Věčný boj s internetovými šmejdy

Myslela jsem, že mně se to stát nemůže. Vždycky jsem zachraňovala od šmejdů především své staré rodiče, kteří kažou chvilku někomu naletěli. Teď jsem ale úplně pitomě naletěla já. Na facebooku se mi zobrazila reklama na super slevy na mé oblíbené boty značky Camper. https://www.campereuoutlets.com/

Ty slevy byly tak strašně lákavé, že jsem jen zběžně prohlédla stránku, bylo 2.ledna, takže jsem brala v potaz povánoční možnosti nízkých cen, a jala se objednávat boty. Ještě teď si klepu na čelo nad svým, podvodníky zcela zmanipulovaným, přemýšlením: „Páni, tyhle krásné boty, které normálně stojí 150 eur jsou tu za 28 eur? Tak to bych si mohla koupit tyhle jarní, asi bych potřebovala ještě jedny podzimní a letní sandály už mám taky v hrozném stavu. A co tyhle bačkůrky? Ty tu nemůžu nechat, když jsou tak levné. Nechám si je v Praze u maminky, ať nemusím pořád nosit ty propocené bačkory pro návštěvy…“ Ano, vím, co si právě myslíte. Já bych si to o vás myslela taky.

Takže jsem vzala svoji kartu a chtěla zaplatil 102 eur. Bylo mi trošku divné, že moje karta z KB odmítla platbu uskutečnit, takže jsem trošku naštvaně na české banky vzala Adonisovu kartu, se kterou to šlo úplně lehce. Když jsem mu později řekla, že jsem si na jeho kartu koupila boty, nemůžu s čistým svědomím říct, že by jásal. Vlastně byl docela dost naštvaný. Jenže na té stránce je odpočítáván čas, už mi zbývaly jen dva dny a několik hodin a kdoví, kolik lidí si ve slevách ty boty koupí a na mě pak už ty krásné červené nezbydou!! Uklidnil se až když jsem mu řekla, že to je jeho dárek k mým narozeninám, mávnul tedy rukou a na celou historii zapomněl.

Hned po zakoupení mi přišel potvrzovací email, kde byly vypsané přesně kódy bot, které jsem zakoupila a informace, že mě budou kontaktovat hned, jakmile zásilku odešlou. Jediné, co mi bylo trošku divné, že email, ze kterého to přišlo, se jmenoval service7. No dobrá, i Camper přece může mít různé departmenty, ne?

Hned na druhý den přišel ze Service7 další mail, kde mi píšou, že moje zásilka byla odeslána a mám ji očekávat od China post, k tomu bylo přiloženo i tracking number, tedy číslo, pod kterým mohu zásilku sledovat. To, že by mi poslali Camper boty z Číny, mě sice trochu zarazilo, ale zase která firma, byť španělská, už dnes nevyrábí v Číně, že? Lhala jsem si dále do kapsy. V nejhorším holt budu mít čínské napodobeniny. Ale pokud to budou umět napodobit tak pohodlně, tak čert to vem, za ty prachy…

Pak už jsem tedy sledovala, kudy moje boty cestují. Za dva týdny byly na celnici v Athénách! „Pro pána krále! Snad nebudu muset ještě platit clo?“ vyděsila jsem se. Naštěstí zbytečně.

Po téměř třech týdnech mi totiž konečně přišlo oznámení o zásilce na poště. Adonis šel zrovna na procházku, tak jsem ho prosila, ať mi ji vyzvedne. Přinesl mi takový malý měkký balíček, který jsem tedy nedůvěřivě otevřela a našla v něm falešnou šálu značky Burberry. Nejdřív jsem pojala podezření, že to je balíček Ofélie, která si s kamarádkou občas něco objednává z Číny na kamarádčinu jakousi aplikaci, i když jsem se divila, že by si zrovna objednala takovouhle šálu. Ano, samozřejmě, že ve mě podezření hlodalo, ale čekala jsem, až přijde Ofélie ze školy. Když se na mě po mé otázce podívala, jako bych  byla dušeně narušená, musela jsem si přiznat: ano, byla jsem napálena.

šála, dle obálky, v hodnotě 12 dolarů. Pravá stojí 470 dolarů… 🙂

To, že jsem přišla o dárek k narozeninám a Adonis o sto eur, mě nepálilo tak strašně, jako fakt, že naše peníze dostali nějací podvodníci, na které zcela jistě nikdo nemůže. A když jsem otevřela jejich stránky, které ještě stále existují , a tam viděla počítadlo- pozor, už jen dva dny, deset hodin a 20 minut a 8 vteřin budou trvat naše superslevy, vzedmula se ve mně touha ty bastardy nějak dohnat.

