Jela jsem si to takhle po brzkém ranním příletu na skútru z letiště, slunce zrovna vyšlo nad obzor a ja jsem si užívala ticha a klidu začínajícího dne.
Dívala jsem se za jízdy na startující letadlo společnosti Smartwings a protože se mi nechtělo objíždět celé letiště, vjela jsem do jednosměrky, abych si trošku zkrátila cestu. Jenže tu mi do cesty vjel policajt na veliké motorce, takže jsem prudce zabrzdila, abych do něj nevrazila. Zamávala jsem na něj, jako že se omlouvám a chystala se rychle zmizet. Jenže tento manévr mi neprošel.
Policajt, tak o dobrých deset let mladší než já, rozzlobeně zastavil, pokynul mi, abych zastavila taky a začal mi dávat kapky, co si to dovoluju, jak jsem mohla vjet do jednosměrky (vzhledem k tomu, že tudy jezdím pravidelně a všichni ostatní taky, už mi vlastně ani nedochází, že dělám nějaký přestupek) a že jsem ho mohla na svém pidiskútru zabít.
Věděla jsem, že je zle. Takových let tu jsem a nikdy mě policajti nezastavili a teď zrovna takhle nešikovně. „Copak mě nevidíš, že jedu?“ ptal se policajt nasupeně. „Ne, kdybych tě viděla, asi bych se sem nevydala,“ opětuji mu tykání a omlouvám se, že je to fakt moje blbost. Kaju se a říkám, že chápu, že jsem fakt idiot. Nemám ani moc na vybranou, teď záleží opravdu jen na jeho libovůli, jak velká bude moje pokuta a vzhledem k tomu, že je země v krizi, může být vysoká. Hodně vysoká.
Policajt hořekuje, čeho všeho jsem se dopustila, že mám sto chutí nastavit ruce, aby mi přiklapnul želízka a odvedl na zbytek života do žaláře se zvýšenou ostrahou. A to ještě neví, že u sebe nemám řidičák a občanku.
„Papíry,“ rozkazuje jednoslovně. V motorce lovím nějakou plastikovou složku a celou mu ji podávám. Pak mu tiše vysvětluji, že svoje doklady mám v druhé kabelce, která je doma, ale že je kamkoliv přivezu.
Policajt si prohlíží papíry a pak zase lamentuje, nadává, používá slova, která jsem nikdy neslyšela (asi výčet všech mých trestných činů), pak mi podává složku a nařizuje, abych ty doklady přinesla odpoledne, až budu znovu na letišti. „A jak tě najdu? Jak se jmenuješ?“ ptám se pořád trochu vystrašeně. „Prostě tady uvidíš moji motorku a najdeš mě. A kdybych tu nebyl, tak zítra večer.“ Říká, zatímco staruje svoji mašinu. Pochopila jsem tedy snad správně, že mě nechává být a s úlevou objíždím letiště a jedu domů.
Doma celou historku vyprávím Adonisovi, od kterého očekávám pohé mávnutí rukou, ale mýlím se: „A proč jezdíš v jednosměrce? To je jasné, že tě chytli, mohlas dostat pokutu 350 eur. Jak tě to napadlo?“ Ptá se nazlobeně. „Naučila jsem se to od tebe,“ odpovídám mu. Protože pravdou je, že Adonis považuje jakákoliv pravidla silničního provozu za jemu nevyhovující. Adonis mlčí. Na tohle asi ani není, co říct.
A mě napadá, jaký je rozdíl mezi řecký, německým a českým policajtem:
Řecký vám dá pořádné kapky a pak vás nechá být. Německý je neskutečně milý a slušný a skásne vás o celý majlant. A český vám dá kapky a potom vás skásne…
Zlatý řecký policajt 🙂
Moc ráda tě čtu! na Korfu jsme byli na svatební cestě, tak se tam z tvého blogu vždycky v myšlenkách vracím a užívám si ten pohled do „zákulisí“ 🙂
A knížku Příběhy z olivového ostrova jsem zhltla jedním dechem a zpříjemnila mi šestinedělí, za což ti patří můj velký dík 🙂
baro, diky. toho si vážím, že ti moje knížka zpříjemnila šestinedělí. tak až budeš rodit příště, kup si Pod cypřišem se sklenkou ouza:)
Tak to mněl ten policajt asi špatný den.
