Češi v cizině – Martina Brychová Zambrano – Mexiko

Před dvaceti lety mi během procházky na útesu nad mořem na dovolené na řeckém ostrově  Korfu  v mysli  vytanula inspirující vize – budu žít u moře…. A ta se později stala skutečností.

Jak jsi prožívala svoji první cestu do Mexika?

Jsem tu od roku 2010 u Karibského moře, na poloostrově Yucatán v Cancúnu (výběžek úplně na východě naproti Kubě). Když jsem přiletěla poprvé jako průvodkyně do Latinské Ameriky, měla jsem pocit, že už jsem tu někdy v minulém životě žila. Uchvátil mě mexický Karibik a mayský svět.

A taky jeden mexický muž…

Seznámili jsem se na letišti v Cancúnu, dostal za úkol vyzvednout na letišti novou českou průvodkyni, vozit ji po hotelích za klienty a na výlety. Po dvou týdnech si vymýšlel, že bych se tu sama ztratila, a vozil dál a už mě neopustil.

Z mé strany to nebyla láska na první pohled. Byla jsem už dávno rozvedená a měla dospělého syna a nebyla jsem v žádném vztahu. Joel mi ale imponoval svým klidem a rozvážností. Byl džentlmen, milý, radostný, nebyl ješitný a měl mě od začátku rád. Říká, že u něj ta jiskra přeskočila ihned.

Když jsme se dali po čase dohromady, řekl mi, že nic nemá. Peníze, dům, prostě nic. Ani já jsem tenkrát nic neměla, přesto jsem s ním zůstala.

Začátky vztahu bez koruny asi nejsou moc jednoduché. Jak jste to řešili?

Cítila jsem, že mám zůstat. Protože ale Joel neměl ani bydlení (bývalá manželka mu vzala úplně všechno), nebylo jasné, kde budeme žít. Zoufale jsme sháněli byt, ale nebylo to jednoduché.

Nakonec jsme našli příšerný starý pokojík plný švábů, ale stál jen 800 pesos (okolo 40 USD)  měsíčně. Bylo to ve sklepě  a sprcha a záchod byly venku na dvorku. Jedna kamarádka nám půjčila nafukovací matraci, v kanceláři jsme si vzali kartonové krabice, já jsem měla povlečení a vyšívané ubrusy po babičce (které jsem si s sebou vždycky vozila, abych se cítila jako doma), těmi jsem přikryla ty krabice, aby to vypadalo jako stolky, a tam jsme nějakou dobu bydleli.

Kdy nastal obrat k lepšímu?

Po čase jsem se rozhodla, že začnu průvodcovat v češtině. Nabídla jsem průvodcování  mexické cestovní agentuře, která měla dřevěný stánek na bílé pláži v Cancunu, napsala jsem na papírový karton nápis Výlety s českým průvodcem – zde – a na palmovou střechu vztyčila velkou českou vlajku, kterou nám ušila Joelova teta. A čekala jsem, až půjdou kolem čeští turisté.

To se stalo za tři týdny a já jsem naplnila na výlet na mayské pyramidy svůj první velký autobus, a tak začala má zcela nová životní éra, která mne přivedla až do dnešních dnů. Pak už se to rozjelo ve velkém a založila jsem náš projekt Mexikocesky v Cancunu.

Stal se tedy tento projekt i vaší obživou?

Ano. Dnes jsem již devátým rokem majitelkou mexické cestovní kanceláře Mexikocesky Travel Agency Ⓡ  , dnes s ochrannou známkou MEXIKOCESKY Travel AgencyⓇ  | Poznejte s námi krásy Mexika , specialistou pro českou a slovenskou klientelu, organizujeme výlety, okruhy, tématické expedice pro skupiny a zájezdy po Mexiku a Latinské Americe. Jsem certifkovaný průvodce archeologie a historie v Mexiku a Travel Mindset Mentor&Coach.

V letošním roce jsem založila nový projekt MEXIKOCESKY TOUR LEADERS ACADEMY. Jedná se o speciální vzdělávací program pro ženy podnikatelky z různých oborů – podnikatelský online kurz s názvem ORGANIZUJ & CESTUJ jako KRÁLOVNA. Jak se stát uspěšnou Tour Leaderkou. Jak cestovat zdarma, královsky jako Tour Leaderka, a tím zvýšit své zisky a vlastní prestiž. Kurz bude spuštěn v novém roce 2021.

Dnes žiji v Mexiku 10 let, a tím, že jsme se postupně postavili na vlastní nohy, se nám podařilo nastěhovat se do domku se zahradou a bazénem, který jsem si kdysi jako malá namalovala. Bydleli jsme tam dlouho v podnájmu a pak domek za dobrou cenu odkoupili od majitelky. Mám tu kancelář, pokoj pro návštěvy, dvě ložnice, obývák, jídelnu a kuchyň. Před 3 lety jsme si koupili pozemek u pláže na exotickém ostrově Holbox, nedaleko od Cancunu a nyní připravujeme náš projekt pro stavbu našeho domu s pokoji pro hosty /studia/, který začneme stavět v příštím roce. Tímto projektem si splním svůj sen bydlet přímo u pláže, nebot náš pozemek se nachází 5 minut pěšky od bílých pláží.

