Nečekala jsem dlouho a Adonis domů přitáhl obrovský hnětač na těsto. Takže výroba domácího chleba pro celý regiment mu dá o dost méně práce než předtím. Ovšem čištění této věci je oříšek i pro kutily, jakým Adonis bezesporu je. Mísa se totiž nedá odšroubovat a umýt ve dřezu a celý přístroj se dá těžko strčit pod tekoucí vodu. Adonis tedy trpělivě leje horkou vodu do upatlané mísy, pak mísu láskyplně umývá a pak po hrnečcích vodu zase vylévá… Sen každé hospodyňky. Znovu jsem si uvědomila, jak se dobře doplňujeme, neboť já opravdu hospodyňka nejsem.
Hezká byla také příhoda, jak k hnětači řecké výroby přišel. Našel jej kdesi na internetu (internet se pomalu, ale jistě stává Adonisovým spojencem. Od té doby, co se naučil trošku ho používat, vzrostly naše roční výdaje za domácnost asi na dvojnásobek) a zjistil, že se prodává v Athénách. Protože nevlastní emailovou adresu, vzal telefon a zavolal do obchodu. Pán v obchodě mu řekl cenu a uvedl, že je to cena bez DPH, ale když si přijede a hnětač odveze, žádné DPH se platit nemusí. Adonis namítnul, že je pět set kilometrů daleko, a tak prodavač našel rychlé řešení: „Pošleme hnětač kurýrem a napíšeme, že stál deset eur, takže zaplatíte DPH 2,30 a je váš.“ I tak se zde lidé brání drastickému zdražování. Stát sice zvedne daně, DPH a sníží platy na polovinu, ale Řekové si vždycky poradí.
Když jsme šli předevčírem na trh, abychom zakoupili velké bílé fazole na výbornou řeckou polévku fasoládu, překvapily nás rozdíly v cenách fazolí. Kilo těch řeckých stálo 7,80!! a kilo stejně vypadajících fazolí z dovozu 3,60 eur. Ptali jsme se prodavače, odkud ty dovezené fazole jsou a jaký je mezi nimi rozdíl. Prodavač se chvilku zamyslel: „Ty dovezené jsou ze Srbska, jsou výborné, dobře se vaří doměkka. Ale!! Ty řecké fazole jsou z Florini a ta chuť, ta se prostě nedá srovnat, jsou výborné, šťavnaté, prostě řecké…“ Ač jsme pro podporu řecké ekonomiky, koupili jsme fazole srbské a pak doma dlouze diskutovali o tom, že pokud by kdokoliv poznal rozdíl mezi řeckými a srbskými fazolemi, dal by se jednoznačně prohlásit za fazolového mistra. Škoda, že jsou lidé nuceni prodávat řecké fazole za dvojnásobnou cenu, než ty dovezené ze země tisíc kilometrů vzdálené.
Dnes ráno mě pobavila diskuze v korfské televizi. Šéf státní autobusové dopravy si stěžoval, že firma KTEL, jíž šéfuje, byla nucena vyměnit zastaralé autobusy za nové, ale ty se teď nedostanou do některých vesnic, protože jsou o pár centimetrů větší. „Tak například v Liapades,“ vypočítával šéf nejhůře dostupná místa, „tam je totiž v cestě takový strom a pak balkón, kterému, jak do něj pořád narážejí turistické autobusy, opadala omítka a teď z něj trčí jen železné pruty a to je dost nebezpečné.“
„A co s tím?“ zeptal se redaktor v televizním okénku. Šéf se na chvilku zamyslel: „Bylo by to jednoduché, stačilo by uřezat strom, který stojí v cestě a nemá žádnou funkci, je tam úplně zbytečný, no a pak uřezat kus toho balkonu…“
Redaktor se podrbal na hlavě a váhavě poznamenal: „Tak uřezat strom asi nebude problém, to zařídí starosta, je to práce na hodinu, ale s tím balkonem to bude asi trošku složitější…“
„Ba ne, pane redaktore,“ oponoval šéf. Je tomu přesně naopak: „Majitel domu, kde stojí balkon, souhlasí s jeho ořezáním, ale majitel toho zbytečného stromu je zásadně proti…“
No, a tak je to v Řecku se vším.
Mě se nelíbí pojem „zbytečný strom“. 🙁
hruza, ja vim. jenze co nadelas. autobus je potrebnejsi, alespon v tomhle pripade.
to řešení s DPH je elegantní – líbí se mi tady to, jak prodavač vyjde Adonisovi vstříc (ač tedy nejde vstříc státu, který potřebuje pomoc), i když ho nezná.