Za těch 12 let co jezdíme do Řecka a hlavně na Korfu jsme najezdili s manželem tisíce kilometrů na skůtru a naštěstí bez problémů. Možná je to tím,že manžel už jezdí jak rodilý Řek: červená-nečervená na semaforu, jednosměrka-nejednosměrka všechno projede a když není kde zaparkovat tak to prostě nechá na chodníku. A vychází nám to!
ZATÍM! Tak přejem hezký zbytek sezony a bez pokut.
díky. a vy dávejte pozor, řecko potřebuje peníze, takže pokuty asi začnou brzy dávat.
Milá Pavlo,
děkuji Vám za čtivé, poučné a v neposlední řadě zábavné příběhy z vašeho řeckého života 🙂
Chápu jaké to je být vdaná za cizince, žít v jiné kultuře a vychovávat v ní děti. Momentálně si každé ráno dopřeji dávku čtení z knihy Pod cypřišem se sklenkou ouza, kde jsem také našla adresu na tento blog. Ještě jednou díky za vaše psaní! Katka
P.S. V Řecku jsem již byla, ale na Korfu ještě ne…řadím ho na náš cestovní seznam 😉
díky, katko. přijeďte. určitě se vám tu bude líbit!
Dnes jsme spěchali na plastickou chirurgii. Opravdu akutně a s velkým řevem mrňouska uvnitř vozu. Jako naschvál frézování sinice, semafory, zablokování se v celém pruhu. Snad jedině vrtulník by bylo řešení. Dcera, která řídila, byla schopná na cestě spáchat snad jakýkoliv dopravní přestupek. Ani se jí nedivím. Těsně před Vinohradskou srážka dvou osobních aut, opravdu ošklivá. Až tam jí došlo, že jsme mohli jet i na jiná oddělení, nežli na to akutní, které jsme zrovna potřebovali. I tak se polovina prostředníčku mého nejmenšího vnuka zachránit nedala.
eli, to je mi moc líto. co se stalo?
Celý týden jsem hlídala dva kluky jako ostříž. A že jsem měla co dělat!. Ve středu odpoledne přijela jejich máma, a já šla dělat meruňkový knedlíky, že ona si s nima bude hrát. Řev se ozval zrovna když jsem měla ruce v míse s těstem. Jela jsem s těma rukama, , naostro, v sešlapaných sandálech, a vytahaných teplákách. Tekla z něj krev jako z vola. Druhého jsme museli vzít s sebou, aby tam nezůstal sám, a ten řval taky, protože se o něj bál, a ještě se mu z toho chtělo zvracet. Cestou jsme z nich dostávali co se stalo. Chytil se za vrátka na straně co jsou panty. A jelikož jsme ve svahu, tak se ta vrátka sama vracejí, když js nezavřeš úplně na kliku. No a tam mezi těma pantama měl tu ručku a to mu ten prsteníček rozšrotovalo, že tam ty cca dva cm zůstaly na sloupku přilepený . Ještě že jí tam nestrčil víc. Má bohužel po flétně, bude muset přejít na kytaru, trsátko snad nebude dělat problém.
jejda, eli, to je strasny:( to je mi moc lito. jeste, ze uz tam meli maminku. ach jo. tak snad se s tim srovna a pujde mu ta kytara. preju hodne sil…
Poručíku /to zabírá u poldů na celém světě/, na svou omluvu uvádím ty čtyři zpropadená ouza hned po ránu a k dobru by mi mělo přispět, že mi skvěle fungují brzdy, jinak byste měl z té brumlavky obyčejného fichtla. Hezký den
hahahahahahahahahahahahahahahahahahahahahahahahahahahahahah 🙂
buteo, fakt jsi me (opet) rozesmal!!!!!!!!!!!!!!!
