Ostrovanka bloguje

Řecko bylo doposud hrdé na svá nízká čísla nákazy. S příjezdem turistů se ale počet případů podle očekávání zvedl. A tak se Řecko, které sice turisty chce a, zvlášť letos, opravdu potřebuje, rozhodlo zpřísnit pravidla. Nejdříve sem měli zákaz vstupu Angličané a někteří Skandinávci, pak se začaly povinně nosit roušky ve všech vnitřních prostorách, až nakonec Řekové zavedli povinnost negativních testů pro Čechy, Švédy, Belgičany, Holanďany a Španěly, i když v první fázi už si nařízení vybraly některé balkánské národy.

Povinné testy zase pěkně dopálily všechny české dovolenkáře, kteří mají přijet přesně po datu, odkdy jsou vyhlášeny. Je zvláštní, jak je zřejmě v naší lidské povaze vždy si hledat nějakého viníka. Takže napříč českým Facebookem je možné se dočíst, že řecká vláda to tedy opravdu přehnala, popřípadě že co si to cestovky zase dovolují. Ty, které se zavázaly klientům kompenzovat výdaje za testy v podobě poukázek na příští dovolenou, to schytaly, že jsou vychytralé a nemorální. Přitom právě na českém Facebooku naši spoluobčané dost často vymýšlejí, jak se vyhnout náhodnému testování v Řecku, a spekulují nad čísly přidělenými k jejich QR kódu, protože sedmička se prý testuje a osmička ne, a tak si raději formulář vyplní několikrát a doufají, že jim přijdou různá čísla a oni vyberou ten, na jehož základě jim testy dělat nebudou. Co na tom, že by sami mohli být přenašeči viru, jehož původ svalují na čínské laboratoře a všechny vlády světa. Ale dovolenou si nikým zkazit nenechají. Ta je svatá podobně jako na Korfu patron ostrova svatý Spyridon.

Když po několika dnech vyhlásil český premiér na svém twitterovém účtu, že si pohovořil se svým řeckým protějškem Kyriakosem Mitsotakisem a vysvětlil mu situaci, a ten na základě rozhovoru povinné testy pro Čechy zrušil, ovšem do poslední chvíle tato zpráva nebyla oficiálně potvrzena, seděly jsme s českou kamarádkou Monikou na břehu moře, popíjely ouzo a spekulovaly, co se to vlastně děje. Monika se zamyslela a řekla: „Já myslím, že to bylo nějak takhle. Náš premiér volá řeckému premiérovi a ptá se ho, zda ‚ozaj vetci Česi musí mať tie testy…‘ a premiér Mitsotakis odpoví: ‚NAI‘ (čti ne, řecky ovšem znamená ano). Nakonec mu ale asi vážně odpověděl, že OCHI (řecky ne), a tudíž se naši turisté mohou těšit dál na krásy této úžasné země.“

K nařízením nově přibylo zavření všech restaurací, barů a nočních podniků od půlnoci do sedmé ráno.

To bylo zdrojem mnoha posměšků a vtípků, jako že korona zřejmě do půlnocí spí a probouzí se až poté, proto je třeba před ní zavřít. Majitelé restaurací a barů tedy ze strachu z pokuty 10 000 eur nařízení opravdu dodržují (jen největší střelci si to sem tam risknou, takže státní kasička se postupně zaplňuje). Mládež si většinou koupí zásoby piva a retsiny v kiosku a jde se bavit dál na náměstí. To je totiž zatím povoleno.

Všechny národnosti světa jsou si vlastně hrozně podobné. Ti starší z nás se bojí, protože jsou v rizikových skupinách, a nadávají na nezodpovědnou mládež. Ti mladší se sdružují, protože to je prostě jejich svět, a nebojí se ničeho, protože jsou přece mladí a na starší generaci nemyslí. Je jedno, zda to jsou Italové, Řekové, Angličani, Češi nebo Němci. Řecké pokladní v supermarketech v těch vedrech nosí roušky jen tak, aby se neřeklo a aby nedostaly pokutu, protože nemohou dýchat a dostávají potničky. Švýcaři mě nadále líbají třikrát na tváře a i já musím přiznat, že zdravit se loktem mi přijde divné, a tak většinou podávám ruku na přivítanou a na rozloučenou sem tam někoho políbím, protože se zapomenu. Zvyk je železná košile.

Právě polovina srpna je na Korfu ta nejvyšší sezona. V tu dobu sem totiž jezdí na dovolenou i mnoho Řeků, kteří mají hromadné dovolené a přijedou prožít na ostrov několik velkých církevních svátků. Šestého se slaví všemohoucí bůh Pantokrátor, po němž se jmenuje nejen nejvyšší hora ostrova, ale také mnoho kostelíků a některé kláštery. Jedenáctého se slaví obrovský svátek – výročí jednoho ze čtyř nejslavnějších zázraků svatého Spyridona, patrona ostrova. V tento den v roce 1716, kdy se zdálo, že se Korfané neubrání tureckému nájezdu, zjevil se nepřátelům svatý Spyridon s mečem v ruce a seslal na ostrov takovou bouři, že se cizí vojáci zalekli a rychle se vzdálili.

