„Co chceš dělat v Aténách, vždyť tam nic není, jen paneláky a strašněj smrad,“ říkával mi s kyselým obličejem Adonis celé jedno desetiletí, kdykoliv jsem navrhla, že bychom se měli jet podívat do řecké metropole.
Konečně se mi ale naskytla ta správná příležitost. Moji rodiče, kteří mě byli navštívit tady na Korfu, se rozhodli, že když už musí v Aténách přestupovat a čekat dlouho na další spoj, raději se zde na několik dní zastaví a město si prohlédnou.
Napadlo mě, že bychom se mohli připojit. Bez Adonise, samozřejmě, protože ten musí vyrábět okenice.
V pátek nastala ta velká chvíle, kdy jsme nastupovali do letadla a opouštěli sluncem ozářený ostrov.
Aténské letiště znám skoro nazpaměť. Dny a hodiny zde strávené čekáním na letadla jistě zabraly docela významnou část mého života. Musím se ale v duchu smát, když se chci zeptat na autobus do centra a všechny přepážky s informacemi zejí prázdnotou, jen dohasínající cigareta v popelníku uvnitř naznačuje, že zde přece jen sem tam někdo úřaduje. Ne však v tuto chvíli.
Nastupujeme do honosného moderního metra a jedeme do středu města, kde mám přes internet domluveno ubytování. Naklikala jsem nějaký byt, za nějž jsem už předem zaplatila třetinovou zálohu. Před rodiči na sobě nedávám znát svoji nervozitu, zda-li to opravdu klapne. Pro jistotu ještě z metra volám Christosovi, se kterým jsem vše domlouvala.
Po asi desátém zazvonění vezme konečně telefon a řekne mi, že je všechno v pořádku a že si mám dojít pro klíče do nějakého bytu o čtyři ulice dál. Na místě je nějaká ustaraná žena s uřvaným děckem v náručí, předává mi klíče, já jí doplácím zbytek peněz, ona mi na oplátku za to řekne, kde je vypínač na horkou vodu a ať potom necháme klíčky na stole a zaklapneme dveře a spěšně mi zabouchává dveře před nosem.
Žádné podepisování o převzetí, o tom, že je v bytě televize a DVD a spousta dalších věcí, žádné kontrolování, zda je všecko v pořádku při našem odjezdu. Prostě se máme vyspat a udělat si pohodlí a pak zaklapnout dveře…
Máme hlad, je doba oběda a tak vyrážíme do rušných ulic velkoměsta. Mezitím volá Adonis, že se máme zastavit u jeho kamaráda Nika v taverně. Nachází se pět minut od nás, Niko tam sice není, ale už volal svým zaměstnancům, že přijdeme, ať nás hezky přijmou a pohostí na jeho účet. S radostí přijímáme pozvání do milé řecké hospůdky, kde si při džbánku vína prohlížíme mapu a plánujeme, kam vyrazíme.
Město je opravdu betonové, ale mezi paneláky zrají pomerančovníky a většina budov je bílých a má balkony a pergoly. Každou chvilku se mezi exotickým sídlištěm objeví kopec s nějakou pamětihodností.
Za dva dny se zde cítíme jako doma. Město je jednoduše a logicky rozplánované, centrum se dá v pohodě obejít pěšky /i když s kočárem a Ofélií v něm to není vždycky nejjednoduší úkol/, kopec Lykavitos vyráží svým výhledem na moře domů dech, Akropole vypadá přesně tak mohutně a majestátně, jak si ji člověk představuje. Směsice lidí nejrůznějších národností a směsice nejrozličnějších vůní a zvuků.
Lidé jsou neskutečně přáteští. Každou chvilku se u nás někdo zastavuje a povídá si s dětmi nebo se nás ptá, jestli potřebujeme poradit, když nás vidí zírat do mapy.
Dny ubíhají úžasným tempem kupředu, večer jen dáváme při skleničce vína odpočinout unaveným nohám a ráno se probouzíme čerstvým jarním vánkem.
