Vypadá trošku jako deformovaná kytara. Má všecko, co si člověk může přát. Hory, nížiny, pláně, olivové háje a cypřišové lesy, moře i starobylé město, malé vesničky a obrovské útesy. Horké klima v létě a mírné v zimě. Spoustu milých lidí, co se pořád usmívají. Tak to je náš ostrov. Ráj na zemi.
Často se mě lidé ptají, jestli mi tu není smutno, jestli mě ostrov už neomrzel a jestli se tu necítím úplně uzavřená.
Odpovídám třikrát ne.
V dnešní době internetu a leteckého spojení, už se nikomu po nikom stýskat nemusí. Denně jsem v kontaktu se svojí rodinou, se svými přáteli po celém světě. Hodně z nich mě zde navštěvuje, protože tím spojí dovolenou s návštěvou. Smutno mi opravdu nebývá.
Říká se, že i nejkrásnější věci, když je jich v životě hodně, se člověku omrzí. Ano, tohle si dovedu představit u jídla, dala bych si humra, ale asi bych ho nechtěla mít na talíři denně. Stejně tak se může omrzet život na luxusní jachtě, která po pár týdnech ztrácí své kouzlo a výjimečnost. Ale život na nádherném místě se neomrzí nikdy. Pokaždé, v létě či v zimě, když se procházím po městě a vidím hladinu moře, cítím se blaženě. Pokaždé stejný, i když pokaždé jiný pohled. Jednou se zasněženými horami v pozadí, má moře tmavěmodrou barvu, v létě je zase azurovo-tyrkysové, v bouři černé a zlé. Vždycky je ten pohled ale nádherný.
A pak když sedíme v příjemné taverně s pár kamarády, popíjíme dobré domácí víno a posloucháme tóny buzuki při západu slunce, je idylka přímo dokonalá.
A že je tu málo místa? Že jsme tu v zimě odříznutí od světa? Že tady hodně prší? Nádhera. Člověk nikam nemusí, při dešti se zavře doma a poslouchá bubnování kapek na okenní tabulky a přemýšlí, kam by vyrazil, kdyby tu se světem existovalo lepší spojení. Vždy dojdu ke stejnému závěru: nikam, vůbec se mi odtud nechce. Právě vysvítá sluníčko, je leden a hned mi volá několik kamarádek: přestalo pršet, za půl hodiny se sejdeme na náměstí na ouzo. Ráj na zemi. Neříkala jsem to??
Tomu říkám dodržet slovo. Rychle a kvalitně. Dokázalas, že umíš vidět sklenici nejen poloprázdnou, ale i poloplnou. Jsem rád, že Tvůj ostrov je krásný a krásné je i celé Řecko, tak jak jsem si ho vždy vysnil. O kráse však nevydržel dlouho psát ani K.H.Mácha, dokonce z toho umřel. Tak prosím opět na ty postřehy o mentalitě různých národů. Dobře se to čte, dá se reagovat a navíc to děláš velmi dobře. Měl bych dát jedničku. Kalimera.
Když je v Sudetech 33.Ještě k doplnění, nic ve zlým, na jižním konci jsem našel vesnice Sparterá a Karos. Evča nikde. /To je taky pokus o humor/. Hezký den. Tady máme 33 Celsia.
tak tos asi hledal na blby mape…. eva je na jiznim cipu.
Má milá ostrovanko,při čtení tohoto deníčku mi bylo a nadále je blaženě. Tento /zdůrazňuji – jen tento/ dám určitě přečíst mamince.Pa, kámoška z jižního cípu
to jsem moc rada, ze jsem se ti zavdecila. tak pozdravuj maminku a rekni ji, at zase brzy prijede. pa, kamoska z prostredka ostrova.
Hm, tam musí byt moc hezky.
Blbá mapaHledal jsem to na GoogleEarth. Hezky je tam vykresleno letiště v zátoce na jižním okraji města. Na jižním cípu jsou jen ty dvě vesnice. Jinak o nic nejde, je to jen zábava a u mne navíc jen teoretická.
Tohle je moc pěkné čteníděkuji. Tenhle ostrov jsem měl rád už léta před tím, než jsem se tam podíval, díky panu Durrelovi. A jak to tak čtu, asi je tam pořád veselo 🙂
to mudd: veselo je porad, to mas naprostou pravdu. viz posledni prispevek…
Moc hezky napsano, mela bych si to cist hlavne v zime, kdy me to prseni totalne zabiji….a byt zavrena doma je pro me jako trest! Pak se mi styska po vsem ceskem a po meste plnem prilezitosti. Ale jak rika moje mamka, nemuzes sedet jednou prdeli na dvou hodech ;o) a jaky si to udelas, takove to mas at jsi kde jsi! Tak se budu snazit hledat na vsem to pozitivnejsi, zrovna tak jak o tom pises….