A kdepak jsi měla helmu?
Cizinec na skútru se jednoduše pozná tak, že helmu má na hlavě. Místní ji vozí na řídítkách nebo nosiči, na hlavě jedině v případě, že se proflákne policejní šťára. Varování o „akci“ se většinou rychlostí blesku rozšíří s dostatečným předstihem, tak je vše pořádku.
ja helmu projistotu nosim na hlave. kdyz ji mam na riditkach, bojim se o svoji cennou hlavu a jeste neudrzim balanc..
Ahoj,
jako přípravu pro moje zářijové Korfu jsem objevila, že nějaká Smetanová žije už nějakou dobu na Korfu, píše a tudíž by mohla být inspirací pro můj týdenní pobyt.
Obratem jsem navštívila stránky knihovny a po čekací době/vše bylo vypůjčené/ jsem se vrhla do těchto knih. Už čtu třetí a jsem nadšena jak srozumitelně a nádherně čtivě je schopen někdo zformulovat svoje postřehy, myšlenky a….no jsem zkrátka paf a čtu a čtu.
Pavlo, díky za tyto knížky a přeju hodně zdraví. Moc se na Korfu díky Vám těším. Jen chci ještě napsat, že K. je výmysl mého muže a já tyto „válecí“ dovolené nijak nevolím….moje heslo je, že z dovolené se člověk musí vrátit unavený, zhuntovaný a plný zážitků. Díky vašim knihám to i tak bude/ doteď jsem fakt myslela, že ten týden na pláži bude utrpení- a to nejsem Němka ale asi trochu blbá /.
Takže se mějte na Korfu – Stanislava
Dobrý den, z Korfu jsme se vrátily s dcerou právě před týdnem, nadšené, spokojené a s pevným odhodláním vrátit se tam nejpozději za rok znovu 🙂 Prvotním impulsem k návštěve byly knížky Geralda Durrella, které jsem začala číst asi před 30 lety a čtu je pořád dokola dodnes 🙂 Dalším podnětem bylo, když jsem se seznámila se životopisem císařovny Sissi, no a nakonec jsem náhodou objevila tento blog. Pak již zcela záměrně jsem přečetla všechny 3 knížky napsané jeho autorkou Pavlou Smetanovou. Občas jsem vyslechla i její rozhlasový příspěvek a letos to šlo ráz naráz a v pátek 3.8.2012 jsme s dcerou přistály na letišti v Kerkyře. Týden dovolené jsme strávily v bezvadném hotýlku v letovisku Mesonghi, ale jeden den jsme využili nabídku cestovky s českou průvodkyní a vyrazily jsme na celodenní výlet po ostrově. Navštívili jsme hl. město Kerkyru, zapálili svíčky za naše blízké v kostele Sv. Spyridona, vyfotili jsme si pamětní desky bratří Durrelů v parku u Staré pevnosti. V zámečku Achillion jsme uznali, že Sissi si vybrala opravdu nádherné místo, i když asi ani to jí neusnadnilo život v době, do které se svou povahou vůbec nehodila a musela být hrozně nešťastná. Dále jsme měli možnost ochutnat (a zakoupit) kumquátový likér v jedné tradiční výrobně, projeli jsme se loďkou v nádherných vodách u Paleokastritsi, nakoupili jsme koření na Gyros a Tzatziki a krásně voňavá olivová mýdla a tělové krémy v horské vesničce Makrades. Cestu jsme absolvovali klimatizovaným busem, pořád se bylo na co dívat a hlavně poslouchat neuvěřitelně milou, hezkou a vstřícnou průvodkyni Ivanu, která snad ví o Korfu úplně vše 🙂
Nemusíte mít obavu, že dovolená na Korfu je „válecí“, opravdu se můžete vrátit domů i unavení a zhuntovaní z nekonečného plavání v krásně teplém a čistém moři a hlavně každopádně plní zážitků. Já sama jsem u moře nebyla 6 let, poslední léta jsme trávili dovolené hlavně na kolech, ale situace se vyvrbila tak, že manžel měl neodkladné pracovní povinnosti a mě se nechtělo trávit dovolenou doma. Tak se všechno sešlo tak, že jsme odjely s dcerou (která naopak je u moře každý rok a letos vytáhla kolo asi po 5 letech). Na konci srpna dojde i na ta kola v milované Třeboni, takže huntování těla stejně neutečuJ
Přeji vám oběma, ať si na Korfu najdete každý pro sebe co se vám bude líbit a hlavně ať se vám podaří nasát tu nádhernou ostrovní atmosféru, přátelské chování místních a jenom samé příjemné zážitky.
