Asi před rokem nám jeden náš kamarád z Irska, který bydlí na Korfu, vyprávěl o nějakém japonském profesorovi, který miluje Korfu a rozhodl se zde trávit každoročně svoji dovolenou. Na celou historku bychom byli zřejmě zapomněli, nebýt toho, že Adonis na trhu spatřil japonský pár. A přestože Korfu je sice mezinárodní a najdou se zde lidé všech možných národností, Japonci tu, pokud víme, žádní nejsou. A tak Adonise napadlo, že to musí být právě ti, o kterých jsme slyšeli.
Na motorce dojel až k nim, nadzvedl sklo helmy a zavolal: „Hej, profesore!“ Japonec se překvapeně otočil a nechápal, kdo Adonis je a co chce. A tak se s ním Adonis dal do řeči, řekl mu o našem společném známém a při té příležitosti mu řekl, že mu pošleme email a pozveme ho s manželkou k nám na oběd. Mas, tak se ten pán jmenuje, se velmi zaradoval a dodal, že tu jsou ještě s tchýní, a že ji nemohou nechat samotnou.
A tak jsem na druhý den napsala Masovi email a pozvala je všechny, i s tchýní, k nám na včerejší Čisté pondělí.
Tento den, kdy začíná čtyřicetidenní předvelikonoční půst, se normálně slaví venku, ale včera bylo tak škaredé počasí, že Adonis krásně zatopil v našich nových kamnech a vařil, až se z něj kouřilo.
Mas, jeho žena Nori a tchýně Šizuko čekali přesně ve dvě hodiny před kostelem svatého Spyridona. Všichni tři byli slavnostně oblečeni a tvářili se velmi formálně. Z počátku byla naše konverzace lehce křečovitá, a když jsem zjistila, že všichni z pozvaných pijí pouze vodu, začala jsem se obávat, že taková i zůstane. Ale velice jsem se mýlila. Mas, šedivý skorosedmdesátník, se projevil jako skvělý společník a paní Šizuko, které bych hádala o dobrých dvacet let méně než osmdesát, kolik jí opravdu je, sice neumí ani jediné slovo anglicky, přesto se ale výborně bavila.
Mas nám vyprávěl o svém životě profesora herectví, sám se označil za naprostého bohéma a odpadlíka, který vůbec nezapadá do jakékoliv představě a těžce pracujícím Japonci. Herectví mají v rodině už od nepaměti a řemeslo se dědí z generace na generaci.
Vyprávěl nám o svém otci, na kterého ženy letěly tak, že má dnes po celém Japonsku nesčetné množství potomků, a který, jako velký pacifista, aby se vyhnul vojně za války, vypil půl sklenice sojové omáčky, což prý zbůsobuje srdeční arytmii.
Paní Šizuko, které všechno překládala její dcera, z nás nejdříve měla kulturní šok. V Japonsku prý muže v zástěře u plotny nikdy neuvidíte. Ve velmi šovinistické společnosti se muži zásadně nechávají obsluhovat.
Aby její slova její zeť vyvrátil, vyžádal si ode mě bílý látkový ubrousek, který si přehodil přes ruku jako číšník, sundal si kravatu a nosil nám jídlo na stůl. Matka s dcerou nadšeně jásaly a tleskaly.
Každou chvilku jsme propukali v hlasitý smích. Po několika hodinách byly veškeré kulturní rozdíly smazány a všichni jsme se bavili, jako bychom se znali od dávných dob.
Mas nám nakonec předvedl svůj zvláštní japonský zpěv, který se používá při divadle a po mnoha hodinách, když už stará paní byla unavená a celá rodina se chystala k odchodu, se nám zapsali do naší knihy návštěv.
Před chvilkou jsem dostala moc krásný děkovný email, kde se mimo jiné píše: „Jsme velmi vděční, že nás Adonis oslovil na ulici. Něco takového se nám ještě nikdy nestalo…“
A já si říkám, jak je prima, že mám manžela, který neuznává žádné konvence a pokřikuje po cizích lidech na ulici a zve je k nám na obědy. Bez něj by totiž můj život byl o dost nudnější.
Úžasné! Tohle miluju! A ještě máš tu obrovskou výhodu, že Adonis je nejen pozve, ale taky jim to všechno navaří, vauuu…
jo, to rika moje maminka taky:)
je tak to je hezky pribeh, vy mate knihu navstev? Hahaha 😀 A kdo myje nadobi? 🙂
nadobi myje mycka, ja ji ale plnim a vyprazdnuji. a knihu navstev mame asi rok a pul -dostala jsem ji od rodicu a uz tam je hezkych par stranek popsanych. ze me to nenapadlo driv!