Co se ti v tvé nové domovině nejvíce líbí?

Počasí – celý rok teploty 26 – 38 st.C, tyrkysové moře, zelená příroda s květy po celý rok, španělština, mexický humor, mexické jídlo, guacamole, ryby, mořské plody, kokosy, mexická hudba a filmy, usměvaví milí lidé a svoboda, harmonie a místo, kde lidi neznají slovo stres.

A co máš nejraději na svém muži?

Líbí se mi Joelovy nápady a jeho vize do budoucna, to, že si spolu rozumíme. Někdy si otevřeme víno, povídáme si a on se o mě stará jako gentlmen o královnu. Krásně zpívá, a tak když se sejdeme s přáteli a s mexickou rodinou, zpívá mi mexické serenády svým tenorem. Je totiž z Veracruz a tam lidé skoro nemluví, ale zpívají a tančí.

Skvělé je, že s ním, jakožto s domorodcem, mám všude dveře otevřené a nejsem brána jako cizinka, nýbrž jako partnerka Mexičanka. Z toho plynou výhodnější ceny, jednodušší navazování kontaktů a nikdo si na mě nic nedovolí. A taky jsem se od něj naučila výborně španělsky.

Vnímáš i nějaká úskalí vztahu s cizincem?

Ano. Jsou to rozdílné společenské zvyky v rodině. Je třeba najít kompromis a nenechat si jen vnutit místní návyky. V domácnosti jsou dvě různé národnosti, a tak je dobré se domluvit na kombinaci zvyků obou partnerů.

Máš přátele mezi Mexičany?

Ano mám, i když přátelství s Mexičany je jiné než s přátelsví s lidmi z Čech, kteří mě znají od dětství, mládí. Nechápu, jak se Mexičani dokážou sejít. Jsou velmi nespolehliví. Mám třeba kamarádku, se kterou se domluvím na kafe, po hodině, když pořád nejde, jí zavolám a ona se diví tomu, že nechápu, že nemá čas, protože má hodně práce.

Mám tu několik kamarádek, ale nejsou to ty kamarádky, se kterými by si člověk popovídal.

Chybí mi česká rodina a klábosení s českými kamarádkami, typická česká hospůdka s výborným čepovaným pivem.

Brzy budou Vánoce. Jak je slavíte vy?

Máme stromeček, krocana nebo obalovanou mořskou rybu a bramborový salát, ale tady se jí na Štědrý večer až o půlnoci. Pořádáme zahradní vánoční party s blízkými v naší zahradě u bazénu. Na zahradě máme pověšenou Pinatu, plnou sladkých překvapení. Je to mexická tradiční papírová hvězda, do které se tyčí praští, až vypadne dobro ze srdce z celého roku – čokoládové štěstí. Na večer si připravujeme ovocný punč a pouštíme si mexické a české vánoční písně. O půlnoci chodíme na mši v kostele a o vánočních svátích se koupeme v moři.

Jaký je pro tebe nejdivnější zvyk v Mexiku?

Na svátek Dušiček se celá noc tráví na hřbitově, hraje se, tančí se  jí a popíjí, až do rána, dodržují se prehispánské rituální noci s dušemi blízkých zemřelých. Připravuje se jídlo pro mrtvé a číše s nápojem. Ženy se v tyto dny převlékají za dámu kostru, která se jmenuje Katrina, nosí šperky ve tvaru lebky a šaty s designem se symboly smrti. Peče se pan de muertos – chléb mrtvých.

A jaká je mexická kuchyně?

Nejtypičtější jídlo je tacos – plněné tortily s masem s pálivými čili omáčkami, a nejdivnější jídlo – chicharron – napůl uškvařené kusy prasečí kůže – měkké tlusté uškvařené flákoty zabalené do tortily. Pálivé chilli papričky nechybí u žádného pokrmu, stejně tak jako tortily /kukuřičné placky/. Čokoládová omáčka s kuřecím masem a rýží.

Co bys poradila Čechům a Češkám, kteří se do Mexika chtějí přistěhovat nebo si našli tamního partnera či parnerku?

Aby se sem nestěhovali jen kvůli partnerovi, ale jen pokud je jim daná země srdcem blízká. At si nejdříve vyzkouší bydlet déle ve zdejších podmínkách, a pak se rozhodnou, zda to bude jejich skutečný domov se vším všudy, se zvyky, tradicemi a podnebím.

Díky za rozhovor a přeji krásné Vánoce a dobrou sezonu!