Konečně jsem se dočkala. Začala mi sice práce, ale na druhou stranu přijela moje maminka!! Mám obrovskou radost, utíkám od dětí, jak nejvíce můžu a děti se mě ptají, když přijdu, jestli bych mohla jít zase pracovat, že chtějí být s babičkou.
Babička během dvou dnů srovnala a uklidila to, co já jsem nestihla za rok. Já se vymlouvám, že mám dvě děti na krku, ale babička to stihla i se dvěma dětmi. Možná to bude tím, že nebloguje…
Kromě toho, že mi tu udělala pořádek, mě podporuje morálně, mohu si s ní povídat o věelijakých problémech, drbat, ona si hraje s dětmi a vychovává je a já jsem blahem bez sebe.
Ale…má to jeden háček. Babička vychovává děti po česku, takže irituje veškeré řecké osazenstvo ostrova. Tuhle šla s Ofelií po ulici a ta se rozhodla, že chce vodičku. Babička se ji snažila dotáhnout k nejbližšímu obchodu, kde prodávali vodu, což ale Ofelie nechtěla pochopit a tak si lehla na zem, začala kolem sebe kopat nožičkama a ječet. Babička dělala, že se nic neděje, nechala ji na zemi řvát a šla v klidu, pomalým krokem dál. Mezitím se seběhlo asi pět prodavaček z obchodů, některé Ofelii utěšovaly, jiné braly do náručí, další strkaly čokoládku přmo do pusy a ty poslední řvaly na babičku, že tam nechala dítě a že na ni zavolají policii…
Babička mi to vyprávěla jako humornou příhodu s tím, že Ofelie nakonec přiběhla sama, ale už dnes se mi doneslo od sousedů, co to mám za krutou chůvu…
Dnes vzala zase obě děti na hřiště. Janýsek si hrál v prachu na zemi, Ofelie točila kolotočem, když ji začal oblizovat pes, což mu Ofelie hned opětovala. Babička psa vyhodila a dítěti, kterému pes patřil, důrazně vysvětlila, že pes nemá na hřišti co pohledávat. Dítě se rozbrečelo a běželo ke své chůvě, která se na babičku nepřátelsky zadívala. Až po babiččině vyprávění jsem zjistila, že to byl pes, dítě a chůva mé české známé tady ve městě…
Pro Řeky je naprosto nepřípustné, aby se dítě byť i jen pláclo po zadečku. Já to řeším tak, že většinou odvleču řvoucí děti do domu, zavřu a pak je sem tam seřežu, ale babička je plácne hned na ulici. To se zde ale neodpouští, takže jen čekám, kdy k nám domů naběhne policie v čele s televizními kamerami.
Mé děti ale, jakoby zázrakem, začaly jíst zeleninu a ovoce a dokud nejsem doma, jsou jako beránci. Takže moje práce je přece jen k něčemu užitečná / nemám na své děti vliv a ony začnou poslouchat/ a já si vážím každého dne s mojí milovanou maminkou.
tý vogo
My teď zrovna řešíme u naší princezny období vzdoru a neumím si představit,že bych jí tu a tam nemohla zlehka naplácat. Ale dneska jsem zjistila,že se bojí čmeláků a že tedy ve chvíli,kdy začíná „startovat“ a podlamovat kolínka (chystá se lehnout na zem),stačí pořádně bzučet a situace se změní…dítě mi visí kolem krku a mazlí se.To máš dobrý,že babička na děti takhle platí.
Babička nebloguje, ale my jsme rádi, že bloguješ Ty!
výchova
No jo, kdyby se radši ty řekové něco přiučili, však by taky ty děti nebyly takové jaké jsou 🙂 já musím říct, že já jsem na nějakém tom občasném výprasku vyrostla a nemyslím, že by mi to uškodilo 🙂 A většinou se řiká, že babička děti rozmazluje – tak tady je to obráceně 🙂
ach jo, ta řecká přecitlivělost na, byť jen symbolické, plácnutí. můj recept – když už je nejhůř (prevít rudej vzteky, a neví coby), tak s úsměvem odnést na záchod (ověřit, že je prázdný!!), pár mu jich seknout a opláchnout studenou vodou. Přiznávám, nejsem tak sebejistá jako Tvoje máti, abych výchovně zasáhla na veřejnosti. pozdravuj ji.