Už několik dní před tímto svátkem se konají liturgické mše a za silného a vytrvalého zvonění kostelních zvonů svolávajích věřící k bohoslužbám. Právě v den zázraku se pak vychází s ostatky patrona do procesí v čele s mnoha církevními hodnostáři, za nimiž pochodují uniformované dechové kapely a davy lidí. Jenže letos bylo procesí zakázáno, a tak před kostelem v době bohoslužby postávala policie, která nepouštěla nikoho dál, a později zde stály fronty lidí v rouškách, aby se svatému poklonili, políbili ho u nohou a u hlavy a zapálili si před kostelem svíčku.

Líbání ikon neodmyslitelně k pravoslavné církvi patří a víra ve svatého Spyridona je u mnohých lidí tak veliká, že jsou přesvědčeni, že tímto způsobem se na ně vir přenést nemůže. A asi také nepřenese, protože pak by Spyridon selhal, a tím by také selhala dlouholetá a neochvějná víra mnohých v jeho moc. Letos se zvoníci obzvláště činili, a tak pro jejich zvonění nebylo u nás doma v protějším domě slyšet několik dní vlastního slova.

Doufejme, že to bude mít nějaký účinek v této covidové době. 15. srpna se ještě oslaví nanebevzetí Panny Marie a pak už pomalu, ale jistě, začne sezona směřovat ke svému závěru.

A tak ať už věříte, že nám pomáhá pan premiér či svatý Spyridon, nebo že události jsou věcí pouhé náhody, v Řecku je to letos pro turisty opravdu úžasné a troufám si říct (a samozřejmě kvůli všem pracujícím v cestovním ruchu doufám), že takovéhle Řecko už nikdy nezažijete.

Všichni se těšili jako malé děti. Turisté přijedou, konečně! V době, kdy by na řeckém ostrově Korfu byla hlavní sezona v plném proudu, lidé teprve otvírají krámky a čekají, až někdo přijede. Prvního července přiletělo dvanáct letadel. Mezitím i jedno z Prahy. Další den zhruba stejný počet. Německo, Polsko, Itálie, Česko, Maďarsko. Ta anglická a skandinávská jsou zatím zrušená. Jenže právě na ta se tady čeká nejvíc.

Ostrov je pořád ještě prázdný. Na plážích se povaluje pár místních a několik málo turistů. Některé taverny, hotely, obchody a kanceláře vůbec neotevřely a ani neotevřou. Mnozí tvrdí, že by byli ztrátoví, jiní se zase bojí nákazy, a ti další jsou si jistí, že sem turisté přinesou nákazu a za pár týdnů se všechno zase zavře. Proto nemohou riskovat nabírání zaměstnanců.

Je zajímavé sledovat protichůdné názory Korfanů. Před několika dny se vrátili řečtí studenti ze svých domovů z karantény, aby si na Korfu vyzvedli svoje věci z bytů, ze kterých museli odejít, aby je majitelé mohli pronajmout za několikanásobný peníz turistům přes Airbnb (kteří ale nakonec nedorazí).

Univerzita se letos už neotevře a kdoví, jak tomu bude po prázdninách. Studenti měli radost, že se po dlouhé době vidí, a tak se začali po Řecku hezky hloučkovat a líbat a objímat, tak, jak je to v jejich povaze. Jeden večer jsem procházela okolo populárního baru, před nímž byla hlava na hlavě. Pořídila jsem fotku a dala na kerkyrskou facebookovou stránku s lehce ironickým popiskem, že nepotřebujeme turisty, aby nám sem zanesli koronu. My si ji tady klidně můžeme roznést sami…

Po několika minutách jsem dostala asi sto palců nahoru a další snad stovku rozzlobených obličejů. Nejdříve jsem si naivně myslela, že to je reakce lidí, kteří se snaží chovat zodpovědně právě vzhledem k tomu, že tady zatím žádnou nákazu nemáme, a tak se na dav mládeže zlobí. Není tomu totiž tak dávno, co přesně za tenhle prohřešek dostal jeden plážový bar na ostrově Mykonos pokutu dvacet tisíc eur a byl uzavřen na dva měsíce.

Pak jsem ale dostala desítky nenávistných komentářů, proč by se mladí lidi konečně nemohli sejít, že celá bláznivá korona už dávno skončila či nikdy neexistovala, další zase psali, že tady žádnou nákazu nemáme, tak co řeším, a ti nejostřejší mi radili, že pokud mi to vadí, ať se vrátím do Československa. Po chvíli jsem hejtování psychicky neunesla a fotku raději smazala.

