Tentokrát začala po tříměsíčních prázdninách ve středu 11. září. Ofélie se svým baťůžkem šla na vysvěcení své základky a já jsem vezla Janise do jeho nové školy, po šesté třídě se tu totiž chodí na tříleté gymnázium.
Janis (už mu musím přestat říkat Janýsek, když už je tak velký) si vybral hudební gymnázium, proti kterému tady většina lidí brojí. I Adonis byl zásadně proti, prý se tam kromě muziky nic neučí, doslechl se. Jenže v ostatních školách se taky nic neučí a to ani tu muziku, takže proč ne, pomyslela jsem si zase já. Pak jsem se ptala lidí, kteří na té škole své děti mají nebo měli a všichni měli samé potitivní zprávy – že škola je víceméně stejně špatná jako všechny ostatní, ale aspoň se tu učí hudbu, děti mají stejné nebo podobné zájmy a jako parta jsou prý opravdu vynikající. A tak bylo rozhodnuto. A kromě toho jsem si řekla, že to můžeme zkusit a kdyžtak školu změnit. Na druhou stranu není nic horšího, než když si dítě něco tak moc přeje a rodiče mu to nedovolí. Může mít pak celý život pocit, že kdyby mu to tenkrát bývali dovolili, byl by z něj minimálně prezident zeměkoule nebo alespoň Řecka, a to si samozřejmě nemohu vzít na triko. Co kdybych zabránila zemi v takovém štěstí.
Škola je malá, betonová, celkem ošklivá budova, jak už tak řecké školy bývají, s betonovým dvorkem na kterém jsou do kruhu postavené betonové stupně, které se zde honosně nazývají amfiteátr. Na něm posedávají mladé líbající se dvojice. Vůbec si nedovedu představit, že i můj malý klouček se tu časem bude muchlat s nějakým děvčetem, které mu zřejmě ani nebudu moci vybrat…
Na dvorku roste několik olivovníků a při ranní modlitbě se děti mohou kochat výhledem na záliv Kommeno s malebným kostelíkem.
Janis se tváří suverénně, jako by sem odjakživa patřil. Snažím se vžít do jeho pocitů, ale moc mi to nejde. Já bych měla žaludční nevolnost už od rána a knedlík v krku. On se však prochází po dvorku, nakukuje do učeben hudby a pohvizduje si.
Po vysvěcení školy knězem se děti rozcházejí do svých tříd a ředitel si nás svolává a oznamuje, že zítra a v pátek bude škola, ale od pondělka začnou opakované stávky. Hezky nám to začíná. Školní autobusy budou děti přivážet z hlavního města a z jihu ostrova, ale pro děti ze severu zatím autobusy nejsou, tak se musejí dopravovat ostrovní linkou.
I započala stávka v pondělí a tak si Janis liboval, jakou má prima školu, Ofélie při vstávání jen tiše záviděla, ale ne dlouho, protože u nich ve škole začala stávka hned v úterý.
Jak je zvykem, stávka celkem nic převratného nepřinesla a skončila už za pár dní, takže se školy daly do pohybu. Janis si libuje, jak je to ve škole prima, což umocňuje mé podezření, že tam asi nic nedělají. Nedávno přišel domů asi o hodinu později, takže než dorazil, začala jsem si dělat trochu obavy.
Když konečně dorazil, vyprávěl mi, že mu řidič školního autobusu řekl, že pro něj a nějakého dalšího kluka nemá místo a ujel. Takže Janis čekal, že se pro něj vrátí, když se ale po hodině nedočkal, rozhodl se, že půjde pěšky (12km…), pak ale potkal učitelku, ta mu půjčila peníze na linkový autobus a tak přijel sám.
Volala jsem docela rozčarovaná panu řediteli, který mi řekl, že řidič je úplný idiot, se kterým se zrovna strašně pohádal, a jestli bych mohla sepsat stížnost a poslat mu ji druhý den po Janisovi.
To jsem taky udělala a pak se zamyslela nad tím, že kdyby už nic jiného, škola mé dítě naučí zřejmě jisté samostatnosti. A to taky není k zahození…
Jak se říká – život je nejlepší škola a opravdu to tak je…aspoň u našich dětí se mi to potvrzuje. Hodně štěstí! edita
presne…
To jsem se skoro pobavila, hned jak v telce mluvili o stávkách učitělů v Řecku, tak jsem si říkala – co Pája a její děti. Teda – já si pomyslela, co Janýsek a Ofélie a ono bych vlastně nějakou zdrobnělinou (jakou?) měla oslovovat jen mladší slečnu! A ta věta o vyhledávání dívenky pro Janise, ta by se mohla tesat :-).m
:)) hned, jak jsem tu vetu dopsala, musela jsem se tomu smat. podvedomi je liska podsita:)
Jestli ten pop neodflákl to vysvěcování.
no, zda se, ze tentokrat to odflakla cela pravoslavna cirkev. pokud se jim to da dat za vinu. ale na nekoho se to shodit musi..