ja teda nevim, me prijde, ze kdyz jsme byly maly, tak jsme se nevztekaly, parada, ale v puberte si pamatuju ty neskutecny hadky s mamkou…tak nevim, co je lepsi….?tady ve Spanelsku mi prijde, ze to neni TAK hrozny, ze se to decko muze placnout, i kdyz teda prvne by mela fungovat domluva…Musim rict, ze Drahy (chilska vychova) funguje velmi autoritativne (mno taky je to chlap, ze?), takze pouhe zvyseni hlasu a domluva a vysvetleni zabira, Maleho nemusi ani pohlavkovat…
P.S.Jeste by me zajimalo, jaky ma nazor na pohlavkovani Adonis???
Jak říkal už Lenin……řezat, řezat, řezat 🙂
Předpokládám, že jsi sama příkladem toho, že taková výchova funguje. Akorát ty jsi byla vychovávána tady, co?
Já teď z pohledu babičky ( blogující). My jsme byly doma 4 děti a dostávaly jsme pravidelně nářez skoro jako podle rozvrhu. Myslím ale, že to naší výchově až tak moc neprospělo.Já mé dcery uhodila 2x v životě, a to tedy bylo proč. I tak mi to přetřásaly hodněkrát. Vychované ale jsou myslím že skvěle. ( nechci se chválit, jenom konstatuji). A ony mají teď moje 4 vnoučata. Ani jedno nedostalo ještě ani jeden záhlavek. ( 1 holka + 3 kluci). Myslím ale, že to také není až tak vhodné. Ta holčina je tak drzá na mamku, že já už bych tedy kolikrát vypěnila. Ale obě dcery dělaly „opérku „v Anglii, a tam ta volnost taky frčí. Tak nevím co je lepší, myslím, že přiměřeně, přiměřeně..
Tady se to debatování zvrtlo k nějakým pohlavkům a nážezům.Myslím,že o nich řeč původně nebyla,ne?Mluvilo se o výchovném plácnutí přes zadeček.
ivana: bzuceni dobrej napad, vyzkousim. jinak mas pravdu, o pohlavcich to neni.
sauvignon: babicka to blogovani jen cte a smeje se.
leni: jasne, kazdej ma jinou metodu vychovy, akorat tady se ti do ty tvy porad nekdo plete. adonis deti neskutecne rozmazluje, protoze je to jednodussi, jinak moji vychovu nekomentuje, jen tise respektuje.
terezula: ale jo, babicka je taky rozmazluje, ale ne tak slepe.
simka: uplne te vidim:))
armin: a tutove sis to nespletl??:))
sneczech: ja? prikladem? ceho? nevim, ja byla vychovana s laskou, ale pomerne prisne.
eliza: ja vim, deti jsou rozdilny, rodice taky, ja zjistuju, ze cim jsem hodnejsi, tim jsou deti zlobivejsi, tak fakt nevim… je to tezky. asi se musi najit rozumny kompromis.
bzučení zabírá…a ještě víc,když se řekne,že čmelák kouše vzteklý holčičky do pupíku…
Gratuluju
ke skvělýmu vztahu s mámou, Pájo.Je, myslím, úžasný když člověk pochopí, že babička je zkrátka k dobru a vůbec není na škodu využít toho, co babička nabízí..jinak mám podobný zkušenosti s tím, když babička je s dětmi.Jsou zkrátka vzorné, domácnost také.A já v pohodě..a říkám si, chtěla bych bejt chlap.Přijdu z práce domů, pomuchlám děti , sním dobrou (teplou) večeři, usměju se na mámu a je mi fajn..už jsem jí říkala, že bychom byly dokonalé manželství :o)..tedy obrazně řečeno:o).
Je to tak…Po nedávné návštěvě Korfu s tříletým synem jsem zažila podobné a taky „exekuci“ konala za dveřmi hotelového pokoje,protože málem na mě taky volali policii, když náše malé sluníčko se dožadovalo – a to dost důrazně – coca-coly a já mu ji odepřela, jelikož je na to malý a za druhé, nemůže mít vše, na co si vzpomene. Jsem s tebou… zdravím všechny spřízněné duše na Korfuuuu!!! edita