Janýsek prosí, ať ještě nejezdíme domů. Jsem hrdá, že se mému malému synkovi líbí antické pamětihodnosti, ale brzy mé myšlenky uvádí na pravou míru, když říká: “ Maminko, ty Atény jsou úplně super. Víš proč? Že si v tom bytě můžu hrát s hračkama, které mám s sebou /ano, to na ulici moc nešlo/, taky bylo super to hřiště /pravda, takhle nádherné dětské hřiště na Korfu není/ a taky bezva byla ta zmrzka u McDonalda.“
Atény jsou prostě úžasné pro všechny generace!
Rada ctu to co tu ctu ..:)! To ze jsou Ateny plne betonu, smogu, spiny a ze tam neni co videt, mi uz rikalo tolik lidi ! Dik za jeden pozitivnejsi nahled :))
Taky hledám na různých věcech spíše to pozitivní a pokud mi někdo řekne, že to někde stojí za prd, tak si může být jist, že zrovna tam se vydáme! Taky děkuji za pozitivní názor na Athény, viděli jsme je zatím jen z letadla, když jsme letěli na krétu…tak snad to někdy dopadne a přistaneme přímo v athénách. Měj se a pozdravuj rodinku. Edita
Ahoj, chodím sem čístu už dlouho. Mě se v Athénách taky líbilo, byla jsem tam v létě, s bytem jsem to měla podobně…pronajala jsem si ho a bylo mi řečeno, při odchodu nech klíče na stole a zaklapni dveře :-). Slyšela jsem názor, že Athény si můžeš buď zamilovat a nebo se ti líbit nebudou vůbec….asi na tom něco bude.
Ahoj Paja, chcela by som Ťa poprosiť, či by si mi nemohla preložiť pár viet do gréčtiny. Vopred vďaka.
Miluju to město, má kouzlo a svůj nádech a charisma a to jsem ho ještě celé nestihla prozkoumat…….., sedneš do auta kousek je moře, čisté pláže. Prostě je tam všechno. Kdo nezažije nepochopí. Papa na Moravě má prý ještě sněžit, pořád mrholí nebo prší. Tmavá obloha.
A do Thessaloniki se nechystas ? Zvu na frappe 😉 a na ceske pivo a tlacenku do ceske hospody.
L: clovek si musi udelat svuj nazor. je to opravdu mesto plne rozporu. me se libi.
edita: doporucuju!
irena: taky jsem slysela a souhlasim
jarmila: mohla. napis mi na ostrovanka@bloguje.cz
kikina: k mori jsem se bohuzel nedostala, ale snad jsem tam nebyla naposled.
nikos: dik. dvakrat jsem byla, moc se mi libilo. a az prijedu priste, na frape rada zajdu.
WOW, tak to jste se museli mit dobre! Co bydlet tam, uměla by sis to představit?
eja: ne, nedovedla. i kdyz…. kdovi. ale spis se mi to libilo jen tak, na kratkou navstevu. velkomesto uz me moc k ziti nelaka.
Ahoj, v“recke metropoli“ jak pises, ziju neco malo pres rok a doposud me to tady neprestava fascinovat. Je fakt, ze beton je beton a vlete to byva krute(to mimochodem travime na Korfu, taky veskere volne dny a samozrejme Velikonoce, ted o vikendu budeme i na karneval:-) tak uz se tesim a jsem zvedava – vloni nam to nevyslo, ale slysela jsem, ze to stoji za to a probiha to tam v plne parade! 🙂
Atény
Uplně jsem si představovala každou věc, kterou jsi zde popsala. Shodou okolností jsem byla před 3 týdny také v Aténách a moc se mi líbili. Teda vyhlídka z Lykavittosu na město je přímo neuvěřitelná 🙂
veve: fakt? bohuzel ma cely vikend prset, tak snad si to uzijete. napis mi kdyztak mail do vzkazu.
terezula: presne. kdyz od toho clovek neocekava prahu nebo viden, muze byt okouzlen…
Souhlas s někým přede mnou
Mám radost z každého Tvého pozitivního článku o řeckém čemkoliv. Už si připadám jako kolovrátek chválením Tvých článků /zaplacená klaka/a dnes důkaz mého pozorného čtení. Ó díky antičtí bohové za „zralý pomerančovník“. Nic ve zlém, šak Ty víšToulám se toulám /na zakázku hrazené- žádné reportáže nebudou/, jen ale do 1.4. to už mám kontrolu v IKEMu. Čtu Tě a pozorně á bientot