A bohužel s potravinami je to podobný i tady, a nejen tady – pamatuju si, jak si někdy předloni rodiče stěžovali, že na Sardinii nemohli sehnat italská rajčata, protože ve všech obchodech se prodávala rajčata z Belgie (!) – nezralá a bez chuti.
dew: tady to byl trosku sok, ze se uplne cizi prodavac zeptal. co kdybychom byli z financaku??
jinak tady v tech fazolich nebyl fakt zadnej rozdil, ale chapu naprosto rozdil mezi rajcatama. porad si ale myslim, ze domaci produkty by mely byt levnejsi… akorat to asi fakt v techhle podminkach nejde.
Úplně jsem při čtení dostal chuť na svou oblíbenou fasoladu :-).
tak do ni!! fazole ze srbska jsou fakt v pohode:)
Nemohli byste někdo poskytnout autentický originální řecký (nebo klidně i korfský :)) recept na fasoládu? Na internetu je toho plno, jednou s bramborami, jednou s oregánem, ale čert jim věř … :-). Klidně to uvařím z dostupných, tedy českých (snad) surovin 🙂 Děkuji
milo, ano, mohli, v brzke dobe zverejnim.
No u nás je ta cenová politika podobná, ale že budeme jezdit nakupovat do Německa a Rakouska, abychom ušetřili, to by mne ani ve snu nenapadlo.
hm, levneji a lepe. skoda.
jj potraviny se bohužel často dováží z jiných zemí, kde je levnější pracovní síla nebo, kde je zemědělství více dotováno(popř. obojí). Mno a co se DPH týče, tak podobně se to dělá u nás – zkrátka se to u služeb dělá na černo bez dokladu. Takže DPH se zvyšuje, ale je to samozřejmě k ničemu a naopak o to více je té černoty. Mno a s tím stromem a domem se spíš ukazuje, že je to vždy o lidech a schopnosti se domluvit.
Hnětač mě, ale zase příjemně pobavil:-).
jo, tady cim vic se zvysujou dane, tim vic se jim lide snazi unikat. takze celkova efektivita nic moc. ale to je asi vsude stejne.
mozna, kdyby zkusili vybirat pokuty za nenoseni helem, bezpecnostnich pasu nebo prekracovani rychlosti a dalsi prestupky, bylo by recko nejbohatsim statem sveta…
kysnute cesto sa dobre olupuje, ked je suche. Keby tu misu nechal najskor zaschnut, olupal to, a umyl len tie zbytky, mozno by to dalo menej prace – ale zavisi aj od materialu. Funguje to dobre na utierky, na plasty, kovy, na keramiku menej, ale asi kus od kusu 😀
diky!! bezva rada, predam dal a vyzkousime!
Čaukí Pavlí, zdravim z Kavaly.
Tady je to podobné, dám příklad z rybí tržnice- ceny zde (pod bývalým Marínopolusem, dnes Carefullem) přibližně o 50% vyšší než v Drámě, vzdálené cca 25 km od móře.
A tak kavalané jezdí raději nakupovat tam.
To mi hlava nebere.
Kafe na „kolonádě“ u maríny za 3€.
V restauraci na vrcholu Ajfelofky stojí 2,40.
Jj, ti řeci…
MSF a hezké sluníčkové dny bez zlomenin.
Vysvětl., pokud tápeš -N.Čert 15.1.13 Čertí podrb.
tomu konci nejak nerozumim…
Takže polopatě- Neviditelný čert, rubrika Čertí poklábosení, str. 2 od konce.
60let jsem čekal až si něco zlomim.
A vono zde.
No nezabila bys mne…?
porad nerozumim:(
Αστο, δενπηραζι.
Για σου.
Dobrý den paní Pavlo, četli jsme Vaši knížku a moc se nám líbila. V červnu budeme mít svatbu a chtěla bych Vás poprosit, zdali byste mohla knížku podepsat. Ráda bych ji dala svému muži jako svatební dar. Nenašla jsem na Vás kontakt, tak si dovoluji psát sem 🙂
Přeji krásné dny, Iva
ivo, budete mit svatbu na korfu? nebo ji chcete poslat? napiste mi na pavla74@hotmail.com
Milá Ostrovanko, děkuji za nakopnutí – fasoláda se teď řadí k mým nej polévkám. A dovolila jsem si část článku citovat na svém blogu – s odkazem na celý Váš článek, doufám, že to nevadí, jestli ano, dejte vědět a já to opravím. Zdraví Marie. http://toffo.blog.cz/1305/fasolada
mila marie, samozrejme nevadi. jsem moc rada, ze vam fasolada chutna!!!! a jake byly fazole za 1 euro?? varily se do mekka?? 🙂
Tak mně se na konci líbil ten krásný semafor skoro bych řekla sema-fo’r. Připomíná mi to obrázek z jednoho mailu kde firma (asi Pat a Mat) nainstalovala plastová okna do domku, ovšem s otvíráním zvenku. Krásný pozdrav na Kerkyru posílá Liduskacz
sema-for je skvelej for!! dik