„Já tu majonézu prostě udělám, i kdybych tu měl být do rána,“ zuřivě vykřikoval Adonis, zatímco se snažil spojit žloutek a olivový olej v krémovou hmotu. Výsledkem ale byla žlutá kapalina, která k mé neskonalé lítosti vždycky skončila ve výlevce. Napotřetí však pokus o delikátní česnekovou majonézu naštěstí vyšel.
Ano, opět po roce jsem se rozhodla oslavit své narozeniny. U Adonise jsem si chtěla objednat nějaké jídlo, protože po zkušenostech z minulých let jsem nechtěla nic riskovat. Na oběd měli přijít naši francouzští kamarádi, takže si Adonis chtěl dát obzvlášť záležet. Pro mě bylo ale důležité, aby jídlo chutnalo taky dětem, se kterými jsem narozeniny chtěla oslavit především.
Vybrala jsem si tedy domácí ravioli plněné masem, hovězí steaky v pepřové omáčce a horké brownies se zmrzlinou.
Když jsem ale zahlédla Adonise, jak zaujatě listuje ve svých kuchařských knihách, trochu jsem znejistěla. Zvlášť, když vyndal mnou nenáviděnou francouzskou kuchařku z roku 1932 Je sais cuisiner, která obsahuje nesmírně komplikované recepty s nejistým výsledkem.
Adonis ale nenávidí, když mu do vaření někdo mluví, takže tím, že jsem své přání vyslovila, jsem věc považovala za uzavřenou. I když na steaky se tvářil dost neradostně, a když spočítal, kolik ho to bude stát, nabídla jsem mu, k jeho velké úlevě, že právě jídlo bude můj narozeninový dárek, protože jiný stejně nechci, a tak už nic nenamítal.
„Hlavně, prosím, nedělej nic rybího a nic zeleninového, aby to chtěly jíst i děti,“ prosila jsem ho ještě.
Den před mými narozeninami jsem v kuchyni zahlédla nejrůznější ryby a mořské potvory. Adonis se na mě zadíval a říkal: „Neboj, já chci udělat jen rybí terinku, to je taková francouzská paštika, to bude ale jen jako předkrm…k tomu jsem udělal tu domácí majonézu,“ poučil mě. Aha, tolik k tomu, že to nemá být nic rybího.
Ten samý den také ještě pekl brownies, což podle mých představ měly být malé čokoládové koláčky vytažené z trouby těsně před konzumací, aby byly horké a roztékala se na nich zmrzlina. Když jsem to Adonisovi řekla, kroutil hlavou a říkal: „Brownies jsou brownies a o žádných horkých kolaácích já nic nevím. Když jsi chtěla horké koláčky, měla sis objednat horké koláčky, ale ty sis poručila brownies…“ A měl pravdu. Objednala jsem si brownies, tak mi udělal brownies.
V můj narozeninový den se Adonis před polednem vrátil z nákupů a přinesl mi čtyři (!!) růže s bílou přízdobou, což mě překvapilo a potěšilo, i přesto, že mi řekl, že je koupil ve hřbitovním květinářství, když jel zrovna okolo. Kytice opravdu pohřebně vypadala, ale mně udělala skutečnou radost.
Místo ravioli se kvůli časové tísni rozhodl udělat canelloni. „Inu, proč ne,“ pomyslela jsem si, i to mají děti rády. Pak jsem ale sledovala, jak vybaluje špenát a ricottu a připomněla mu, že děti to jíst nebudou, když tam bude špenát. „Toho si ani nevšimnou,“ ubezpečil mě Adonis a pracoval dál. S trochou lítosti jsem pozorovala směs masa a špenátu, která byla víc zelená, než cokoliv jiného, a v duchu se vsázela sama se sebou, kolik vteřin bude dětem trvat, než tenhle podvod pod krustou parmezánu odhalí. Tipla jsem si tak dvě vteřiny, ale skutečnost pak byla mnohem rychlejší. Tak prima, to bychom měli jeden rybí předkrm, jeden pak se špenátem, tak si holt dají maso. To si děti daly celé vyhladovělé kolem páté hodiny, když na něj přišla řada. Faktem je, že my ostatní jsme měli tak plné žaludky, že dětem zbylo toho skvělého masa opravdu hodně, takže byly vlastně spokojené, a všichni ostatní taky. A brownies s domácí zmrzlinou už měly vyloženě jen pro sebe. Konec dobrý, všecko dobré a já jsem zase o rok moudřejší…
Všechno nejlepší k narozeninám! Ať Vás neopouští pozitivní náhled na svět 🙂
díky, díky!!!!!
Posílám Ti růži, samozřejmě imaginární a přání mnoho zdraví a aby se Ti vše dařilo.
