Už delší dobu se zamýšlím nad tím, jak se Řekové umějí bavit. Nepotřebují k tomu skoro nic. Ani alkohol, ani žádné, nebo skoro žádné, peníze.
Včera jsem měla několik příležitostí si tuhle skutečnost uvědomit. Po ránu jsem si šla zaplavat a na jinak ztichlém místě tentokrát seděl na židličkách ještě zavřené kavárny starší pár. O opěradlo měl přehozen ručníky a plavky, na stolku po domácku vyrobené frapé a nějakou hru. Když jsem přišla blíže, poznala jsem scrabble. Paní s pánem byli tak zabraní do hry, že mě ani nevnímali, když jsem jim popřála dobré jitro. Soustředěně se dívali na písmenka a mimoděk upíjeli kávu brčkem.
Plavala jsem okolo pobřeží a sledovala o kus dál několik žen, které sem po ránu chodí pravidelně. Tlustá blondýna tu musí snad bydlet, protože ať jsem přijdu v jakoukoliv denní nebo večerní hodinu, je tu pořád. Rozvalená na lehátku si křiklavým hlasem povídá s kýmkoliv, kdo se zrovna namane. I tentokrát si s dalšími ženami povídaly tak hlasitě, že jsem mohla zaslechnout úryvky jejich hovorů.
Večer jsme šli s Adonisem na naši oblíbenou procházku do uliček starého města. Sledujeme tak pravidelně, jak se Kerkyra zaplňuje turisty, ve které restauraci mají vždycky narváno a kde je naopak i v hlavní sezóně prázdno a dumáme o tom, proč tomu tak je. Studentské hospoůdky u starého přístavu, které jsou normálně našlapané, teď hostí pár zbloudilců, zdá se tedy, že studenti ostrov na prázdniny opustili a vrátí se zase s novým školním rokem.
Přístavní hospůdka, kam jsem dříve ráda chodila, a která teď ale už dlouhou dobu zeje prázdnotou, trochu ožila. Procházeli jsme okolo a viděli, jak vyrostly děti majitelů. Už jsou dospělé a rodičům pomáhají s obsluhou.
V prázdném přístavišti, které se už několik let staví, sedí na zpevněném kraji několik rybářů s neuvěřitelně dlouhými pruty. Nejsou to jen muži, sedí tu i ženy, řekla bych, že je to tak půl na půl. Dříve jsem tu ženy – rybářky nevídala. Pruty mají nahozeny a čekají na nějaký úlovek. Mezitím si ale vesele povídají o událostech předešlých dnů, ženy si vyměňují tipy na úpravu ryb, muži se baví o nových daních a člověk by ani nezaznamenal, že na dnešním úlovku dost pravděpodobně závisí jejich zítřejší oběd.
Vezmeme to cestou okolo moře, kde příjemně profukuje, pak zahneme do starého města. Z prastarých benátských domů sálá horko. Na malém náměstí za kostelem svatého Spyridona hraje hudba. Jdeme se podívat, kdo hraje, ale náměstí je plné diváků. Vylezeme si na schodek muzea bankovek a sledujeme mládež z místního filharmonického orchestru, která hraje na různé dechové nástroje. Lidé nadšeně tleskají, filmují a fotografují a mladíci a děvčata v bílých košilích se v horkém večeru potí, ale hrají s velkou radostí.
Odcházíme domů s dobrou náladou. Doma si s Adonisem sedneme na balkon a rozjímáme o životě u sklenice studené Plzně (přece jenom jsem Češka…).
Nevím, jestli je to hezké, ale závidím. Slávek.
nezavid, vsude kolem nas je spousta prijemnych veci, jen otevrit oci.
Pavlo moc krasne taky bych tohle chtela pozorovat. Krasa takove veci vidim v hlavnim mest e v tech letoviskach je to uplne jine
to je fakt, tam jsou zase jine hezke veci.
Zdravím Pavlo,moc pěkně napsané moc,
zítra už budu taky pozorovat a strašně se těším na ten tvůj krásný ostrov… Martina
tak uz si uzivate, jestli jste to byla dneska na letisti vy:)
Hezké, hned bych se na Korfu vrátila. Moc se mi tam líbilo, ale těch krásných míst je tolik.. a dovolená jen jedna ročně, podnikatel má tvrdej chleba :/
Mrzí mě ta cenzura předchozího článku, ale asi to muselo být.
to mas pravdu, krasnych mist je spousta.
ad cenzura: to nebyla cenzura, jen jsem se potrebovala vypsat ze sveho zklamani a chtela jsem, aby se to k te osobe dostalo. to se stalo, takze to splnilo svuj ucel a ja si nechci svuj blog, ktery je pro me takovym druhym domovem, kazit jakoukoliv negativni energii. proto jsem to taky smazala. obracim list a zivot jde dal:)
Tak u studené Plzně se rozjímá opravdu skvěle. Dnes po né moc příjemném pracovním dni jsme vyrazili se svojí polovičkou na skleničku. Debatujeme o tom, proč je někdo takovej a né makovej, proč se chová tak a né naopak a dalších proč, proč, proč. Zloba pomalu a nenápadně vyprchává. Začínáme pozorovat okolí. Kolem jezdí cyklisté a lidé na procházce vychutnávají konec horkého dne. Tři chlapíci vedle u stolu probírají Beatles. Naproti nám probíhá jakási oslava, kde hlavní hvězdou je asi osmdesátiletá čiperná babča. Do toho všeho křičí děti a štěká jeden pes. O kus dál u poloprázdného pulitru sedí smutnej kluk. Za ním, ještě o kousek dál se pod stolem nenápadně tiskne noha na nohu začínající první lásky. Propocené a už unavené mladé servírky s usměvem poletují kolem a plní další a další přání hostů. Po zaplacení odcházíme kolem Labe a městských hradeb při svitu budoucího úplnku domů. V polospánku mi žena ještě stihne zašeptat – To jsme měli ale krásný den.
:)))))))))))))) !!!!!!!! :))))) co dodat?
Pavlínko, včera jsme s kamarádkama slavily jedné šedesátku. My“holky“ jsme si to krásně užily. Na zahrádce bez alkoholu, s nafukovacím bazénem, kousek od Prahy. Horko bylo k padnutí, nebe bez mráčků, absolutní klid – prostě nádhera.
Syn má pocit že „báby“ jsou praštěné, když si říkaj holky. Také jsem se divila , když moje maminka slavila s“ holkama“ padesátku.
Člověk si musí umět udělat hezký den. Ten kdo si myslí, že pez peněz to nejde, je chudák..
Zdravím pro mě zatím neznámý ostrov Korfu, který již od 22.8. hodláme pořádně prohlédnout a pkochat se všema krásama, dle Vašeho úžasného průvodce.
tak to je skvele! zdravim vas i vsechny holky!!:)