No jo, školní historky z Řecka mám obzvlášť ráda, i když někdy je to opravdu dost smutné..
podle toho, z jakeho uhlu pohledu to clovek vidi. kdyz vis, ze to nezmenis a vezmes to jako fakt, pak se tim da docela dobre bavit.
Nezapomenu, když jsem byla s kamarádkou celý den v její škole ( něco jako naše VOŠ)…učitelé se se naprosto nepozastavovali nad tím, že tam je ve třídě i někdo nový, koho nikdy neviděli. A morálka ve třídě byla silné kafe i na mě- ignorace autority neuvěřitelná..
Když už nebudeš moct Janýskovi vybrat správné děvče ty, třeba napoví svatý Spyridon 🙂
nedelam si iluze, ze by to byl nekdo z nas. ani ja, ani soused…
Ty jo… no nevim, ale na tohle bych asi nedala… nikdy jste neuvazovali o zmene mista, kdyz tam jsou ty skoly tak spatne? Tohle je jeden z duvodu, proc ja nechci zit v cr, a to mi ceska skola ve srovnani s tim, co pises ty, pripada docela kvalitni…
sedmi, vsecko je relativni. kde jsou dobre skoly. a muzeme tam zit? je tam dobre pocasi, budeme tam mit praci a domov? je tam bezpecno? budeme tam stastni?? skola proste neni vsechno…
Škola – tedy místo, kdy nabývám vědomosti – opravdu není vše. Jsem teď na začátku druháku na výšce a mám čím dál tím více pocit, že všechno to vědění se dá poměrně jednoduše doučit, kdyžto charakter, formování osobnosti a přístup k životu nikoli a to považuji za mnohem důležitější, protože to neovlivňuje naše činy jen v práci, ale úplně všude a vlastně nám to umožní (nebo ne) být šťastný.
honziku, ty bys s timhle sloganem mohl rovnou promovat!!! :))
Milá Pavlo , dlouho jsem na Tvých stránkách nebyla a zase jsem si moc početla. Tvoje knížky jsem četla jedním dechem a až budeš v Praze tak se určitě zúčastním. Moc hezké psaníčko.
No nevím, už mám děti velké ale to školství? Musíš vybírat :-). I v ČR se musí vybírat.
Jinak v Řecku jsem byla 2x a moc se mi tam líbilo. Doufám že se ještě podívám. Zdraví moc čtenářka Irma.
Mila Irmo, az bude ceho se ucastnit, urcite to sem napisu. Diky za vzkaz a mej se krasne.
Já se přiznám, že skoro každý den proklepnu adresu „Ostrovanka“ a když objevím nový článek, hned ho zhltnu. Mám tak zlepšenou náladu minimálně na celý den. Váš pohledna svět je kouzelně optimistický a nepřeji si nic víc, než aby vám vydržel. Mimochodem na funkci rodiče není tak náročné vstávat k dítěti když má teplotu, nebo pofoukat bolavé kolínko. Největší pecka je, když se dítě osamostatňuje a začne dělat věci, které máte odžité a odpřemýšlené a vaše rady jsou úplně nanic, protože to dítě to udělá podle svého a natluče si nos. :-))
jo, jo, rodicovstvi je ten nejtezsi ukol, zda se. ale vlastne ze vseho nejtezsi je byt detem prikladem. to je fakticky narez…
Ahoj Pavlo,
mám dotaz: mají děti na tom gymnáziu také povinné doučování, jak je tomu na prvním stupni řeckých základních škol? Rodiče to platí, nemýlím-li se.
ahoj lenko, povinne neni zadne doucovani, to je dobrovolne. ja jsem proti tomuhle systemu, ale az si deti nebudou vedet rady a ja taky ne, pak se uvidi…
Letos mi odmaturoval i druhý syn byla jsem ráda že mi skončily starosti se školou.Pak přišlo září a mě je smutno že už nemám žádného školáka.Takže užívejte školy dokud můžete s pozdravem Marcela
marcelo, diky, nejak podvedome to taky tak citim…
Dobrý večér.Omlouvám se, sem to zrovna nepatří ale nevím jak mám dál pokračovat.Před pár dny jsem zaslal dotaz ohledně dovolené v příštim roce ve studiích Kahlua ještě mi nebylo odpovězeno a tak nevím zda to došlo správně.Nerad bych něco promeškal neboť o tuto destinaci velice stojím.Znovu děkuji za pochopení. Petr matouš.
petre, ted je po sezone, tak edita, majitelka kahluy, asi trosku odpociva. mejte strpeni, ja ji napisu.