Čtyři roky uběhly od posledního příběhu Rusky Natálie a Angličana Jana, který se zdál mít happy end. Natálii se nějakým blíže neurčeným způsobem podařilo dostat se do Anglie a tam žít se svým mužem. Dlouho jsme o nich pak neslyšeli, až asi před rokem mi zavolala jedna Angličanka žijící zde na Korfu, a oznámila mi, že se Jan oběsil. Nic víc mi nemohla říct, protože víc sama nevěděla.
Bylo mi to opravdu líto. Po těch letech, kdy se Jan a Natálie snažili být spolu a konečně se jim to povedlo, kdy se Natálie naučila obstojně anglicky, aby jim prostředníka nemusela dělat její dospělá dcera Olga, poté, co si splnili svůj sen, Jan ukončil svůj život. Nešlo mi to do hlavy, ale neměla jsem kontakt na nikoho, kdo by mi to trochu objasnil.
Uběhl více než rok a sem na Korfu včera dorazil můj bratranec, kterého jsem ve svém životě viděla jen párkrát. Přivezl s sebou svého syna, krásnou ruskou přítelkyni a sto plzeňských piv. Seděli jsme tak v pozdních večerních hodinách u nás doma a snažili se překonat nejrůznější jazykové bariéry. Nasťa, jeho přítelkyně mluví jen rusky, Adonisova čeština je jen základní a ruština neexistující, tak aby Nasťu potěšil, pouštěl jí ze svého chytrého telefonu, který si nedávno pořídil, kanál youtube se sovětskou hymnou. Nasťa setřela slzu dojetí a já jsem se jí svojí neuvěřitelně špatnou ruštinou vyptávala, odkud vlastně je a jak se s bratrancem seznámili. Vyprávěla mi, že přijela letos na jaře do Prahy na pár dní obdivovat krásy našeho úžasného hlavního města a první člověk, který ji oslovil, byl právě můj bratranec. Nejdřív na ni mluvil asi čtvrt hodiny česky a když mu neodpovídala, připadalo mu to divné. Pak pochopil, že nerozumí, tak jí tu samou řeč zopakoval v ruštině a to ji přesvědčilo o tom, že Češi jsou národ milý a můj bratranec vskutku šarmantní.
Zmínila, že pochází z města zvaného Saratov. Já, ač kromě Moskvy a Petrohradu téměř žádná ruská města neznám, jsem si zahrála na chytrou a pokývala hlavou: „Myslíš Saratov na Volge?“ Nasťa se na mě překvapeně zadívala: „Ano, ty ho znáš?“
„Ne,“ zasmála jsem se. „Ale znala jsem jistou Natálii, která odtamtud pocházela.“ A pak jsem ve stručnosti převyprávěla srdcervoucí příběh Natálie a Jana. Nasťa se na mě chvilku zkoumavě dívala a pak se zeptala: „Měla takové vlnité plavé vlasy? Zubařka?“ Teď jsem zase nechápala já: „Ano, jak to víš?“
„Její dcera Olga je moje nejlepší kamarádka,“ odvětila Nasťa. Ovšem netušila, že celý příběh, který důvěrně znala z vyprávění, se odehrál právě na Korfu v těsné blízkosti sestřenice člověka, se kterým se měla seznámit v Praze a začít s ním chodit.
A tak i když celý původně romantický příběh skončil tragicky, je krásné znovu a znovu zjišťovat, že naše planeta je jedna malá vesnice a náhody snad vlastně ani neexistují. (Anebo existují? Možná si pro jistotu půjdu dnes vsadit Sportku…)
(Pro nové čtenáře, kteří příběh jana a Natálie neznají, přidávám odkazy níže).
