Ostrov se pomalu, i přes nepříznivé počasí, začíná probouzet k životu. Náš albánský soused jako první ze všech otevřel svůj krámek s výrobky z kumkvatu. Po několika dnech se k němu začali přidávat i ostatní obchodnící, takže naše kostelní ulička začala ožívat.
Majitelé krámků si umývají mopem chodníky před svým prahem, vystrčili si svoje židličky na ulici, uvařili kafe a zapálili cigaretu a jali se diskutovat o uběhlé zimě.
V parcích se scházejí uklízeči, aby před velikonoci sklidili haldu odpadků, která, než se nadějí, tam bude zase znova, čekat, až ji před nějakým dalším svátkem někdo uklidí.
Po ulicích se procházejí davy studentíků. Jezdí sem na školní výlety, ještě rychle před velikonoci a před sezonou, kdy se zde dá ubytování pořídit ještě za rozumné ceny. Kupují si od cikánů nafouknuté balonky heliem, jejichž prasklé zbytky pak sbírá Ofelie na ulici. Zanechávají po sobě neuvěřitelný nepořádek, ale k radosti věech majitelů obchodů a restauračních zařízení, konzumují a nakupují naprosto bez rozmyslu.
Dělníci natírají a opravují taverny a kavárničky, které se právě chystají otevřít. Za pár dní oblehne ostrov obrovský dav návštěvníků z řecké pevniny. Snad bude hezké počasí, přejí si všichni, kteří si chtějí rychle vydělat.
Na rohu naší ulice je každý večer slyšet nacvičování filharmonického orchestru tradiční velikonoční hudby. Táhlá melodie na dechové nástroje mě často dojímá.
V masnách visí obrovské kusy ovčího masa. Ve výlohách je nová jarní výzdoba. Před kostelem už zase sedává mladá Srbka, která má před sebou košík s papírovými kapesníčky a tváří se nešťastně. Tenhle její zoufalý výraz ve tváři jí poměrně hodně vynáší. Ještě že vím, že jí nic nechybí, jinak bych se na ni nemohla denně dívat. Z druhé strany u kostela sedává mladá cikánka s novorozeným dítětem. Zabrala flek stařeně, která zde kažoročně žebrá peníze na nějaké léky na svoji léta trvající záhadnou nemoc. Používá k tomu slov: „Bůh Vám žehnej“, což na ortodoxní Řeky poměrně dobře zabírá.
Prodej svíček se zvýšil minimálně o polovinu. Lidé přicházejí do kostela aspoň na skok na své cestě do města, aby se pokřižovali a zapálili si svíčku.
Zvoníci na veži našeho kostela se houpají na provazech a zvoní jako o život.
Přicházejí velikonoce, největší svátek v roce ortodoxních křesťanů….
Pěkné… jak je vaše kostelní ulička asi široká? Nevím proč, představuji si ji úzkou.
Taky si ji představuju úzkou, jak z obrázků z turistickejch katalogů 🙂
zas az tak strasne uzka neni. nevim, tak dva metry??
taky se mi při tom tvém povídání honí hlavou plnou různých obrazů, jak to tam asi vypadá.. no nevím, od pravdy to bude asi daleko.. ale takovou srbku před kostelem si teda představuji dost živě.
nemuzu si pomoct, ale porad popisujes muj idealni zivot…asi budu muset pristoupit k nejake radikalni zmene:)
Jako vždy, umíš hezky popsat atmosféru. Jak znáš už mentalitu místních, dokážeš vystihnout to hlavní, osobité pro nás. Prosím, nevím co to je „z kumkvatu“. Moje venkovní přípravy na Velikonoce mi trvaly cca 1/2 hodiny. Nevěříš – věř.
Krásně se to čte. Tady jsou sice křesťani všude, ale Velikonoce poznáš spíš v supermarketu, podle barevných vajíček. Hned bych jela k moři.
Pajo,vyjimecne prehanis, ta ulicka ma pres tri metry (viz treba tady: http://www.planetware.com/i/photo/corfu-town-gr5140.jpg):-)
uf, tak jsem napsala komentar a nejak mi to nevyslo a smazal se. takze jen kratce: jsem rada, ze nekomu muj zivot pripada idealni, i kdyz tak trochu prehanim a pribarvuji.honzo, ta stranka se mi nezobrazila, co tam ma byt? nase ulice?? mozna ma 3 metry…ale to je v zasade jedno, nebo ne?
Stále nevím, co to je kumkvat a jak se líbily vejce /výzdoba/
je, buteo,promin. vejce se strasne libila a kumkvat je takovy citrusovy plod, neco jako minimandarinka, je to puvodem z asie a tady na ostrove se to pestuje ve velkem a vyrabi se z toho liker, marmelada, sirup atd…
Kumkvat jsem viděla v obchodě a ochutnala. Bylo to děsně kyselé, docela mi vrtá hlavou, jak výrobky z něj můžou chutnat. Ale asi dobře, když se to pěstuje ve velkém.