„Já tu majonézu prostě udělám, i kdybych tu měl být do rána,“ zuřivě vykřikoval Adonis, zatímco se snažil spojit žloutek a olivový olej v krémovou hmotu. Výsledkem ale byla žlutá kapalina, která k mé neskonalé lítosti vždycky skončila ve výlevce. Napotřetí však pokus o delikátní česnekovou majonézu naštěstí vyšel.
Letos jsme měli neskonalé štěstí. Podařilo se mi sehnat letenky do Athén a následně do Lisabonu za skvělou cenu, nebe bylo v den cesty bez mráčku a dopravci se rozhodli místo stávkování raději slavit Vánoce, takže jsme mohli bez problémů odletět.
Milí čtenáři, děkuji za přízeň a přeji vše dobré. Ostrovanka
Nedávno jsem v nějaké německé internetové diskuzi zaznamenala, že by Řekové měli konečně začít pracovat, aby na ně Evropané, zvláště Němci, nemuseli pořád platit. Beztak nechtějí platit daně a převzít zodpovědnost sami za sebe. Za politiky si samozřejmě taky můžou sami. Celý příspěvek
Moje nejoblíbenější zimní místo je neutuchajícím zdrojem příběhů. Dnes byl krásný den, vlastně až tak krásný, že kdybych nevěděla, že je prosinec, nikdy bych tomu nevěřila. Sluníčko pražilo, nebe bylo bez mráčku a ve vzduchu nebyl ani náznak vánku. V zimě ne úplně běžné.
Před dvěma dny se najednou prudce ochladilo a i přesto, že svítilo sluníčko, ostrovem vanul mrazivý vítr. Hory na protější pevnině se pokryly čepičkami sněhu a dokonce i na nejvyšší hoře Korfu – Pantokrátoru, začalo v jednu chvíli chumelit. Sněhové vločky se však ještě za jemného poletování rozpouštěly. Moje kamarádka Kim mi odřekla koupání, a tak jsem chvíli bojovala sama se sebou, zda jít či nejít sama. Pak jsem ale přemohla svoji pohodlnost, opustila teplé místečko u počítače a vyrazila ke mlýnu.
Konečně začalo pršet. Říkám konečně, protože když je hezky, nic mě neudrží doma. Chodím po venku a nasávám ty klidné slunečné podzimní dny a dobíjím baterky, které jsem v létě vybila na doraz.
Žádný samet
I Řekové dnes slaví svůj velký svátek. I zde se studenti vzbouřili. Tenkrát, v roce 1973, to bylo proti vojenské diktatuře. Povstání bylo krvavě potlačeno a několik desítek demonstrantů svůj protest zaplatilo životem.
Zpátky doma. Po delší době nasávám vlhký teplý korfský vzduch a raduji se, že se zase ve zdraví shledávám se svojí rodinkou.
Je mi líto, že skoro každá moje návštěva Prahy je spojena s nějakou negativní zkušeností (naštěstí taky samozřejmě s převahou těch dobrých). I o téhle poslední chci napsat, abych třeba pomohla dalším, aby nenaletěli stejně jako já.