Tak to je mi líto, snad se dozvíš více. při přečtení článků minulých mne také zajímá jak dopadli khamira a nikos??? Jinak při kliknutí na ty odkazy na mne vylítla nějaká příšerná seznamka…asi červík… tak na to jukni.
khamira a nikos? pripomen mi, o koho slo? mne nic nevyskakuje. tak se treba potrebujes seznamit a google to vi?? 🙂
U toho článku o Janovi a Natálii jsi se snažla seznámit Nikose a khamiru. Kteří komentovali oba Tvé vyprávění…. tak mne zajímalo, jak to dopadlo s nima. No vidíš, to mne nenapadlo, že se potřebuji s někým seznámit…..
jo ahaaaa!!!!! myslim, ze to nedopadlo…:)
Odkazy se mi zobrazují v pořádku. Raději doporučuji projet PC antivirákem.
můžete mi poradit jak? Mám avast a cccleaner, stačí to?Moc se v tom nevyznám, přiznávám…
Marcelo nejsem žádný IT odborník, ale ccleaner je jenom čistič. U Avastu dejte určitě důkladnější kontrolu po restartu. Můžete zkusit i Eset online scaner(ten se nemusí instalovat).
Milá Pájo, právě, že náhody existují:-). Před pár dny se mi stalo totéž – vyprávěla jsem cosi o komsi komusi – a té dotyčné byli ti dotyční známi, ačkoliv bych to nikdy nečekala! Jak říká obchodník s bižu v pohádce Lotrando a Zubejda (mé velmi oblíbené pohádce): Inu, svět je malý a o náhody v něm není nouze …
V životě prý nic není náhoda a vše se děje, tak jak se dít má. Říká se, že jsme všichni propojení, ale jak koukám, tak někdy až moc – hezký příběh. Oba mám v paměti, neboť jsem čerstvě znova přečetl tvou knihu Pod Cypřišem…
Hmm přivezl sto piv – to určitě nepřiletěl letadlem :).
Jináč mě se zase stalo, že můj svědek ze svatby má přítelkyni a ta dříve nějaký ten rok chodila s přítelem ségry mojí ženy. A ségra mojí ženy byla zase její svědkyně. Takže na svatbě jsem kromě svých rozvedených rodičů musel řešit i jejich sezení při společném obědě.
Žádost o rozhovor
Dobrý den,
omlouvám se, že se ozvývám tímto způsobem ale nenašla jsem jiný kontakt.
Jmenuji se Kateřina Chumová a jsem z vydavatelství Burda Praha. Velmi mě zaujalo, čemu a se věnujete se proto se na Vás obracím s prosbou o rozhovor do našeho připravovaného speciálu, který bude kombinovat zajímavosti, unikátní profese a křížovky. Jednalo by se o rozhovor v rozsahu cca. 7 otázek týkajících se Vaší osoby, které by samozřejmě nebyl problém zaslat emailem. Myslím, že rozhovor právě s Vámi by byl mimořádně zajímavým oživěním.
Předem Vám děkuji za Váš čas i případnou odpověď.
S pozdravem a přáním krásného dne Kateřina Chumová (katerina.chumova@burda.cz)
Příběh je to silný…
… osobně se nemohu zbavit dojmu, že je za tím vším (způsob jakým se pozemský konec celého příběhu zvláštní cestou dostal zase zpět k Ostrovance) možná prosba o pomoc duši zemřelého Jana. Věřící člověk, katolík a odešel vlastní rukou…
“ Odpočinutí lehké dej mu Pane…“ – kdo umí, věří, chce (či to vše dohromady) snadno doplní.
kdovi…. kazdopadne nad tim porad dumam…
Svět je malý, to je fakt… Třeba v roce 1974 moje maminka v práci oslavovala s Janou Smetanovou narození malé Pavly. Toto krásné miminko bylo dcerou bratra jejího muže Tomáše. A malému Tomáškovi přibyla nová sestřenice. Později to byla také ona, kdo Janě volal do práce záchranku a neviděla už ji nikdy živou… ale to je jiná historie… možná je to náhoda, možná jen shoda jmen…
uffff. neuveritelne. to samozrejme neni shoda jmen. diky!
