Letošní Velikonoce, které jsme tu právě doslavili, byly tak nějak zvláštní. Nejenom tím, že místo na jaře jsou vlastně v létě (alespoň počasí se tak tváří), takže naše zimní filharmonická uniforma byl tak trošku zabiják, ale množství svátků začalo nápadně připomínat nekončící prázdniny.
První Máj, svátek v Řecku hojně slavený, se přesunul na dnešek, sedmého Máje. Důvody jsou dva. O velikonočním týdnu, který je sám o sobě smutečním, by se nemělo nic slavit. Přesunul se tak i svátek sv. Jiřího, ze stejného důvodu. A druhým důvodem, i když trošku skrytějším, je čistá komerce. Řekové, pro které jsou Velikonoce největším svátkem v roce, v tuto dobu hodně nakupují, takže zavřít všechny obchody zrovna uprostřed týdne by nebylo právě chytré.
A tak dnes, kdy celý svět už První Máj dávno oslavil, ho slavíme i my. Budeme sbírat kytičky a plést věnečky a koupat se v moři.
Děti mají čtrnáctidenní velikonoční prázdniny. V pondělí jdou do školy a pak jede Janýskova třída na čtyřdenní školní výlet do Athén. Janýsek jet nechtěl, a tak bude mít o týden delší prázdniny, než mu za měsíc začnou tříměsíční prázdniny letní…
Když jsem se ptala Janýska, proč nechce jet, řekl, že se mu dělá špatně v autobuse a nebaví ho muzea. Ve skutečnosti jim ale paní učitelka řekla, že budou spát v pětihvězdičkovém hotelu, což Janýsek vyhodnotil jako zbytečné a drahé, a také jim oznámila, že se nebudou stravovat v rychlých občerstveních, nýbrž v restauracích, což ho odradilo úplně, protože se těšil, že si bude dávat nekontrolované porce gyrosu.
Za školní výlet se mělo zaplatit 180 eur, což byla cena za cestu a tři noci v hotelu se snídaní. V propozicích bylo napsáno, že to možná pokryje i nekteré vstupy, takže to znamená, že je to možná spíš nepokryje a celá legrace vyjde celkem na dobrých 300 eur. Tudíž jsem Janýska do výletu nijak nenutila, kromě toho přijede babička s dědečkem z Čech, tak se alespoň uvidí s vnoučkem.
Ovšem paní učitelka se snažila, jak jen mohla. Každý den se ptala, proč nepojede a přemlouvala ho, aby jel. Když ale viděla, že to je marné, zadala třídě tento úkol:
Když je ve třídě sedmnáct dětí a jediný Jannis z nich nepojede na výlet, kolik procent dětí pojede na výlet do Athén? Děti se podívaly udiveně na Jannise a pak počítaly. Po hodině za ním přišel spolužák a zeptal se: „Ty nejedeš na výlet? A proč?“ Jannis, unavený neustálým vysvětlováním, odpověděl: „No, kdybych jel, tak by ten příklad byl moc jednoduchý, to by bylo přece sto procent, tak jsem se obětoval..“ Spolužák uznale hvízdnul a běžel si o tom popovídat na dvorek s ostatními.
Ofélie, která pořád leží v knížkách a má načtené různé literární a archaické české výrazy, se zamyslela nad tím, že bude pár dní chodit do školy bez Janýska a postěžovala si: „To ale budu vždy tak časně zrána vstávat sama…“
Krásné dětství v Řecku… tolik prázdnin. 🙂
A když tak Ofélie čte v češtině… jaký mají vůbec děti vztah k řečtině? Zajímá mě to, protože si zkouším představit, jaké je to – mít dva rodné jazyky. 🙂
ahoj lotko, k rectine maji dobry vztah. ctou v obou jazycich bez problemu, i kdyz bych rekla, ze cestinu maji kupodivu zakorenenou vic a maji v ni vetsi slovni zasobu. mezi sebou se deti bavi cesky.