Skvele poselstvi! Kde jsou dobri lide, veci jako jina rasa, nabozenstvi, vychova, kulturni prostredi a predsudky NEEXISTUJI. 🙂
anebo se hodne rychle smazou:)
Ahoj Pavlo,
před nedávnem jsem ke svým 55-tým narozeninám dostal Tvou knížku POD CYPŘIŠEM SE SKLENKOU OUZA . Není to náhoda, jsme totiž už léta do Řecka zamilováni a tak náš život je zde, v malé vesničce u Hradce Králové, kam jsme se vloni v létě z Hradce přestěhovali, i nadále poznamenaný láskou k této nádherné zemi, kam již víc jak deset let jezdíme na dovolenou.
O víkendech vstáváme při tónech řecké hudby z dokumentů, které si pravidelně hledáme na you tubu na řeckých dokumentech.
Manželka se svépomocí učí řečtinu a při hovoru se mnou svou prozatimní znalost uplatńuje, a tak se i já učím a zkouším svou znalost, kde se dá ( tedy především na dovolené). Doma nám všude stěny zdobí řecké obrázky, fotky, vlajky, ale i suvenýry a tak si navozujem alespoń řeckou atmosféru zde, abychom přežili nevlídné měsíce zimy a sychravého počasí, než se do Řecka zase vrátíme, někdy na jeden, jindy na dva termíny, podle času a peněz.
Ale dost o nás, to jen tak aby si věděla, kdo Ti píše, a kdoTě jednak obdivuje,
protože práce, kterou děláš je někdy i o nervy. (obzvláště s Čechy). Občas se stydím za českou povahu a mentalitu. Vždyť jsme i my již něco zažili při svých dovolených a v tu chvíli jsem si přál mluvit plynně řecky, abych se tak distancoval od chování některých Čechů v cizině…:-((
A jednak v dobrém slova smyslu závidím, protože máš tu možnost tam bydlet, což je (nejpozději v důchodu) i náš sen…:-)
Proto jsem Tvé vtipně napsané příběhy ze života, které jsem přečetl jednim dechem, s takovým nadšením přivítal. Známe řeckou mentalitu a tak spousta příběhů nás nepřekvapilo, nýbrž pobavilo. A vzhledem k mé optimistické povaze mě nevyvedly z míry ani osobní zkušenosti (a že jich za tu dobu, co Řecko navštěvujeme, je! ) Kdo prostě tuto zemi dostane,jak se říká pod kůži toho „nemůže nic překvapit…“ :-))
Proto moc děkuji za povídání a těším se na další dvě knížky, které si co nevidět koupím.
Pozdravuji též Tvého manžela Adonise, který mě velmi mile baví svými koníčky. Je vidět, že je v něm pořád ještě kluk a to je moc dobře! Doufám, že ho najdu na některém videu Tvého blogu, jako jsem našel Tvé dvě kásné děti Ofélii a Janýska, kterým posílám také pozdrav, jsou opravdu bezvadní a velmi hudebně nadaní. Mají být zkrátka po kom!!
Ještě jednou děkuji ,co pro propagaci tak krásné země, jakou bezpochyby Řecko je, svým vyprávěním děláš.
Nezlob se, jestli jsem byl příliš v mém psaní rozvleklí, ale po přečtení Tvé krásné knihy to jinak nešlo 🙂
Doufám, že se třeba jednou setkáme osobně, protože na nádherný ostrov Korfu se určitě ještě jednou podíváme!!!
Ahoj a přeji hodně dalších,
hlavně veselých zážitků,
aby bylo o čem psát.
Petr. :-))
ahoj petre, za nikoho se nestyd. naopak bud hrdy na ty, kteri se chovaji dobre a neco dokazali. v kazdem narode je urcite procento dobrych a spatnych lidi, cesi na tom nejsou vyrazne jinak.
dekuji za dlouhy komentar a samou chvalu, az se cervenam, a srdecne zdravim.
Tam bych taky chtěla být. Marca
Tak to jste měli opravdu kliku na velmi netradičního Japonce, v mnoha ohledech bych si troufnul říct, že jde o japonského odpadlíka :-). Ale vzhledem k tomu, že jsem ještě v Řecku sám nikdy na Japonce nenarazil (kromě několika japonských účastníků dvou listopadových maratónů v Athénách, kterých jsem měl to potěšení se zúčastnit), jako odpadlík se projevil už tím, že na Korfu vůbec dorazil :-). No a Adonis má další z mnoha kladných bodů do sbírky :-).
