říká táta, což začalo být dost únavné.
Mezitím se celou dobu, já a Adonis bavíme anglicky, neboť i přesto, že jsem se řecky za ta léta naučila, je těžké tento zvyk měnit. Měla bych pocit, jako bych změnila partnera. Snad toho jednou využiji, až se mi manželsví omrzí. Místo chlapa změním prostě jen společnou řeč.
Pak začal Janýsek chodit do školky a řecky začal hovořit poměrně slušněl, také za ta léta pochytil hodně z angličtiny, takže už před ním nemůžeme mluvit o věcech, kterým by neměl rozumět.
Ofelie to zatím moc neřeší. Celý den jen chodí po městě, zastavuje se u každého smetí a ptá se: „co je to?“ Já odpovídám: „odpadky, fuj“, Ofelie opakuje: „odpadky, fuj“, poté: „cigáro, fuj, hovno, fuj, odpadky, fuj, papír, fuj, špína, fuj“, atd atd atd, než se kamkoliv dostaneme, trvá to celou věčnost. Zároveň ale ví, kdy sem tam něco prohodit řecky, aby okouzlila. Tohle Janýsek nikdy nedokázal, i když v jejím věku mluvil stokrát lépe než ona. Ale neměl prostě tenhle šarm. Ofélie na někoho na ulici jukne a se sklopeným zrakem pronese: „jasu“ a všichni jsou z ní úplně pryč.
Na jedné straně je tohle geniální. Děti se naučí tři jazyky jako nic a vůbec jim to nepřipadá divné. Adonis se takhle naučil trochu česky, Janýsek zase anglicky a já pochytila některé řecké výrazy pro děti, které bych se v kurzu nenaučila.
Musela jsem se smát, když mi nějací čeští turisté vyprávěli, že když je jednou Adonis ošetřoval, mluvil na ně dětskou češtinou: „bříško, bolí?, hlavička, ručíčka, nožička bolí?“
Tohle všechno má samozřejmě také svoje nevýhody. Například to, že si člověk musí dávat pozor, jak doma mluví a jak se vyjadřuje, protože všechno, co děti říkají, je vlastně jen ode mě. Nemůžu svádět jejich výrazy ani na školku nebo na špatné kamarády. To, že Ofelie říká v češtině hlavně „počkej“ a Janýsek zas tuhle při hraní s plastelínou prohlásil: „kurňa, já z toho snad chcípnu“, mě přinutilo se nad sebou zamyslet. Není komu vynadat…
Přináší to mnohé veselíMoje vnoučata na svět v Mainzi. Dcera od narození /jsou dva roky od sebe/na ně vždy česky a papá deutsch. Když měly už jít do školy a dcera státnici na Goetheho institutu, tak se jelo jenom německy, ale jezdí sem na celé léto, tak za dva dny už jedou bez problémů. Zeť jenom hody, hody a topre pivo, ale když se bavíme česky, tak mu v očích zahlédnu čím dál víc jiskřiček a mám dojem, že dost rozumí, jen dcera si stále myslí, že je to tvrdý Sasík /pardon Wolfi nieder sachsen/.
je fajn, že se děcka naučí mluvit takhle více jazyky, nebudou muset třeba absolvovat to, co ti ostatní – učení slovíčka za slovíčkem…
Tak dnes jsem se dobře zasmála:-) fakt jsi to Pájo hezky popsala..no a víš, hned mě napadlo, že děti musí umět několika jazyky najednou, ale vůbec mi nedošly ty nevýhody:-) no ale musí to být roztomilé 🙂
Taky se vždycky Pájo upřímně zasměju.A to je co říct. Měla bys to vydat jako knížku povídek..u nás v Řecku.Fakt bych Ti ji tady prodala..nebo dala jako dárek:o)
na druhou stranu,je dobre, ze A. mluvi na deti recky a Ty cesky.. u nas ma F. nekdy handicap, kdyz neco nerekne uplne 100% dobre cesky a deti se mu posklebujou…
hele a kdyz doma zahlasis ‚kurna ja z toho snad chcipnu‘ – rozumi ti Adonis? Ja uz pochytala spoustu Ibo vyrazu z Franklinovejch telefonatu, aniz bychom doma meli Ibo-Anglickej slovnik a samozrejme i on ma cit pro to kdyz po telefonu mluvim cesky ja a domysli si co asi rikam. Ale systematicky se jeden jazyk toho druheho neucime, anglictina nam zatim staci. Nebojim se ze by F. cestinu nepochytil,rozhodli-li bychom se pro to zit v Cechach. Ma na jazyky talent.Arabsky se naucil za par let zivota v Egypte bez jakejcholiv skol ci knizek. Ale ja bych s Ibo jazykem asi mela problemy, ma uplne jinou rytmiku a zvuky a ….. 😉 no, uvidime. Kazdopadne detem to pujde samo, jak rikas, to ctu na diskusnich forech multi-kulturnich rodin casto.
