O vícejazyčné domácnosti už jsem na svém blogu podrobně psala. Zatím jsem spíš viděla samé výhody, ale existuje samozřejmě i ta negativní stránka. Tou je, když jde dítě do školky a neumí pořádně jazyk dané země.
Janýsek uměl od malička velice dobře česky, ale s řečtinou trošku zaostával, neboť doma hovoříme anglicky. Když před rokem a půl nastoupil do školky, měl v tomto směru docela nevýhodu a ještě ke všemu nastoupil o dva měsíce později než ostatní děti, které se už mezitím znaly a našly si každý svého parťáka.
Janýsek si tedy začal hrát s tichou odstrčenou holčičkou Vasiliki, kterou taky nikdo mezi sebe nechtěl. Byla jsem ráda nejen, že si našel kamarádku, ale že kvůli němu taky Vasiliki není sama.
Když slavil před rokem své páté narozeniny, dovolila jsem mu pozvat si 4 kamarády. Tři si našel z jiných kruhů, ze školky chtěl pozvat jenom právě Vasiliki, ale říkal, že maminka ji asi nepustí.
Asi dva dny před narozeninami jsem se s maminkou potkala při vyzvedávání dětí. Maminka vypadala přinejmenším o generaci starší než ostatní matky, zasmušilá a dost zanedbaná žena. Když jsem se jí představila a zeptala se, zda-li by s holčičkou chtěly přijít, podívala se na mě zlým pohledem a vyhrkla: „No, mě je to jedno, jestli to najdou, tak ať si tam klidně jdou“. Moc dobře jsem nechápala, koho tím „oni“ má na mysli a tak jsem se optala, jestli má snad Vasiliki ještě sestřičku. Matka na mě vyštěkla: „Jo, sestru a bratra, jsou to trojčata!!“
Slíbila jsem, že trojčata tedy druhý den vyzvednu ze školky a pak je mohu samotné poslat domů, prý tu cestu znají a matka přijít nemůže, neboť údajně pracuje na psychiatrii jako uklízečka a má spoustu práce. /Pochopila jsem její naštvaný výraz…/
Vasiliki, Marianthi a Michalis opravdu dorazili, nadělali tu strašnou spoušť, snědli, na co přišli a pak nechtěli jít domů a se smutnými obličejíčky tvrdili, že domů netrefí a že je tam nikdo nečeká a že je maminka nechce, až mi srdce usedalo, ale nedalo se nic dělat.
Asi po hodině, co děti odešly, jel Adonis někam na motorce a potkal malého Michalise, jak se potuluje ulicemi. Ptal se ho, jaktože ještě není doma a Michalis tvrdil, že neví, kde bydlí a že sestřičky mu utekly. Adonis ho posadil na motorku, Michalis ho přesně nasměroval, kam má jet a za chvilku stáli oba dva před starým domem v židovské čtvrti. Adonis zaklepal na první dveře, které uviděl a ptal se, jestli paní nezná tohle dítě. „To je moje dítě, spratek zase utekl“, řekla matka bez větších emocí a zatáhla děcko dovnitř. Adonis odcházel a ještě než došel zpět na konec ulice, viděl Michalise, jak utíká z domu a ztrácí se ve spleti malinkatých uliček.
Mezitím už uběhl rok, trojčata začala chodit do školy a tak je občas jen potkáváme s jejich asi pětasedmdesátiletým tatínkem na houpačkách, tatínek jen stojí a křičí popořadě jejich jména, protože je naprosto nestíhá. Janýsek si musel najít nové kamarády, když mu Vasiliki odešla, ale nebyl z toho zrovna nadšený.