Pavlo,tvé příběhy čtu od doby,kdy jsem byla v San Stefanosu.Moc se mi líbí a do Řecka jezdím 3x ročně.Jen bych ti chtěla vysvětlit ,proč se Jan oběsil.Znám několik Rusek či Ukrajinek a vím,že jsou to zlatokopky.Udělají vše pro to,aby se dostaly do lepšího a svého bývalého kopnou do zadku při první příležitosti,když natrefějí na mužského ,který je o level výše,než ten jejich.Zrovna jsem další příklad měla u našeho nájemníka.Slovák si vzal Ukrajinku,dostal jí do Čech,pracoval na ni,zatímco ona dělala,že má kašel a nemůže pracovat.Nakonec sbalila jeho stavbyvedoucího.Její ségra si polepšila ještě více tím samým způsobem a má nyní bohatého podnikatele ve stavebnictví. Toho se zatím drží,nemusí do práce a na nikoho bohatšího zatím nenarazila…. je toho o mnoho víc,co jsem poznala.Takže to,co jsi zažila,jako že byli zamilovaný,to byla z její strany jenom přetvářka,kdežto Jan jí miloval doopravdy.Ztratil původní manželku a pak mu Natálie zřejmě řekla,že ho nemilovala a odešla od něj za lepším.Tímto varuji všechny muže…pozor na Rusandy,jsou krásné,sexy,ale falešné jako kočky….
ireno, ahoj, s timhle nesouhlasim v tomto konkretnim pripade. jan byl alkoholik a nemel ani vindru. natalie byla zubarka, jeji muz v rusku matematik, ona sama tady pracovala, aby si vydelala. byla pilna. bylo ji skoro sedesat a janovi asi 55. ja myslim, ze se obesil, protoze fakt hodne pil a moc nepracoval a musel dokazat, ze ma urcity prijem, aby tam s nim ta zena mohla byt, a to proste nedokazal. totalne selhal. on o sebevrazde mluvil v zasade dost casto, kdyz to prehnal s pitim…:(
Pavlo,Natálii se tímto omlouvám, ona je ještě jiná,poctivá generace.Já mám příkladů několik z generace o půlku mladší,než ona.A slabí muži to řeší alkoholem.Proto Slovák,když od něj odešla před rokem „ukašlaná“Světlana se naložil do lihu.Trpělivost došla na jaře jeho zaměstnavateli a vyhodil ho z práce a nyní došla i mě a hned jak přijedu zpět z Řecka,napíšu mu výpověď.Teď si nebudu kazit dovolenou.Musím si užívat Řecko,takové,jako ještě je.Zrovna píší,kolik ostrovů je na prodej a za kolik http://www.novinky.cz/ekonomika/377037-recko-zahajilo-prodej-svych-ostrovu-nektere-jsou-za-hubicku.html . Lehko se Řekové dostali k placení eurem,ale schválně je nestrašili omezeními a zákony,prodejem státního majetku. Auta nemusí svítit na silnicích,maminka veze na motorce dvě děti před sebou,pláže patří všem,nikde se nebudují příšerné umělé cyklostezky, cítíme se tam ještě svobodně.Ale bojím se o osud Řecka,dopadnou prodaný celému světu,jako my a nakonec prodají i svou hrdost.Stále se utěšujeme,že to s námi už vydrží,neb jsem skoro stejně stará jako Natálie,ale doba se mění strašně rychle a můj strach o Řecko,které je mým druhým domovem také.Asi Tsipras neměl jinou možnost,tak zvolil menší zlo,ale díky jeho bývalému programu,čímž se stal on a Syriza populární si myslím něco o vlastizradě.Přeji pěkný zbytek léta a už se přeorientovávám na příjemnější myšlenky na mou milovanou Asprovaltu a těším se na další příběhy.
alkoholik … v tom případě, pokud si vzal život, by to mohlo být tak, že měl depresivní onemocnění, alkoholik byl až druhotně, protože tu depresi zapíjel, jak to bývá.
No a nic jiného s tím nedělal, bohužel, a šlo to dál … a bez pomoci pak už nemoh :((