Jako nejmladší ze tří sester jsem měla vždycky pocit, že jsem malá, později mladá. Ten pocit přetrvává, protože mám o hodně staršího muže, i přesto, že už jsem sama máma dvou dětí a třicítku mám dávno úspěšně za sebou.
Stárnutí ale nepřichází ze dne na den, přichází pomalu a plíživě. Začalo to tím, že mi někteří turisté místo slečno začali říkat paní Pavlo. (Stálí čtenáři ví, co si o tomhle slovním spojení jako oslovení myslím). Pokračovalo to dále tak, že mi paní Pavlo říkají už všichni turisté, jen sem tam s nějakou výjimkou, kdy mě belhající se stařík, který sotva vidí, osloví slečno.
Letos pak přijela spousta nových kolegů od různých cestovek, veskrze mladí lidé, narození po revoluci. Když jsem se jim představovala a říkala ahoj, odpovídali mi dobrý den a vykali mi. To mě nejdříve zarazilo, posléze překvapilo a vzápětí se mě trochu dotklo.
A pak přišla ta poslední rána: do jednoho hotelu přijel pán se synem. Pán asi pětapadesátiletý a jeho syn v pubertě v plném rozpuku. Synek vyprávěl, že po prázdninách pojede na rok do školy v Londýně. Na chvilku jsem se zasnila a pak pronesla něco v tom smyslu, že na Londýn mám krásné vzpomínky z dob, kdy jsem byla hodně mladá.
Pán si posunul brýle na nose, se zalíbením se na mě podíval a vyřknul tuto památnou větu: „Jéééé, vy jste tenkrát, když jste byla mladá, musela být velmi krásná…“.
Začala jsem se hlasitě smát. Ta poznámka mě moc pobavila. Pán se trošku zarazil a začal překotně vysvětlovat, že to myslel jinak, ale více a více se do toho zamotával.
Odcházela jsem z hotelu s vyloženě dobrou náladou. Je pravda, že už nejsem nejmladší a lepší už to nebude. Za mlada jsem nijak extra krásná nebyla, ale jestli teď vypadám na to, že jsem jako mladá být krásná musela, beru to jako kompliment a těším se z toho alespoň zpětně…
A když se přidám já se svým – Milostivá paní, oni jsou krásná pro mě napořád, to by jsi ještě měla skousnout. Od mé paní jsem slyšel, že nejhorší co může být je, když Ti řezník řekne s nasládlým úsměvem – Tak co to bude paninko? To by prý vraždila.
Pavli, pokud Tě v metru nepouštějí dobrovolně sednout, je to v pohodě a bude to v pohodě v Praze i po šedesátce, tam sice gentelmani jsou, ale místa nejsou. Krásný víkend
🙂 paninko a mlada pani jsou opravdu otresne vyrazy!!!!
A ještě jedna lichotka z dospívání ,za kterou bych vraždila:“Ty už si ale velká roba“ Vždycky jsem tělesnými rozměry byla popředu a tohle slyšet bylo opravdu za trest .Jinak zdravím na Korfu,splnil se mě letos můj dlouholetý sen a byli jsme u vás na dovolené.Sice krátké,ale stálo to za to.
roba…grrrrrrrrrrrr. hruza.
jsem moc rada, ze se ti na korfu libilo!!
Aniž bych chtěla podlízat, to nemám zapotřebí, že jo:o)), já si myslím, že jsi velmi krásná, protože jsi krásná úplně přirozeně, a takové štěstí nemá každý:o), což ovšem neznamená, že se na to dá spoléhat až do smrti:o))
Nedávno mě opravila pokladní v Bille “ Já jsem slečna!“, nu dobrá, myslím si a povídám “ Dobře mladá paní, nebo starší slečno!“
😀 urcite ti plivla do kosiku:) no, podlejzani zapotrebi mas, kdyz se sem za chvilku chystas. tak co chces? lahev vodky nebo prasecky??:)
Mě zas pobavil studentík, co loni v létě na venkovním koncertě po mně loudil pusu a přitom mi celou dobu vykal!
prosim vas, mlada pani, muzete mi dat pusu?? takhle loudil? stava se ti to casto?
Jo čas stejně jako mládí či stáří je pojem poněkud relativní.
Již je to nějaký pátek, co mne pobavil jeden příbuzný mlaďoch ( něco přes 20 ), když prohlásil, že chodí hrát kopanou se starejma chlapama – tak něco přes 30 let, a já měl v té době 40+.
Opačný pocit zanechalo setkání se skupinou „důchodců“ ve kterých jsem posléze poznal spolužáky z průmky, kteří přijely na sraz maturantů po létech.
cas je fakt relativni. pro vrstevniky sveho muze jsem mladicka:)
si to tak neber, slečno 😉
rikej mi mlada pani, prosim.
Jak říkají angláni, krása (a já dodávám, že i věk) je v oku pozorovatele. Skutečnou krásu a věk vnímáme podle vnitřního rozpoložení a charakteru dané osoby. Pozitivní lidé vypadají hezčí a mladší, o tom žádná.
Proti vykání – které také nemusím – se někdy bráním výhrůžkami. Například dceři své známé jsem jednou přeložil něco do školy a řekl jsem jí, že když mi bude vykat, tak už jí nic nepřeložím. Zafungovalo to. 🙂
zajimava metoda:) asi budu muset prestat byt tak upjata. ale najednou jsem si toho proste zacala vsimat. z eby to bylo tou hlubokou vraskou na cele?