Včera jsem ale pro něj šla do školky. Dívala jsem se, aby mě neviděl,jak klečí na dvorku uprostřed bandy kluků a na zemi vyrábí papírové vlaštovky. „Janni, Janni, mě taky, mě taky!“, ozývalo se od ostatních. Kluci si nadšeně házeli vlaštovkami a Janýsek zářil štěstím, že si konečně vydobyl své místo na slunci. Jaká úleva…
školka
Tak zase další příběh s dobrým koncem 🙂 Tak to je fajn, že už je Janýsek řádným členem školky.. no proč taky ne.. však ještě bude nakonec hvězda až začně ukazovat různé mezinárodní „vychytávky“:-)
pěkně napsaný:-) A docela síla, ta trojčata.
tož ať se mu wede čím dál tim líp
trojčata by tady byla okupována dohledem soc. pracovnic, nejspíš.Pokud by se nezalekly /soc.prac/ matky
ufff, momentálně bych nesnesla i jen o trošku horší konec 🙂 sláva!!!!
Se starší do jeslí před lety chodil chlapeček a holčička od mámy, která pila. K tomu chlapečkovi se chovala hrozně, byl zanedbanej a skoro nemluvil, přestože mu byly skoro čtyři roky. Jeho otec byl o hodně starší a vypadal jako santusák, taky alkoholik. Bylo mi strašně divně pokaždý, když jsem se s nima potkávala v šatně.
vsem: ja netusim, jestli tu nejaka socialka je, jestli jo, tak by asi sebrala deti i me, zaplatpanbuh, ze tomu tak neni:)) janysek je celkem ok, akorat ja nejak ztracim nervy, ofelie mi dela dneska celej den sceny a janysek je na uskrceni. satna ve skolce? neco takoveho tady vubec neni…
Mé vnoučata v Německu si taky dost užila a kluk si dodnes užívá, ale naučil se dost tvrdě bránit a nestěžuje si na příkoří. Dodnes /10/ kamarádí s těma nejslabšími. Zato jazyky /A a F/ zvládají snadněji, než čistí Němci. Takže všeho dočasu. Hezký den do Řecka
me je vzdycky lito takovychle deti. nase E. chodila do skoly s holcickou Marii, o ktery mi vypravela, ze smrdi, protoze se doma koupe jednou tydne, ze nenosi svacinu, apod… Minuly tyden Marie neprisla do skoly a pani ucitelka jim rekla, ze musela do decaku se svoji sestrou, protoze jejich mama je alkoholicka a nestarala se on ne… mozna je takovych deti vic nez si myslime…
Přeju hodně všelijakých dalších vlaštovek.
@eja – jo je jich asi vic, nez si myslime ;-))hm… do decaku? Moje deti se taky koupou jednou tydne… a matka taky pije alkohol….. a nedava detem svacinu do skolky… ajajajaj…..
takze vy mluvite cesky, anglicky a jeste recky? to je ale velka vyhoda do zivota, treba pro to dite
buteo, peace: jo, taky si myslim, ze vic jazyku=vic vyhod v zivote.
sauvignon: ja mam plny byt vlastovek a nestacim je vyhazovat, takze mi dalsi uz prosim neprej…
majo: ty pijes jednu sklenicku vina za uherskej rok narozdil od matky alkoholicky, svacu nedavas, protoze ji tam deti dostavaj a tvoje deti nesmrdej.
ejo: to je teda fakt sila.
MAJKO ze na tebe poslu socialku???!
bez pravnika uz nereknu ani slovo….;-))
I já jsem Řek narozený vČesku. Mám podobné zkušenosti. Sedm let jsem žil v Řecku. Bylo mi dobře,hlavně teplo. V Česku jsem byl pro každého“ten Řek“ a v Řecku? „ten Čech“ neboli cechos. Viděl sem i na dětech svých známých jaký mají problém se adaptovat i když řecky docela uměli. Nejhůře na tom byli děti, které měli první a druhou třídu v česku. Ty předškolní se aklimatizovali rychleji. Ale během pár let se vše srovnalo. Jen na nás poznali místní i po dlouhých letech, že jsme Řekové z venku(exoterikí). Pes ton Janáki o ti ton cherezítome. Lakis