Na druhý den mi ale volala majitelka vily, kam měli za tři týdny dorazit moji známí z Čech. Oznámila mi, že vilu neotevře, protože se bojí nákazy. Snažila jsem se s ní smlouvat, přesvědčovat, hrozit i prosit, ale všechno marné. Opakovala, že i když se s klienty neuvidí, má takovou hrůzu, protože čtyři měsíce seděla nepřetržitě u televize a poslouchala korona zprávy, že raději zaplatí jakýkoliv doplatek za dražší vilu, kterou prý mám sehnat.

Strach z korony je tedy, jak jsem pochopila, výsadou starších a bohatších lidí, kteří si prostě mohou dovolit se uzavřít světu a mají dostatek prostředků, aby tuhle krizi několik měsíců či let ekonomicky přežili. A pak jsou ti, kteří koronu berou jako hru těch mocných, kteří na nás chtějí vydělat a ovládnout nás. Dva extrémy v jednom světě.

V Kerkyře, hlavním městě ostrova, jsem před pár dny procházela a potkávala většinou místní lidi. V otevřených, leč prázdných turistických krámcích ledabyle postávali prodavači a pokuřovali. Jeden mi hlásil, že k němu dnes zavítal český pár a dva mladí Maďaři. Dal jim ochutnat likér z kumkvatu a oni šli zase dál.

I když je nákaza v Řecku jedna z nejnižších v Evropě a Řecko se zdálo být slibnou letní destinací pro všechny zelené země semaforu, rozhodla o víkendu řecká vláda o online formulářích, které se musí vyplnit do 48 hodin před odletem.

Co na tom, že se to někteří lidé dozvěděli sotva pár hodin před odletem a někteří naopak vůbec. Formulář je ušitý horkou řeckou jehlou. Nejdříve server řecké vlády nevydržel nápor žadatelů, takže na několik hodin zkolaboval, a potom, když konečně začal zase fungovat, způsobil zmatky po celém světě.

Formulář je sice v angličtině, ale nikdo se moc nenamáhal přeložit i řecké kraje, takže ty zůstaly v řečtině, jen přepsané do latinky. Takže ten, kdo se chystal na Korfu (pokud by vůbec věděl, o jaký kraj se jedná), by místo Jónských ostrovů, tedy Ionian islands, našel Ionia Nissia. Ten, kdo se chystal na Krétu, by musel zatrhnout Kriti a k tomu znát také adresu svého ubytování, což je oříšek, protože v Řecku, kromě měst, adresy vlastně nejsou. Pošta chodí lidem do kiosku s tabákem nebo do místní kavárny. Stejně tak zjistit PSČ byl úkol jak vystřižený z pionýrského tábora.

Formulář se má elektronicky odeslat a do dvou dnů (48 hodin) by měl každý obdržet QR kód, kterým se musí prokázat na letišti při odletu i příletu. Celé vyplňování stojí mnoho lidí dost času a nervů (včetně mě, protože jsem tuto informaci v dobré víře, že pomohu, neprozřetelně zveřejnila, a tím jsem se stala pro mnohé jakousi expertkou na řecké formuláře, takže jsem v jednom dni obdržela asi šedesát zpráv a třicet telefonátů, že formulář nejde vyplnit či daná osoba neobdržela QR kód, popřípadě že tam nejde uvést pes či pět dětí najednou… Za dobrotu na žebrotu, pomyslela jsem si hořce).

Další stres prožívá zhruba pětina pasažérů v cílovém letišti. Tam totiž namátkově testují na covid-19 asi každého pátého cestujícího. Sice ho pak propustí do jeho hotelu či apartmánu, ale ten, který si černého Petra vytáhne, by podle pravidel měl až do obdržení zprávy, že má negativní výsledky, setrvat v izolaci, která může trvat až 36 hodin. Sice už není tak přísná, jak ji původně zamýšleli, ale po naléhání jedné z největších cestovních kanceláří TUI velmi zvolnili, takže lidé by se prostě v tu dobu neměli družit a chodit do obchodů a taveren, ale mohou se jít koupat a užívat svoji dovolenou. Také se ale může stát, že žádná zpráva nepřijde, protože systém je zatím v plenkách. A s největší pravděpodobností se stane to, že to prostě nikdo nebude stejně kontrolovat ani nijak řešit.

A tak je ten náš začátek sezony takový tichý a rozpačitý. Nikdo neví, co se smí a nesmí, nikdo neví, zda se turistická sezona přece jen alespoň trochu rozjede. Nikdo neví, zda bude mít letos práci a jak přežije zimu. A tak se tahle situace pro některé stává doslova peklem, ovšem pro jiné, třeba pro ty, kteří přijedou na dovolenou a proklouznou bez testů, jsou prázdné pláže, čisté moře a ochotní Řekové doslova rájem na zemi. Stačí mít jen trošku dobrodružnou povahu…

(publikováno v www.seznamzpravy.cz)

zde ještě video pro ty, kteří se do Řecka chystají. Je to návod na vygenerování toho prokletého QR kódu: