Zase jedno z dalších. Je neuvěřitelné, jakým tempem náš čas letí a prý to bude čím dál rychlejší. V sedmdesáti si už asi budu připadat jako na horské dráze.
Včera začal půst, který se tady v Řecku označuje jako Čisté pondělí. Pro Řeky je to velký den.
Řekové jsou stejně obdivuhodní. I přes všecky krize se svých oslav nevzdávají. Před dvanácti dny se slavilo tzv. Tsiknopempti neboli kouřový čtvrtek, kdy se jí maso v nezměrném množství. My s Adonisem jsem vyrazili na naši pravidlenou večerní procházku kolem moře. Nebe plné hvězd, šplouchající temné moře a osvětlená Stará pevnost mě vždycky znovu dostanou.
Tentokrát byla jinak tmavá a ztichlá promenáda Garitsa plná světel, aut a ruchu. Každičká taverna měla otevřeno a úplně narváno. Z plastikových přístřešků se valila oblaka kouře z pečeného masa na grilu. V mnoha tavernách hrála živá hudba a lidé se veselili tak, že by si člověk řekl, že všechny zprávy z televize byly jen ošklivý sen.
Poslední karnevalová neděle sice letos nebyla moc povedená, takže stovky malých baletek, které se těšily na svoje vystoupení v růžových sukničkách, se třáslo zimou a s maminkami za zády čekaly, jestli přestane pršet. Jen známá figurka Jannis, který se do karnevalového obléká v každé roční období, se nenechal odradit…
Čisté pondělí, tedy den po konci karnevalu, je státním svátkem. Obchody, úřady a školy jsou zavřené. Prodává se jen tradiční půstní chléb lagána v pekařstvích (placatý bochník letos za 2,60) a papíroví draci u silnic (10 eur za draka). Tento den je totiž oficiálním dnem pouštění draků v Řecku. Když někdy pouštíme s dětmi draka na náměstí v jinou dobu, často se nás lidé ptají, proč, když není Čisté pondělí.
My jsem byli pozváni k našim česko-řeckým přátelům do malé vesničky pod úbočím hory Pantokrátor. Na silnici nebyl kupodivu žádný provoz, protože foukal silný severozápadní vítr, takže místní lidé slavili tento velký den většinou doma.
U přátel jsme chvilku seděli venku, než se sluníčko schovalo za mraky. Děti skotačily, pletly věnečky z kopretin, krmily kozy a králíky, pouštěly draka a užívaly si chvilky venkovského života a my jsme pojídali typické půstní dobrůtky, které se na tento den chystají ve velkém. Já jsem vyrobila pomazánku hummus z cizrny a sezamové pasty tachini, Adonis zase vyrobil taramosalátu z rybích jiker, kamarádi připravili chobotničky v octě, trávu, pečenou chobotnici, krevety a mušle s rýží, k tomu všemu se přikusovala lagána a popíjelo domácí červené víno.
Tyhle svátky a tradice mi na Řecku opravdu imponují. Lidé se dovedou radovat i v těžkých dobách a tak to má být.
(Vlastně tohle přejídání má něco do sebe. Člověk pak drží půst s mnohem lehčím srdcem. )
Paráda
Zdravím Pavli.Konečně Tvoje stránky dostávají ten pravý šmrnc,když jsou tam i fotečky.Jen tak dál.Přeju fajn večer všem na milovaný ostrůvek.Zdenek
Myslím, že s takovými dobrotami se ten půst dá docela vydržet :-).
Přesně tak, takový půst je mi sakra po chuti.
taky souhlasím, že s takovými dobrotami je to příjemné a mě ještě více ladí oku ty rozkkvetlé kopretiny a sluníčko…U nás je všechno ještě ponuré a šedé, přestože sluníčko občas svítí, ale jero to ještě není..zatím vyhlížím…a vám to teploučko závidím…P:S: Jen zírám, jak se Janýsek za ten rok vytáhl a opravdu se mění z dítěte v mladého muže…Zdravím z valach…edita a spol.
Ty pochoutky pusobi oku lahodne, coz teprve chutovym bunkam! A deti uz jsou tak velike!
jo, pochoutky vyborne a slunicko taky. i kdyz…kdyz jsme jeli zpatky pres pohori pantokratoru, ve vzduchu poletovaly snehove vlocky. ja jsem tomu nemohla uverit a myslela si nejdriv, ze to jsou lidstky mandloni… ale opravdu. na druhy den napadl v recku snih-tady na korfu zustalo jen u tech rychle tajicich vlocek…
Ty oslavy nejsou jenom na jihu Každou chvíli mi posílají foto naši z Němec, jaký fest tam mají který víkend. My v Česku sice nemáme co slavit, zato to začíná být tady fest. Gugu – viděl jsem na ČT 2 podrobný film, jak se stavěl ten váš nádherný most a co vše umí.
stýská se mi
Ahoj. Už jsem o tvém blogu slyšela a musím tě pochválit, opravdu výstižně a pěkně napsané. Máš talent. V Řecku jsem žila 5 let – v Soluni. Vrátila jsem se do ČR z rozumu a po čtení tvých článků se mi opravdu stýská. Řecko bude vždy moje druhá vlast. Úplně s tebou ty příběhy žiju a držím palce!! Hodně štěstí a nápadů. Zdravím z Prahy.
Taky jsem se kochala fotkami,ale důvody, proč s fotkami "šetříš" jsou mi blízké. Ovšem mláďata Vám zase hooooooodně povyrostla … U nás už to vypadá taky krapet jarně, je však velký vítr. No jo, březen, za kamna vlezem …
Deti jsou moc pekne, ale jidlo nic moc. Asi jsem rozmlsana z Italie. Deti jsou typ Black & White. Jinak preju super zivot.
buteo: dokud budou mit cechy tebe, neni na co si stezovat:)
kouklara: treba se zase jednou vratis. i kdyz ty vzpominky byvaji casto o hodne lepsi nez realita… preju hodne stesti.
nuli: mladata rostou neuveritelne. tady zacina jaro, je krasne a slunicko, tohle obdobi je tak uzasne!!
bubo: kde vezis? uz dlouho jsem necetla zadnou tvoji hlasku, musim se vzdycky hrozne smat:) tohle je pustni jidlo, ja ho mam rada, ale faktem je, ze italie je italie a recko je zas recko.