Pamatuji se, jak mi přišlo veselé, když můj osmdesátiletý dědeček chodil každý měsíc do hospůdky „s klukama“, rozuměj se svými spolužáky :-). Mělas říct něco jako: „Ono to v zamlada nebylo nic moc. Doopravdy krásná jsem až poslední dobou!“ 🙂
To já jsem potvora a takové krásné mladé ženy, jak jsi ty, pouštím v tramvaji sednout. Ony se stydí staršímu pánovi odmítnout a jsou pak takové zvláštně zamyšlené a moc jim to sluší :-).
“Ono to v zamlada nebylo nic moc. Doopravdy krásná jsem až poslední dobou!”
hahahahahahahahahahahahahahaha. dnes odlita, asi budu v pokuseni mu to rict jeste na letisti…
Aho Pavlo, dopadla jsi jeste dobre. Do zamysleni nad nasim vekem (meho a Gabiny)nas uvedli sami nase deti (psal o tom George). Taky vypraveli jak maji stere ucitele a taky z nich vypadlo ze 30 a nam bylo okolo 35. Cekame co bude rikat Adela kdyz ji jsou 2 :-). Pravdou je, ze je kazdemu tolik na kolik se citi (na to jak je Adelka ziva, tak se obcas citim na 80 :-)).
Pavlo doufam ze my mladi se na Korfu opet setkame.
jasne, ze se potkame. snad ale ne na hristi, abychom to s tim mladim neprehnali:)
Pavlo nejhorší je když ti začnou vykat i stejně staří lidé a nepomůže nic, leda si na sebe oblict tričko s nápisem „Prosím nevykejte mi“ 🙂 Tohle je jeden z problému třicátníků a taky mě to dost štvalo.
Miluji festivaly (hlavně rockove) a jedním z důvodů proč je že tam mezi těmi mladými nasávám jejich energiji a něco“jako co tu chceš dědku“ jsem snad nikdy nezažil. Je ovšem pravda že poslední roky se najde čím dál více těch co by mi tam chtěli vykat a mě už začíná být blbé upozorňovat na to že mi to vadí. Vykáním asi projevují úctu mému věku ale říkám si jestli si mě tím taky nedrží od těla. Ať je to jak chce na druhou stranu jsem zase rád že nějakou úctu ti mladí ještě mají, kdyby mi začal tykat každý náctiletý kterého potkám na ulici bylo by to asi mnohem horší.
to je fakt, takhle jsem o tom nepremyslela.
Právě venku na studentském festivalu, kam jsem se přimotala, mi kluk vykal – poznal, že student už nejsem – a přitom chtěl tu pusu. A ptal se mě „co učíte“ 🙂
Moc pěkné :-))
Já, když mi někdo mladší začne vykat, tak okamžitě reaguji slovy: „Tykej mi, woe, zas nejsem tak starej!“ a ono to docela funguje. Horší, když jsem šel s mladší přítelkyní v ČR a jí někdo známý řekl „ahoj“ a mně „dobrý den“. To mi docela zatrnulo, ale taky jsem z toho podobně vybruslil po úvodním „ahoj“. Angličtina je na tom mnohem lépe 🙂
no, jenze ja kdyz nekomu reknu: „hele, ty mi vykas? tak mi, prosim, tykej“.. a ten druhy mi dal vyka a pak se uzardi a rekne: „kdyz mne to tykani u vas nejak nejde“…., tak to je jeste horsi:)
To už je opravdu horší. To tak chápu, že někdo se ostýchá tykat tchýni nebo starci, ale tohle!
Zvyká se na to vykání těžko, to je pravda pravdoucí…
a zvlast tady v recku si skoro vsichni tykaji…
Na své první oslovení „paní“ si dobře vzpomínám do dneška. Je to již 10 let, když mi bylo 26 let a s kamarádkou jsme na jejich chalupě v jižních čechách vyrazily na místní diskotéku. Po pár drincích jsem cítila nutkavou návštěvu toalet, kde však bylo obsazeno a tak jsem slušně čekala na uvolnění kabinky. Na podlaze tam seděly a živě diskutovaly o právě prožitých zážitcích dvě šestnáctky. Když se první kabinka ze dvou uvolnila a ty dvě slečny se neměly k jejímu využití a stále byly zabrány do vzájemného hovoru, rozhodla jsem se kabinku obsadit. Při mém ulevování se uvolnila i vedlejší kabinka a dvě náctiletky ji obsadily, načež z této kabinky vypadla památná slova: „Ta PANI nás předběhla“ Vzhledem k situaci a místě si to dodnes pamatuji 🙂
hihihihi:)))
Mně zamlada říkala matka: „Víš, ty nejsi tak docela krásná, ba abi hezká, ty jsi…zajímavá.“ a strejda: „Jáj, z tebe je ale kus roby!“
Pak jsem zhubla dvacet kilo, zestárla dvacet let a teď mi říkají, jak na svůj věk nevypadám, hehe.
nic si z toho nedělej, mně zase manžel řekl, když jsme se seznámili, že jsme strašně ošklivá, ale zato výborná společnost:))) takže otázka je, co je lepší. s věkem ta krása asi odejde, ale charakter většinou zůstává. tím se aspoň utěšuju já…
Víte co, když to tady tak probíráte, nejhorší je, že od určitém věku vykání přestane vadit …
To už je opravdu na pováženou 🙁
🙂
Velmj rada vas ctu. Obcas se chechtam. Dekuju. Mejte se fajn a pozdravuju Vasi rodinu. Radka z P.p
Diky!! Co je P??