Oproti předpovědím počasí, které byly velmi příznivé, dnes ráno foukal silný studený vítr. Šli jsme se s Adonisem ještě před snídaní projít kolem moře. Ulice Kerkyry byly po ránu ještě téměř liduprázdné.
Po cestě mi Adonis vyprávěl, že chce dnes upéct česnekový chleba. Zpátky jsme to tedy vzali přes centrum města a stavili se v supermarketu, který jako jediný prodává tak nedostatkové a vzácné zboží, jakým je žitná mouka.
Adonis si vzal čtyři balíčky, pohoršil se nad vysokou cenou a kráčel k pokladně. O dva zákazníky před námi stál starý muž, který zrovna platil. Adonis na něj zavolal: „Tasso!“ Starý muž se ohlédl a usmál se: „Nazdar, doktore, jak se daří?“ „Prosím tě, počkej na mě, až zaplatíš, potřebuju se tě na něco zeptat,“ řekla Adonis místo odpovědi.
„Kdo to je?“ Zajímala jsem se. „Jeden starý pekař,“ odpověděl Adonis, rychle zaplatil a hnal se ke staříkovi, který na něj poslušně čekal u východu.
„Tasso, jak dlouho jsi dělal pekaře?“ Otázal se Adonis. Stařík se usmál, poškrábal se za uchem a chvilku se zamyslel: „Asi padesát let. Moment, možná padesát pět let…“
Adonis odložil tašku s moukou na zem: „Tak mi poraď nějaký trik na pečení chleba. Já totiž peču, víš…“ Povzdechla jsem si a odložila svoji tašku na zem, tohle vypadá na dlouho. Nejdřív bude stařík muset vyslechnout všechno o stavbě pece, pak o správné teplotě, zdravotních potížích a nakonec si ještě vyslechne něco o ošklivé dani z nemovitosti, která Adonisovi zvýšila tlak na 220.
Tassos se otázal: „Dáváš do té žitné mouky i trošku bílé? Jinak ti to těsto nevykyne…“ „Dávám,“ přisvědčil můj úžasný muž.
„Dáváš tolik a tolik kvásku na tohle množství mouky? Vyptával se Tassos dál. Adonis přikývnul.
„A co překládání těsta? Překládás pořádně?“ Adonis opět přikývnul. „A teplota pece?“ Můj muž začal vykládat celý postup a teď jen vášnivě přikyvoval Tassos. Nakonec se Tassos zeptal: „A je ten váš chleba dobrý?“ A když Adonis zase přikývnul, podivil se: „A na co ses mě teda chtěl zeptat?“
„No, jestli nemáš nějaký dobrý trik na pečení chleba,“ žádostivě se na staříka podíval. „Ne, žádný trik nemám, děláš to dobře…“ Odvětil stařík a vzal si svůj nákup.
Podívala jsem se na hodinky, bylo o dvacet pět minut později a já jsem začala chápat, kam ten náš čas tak utíká…
Také doma „peču“ domácí chleba a je výborný. Sice nemám pec jako Adonis, takže poslouží trouba, ale výsledek je super, finančně i časově nenáročný a provoní celý byt. Jen strašně dlouho kyne, takže příprava večer, přes noc kyne a dopoledne peču. Má křupavou kůrčičku a jen se po něm zapráší.
to je uzasne. mas nejake „triky“??:)
Zkopírovala jsem návod:
CHLEBA BEZ HNĚTENÍ
Pozn.1: Chleba kyne 8-12h, takže příprava je ideální ráno před odchodem do práce nebo naopak v pátek večer před sobotním ranním pečením.
U jednotlivých kroků je čas, který vám to zabere, abyste
se nelekli, že je to moc složité.
Pozn.2: Ani moc nádobí nenaděláte. Na celé pečení budete potřebovat: mísu, gumovou stěrku, hrnek
250ml, vál, skleněný pekáč s poklopem nebo hrnec s pokličkou vhodný do trouby (prostě cokoliv
zavíratelné objemu cca 2l).
Pozn.3: Jeden chleba včetně el. energie vychází na 15Kč.
Nasypeme do mísy a nasucho zamícháme:
– 3 hrnky hladké mouky (hrnek obyč cca 250ml, mouka obyč, v případě tmavé chlebové, špaldové
atd. chleba tolik nenakyne a je tužší a uvnitř vlhčí)
– 1 lžička sušeného droždí ( na dva chleby rozdělím napůlky jeden pytlík, ale jsou to potom spíš 2
lžičky na každý chleba)
– 1,5 lžičky soli (osobně dávám 2 lžičky)
– 1 lžička drceného kmínu (osobně dávám 2 lžičky)
– Podle chuti můžete přimíchat cibulku, česnek, bylinky, semínka, škvarky…
Do zamíchané směsi nalijeme 1,5 hrnku vody (přiměřeně, přiměřeně, raději hustší, líp se s ním pak
dál pracuje).
Vznikne nevzhledné těsto, které přikryjeme utěrkou.