🙂 ja jsem snad v zivote nemluvila s jinymi japonci, takze tezko posuzovat, ale kdyz sam tvrdi, ze je odpadlik, tak to asi tak bude.
Pájo, doufám, žes jim o mně a o H. řekla 😀
coze? to jsem nejak nepochopila. vysvetli prosiiiim.
ja jsem blb, myslela jsem, ze jsi druha bety, tak jsem nechapala. jasne, ze rekla!! a mas rikal, ze japonska vlada dava granty na postrgradualni studia…. tak at h. pilne studuje a pak hura do tokia!
Milá Pavlo, zdravím Vás ze zasněženého!! Česka (dnes 15 cm sněhu i u nás v Polabí),
obdivuju Vaši a manželovu vstřícnost a přátelskost, to my jsme proti Vám takoví bubáci…
Od loňska, kdy jsme pod Vaším dozorem dovolenkovaly, čtu Váš blog, knihy jsem přečetla už před odjezdem… přelouskla jsem Jižana a blondýnu, kde jste měla předmluvu (vtipné, ale jinak než Vaše texty)… Doporučíte něco dalšího pro nasátí řecké atmosféry?
Moc děkuju a přeju pohodové dny.
mila lucko, dekuju a doporucuju treba mandolinu kapitana correliho. hezke cteni z recka.
Pavlínko to je krásná příhoda. Člověk si uvědomí jak je ten svět vlastně malý i když je velký.Tady včera sníh,dneska sluníčko.Moc pozdravů na ostrov.Tomáš
mily tomasi, to mate uplnou pravdu!! tady dneska konecne taky slunicko! hezky den.
Milá Pavlo,
díky za krásnou příhodu plnou pohody. S jejím přečtením jsem si uvědomila, že už se konečně blíží naše návštěva krásného Korfu, které jste nám tak pěkně přiblížila a které opět chceme procestovat. Už za 5 měsíců! Právě jsme si s manželem zajistili srpnový pobyt, byť pouze na 11 dní. Vždycky v zimě tiše závidím, že tam v tom krásném teple, vyjma zimy, můžete pobývat stále. Snad se zase uvidíme alespoň na letišti jako loni. Celý rok se pilně učím řecké tance a už jich umím kolem dvaceti. Manžel stále studuje trasy a vymýšlí, kam se podíváme. No zkrátka, Řecko nám učarovalo a tak to už zůstane. Posíláme pozdrav tvému manželovi Adonisovi a oběma dětem, ať stále pěkně cvičí na hudební nástroje, to se jim v životě neztratí. Ještě jednou moc pozdravů na Korfu. Těším se na další veselé příhody. Věra
diky. mnoho pozdravu i vam!
Milá Pavlo moc pěkný příběh, hned jsem si připomněla vůni ostrova a zároveň se už blíží termín naší dovolené. Posíláme krásný pozdrav celé Tvé rodině. Martina K. Vary
a tady uz snad konecne zacina jaro!! kdy se sem chystate?
Zdravím na ostrově, chystáme v červenci do Sidari. Už se těším strašně. Martina
Tam bych taky chtěla být.
Mila Pavlo, je krasne citat Vase pribehy, a tento bol pre mna mimoriadne mily (a velmi grecky)! Cloveku tak pookreje dusa, zaspomina si na leto, a v nasom pripade aj prave na Korfu, kde sme stravili s manzelom prekrasnu dovolenku (bola o to krajsia, ze som uz par tyzdnov nosila pod srdcom nasu dcerku), a na Korfu nikdy nezabudneme a urcite sa tam raz vratime 🙂 Korfu mi aspon pripominaju historky z Vasho blogu, Vase knizky, obrazok Kostola Sv. Spyridona (ktory maloval Vas synovec Kuba) a aj nahodne, sympaticke stretnutie s Vami prave pred kostolom Sv. Spyridona (spoznala som Vas podla fotky na knihe, ktora nas uzasne sprevadzala po celom Korfu…) dakujeme a prajem Vam vela novych zazitkov, aby ste nam ich mohla nadalej tak putavo prerozpravat…
mila zuzko, to je uzasne!! vzpominam na vas! pozdravujte manzela a prijedte i s dcerkou. dokud je mala, nemusi platit za letenky:))
Dakujem za pozdrav, uz som odovzdala – manzel sa smial, ked si spomenul, ako som sa hanbila Vas oslovit a on ma postrcil 🙂 Chystame sa aj s dcerkou navstivit Korfu v septembri, ak nam to vyjde. Ak by ste bola taka zlata a poradila mi daky dobry detsky hotel, s piesocnatou plazou. Dakujem a prajem krasny den 🙂