Novinky (celkem nudné, bez průšvihů)

Náš návrat na sice studený, ale prosluněný ostrov nám všm zvednul náladu. Doma jsme měli dvanáct stupňů a tak Adonis nelenil a topil v kuse 24 hodin, aby se vymrzlý dům alespoň částečně vyhřál.

Po cestě ze Soluně na Korfu děti prosily, abychom zastavili, neboť konečně viděly sníh. V Čechách bylo neobyčejné teplo a první sníh tedy spatřily až v řeckých horách.

V Řecku se kromě financí řeší také letošní zima. Na několika místech totiž teploty dosáhly až minus 20 stupňů!

Na Korfu je ale krásně. Sice fouká studený severák, na sluníčku se dá ale příjemně sedět jen v lehké bundě. Některé stromy už jsou holé a moře tmavě modré. Zase začíná čas květu mandloní.

Náladu mi nemůže zkazit ani známá paní Afroditi, Jnýskova učitelka hudebky, která mu opět dala sníženou známku z hudební výchovy. Asi mi chce dokázat svoji neotřesitelnou pozici, se kterou bych se asi za normálních okolností pokusila zatřást, ale teď na to nějak nemám energii. Snad později.

Ozvala se mi kancelář ombudsmana české policie, že tyhle případy nejsou v její kompetenci, taktéž kancelář ministra, že postupuje stížnost příslušným orgánům a že si pan ministr osobně vyžádá výsledek šetření.

Adonis nejdříve lál své žalozpěvy po celém Korfu, ale teď, s malým odstupem, začal vzpomínat na všechno dobré, co jsme v Praze prožili a já se jen děsím chvíle, až bude chtít do Čech znovu…

A ještě jedna historka, při které jsem se zamyslela nad stinnými stránkami dvojjazyčnosti dětí. Vůbec mě nenapadlo, že moje děti neznají slovo „obejmout“, ale jen „pomazlit se“. Došlo mi to až ve chvíli, kdy mi Janýsek vyprávěl, jak se tatínek mazlil s mým švagrem, když se po dlouhé době viděli, a Ofélie v pátek, když přišla ze školy, mi hlásila, že byly dnes s kamarádkou pomazlit pana ředitele, protože je takový hodný. Nejdříve mi trošku zatrnulo, ale pak jsem pochopila a dětem vysvětlila význam slov a pevně doufám, že se Ofélie nebude už mazlit se starými pány a Adonis s kýmkoliv…