Celé léto jsem přemýšlela o tom, že si musím pořídit nějaký přístroj na cesty. Chytrý mobil nebo tablet? Vzhledem k tomu, že mamince někdo ukradl starý netbook, který mi vezla (viz předposlední článek), dumala jsem, co dál. Nakonec jsem se rozhodla pro tablet a to z toho důvodu, abych na cestách mohla kromě čtení také psát, což se (měla jsem dojem) na mobilu moc nedá. Možná nějaké sms a facebookové zprávy, ale žádné blogy. (A taky a hlavně proto, že se bojím závislostí, ke kterým tíhnu, jako čert kříže, a představa, že pak budu pořád něco fotit a dávat na facebook a že se budu každou minutu dívat, co kdo olajkoval, mě upřímně děsila.) I pořídila jsem si tedy takový jednoduchý tablet v poslední zářijovou sobotu. V neděli jsem zjistila, že se nedá nabít a v pondělí, v den mého odletu, mi ho v obchodě překvapivě vyměnili za jiný. Skvělé. Konečně jsem měla poznat to blaho, jež prožívají všichni, co tablet již delší dobu vlastní!
Janis mi ukázal, jak se dá nabourat do téměř jakékoliv wifi kdekoliv na světě (jak užitečné mít pubertálního synka), já jsem získala pocit, že je to hračka, a začala se těšit na své neustálé propojení se světem (ze kterého mám ale také zároveň takovou hrůzu).
Po pár dnech tabletování jsem zjistila, že sotva odpovím na email, nebo napíšu něco na facebook, ale na delší psaní tenhle přístroj prostě není. Pak jsem zjistila, že Janisův program na nabourávání se do cizího internetu jsem zřejmě nepochopila, protože se mi to ani jednou nepodařilo. A tak jsem si vlastně užívala skoro celý měsíc bez připojení s celým světem, ale zato propojená se svými starými i novými přáteli v Čechách a ve Švýcarsku a bylo mi fajn.
Asi po třech dnech, co jsem odjela, mi volal Adonis (který si chytrý telefon pořídil v létě, protože ač internetový panic, potřeboval fotit nějaké dokumenty a přišlo mu lepší je fotit na mobil, než si kupovat foťák. Pak se ale do smartfounu zamiloval tak, že se dokonce naučil používat některé jeho funkce, takže si celé léto hledal válečné songy na youtube a obšťastňoval jimi naše četné návštěvy…), že jeho telefon má problém a že mu v obchodě nechtějí dát náhradní, dokud tento za tři týdny nepřijde opravený z Athén. A protože si na propojení se světem internetu zvykl tak, že už bez něj nemůže existovat, radostně mi hlásal, že si koupil nový telefon, který mi pak laskavě věnuje, až se vrátím.
„Ty nevíš, že jsme celé léto mluvili o pro a proti a že jsem se rozhodla pro tablet, který jsem si nakonec koupila?“ Odpověděla jsem nasupeně jako totálně nevděčná a nemilující manželka. Adonis reagoval značně podrážděně: „Tak já ti z lásky koupím mobil, který ti chci dát a ty jsi na mě takhle protivná? Tak fajn, dám ho prostě někomu na ulici…“ To mě dopálilo ještě víc: „Tys ho ale koupil z lásky k sobě, ne ke mně, a to jen proto, že nevydržíš tři týdny bez internetu! Zvýšila jsem hlas (a každý manželský poradce by v tu chvíli zaúpěl: žena má být za každých okolností diplomatka!!) Adonis třísknul svým novým (mým novým) mobilem a přerušení utichlo.
Mezitím jsem si s několika málo zbylými občany této planety, kteří, stejně jako já, holdují staré Nokii, notovala, jak je ta stará tlačítková Nokie geniální, jak na ní člověk prostě nemůže být závislý (už jste viděli závisláka na cigaretové žvýkačce?), jak nesnášíme, když mají lidi pořád na stole svoje smartfouny a o čemkoliv se v hospodě bavíme, oni hned googlují, aby mohli lépe argumentovat, a při té příležitosti projedou poslední události na facebooku, které rychle okomentují a olajkují, aby si toho nikdo nevšimnul, v horším případě to dělají úplně okatě a je jim jedno, že ostatní se u stolu baví.