Manželovi radu: Pokažená majonéza se nemusí vylévat. Ať do žloutku opatrně zašlehává zdrclou majonézu a přidá kapku citronové šťávy. Může přidat i kapku hořčice.
Žloutky a olej by měli mít přibližně stejnou teplotu.
Všechno je jednou poprvé
aha, zajímavá rada. vyřídím!! díky!
Obdivuji manželovu chuť a snahu stále vylepšovat svůj kuchařský um.Chtěl bych umět aspoň polovinu z toho.Také obdivuji Tvůj veselý pohled na věc a tak tomá být.Myslím,že jste se při Tvých narozkách ani trochu nenudili.Nejlepší dárek je něco do „galoška“,po ostravsky,to už nám nikdo nevezme,viď?
veselý pohled na věc, když ti někdo vaří, je zcela jednoduchý 🙂 a do galoška znamená do holinky? ale uniká mi smysl?
Do“galoška“ říká vždycky můj soused bývalý horník jejich nářečím a myslí do žaludku a to nám už nikdo nevezme.Taky jsem se tomu smál.
aha!! tak na valašsku jsou galoše holínky. tak teď už chápu…
Protože nemám cestou žádné slušně zásobené hřbitovní květinářství, posílám s gratulací aspoň růži nehmotnou :-). Příběh je jako obyčejně kouzelný a moc se mi na něm líbí, že čím více se zdá být směřující do pekel, tím neodvratněji nakonec vede k dobrému konci. No a myslím, že to tak je prostě proto, že opravdu poctivý dobrý úmysl dobrého člověka vůči jiných dobrým lidem snad ani nemůže skončit jinak :-).
jak se to říká? že cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly?? 😀 děkuji za nehmotnou růži !
Je to pěkný příběh, prostě narozky jak mají být. Mě čekají oslavy tento pátek, syn 40 a nejmladší dcera 23, na chalupě a syn si pozval mraky lidí, venku mráz, na chodbách zima, v kuchyni vedro a k tomu náš hysterický pes, no, bude to asi záhul, nějak se toho obávám … Snad budu moci uzavírat – konec dobrý, všechno dobré .,.
to bude určitě fajn!! a kdo vaří? mám poslat adonise? všem oslavencům každopádně všecko nejlepší!
Vas blog se mi libi a ctu jej uz dlouho. Jedna vec mi stale vrta hlavou – Proc tu mate to vyskakovaci okno pri kliknuti na detail clanku?
Tu nabizi instalaci velmi podezrele aplikace, tu zase vyhru v neexistujici loterii (ovsem, po zadani osobnich udaju pro marketingove ucely).
Ne, to neni bezna reklama. Opravdu to mate zapotrebi? Nebo o tom nevite?
ja o tom vim, ale nevim, co s tim 🙁 zapotrebi to nemam, protoze z toho taky nic nemam. jinak diky za prizen a zkusim nejak vyresit, ale opravdu nevim jak. mate nejaky napad?
Aha. Prozkoumal jsem to blize a dela to to pocitadlo pristupu, co mate v pravem sloupci. Zbavit se toho muzete tak, ze ho bud vyhodite uplne (smazete vsechno pocinaje komentarem a konce ), nebo tam muzete zkusit nechat ten radek zacinajici „<a href="http://www.geovisite.com/zoom.php"" – pak by se melo pocitadlo zobrazovat jako obrazek, ale nevim, jestli bude i nadale pocitat.
Pokud nemate tuseni o cem to pisu, kontaktujte me mailem. Rad Vam pomuzu. Klidne zadarmo nebo za nejakou protekci na Korfu. 😉
diky, uz to za me udelal muj admin.
Milá Pavlo,přeji Vám vše nejlepší k narozeninám, hodně zdraví a radosti v kruhu rodiny a přátel.
Co se týče počtu růží darovaných jako dárek, je mnoho českých mužů ( ale i žen), kteří nevědí, že podle pravidel Gutha Jarkovského se dává lichý počet květů. Protože jsem z oboru, vysvětluji, někdy marně toto pravidlo svým zákazníkům. Jen se chci zastat Vašeho muže, který nemůže vědět, jaká jsou v Čechách pravidla. Toto pravidlo je opravdu česká záležitost a jinde ve světě se nepoužívá.
Díky za Vaše příběhy a těším se na další. Korfumilka Alena
je, tak dekuji za vysvetleni!! odpoustim mu tedy 🙂 a budu na nej priste hodnejsi!!
Milá Pavlo,
dodatečně přejeme všechno nejlepší k narozeninám, zdraví a rodinnou pohodu a posíláme naši vzpomínku na léto u vás-
Mějte se moc hezky zdraví Kadlecovi
jak se mate, kadlecovi?? moc zdravim a dekuji!