„Jestli takhle pilně budeš cvičit i nadále…,“ řekl můj učitel saxofonu Napoleon a zadíval se na mě povzbudivým pohledem, (celá jsem se zapýřila radostí, vždyť jsem si přece myslela, že jsem dobrá, a opětovala Napoleonovi rádoby skromný pohled), „…budeš za deset let hrát docela obstojně.“ Dokončil Napoleon větu a já ze svých výšin v oblacích hlasitě dopadla na poplivanou dřevěnou podlahu hudebky.
Nicméně, snad pro povzbuzení, snad proto, abych doplnila počet, mne vyzval, abych hrála při velkém vánočním koncertě. Zajásala jsem. Tohle je přece jeden z mých dalších cílů!
Spyros, náš kapelník, bere svoji práci nesmírně vážně. Rozhodl se, že na koncert chce dát dohromady až sto muzikantů. Na zkoušky tedy ze začátku chodily pouze děti a já. Spyros se tváří přísně na každého opozdilce, takže se mu zanedlouho podaří něco, co je v Řecku téměř nemožné, že všichni chodí včas.
Ač nejsem žádným skalním příznivcem polek a valčíků, do Johanna Strausse, kterého jsme měli na programu, jsem se doslova zakousla. Ono je něco jiného muziku poslouchat a něco jiného ji spoluvytvářet.
Naše zkoušky přibývaly na intenzitě, takže ke konci už se konaly až čtyřikrát do týdne. Poslední týden začali chodit i dospělí zkušení hráči, se kterými známé kusy zněly o poznání lépe.
A pak nastal ten slavný den. Ráno jsme se sešli na generálku v místním divadle a večer, všichni oblečeni do slavnostního, jsme nastoupili do sálu doslova praskajícího ve švech. Vsupenky se prodávaly až do posledního místa, ale pak už se lidé pouštěli zadarmo a tak mnozí seděli na schodech divadla či se mačkali na galerii ve stoje.
Pak se zhasla světla v sále a mohlo se začít. Stočlenná kapela složená z několka generací, od dětí ve věku kolem osmi let až po staré pány přes sedmdesát, spustila.
To, co jsem stíhala, jsem hrála s vervou, to, co jsem nestíhala, jsem věrně předstírala, abych kapele nekazila celkový dojem.
Je pravda, že divadlo v Kerkyře nepatří mezi ty nejhezčí objekty. Původní divadlo, které bylo za války vybombardováno tak nahradila betonová kostka. Ale s plátnem za pódiem zobrazujícícm vídeňskou operu, a při vědomí, že Korfu je maloměsto a může být rádo, že to vůbec nějaké divadlo je, a při troše dobré vůle, si zde člověk může kulturu jaksepatří užít.
Můj pocit z koncertu byl úžasný. Byla to pro mne další zkušenost a při konečném jásavém potlesku publika po dvouhodinovém představení jsem si vzpomněla na nápis, který visí u nás v hudebce na stěně: „Když ti netleskají, cvič. Když ti tleskají, cvič ještě více…“ (Za deset let…zní mi stále v uších).
Tak hezký poslech a kdo mě najde jako první a napíše to do komentářů, tomu pošlu nějaký hezky pohled z Korfu…
video zde
ostatni videa zde
U jiných by třeba přešel
U Tebe jsem si zvykl na čistou formulaci. Maje sice slovenské základní vzdělání, trklo mě slovo v úvodu. ..celá jsem se "začepýřila"..užil bych "načepýřila", jako naježila, ptáček, když se bojí nebo zlobí, tak se načepýří. s užitím předpony za- se pak hodí jedině "zapýrila" s trošku jiným významem. Hezký den
Nejzevnější řada, asi 4. zleva :)?
buteo: mas uplnou pravdu, diky, opraveno. snad spravne.
pavla; ano! pokud chces, posli mi adresu na ostrovanka@bloguje.cz
Myslim, ze jsi z pohledu na podium na levo. Sedis jako 4 pred cervenou oponou.
Gratuluji vitezce
Úžasná akce. Divadlo je pěkné.