Pak jsem odcestovala z Čech, Adonisovi napsala sms, ať dá mobil Janisovi k Vánocům, protože ten bude mít stokrát větší radost, než bych měla já, a v Curychu jsem si snažila koupit si jídzenku na vlak přes internet. Ale můj tablet neměl připojení. Můj kamarád Peter se bryskně nabídnul, že mi jídzenku koupí přes svůj mobil a pošle mailem (tak už i Peter ma smartfoun? Můj hippie kamarád, který není ani na facebooku? Prý to má kvůli jízdenkám na vlak, je to praktické, vysvětloval mi trošku zahanbeně). Pak koupil jídzenku asi během půl minuty, ale zjistili jsme, že se prostě nedá přeposlat. Peter by mi musel na cestu buď půjčit svůj telefon nebo jet se mnou, což nedávalo smysl. Ani švýcarská úřednice u přepážky nedokázala poradit, až její kolega, po dlouhém dohadování, navrhnul, že Peter může udělat fotografii (screen print) obrazovky a přeposlat mi ji, a s největší pravděpodobností to průvodčí uzná, v nejhorším prý zaplatím jakousi pokutu. (Uznal, naštěstí).
Pak jsem konečně dorazila domů. Přijela jsem i se svojí švýcarskou kamarádkou Isabellou a její celou rodinkou (manžel a dvě malé děti), kteří se rozhodli udělat si dovolenou na týden zase u nás. Adonis i Isabellin manžel mi celý týden vysvětlovali výhody chytrých telefonů. A já jsem tak trošku nalomená. Nezradím tím sama sebe? Svoji image? Můj okruh přátel Nokie? Budu se na sebe moci podívat do zrcadla? (Ofélie mi na to řekla, že prý smartfouny mají i zrcátko, což je v tomto věku pro ni jedna z nejdůležitějších funkcí…). Nestanu se závislou? Nevysměje se mi Adonis a nebude pak tvrdit, že měl jako VŽDY pravdu? A tak váhám a přemýšlím, co dál. Co bude s mým foťákem a diktafonem? Co s mojí Nokií?? Co si myslíte vy? Každá rada dobrá.
Jednoznačně je ale prima být zase doma (a tím nemyslím jen u svého počítače) 🙂
Jsem stejná věková skupina a jsem na tom úplně stejně, mám 8 let starý tlačítkový mobil Samsung a popravdě řečeno, dokud se nerozbije, určitě ho nevyměním:-)Moje dcera se mi směje, že jsem jediná, kdo ještě používá takovou vykopávku a nemá profil na fcb (tak mám teď radost, že jsme dvě:-))
Jinak tablet vlastníme také a musím přiznat, že na podzim na Korfu nám docela posloužil, tak si teď říkám, že se budu muset už vážně dcery zeptat, jak že se tam k té wifi vlastně připojila….:-DD
Pozdrav z Česka zasílá Renata:-)
mila renato, to je super. ja fb vlastnim, je to skvely prostor pro reklamu a kdyz chce clovek neco hodne rychle rozhlasit. a ted uz vlastnim i chytry telefon, pod tihou argumentu jsem se pro nej rozhodla, ale dusi budu i nadale v nokia clubu :))))
Tablet nemám, ale dá se k němu dokoupit klávesnice pro lepší psaní jako pouzdro: http://www.elektroplus.cz/ybk-1000bk-pouzdro-s-klavesnici-yenkee/
Nebo se dají třeba sehnat i na Aukru. Dělají se různé velikosti – nevím jakou má tvůj tablet velikost. Jináč klasické psaní na tabletu mi připadá stejné jako na mobilu – tedy za trest. Není nad psaní všema deseti.
A jináč závislost na telefonu je stejná, ať má člověk chytrý tel. nebo hloupý. I dříve pamatuju lidi, kteří psali spoustu sms a pořád sledovali mobil jestli jim nějaká nová nepřišla. Já mám chytrý tel., ale nemám zaplacený internet v mobilu(teda zatím odolávám) – na hodně místech je stejně wi-fi zdarma a FB v mobilu nepoužívám. Pokrok člověk nezastaví, ale je na každém jak se k němu postaví. Já, když jsem s přátelema, tak téměř nevím, že nějaký tel. mám.