btw: jaktoze pises s ceskou diakritikou, mne ted napada? Je to jen klavesnici nebo mas cesky windowsy? ja uz hackum a carkam uplne odvykla a kdyz obcas zavitam na ceskej servr se zpravodajstvim tak mi pripadaj ty znaky skoro legracni. Nutno dodat ze ty cesky servry (jako idnes.cz) se nedaj pro reklamy skoro vydejchat a zpusob psani zpravodajstvi mi prijde dost neprofesialni (ale sorry to odbocuju).Tak zatim
A v jaké řeči mlčíte? A v jaké se vám zdají sny?
Hranice…zajimave je, ze prejet hranici s CR znamena pro mne i pro me deti zmenu jazyka. Dokonce i v letadle zacne N. zhruba nad hranici se mnou komunikovat vyhradne cesky. @sauvignon – u nas je to tak, ze se mi v CR zdaji ceske sny a v SRN nemecke sny. Stejne je to i s mlcenim. Jine je to s odbornymi vyrazy – odborne vyrazy a hovory a diskuze vedu temer vyhradne v NJ, mozna i proto, ze v NJ je hodne (i telogicke) odborne literatury. Je to skoda, tu cestinu ztracim…
vsem: tak me napada, ze tohle je tema asi jeste na jeden blog. legracnich zazitku je samozrejme spousta. mlcime v … tichosti a sny? je, ja vlastne vubec nevim. jsou sny cernobile nebo barevne? budu se na to muset vic soustredit a pak to napisu.
Zdravim z Thess. Tak jsem si dnes zase poprskal obrazovku:-))) Ja to zase mnel naopak, narozenej v CZ od reckych rodicu. U nas doma se zasadne mluvilo recky a kdyz jsem sel ve 3 letech do skolky tak jsem cesky neumel ani slovo:-) Ale skoro celou skolku jsem naucil recky a hlavne se naucily slovo arkuda, akruda – to jsem rval kdyz mi ostatni deti brali meho plysoveho medveda:-) Ucitelky ze mne museli mit radost:-)))
2sauvignon: mlcime si kazdej po svym, sny se mi zdaj prozitkovy & pribehovy – beze slov, a premejslim cesky i kdyz obcas uz se mi stalo ze jsem premejslela anglicky.
Taky jsem se pobavila. Hlavně nad Ofelií. Holky zkrátka uměj správně klopit oči hned od batolete. Ještě k těm snům. Nedavno mě překvapila holčička od sousedů, když říkala, že se jí zdají jen černobílé sny. To mě se zdají častěji barevné, černobílé skoro nikdy.
No tak to me fakt rozesmalo.Ja z toho asi chcipnu……..
No tak to me fakt rozesmalo.Ja z toho asi chcipnu……..
tvoje povidky jsou naprosto uzasny:-D Pis dal..Take ziju v Recku,na Krete,takze si taky dovedu zive predstavit mnoho situaci a musim rici ze to tady roste miluju:-D
„Nozicky.. rucicky..“ – vtipny, chapu. 🙂 My mame ctyrjazycnou domacnost a nekdy je to slusny babylon.
fakt? jakymi jazyky mluvite? a kde zijete?
Abych neprehanela, ctyri jazyky naraz pouzivame hlavne pri setkani s rodinou a prateli, protoze jeste nemame deti. Snoubenec je Ind a mluvi kannadsky, anglicky a nemecky. Ja samozrejme cesky, anglicky a nemecky. Kannadsky se ucim. On se uci cesky. Zijeme v Berline a spolecny jazyk je anglictina. ನಮಸ್ಕಾರ 🙂
wow, dobra kombinace! hodne stesti!!
Diky moc! Jsme spolu uz par let, tak snad nam to vydrzi – jako vam!
Pavli. Díky za skvělé počteníčko. Zase mě nakoplo o pár let zpátky,když jsme spolu seděli na lavičce. A rád na to vzpomínám.Zdenek
🙂 hezke vanoce.