Ani dětem nebudu říkat kolik prázdnin tvoje děti mají. Hned by se chtěli přestěhovat na Korfu. 🙂
kazda mince ma dve strany…
Přeju tedy báječný prvomájový večer :-). Pamatuji si na zem, kde zítra již znamenalo včera, i na horníčkovo legendární „představte si, že včera dnes bylo zejtra“, ale ani jedno Řecku konkurovat nemůže. Snad je tomu blíž skutečnost, že mnohé japonské firmy po předloňském zemětřesení přesunuly z organizačních důvodů na několik měsíců víkendy na středu a čtvrtek :-).
ano. jak je vidno, presunout se da uplne vsechno:)
Chudáci děti,tolik prázdnin a volného času.Místo toho aby seděli pěkně v lavici , učili se nové velice zajímavé věci a psali diktáty a testy, musí běhat někde po venku,koupat se v moři,lelkovat a šílene se nudit.
vis, ze nejsi daleko od pravdy? trimesicni prazdniny jsou fakt strasne dlouhe. deti se do skoly vylozene tesi, protoze maji program a kamarady…
Moc hezká odpověď na dotaz spolužáka 😉
jo, docela jsem ocenila pohotovou odpoved, musim priznat…
Ahoj Pavlo,
proboha! Děti budou spát v pětihvězdičkovém hotelu? Nedávno jsem četla, že děti ze sociálně slabých rodin v Řecku chodí do školy hladové a kolabují. Janýsek je rozumný kluk …:-).
Nedá mi to, abych nepodala trochu jedovatý komentář: Nebude mít od vedení hotelu škola nějakou provizi?
lenko, to jsi trefila. myslis, ze ucitele chteji tak nutne ve spolecnosti janyska? to je jim celkem fuk, ale cim vice deti, tim mene penez zajezd stoji. cena byva vypocitana treba na xx deti a kdyz jich jede xxx, tak penize prebyvaji, coz je fajn. ucitele to maji samozrejme zadarmo, coz zas na druhou stranu chapu. ja bych nejela s bandou pubertaku ani na druhy konec kerkyry, ani kdyby mi za to platili…
za chvíli ti to začne a budeš jezdit s turisty na letiště, nevyjde to někdy nastejno ? 😀
hahahahaha. ne, to teda fakt nevyjde!!
😀
Jednoznačně nefér mi z tohoto příběhu připadá jednání paní učitelky (asi jsem už stará a přecitlivělá 😉 a mám i podobnou zkušenost), potřeba toho chlapečka ještě zesměštit, takto jednající učitel nemá na škole co dělat. Na druhé straně je vítězem rozhodnuý Janýsek, jeho reakce je opravdu pohotová, politická a rozhodnutí neměnné. Můj syn se choval a chová podobně (je třeba odloučit ty klučičí vylomeniny) a vím, že jsem na něj byla skrze jeho postoje ve čtvrté třídě hrdější, než kdyby měl na vysvědčení samé jedničky. Mám pocit, že naše školství (soudím jen podle naší školy) pomalu klouže k stejnému principu, škola nefunguje hlavně jako vzdělávací instituce, nýbrž supluje nefungující rodinné, kamarádské vazby a zážitky, ve výsledku platím školní akce a výlety a proto nemůžeme jako rodina častěji podobné výlety absolvovat sami (maximálně jednou měsíčně) a doučování psaní a počítání od druhé třídy musím aktivovat sama – na doporučení paní učitelky (druháci dostanou úkol tak jednou za týden a já jsem pak v očích dcery za hyenu, která jí týrá, na rozdíl od paní učitelky, která je hodná a netrápí jí úkoly). Hodně se toho za deset let změnilo. A je těžší stavět takové svébytné bytosti – hlavně dívky. A nebo jsem už fakt stará a přecitlivělá. Marie.
musim rict, ze pani ucitelka, zrovna tahle, je fakt fajn. tohle byl asi posledni pokus, jak janyska primet, aby jel. jinak skolstvi jak tady tak u nas, je fakt kapitola sama pro sebe…