Na videu v čase 3:29 čtvrtá z leva. Sluší Ti to Pájo. A koncert byl určitě úžasný, krásně vám to ladilo. Posílám pozdravy do Kerkyry a gratuluji vítězce 🙂
Díky 🙂
Aj ja chcu:-)))Zdravím Pavli.Tak se mě taky podařilo zahlédnout známou osůbku.Bohužel jsem ale boj o pohled z Forfu prohrál i díky tomu,že jsem teprve před chvilkou dorazil z práce domů.Ale neva.Podívám se na fotečky z dovolené z Korfu.Akorát,že budou bez podpisu.Na ten se ale zase můžu podívat v darované knížce.Krásný večer na ostrůvek všem přeje Zdenek z vymrzlého Valašska
Musím uznat ač nemaje v lásce dechové sekce, že jsem zhlédl video celé a byl překvapen spontáností publika, kvalitou orchestru se zabývat je zbatečné – bylo to na výbornou, a poznati Tě , nebylo možné poněvadž jsme se nikdy osobně asi nepotkali, i tak super zážitek i bez účasti. pa do Kerkyry . Míra
Sakryš Pájo máš fakt slavný sajty – chodí sem i nigerijci:-). Jinak moc hezké počítadlo.
Tak mi ještě napadá, aby Ti pak nepřišli tzv. nigerijské maily:-)
david, petrus: spravne, presne tak.
van: divadlo pekne diky te latce, ktera vypada jako videnska opera:)
wilson: tak priste:)
chalara: ja dechovku taky nikdy nemusela a vida, ted je to vsecko jinak.
mara: jasne, ja jsem propojena s nigerijsou mafii:) ale kdybys pozorne cetl, vedel bys, ze v nigerii zije taky nekolik cesek a jedna z nich zalozila nadaci, o ktere jsem tu nedavno psala.
Milá Pájo,děkuji za úžasný zážitek. Také jsem tě poznala, také přišla pozdě, ale byla jsem odměněna dopředu. Pan dirigent je sympaťák, dirigoval i obecenstvo :-).
jakpak bychom tě nepoznali! a kdybych přece jen měla trošku výpadek, v červnu si tě prohlídnu do sytosti! Zvu tě na bezedné pivo! zdravím z valach za všechny. Edita
A jó teď si vybavuju, že jsi o nějaké té nadaci psala v minulém roce – že jdou prostředky přímo…To víš já jsem sklerotik a kolikrát si nevybavuju co bylo včera natož v minulém roce. Doma mi doporučují Ginko bilobu:-)).
Moc pěkné, btw, ten dirigent je taky fešák 🙂
Nevěřil bych, že se na tak malém ostrůvku najde tolik lidí, kteří dají dohromady tak velkou dobrou dechovku a přestože moje hobby je dixieland, ladící dechovka s minimem chybiček se dobře poslouchala.
Páni…!!!
nuli: je pravda, ze obecenstvo tady v recku je uplne jine. nekdy je z nej clovek na mrtvici, ale na druhou stranu je o hodne spontannejsi. mozna se o tom nekdy rozepisu vic.
edith: a ja tebe na 5:)
mara: nic si z toho nedelej, nejsi v tom sam…
dita: pres pocatecni neduveru, pred vice nez dvema roky, jsem si dirigenta opravdu oblibila.
honza sr.: diky, a to neni jedina. v kerkyre jsou velke dechovky 3 a na zbytku ostrova dalsich 15…dostal jste odpoved na mail??
papaja: a damy…:)
je to prostě hrůza, samé trubky, klarinety, flauty … natož chlapi. chlapečci a nezralé dívky, … tož pořádnou hezkou ženskou se saxíkem ukážou jenou třikrát
to paja: Mail jsem samozřejmě dostal, dík, hlavně, že se ta muzika líbila. Pokud je na Korfu tolik dechovek, jak píšete, na tak málo lidí, asi už neplatí jen, že "Co Čech to muzikant", ale i Korfané (i s Češkami 🙂 umí.
😀
Stříbrná šála, dirigent je fešák, hraje vám to super a divadlo moc dobré:-))
miropp: nene, je jich tam vic. treba tenor saxofon… a co klarinet a fletny?
honza sr.: co korfan, to muzikant…
mod: diky diky, to platno dela hodne:)