Jo a foťák mám stále, protože ten co mám v mobilu nefotí zas, tak skvěle, ale záleží pak na telefonu.
no, ja prave, jak se znam, tak ho budu pouzivat se vsim vsudy. ale uvidime. zatim mi v prodejne rekli, ze mam prastarou sim a musi mi vyrobit nanokartu, ale ja nemela trpelivost cekat ve fronte:)
Ono to chce dobrou motivaci: Taky jsem měl před čtyřmi lety podobné myšlenky a tvářil se, že chytrý telefon k ničemu nepotřebuju a potřebovat nebudu. No a pak jsem jel do Japonska, kde moje stará Nokia prostě nefungovala a nebyla by mi tedy k ničemu. A najednou to šlo jako po másle, od té doby mám (pořád stejný) chytrý telefon, a pořád si myslím, že na to, aby člověk zblbnul, musí aspoň trochu chtít :-).
ano!!!! presne! tak mi drz palce, at nezblbnu.
Problemy prvniho sveta 🙂
mas pravdu… resim kraviny. to znamena, ze se mi vede az moc dobre. diky za upozorneni….
Nedávno na podobné téma proběhla diskuse zde: http://honzajavorek.cz/blog/hloupy-mobil-a-tablet-vs-iphone
Jako zarytý příznivce tlačítkového telefonu Nokia jsem přispěl následujícím komentářem:
Přibližně před rokem jsem rychle za sebou pádem na zem zničil dva „chytré“ telefony – jeden byl Nokia se Symbian, druhý Sony Android. V obou případech by se výměna prasklého displeje nevyplatila vzhledem k ceně nového telefonu. Doma jsem našel telefon Nokia 113, který dříve používala manželka a zůstal jsem u něj dodnes. Moje zkušenost je podobná jako u autora článku – dlouhá výdrž baterie, malé rozměry a hmotnost, odolnost vůči pádům. Telefon má přitom bluetooth, takže o možnost handsfree v autě jsem nepřišel. Při aktualizaci software se v telefonu objevil browser Opera mini a funguje překvapivě dobře. V případě potřeby není problém si najít heslo ve wikipedia nebo přeložit slovíčko. I na facebook a twitter se tak lze dostat. O přístup k internetu s tímto telefonem člověk nepřijde, ale telefon člověka nevybízí, aby neustále sledoval, co se stalo na sociálních sítích a jaký právě přišel email. Po většinu dne mám po ruce nějaké PC nebo tablet, takže vše, co by mi umožnil smartphone, zvládnu na nich. Ve svém okolí znám více případů, kdy smartphone zjevně svému majiteli škodí odváděním pozornosti a plýtváním času. Co se týče focení, tak tím že fotky z chytrých telefonů jsou celkem OK, tak s nimi lidé fotí třeba i na dovolené, ale až při srovnání s fotkami z fotoaparátu, je vidět, o kolik horší fotky to jsou. Chápu ale, že někomu to může stačit, protože stejně nemá čas se na ty fotky koukat nebo z nich třeba dělat fotoknihu, protože musí na svém telefonu zkontrolovat, jestli mu něco neuteklo.
jo, te zavislosti se vlastne bojim nejvic. jinak chytrej telefon je proste urcite super.
Na Vánoce to bude už 14 let, kdy jsem se stala spokojeným uživatelem Nokie 3310. Už mám asi 4. baterii, ale nějakému novému komunikačnímu prostředku se usilovně bráním. Vejde se v pohodě do kapsy a když mi upadne na zem, tak houby zle. Před dvěma lety jsem od Ježíška dostala nový kryt. Je na něm zlatá rybička a srdíčka . . . Jeho cena nejspíš převýšila současnou hodnotu přístroje, ale fakt jsem z něj měla velikou radost. Takže mejly i příspěvky na „obličejové knize“ počkají, až si takhle večer vlezu k počítači, když tam chci dát fotku, tak si jí prvně musím z foťáku stáhnout do compu, aspoň mám čas si trochu promyslet, třeba jestli má vůbec cenu to tam cpát nebo ne. . . Mě to prostě takhle vyhovuje. . .
Jinak moc zdravíme a musím se „pochlubit“ – už máme koupenou dovču na červen
– počtvrté stejný hotýlek . . . :-))
skvele!!!! a kam jedete znova?
Do severního Ag. Georgios. Loni nás nadchlo Vaše video odtud, točený už na podzim, nikde nikdo. . .