…………………………………….………………3 minuty
Necháme 8-12hodin kynout, těsto vyndáme na pomoučený vál a gumovou
stěrkou nebo pomoučenýma rukama roztaháme
na placku cca 2-4cm tlustou.
……………………………………….. 1min práce
Necháme 15min odpočívat.
Těsto přeložíme na třetiny „zvrchu a zespodu“ a
na třetiny „zleva a zprava“.
…………………………………….. 0,5min práce
Necháme 30min zakryté utěrkou odpočívat.
Poté ještě dalších 30min, ale to už si zapneme
troubu na 230°C a rovnou v ní
necháme nahřát pekáč s pokličkou.
Přendáme do horkého pekáčku. Můžeme zase
nahoru něčím posypat.
…………………………………….. 0,5min práce
Pečeme 30min při 230°C. Pak sundáme
pokličku a pečeme ještě dalších 15min
Těch 5 minut práce stojí za to!!!
Vyzkoušejte, my jsme moc spokojeni s receptem.
dekuju moc, zkusim navrhnout:)
Když se dá Adonis do pečení,tak to musí u vás krásně vonět.Strašně rád vočmuchávám v pekařství ,ale ještě raději se láduji tím čerstvým teplým pečivem(samotným bez ničeho).A pak jenom ležím a funím a je mi moooc dobře.
jo! a nejlepsi je cerstvy chleba, ktery si jen tak namacis do olivoveho oleje. mnam!!
Máčet chleba v olivovém oleji jsem zkoušel i v Čechách, ale prodává se u nás olej nějaký divný,- takový trpký….
čechy…
zbynku, u nas je fakt potiz sehnat dobry olivovy olej, to je jedna vec. a druha vec je podle meho nazoru ta, ze nektere veci chutnaji jinak v recku a jinak v cesku. treba pouzo piju zasadne zde a v cesku bych se ho ani nedotkla a naopak v cechach miluju nakladany hermelin, ale pri pomysleni, ze bych ho jdla na korfu, je mi spatne…
I u nás se dá koupit kvalitní – pravý řecký— http://www.gtq.cz/
Taky doma pečeme chleba. Ten kupovaný už nikde není k jídlu. Melou do něj vše neprodané a tak – hnus. Ze začátku mi vadilo droždí, takže bez a zadělává /manželka/ večer a ráno peče. Poctivě překládá, takže už se netvoří ty velké díry a je boží. Barvu kůrky nedokáží nikde ani po jejich barvení /a že barví všude/ a ta vůně.
Má dvě nevýhody. Není to levnější, naopak. Dobrá žitná mouka je dražší a sníme ho jednou tolik.
Taky k nám do kopců přišlo jaro. Sníh taje, ale ne k vůli teplu, ale že celé dny prší a tak to bílé konečně mizí. Hezký den do Kerkyry.
buteo, taky hezke jaro a diky za navstevu!
My teda chléb nepečeme, ale máme rádi takový ten polotmavý, šťavnatý český. Mimochodem, kde se dá v Řecku koupit dobrý chleba? My jsme zatím vždycky narazili na takový bílý, nasládlý, buchtovitý, drobivý, s tlustou kůrkou. Takže do Řecka jezdíme na dovolenou strašně rádi, ale vždycky se těšíme domů na chleba 🙂
…. z ještě to zkouším jednou – nebyl by ten recept na fasoládu? 🙂 díííííky ….
jejdamane… omlouvam se. ja se adonise ptala a mezitim uz jsme to zase zapomnela. je to tak jednoduche, musims e zeptat znovu. pripominej se klidne vickrat nebo napis mail na pavla74@hotmail.com a pak na to snad nezapomenu.
Díky, tak už jsem se mailem připomenul. M.
Pavlo, chapem ta! Moj muz tiez robi doma pokusy s pecenim kvaskoveho chleba. Stale studuje na nete a hlada tie spravne „triky“. Pokazde ma chlieb iny len nie idealny. Teraz zhana osatku bez ktorej nemoze byt , lebo chlieb musi v nej kysnut! Vazi rozne druhy muky a potom ich miesa dohromady…no co ti budem hovorit, ked sa chlap nudi, tak vymysla taketo veci. Jedno ma na tom ale uspokojuje a to, ze ked raz konecne upecie dobry kvaskovy chlieb, bude na dobre zdravie celej rodiny.
Pekne dni na Korfu zelam.
diky a at se chleba povede!
Mně to připadá takové pěkně vícevýznamové: „Ne, žádný trik nemám, děláš to dobře…“ Tahle pravda se přece dá použít na cokoliv v našich životech.
Hezký den přeji a díky za pěkné myšlenky 🙂
caymane, kde jsi?????? to jsem rada, ze ses ozval!!! pises jeste?
Tak takto, skromne, si chlap-laik vyrozprava pochvalu od chlapa-odbornika? Odkukavam.:-) Paci sa mi tato mentalita. Viera
🙂 to je fakt, to me nenapadlo to vzit z tohoto uhlu pohledu.