Ostrovanka bloguje

Co mě na Korfu snad nikdy neomrzí, je relativní bezpečí a důvěra mezi lidmi. Co takový Ostrovan jako třeba Adonis považuje za samozřejmé, mě znovu a znovu překvapuje.

Celý příspěvek →

Když se v Řecku někoho zeptáte, jak daleko se nachází nějaký cíl, určitě vám řekne dobu, jakou by cesta trvala autem a to i přesto, že vidí, že žádné auto nemáte. Když se potom zeptáte, jak dlouho by to mohlo trvat pěšky, nejdřívě se zamyslí a pak se zeptá, proč nejedete autem. Pěšky že je to opravdu dálka. Řecky se procházka řekne volta, ale většinou to znamená přijet někam autem, dát si kafe a zase autem odjet.

Celý příspěvek →

Ve čtvrtek foukal silný jižní vítr. Ten přináší teplo, ale většinou také špatné počasí. Schylovalo se k dešti, tak jsem spěchala, abych stihla dojít k větrnému mlýnu a vykoupat se. Jenže mi mezitím zavolali kamarádi, že sedí na tržišti v kavárně, ať přijdu za nimi. Dlouho jsem je neviděla, tak jsem se rozhodla se za nimi rychle zastavit. Na tržišti jsou dvě kavárny. Jedna je větší, v zimě sem dosáhne sluníčko, a k ouzu tam připravují takové meze, které s přehledem nahradí oběd. Jenže její číšník mi kdysi zaúčtoval něco navíc, což mě docela naštvalo, tak jsem se proti vyššímu účtu ohradila. Šlo jen asi o dvě eura, ale stejně. Číšník mi pak hodil dvě eura na stůl se slovy, že pokud to je pro mě tolik peněz, pak ať si je vezmu, on že tím nezchudne.

Celý příspěvek →

Když tu byl na návštěvě v létě náš kamarád a taky bývalý opatrovatel našich dětí Kuba, prodával u nás před domem své krásné kresby ostrova. Bylo zrovna před svátkem svatého Spyridona, jedním z největších svátku v roce. Po ulici chodilo mnoho lidí, turistů obyčejných i těch religiozních, především z Ruska, kteří si přijeli pro nějakou ikonu nebo alespoň požehnání. Celý příspěvek →

Před pár dny jsem jela ze severu ostrova do hlavního města. Moře bylo ocelově šedé a obloha se úplně setměla. Přicházela další bouře. Letos jich tu je nějak víc, než uvádějí statistiky. Celý příspěvek →