To je super!! To by me nenapadlo!
Myslim, ze branit se modernism smartfounum je poza, proste nebyt stejny jako vetsina ostatnich. Alespon u me to tak bylo, svou Nokii jsem mela taky pekne dlouho a byla na ni a na sebe pysna. Bydlim ale v zahranici a chtela jsem byt ve spojeni s detmi a vnuky vsude, takze touhla mit Skype na mobilu me dohnala ke koupi chytreho founu. Skype tam stahnout nelze, alespon mne to nejde, ale jsou i jine moznosti spojeni – viber, watsapp napr. Pokud jste nebyla zavisla na sms dosud, nebudete ani s chytrouskem, mate spoustu jinych veci na praci, zkratka jste na to prilis busy. Mne se novy mobil libi a doporucuji vsem, aby co se techniky tyce sli s proudem.
ano, asi to tak je, uz se ta velka zmena chysta, tak pak dam vedet, jak to prozivam. mozna primo ze smartfounu:)
Kdysi nás ve škole učili rozložení spotřebitelů podle reakce na novinky- tuším inovátoři, časní zájemci, většina, váhavci a opozdilci – co se smartfonu týká, myslím,že doma mám příklad „váhavce“ a já sama osobně jsem typický „opozdilec“. Manžel byl okolnostmi donucen pořídit si nový telefon vloni před létem – docenili jsme jej pořádně až v okamžiku túry na běžkách po valašských kotárech, která se protáhla a nám ujel poslední autobus. Po nalezení mobilního signálu bylo už dohledání zkratky a nalezení spojení na Vsetín hračkou. Mi letos postupně dosluhoval starý Siemens (sám se vypínal, nešlo volat, přestaly fungovat klávesy – no dlouho jsme se ho snažila udržet při životě – nechtělo se mi s ním rozloučit a ani za nic jsem nechtěla místo tlačítkového telefonu smartphone. Vadilo mi a vadí stále, že např. jedem na kolech se známými na výlet, skvěle se bavíme, ale jakmile zastavíme na zahrádce někde u hospůdky, všichni vytahují mobily a místo pohody a povídání ladí wifi, kontrolují maily,FC,zprávy….A i zkušenost se starší, ranně pubertální dcerou, která je občas ochotná vnímat jen když vytáhnu router od wifi ze zásuvky mi nadšení pro chytrý telefon nepřidal. Nicméně nakonec jsem podlehla „radě starších“, od června mám chytrou Nokii a žádná velká změna se neudála. Myslím, že asi každý projde obdobím,kdy vyzkouší, co přístroj nabízí,ale jak se k tomu postaví dále, je jen na něm. Tak hodně štěstí 🙂 A ještě jeden dovětek – telefon jsem dostala v létě těsně dovolenou – letěli jsme po 13 letech poprvé k moři – na Korfu – nervozita stoupala, já si telefon na letišti poslušně vypnula – no a na místě jsem si v žádném případě nemohla vzpomenout na PIN. Až po pár dnech, kdy se člověk zaklimatizoval, PIN sám v mozku naskočil a opět jsem mohla být „online“ a hlavně začít fotit (což byl jeden z hlavních důvodů a argumentů pro):-)
Milá Pavlo,
už dlouho jsem věrným čtenářem Vašich knih a blogu. Jen ta poslední je moc vážná, stejně jako její téma. Letos jsem byla na Korfu již po páté a dokonce dvakrát. Lásku k ostrovu jsem získala hned poprvé návštěvě a navíc z Vašich krásných knih. Dvě mám dokonce z podpisem, protože jsem je zakoupila od delegáta CK.
Na ostrově jsem byla jednou z manželem a podruhé sama v září. Byla jsem vybavena svojí starou Nokií, novým tabletem, který stále ještě neumím používat, mám ho na pouštění filmů a novým chytrým tel.,který mám sice od Vánoc, ale používám ho na focení a na aplikaci veber, kde můžete zdarma telefonovat po připojení na wifi v zahraničí.Manžel trval na tom, abych všechny tyto přístroje měla, jinak nemohu sama odcestovat. Tak jsem tedy poslechla. Na wifi se mi zázrakem v Kassiopi v apt. podařilo připojit a manžel byl spokojený. Na pláž jsem si nosila svou starou Nokii a byla jsem spokojená také, volali jsme si až večer. Bráním se novému tel. stále, ale je to o to horší,že manžel už ví, že ho používat umím, když chci, nebo potřebuji.
Jiná situace však nastala na Korfu na letišti při odletu. Letadlo mělo velké zpoždění, místo večer jsme odlétali až další den ráno a tam chytré přístroje byly celkem k ničemu. V hale po odbavení nefunguje Wifi a tak jsem zase použila svůj starý dobrý telefon.
Přeji Vám krásný pozdní podzim. Alena
to je mily vzkaz, diky. tak vy jste, chuderko, letela ten strasny den, kdy byla ta boure! ale na letisti normalne wifi je, ale asi nefungovala. tak ja uz ted chytry pristroj mam a zatim jsem zjistila, ze se mu strasne rychle vybiji baterka a je dost neskladny. ale je fakt, ze nektere veci jsou prima:)
Taky jsem se branila 🙂
Dostala jsem „chytry mobil“ k lonskym Vanocum, ale nepouzivala, dokud se mi nerozbil stary. Zpet bych uz nemenila! 🙂
Kdyz clovek zije v zahranici, muze vyuzit Skype i kdyz neni u doma u pc apod, najit si dopravni spojeni, kratit si cas ctenim zprav atd…. podivat se na email, kdyz ceka nejaky dulezity…. kolikrat i fotak je tam kvalitni 🙂
jo, je to super, souhlasim, ale proste clovek ztraci svobodu, to je aasi ten nejvetsi problem…
Isabella je Češka? Moje dcera žije také v Luganu se svým přítelem Italem. Žijí ve čtvrti Sarongo v jeho domě s výhledem na jezero. Dcera tam nezná žádné Čechy a myslím, že si připadá docela sama.Je jí 35 let, děti zatím nemá, chodí hrát někdy tenis do místního tenisového klubu, myslím že se to tam jmenuje Lido, je to tam co je vstup na koupaliště. Její přítel je hodně pracovně vytížený, přes týden dost cestuje po světě po svých obchodech a na víkendy se často jezdí do Itálie (Perugie), kde má také dům, matku, koně …. Ráda bych, aby si dcera našla v Luganu nějakou přítelkyni, žije tam už rok, ale Švýcaři jsou prý hodně uzavření…. Letos na Vánoce byla dcera i s přítelem doma u nás, v Čechách, Byli tady od 23.12 a dnes odlétali. Včera byli v Praze, chtěli do Národní galerie, ale v pondělí bylo zavřeno. Tak jenom chodili po Praze a po restauracích, obědvali v restauraci Kampa Park a bylo to prý dobré, i když na nás drahé. Dcera nepracuje, je v domácnosti, uklízí veliký dům a vaří. Myslím, že hledá pomocnici na úklid, aby měla více volného času, ale je to tam asi obtížné, někoho dobrého najít. V létě jsme za dcerou bylina pár dní, ale já bych tam žít nemohla, je to krásné město, hlavně ta procházka dole u jezera a park s množstvím květin, ale doma je doma. Mějte se moc hezky, teď mě napadá, že když má ta Vaše kamarádka dvě malé děti, že by stejně neměla moc času na přátelství s mojí dcerou, která děti nemá a asi hned tak mít nebude, ten její přítel už má 3 děti z prvního manželství a už další děti nechce (mí 2 syny a dceru, jeden syn a dcera jsou už dospělí, jeden syn má asi 13 let a žije také v Luganu u své matky, která je znova vdala). Já mám toho přítele dcery docela ráda (říká se mu Jef, i když se jmenuje Gianfranco), ale toto se mi nelíbí, že nechce další děti, když finančně si to dovolit může a také není ještě moc starý. Ale prý si chce už jenom užívat, ale stejně si moc neužívá, jenom příliš pracuje …Přeji Vám všechno dobré v novém roce, hodně štěstí a zdraví.
Ne. Isabella je svycarsko-svedka. Je hodne vytizena pracovne a jeste ma rodinu, takze ta asi nebude ta prava. Ale na facebooku je skupina Cesi ve Svycarsku. Ma adi 5000 clenu a jsem si jista, ze tam vase dcera nekoho najde. Cesi jsou opravdu vsude. Hodne stesti!!!!