Nejprve jsem jim tedy poslala asi osm mailů, kde se dožaduji svých práv. Ty zůstaly samozřejmě bez odpovědi. Pak jsem napsala další mail na opravdové Camper centrum, ale neměla jsem trpělivost čekat, zda mi odpoví, tak jsem zavolala na jeijich zákaznickou linku a  ptala se, zda skutečně camper outlet není jejich firma. Museli mi s politováním oznámit, že opravdu není, je to podvod a nejsem ani první ani poslední. Pak jsem strávila mraky hodin na internetu, abych našla nějakou internetovou policii, kde by se internetová kriminalita dala nahlásit. Ale víte, že to není tak jednoduché? Policie ČR tuto „službu“ kdysi snad měla, ale zrušila, řecká policie mi odeslala automatickou odpověď, že případ evidují, ale mám se obrátit na policejní stanici v místě svého bydliště. (Představa, jak sepisuji po hodinách čekání na policii protokol, který se založí na věky věků amen někam do šanonu, mě doslova vyděsila). Pak jsem našla formulář FBI, který se dá vyplnit, i ten jsem vyplnila. Pak jsem zablokovala kartu Adonise (bankovní úřednice se velmi divila tomu, proč to dělám, prý karta jen tak lehce vykrást nejde…). Potom jsem dostala oficiální email od Camper, že se opravdu jedná o podvod a že s tím nemohou nic moc dělat, snad zvažují právní kroky. Pak jsem našla na internetu online poradce společnosti VISA, ten mě upřímně politoval a řekl mi, ať zkusím kontaktovat svoji banku.

I někteří známí mi radili, ať zkusím banku a na internetu jsem se dočetla, že pokud banka chce…, může si peníze stáhnout zpět. Bankovní úřednice sice tvrdila, že to nejde, ale tu jsem tedy obešla a napsala na centrálu banky, kde jsem celý příběh popsala a řekla, že mi to dporučila společnost VISA, která si je jistá, že naše banka to vyřešit umí a musí.

K mému velkému překvapení volala Adonisovi ta stejná bankovní úřednice v devět večer, že z centrály dostala moji reklamaci, tak že mi pošle reklamační formulář, který mám vyplnit a dodat všechny důkazy. To jsem skutečně udělala: foto šály i s balíčkem, potvrzení objednávky, moje emaily podvodníkům, i email do společnosti Camper.

A pak se začaly dít zvláštní věci. Nevím, z které strany to na šmejdy přišlo, ale najednou jsem od nich dostala email:

Vážený zákazníku, můžete nám poslat fotografii zboží, které Vám přišlo, i s obálkou? (Kdo si kromě mě schovává obálku??). Prosíme, nebojte se, vypítráme, kde se stala chyba. …

Odeslala jsem foto šály se stručným popiskem: falešná šála Burberry, a další den mi přišel nový email: (Tentokrát už z adresy Service14):

Vážený zákazníku,  problém jsme odhalili, je to naše logistické oddělení, které pro množství zakázek zaměnilo zboží. Nebojte se, vše vyřešíme.  Přejete si zboží vyměnit za to Vaše objednané?

Odpověděla jsem stručně: okamžitě mi pošlete mé peníze zpět.

Po pár dnech mi přišel email z banky, že mi 102 eur vracejí na účet. Měla jsem radost velikou, protože jsem sama sobě slíbila, že pokud mi peníze vrátí, částku zdvojnásobím  a půlku pošlu na jídelnu v Jemenu a další věnuju na nějakou jinou bohulibou činnost. Vždyť z těchto peněz se v naší jídelně v Jemenu nají osm lidí celý měsíc!!! (www.pomuzujakmuzu.cz )

Drzost šmejdů ale ještě nebyla u konce. Po dalších dvou dnech mi přišel email tohoto znění:

Vážený zákazníku, prosím, pochopte, že tohle je problém kurýra, na který nemáme vliv. Zkoušeli jsme Váš problém řešit hned od začátku, prosili jsme dopravní společnost, ať se s námi podělí o náklady, ale ta to odmítla. Jsme tak rozzlobeni a tak bezmocní!

Nabízíme Vám tedy vrácení 40 procent ze zaplacené částky. To je nejlepší možné řešení a hned, jak budete souhlasit, pošleme Vám je na účet….

Nevěřila jsem vlastním očím. Teď, když už mám své peníze, prostě jsem to napsat musela:

Děláte si legraci? Jste podvodníci a nahlásila jsem vás na policii, FBI, v bance, která mi peníze již vrátila. Camper potvrdil, že proti vám zahájí trestní stíhání a já o vás budu psát tak dlouho, dokud nezmizíte.

Když jste mě napálili, nemohli jste vědět, že já se nedám. Zloději musejí být potrestáni. Takže se raději schovejte…

Vím, že je to dětinské a že se mi teď směje celá čínská či jaká parta, ale já  věřím, že boj se zlem se vzdávat nemá. Čas, který jsem tímto strávila, má zcela jistě vyšší hodnotu než sto eur, ale představa, že se tohle dá dělat zcela beztrestně, mi přijde zoufalá. Proto taky píšu tento článek. Braňte se, nedejte se a pokud znáte někoho, kdo se nechal napálit, pošlete mu tento text. Jen tak můžeme zabránit tomu, aby si z nás kdekdo na internetu dělal dobrý den a živil se naší nepozorností.