tak to je skvele, ze jste si to uzili! prijedte zase:)
Stano, tak doufam, ze vas korfu nezklame. urcite si pujcte auto a cestujte!
Na Lefkadě bývám snad jediný, kdo celkem dodržuje jednosměrky – k velkému pobavení publika místních kaváren. S „poručíkem“ jsem ještě naštěstí žádný střet neměl, viděl jsem ho několikrát v místním grillbaru, ale nikdy na silnici :-).
no, ja s nima taky nemam zkusenosti z primych stretu. adonis ovsem tvrdi, ze tady se „poruciku“ nerika, takze jsem nahrana…
A to už jsou teď takoví všichni pojicajti, nebo to byla spíše náhoda?
nevim, podle me byla nahoda, ze jsme do nej malem narazila.
Dobry vecer, s mistnimi uredniky jsme si na albansko-reckych hranicich uzili svoje. Po Korfu jiz druhy tyden cestujeme dle vaseho (bez)pruvodce a radi bychom konzultovali cestu k Durrelovic vilam. Tu Jahodovou jsme jiz nasli bez problemu dle vaseho navodu a radi bychom objevili i vilu Narcisovou a Snehobilou. Muzete nam prosim byti napomocna?
P.S. email snad ziskate pres blog software… a mnohokrat dekujeme za velmi ctiveho pruvodce.
dane, musim vas zklamat. ty dve zminene jsou privatni a ja se zavazala, ze nebudu nikomu rikat, kde jsou. nezlobte se. mimochodem, jsou presne takove, jako na fotkach v pruvodci a neni na nich celkem nic zajimaveho. to radeji jedte po jinych krasach ostrova a uzijte si to!!
OK, to nelze nez respektovat. Loni jsme dovolenou naplanovali po stopach Marcela Pagnola, letes se nam s Durrelly nejak nedari – indicii na rozdil od Pagnola zanechali v knihach pramalo. I vilu Anglicana postavenou na skale jen tak tipujeme. V nejblizsich dnech planujeme (zena a ja) navstivit Kerkyru. Neprijala byste pozvani na kafe ci pivo? Jste-li v sezone v jednom kole, alespon takto opet dekujeme za vaseho (bez)pruvodce, zena mi z nej predcita neustale. Mejte se pekne. Dan
milý dane, ráda bych, ale nejsem momentálně pánem svého času a mám takový frmol, že absolutně nestíhám. proč sem nikdo nejezdí v zimě, kdy mám mraky času??
Ty čeští policajti dají kapky, ale myslím, že se snaží dát pokutu co nejměnší, nebo taky žádnou, musí člověk ze sebe dělat prostě blbečka…a u nás ženských si myslím, že to funguje dobře:-)))mě to zatím docela vyšlo, ale mojí první pokutu v životě jsem obrečela, tisícovka se mi zdála dost, ale mohlo to být víc plus body, takže jsem z toho vyšla ještě skvěle… Česko taky potřebuje penízky, že:-)))
Nikdy jsem v Řecku nebyla, letos se tam chystáme s mamkou a ségrou, navnadila mě Vaše knížka:-) a tu druhou si nechám na čtení tam…pracuji v knihkupectví a každému Vás doporučuji…je to vážně čtivé, mám problém se do něčeho začíst a tohle mě pohltilo:-)Už píšete další?
jeee, tak moc dekuju. dalsi zatim nepisu nebo spis nosim neco v hlave, ale otazkou je, zda se mi to podari napsat…