Moje kamarádka Hanka, krásná, chytrá a sympatická třicátnice, se před časem rozešla se svým českým přítelem, a protože miluje Řecko a řečtinu velmi dobře ovládá, ráda by se seznámila s nějakým Řekem.
Jednou jsme takhle v létě seděli u nás doma s Adonisem, Hankou a její maminkou a Hanka zase nakousla téma „můj vysněný Řek“. Přemýšleli jsme s manželem, jaké známe nezadané Řeky v našem okolí. Hanka neměla nijak vysoké nároky: prý by preferovala vlasatého před plešatým a muže do čtyřicítky. Hlavně prý aby to byl Řek. Sice jsem se jí snažila vysvětlit, že být Řekem opravdu nestačí, ale Hanka si trvala na svém.
Marně jsme s Adonisem dumali a dumali. Když na někoho přišel Adonis, oponovala jsem mu, že dotyčný má buď ženu, dluhy, nebo obojí. Když jsem na někoho přišla já, usadil mě Adonis s tím, že kandidát není vůbec Řek, ale Albánec, což jsem léta netušila. Pak jsme si oba vzpomněli na bankéře. „No jasně!! Makis!“ Zvolal radostně můj muž, a aniž by Hance řekl, o koho jde, už Makisovi telefonoval. Že tu pro něj má doma skvělou ženu pro život, a ať okamžitě dorazí.
Hanka se mezitím s lehkou obavou v hlase vyptávala, kdo že to ten Makis je. „No, takovej týpek,“ přemýšlela jsem, jak ho popsat: „Je mu něco okolo čtyřiceti, tipuju, a protože bankám v Řecku už nikdo nevěří, kšeftuje Makis s fazolemi, olivovým olejem a vínem, které nabízí svým zákazníkům místo úroků…“ Hanka se smála a ptala se, jestli má vlasy, ale já jsem si nemohla přesně vzpomenout, a Adonis, který právě dotelefonoval a řekl, že se Makis omlouvá, ale musí jít nakoupit nemocné mamince, tvrdil, že kdyby měl peněz tolik, co vlasů, byl by boháč. A tak se Hanka uklidnila a začala být zvědavá.
Poté, co odešla, začali si s Makisem intenzívně dopisovat přes sociální sítě. Sice Hanka zjistila, že Makisovi je hodně přes čtyřicet a vlasů mu zbývá jen pár, ale zdál se být tak hodným člověkem, prý se stará o svoji nemocnou maminku a odřekl kvůli tomu i své zásnuby s dlouholetou bývalou přítelkyní, že by bývala snad udělala i výjimku.
Jenže jak čas plynul, Makis si z Hanky udělal svoji psycholožku a vrbu v jednom, takže jí začal vypisovat všechna svá hoře, seznamy rodinných anamnéz, a při celé své sebelítosti zapomněl na to, že se vlastně uchází o mladou ženu. Takže se jí ani jednou nezeptal, jak se má ona, ale zato, když jednou na facebook dala fotku večeře se svým starým kamarádem, tři dny se s ní nebavil.
A tak Hanku postupně přestalo bavit číst jeho litanie a nářky a rozhodla se s neperspektivním dopisovacím vztahem s proplešlým skoropadesátníkem skoncovat. V tu samou chvíli si ale Makis uvědomil, že Hanku opravdu miluje a začal jí posílat dary. I když si ve svým nekonečných konverzacích řekli, jaké jídlo a pití mají rádi a Hanka opakovala, že pije nejraději suché bílé víno, a pokud červené, tak jen sladké Mavrodafni, a taky že potřebuje zhubnout, i když má velkou slabost pro sladké, poslal jí Makis obrovský balík s deseti litry naprosto nepitelného domácího červeného suchého vína a jakousi želatinovou hmotu, která snad kdysi byla chalvou.
Hanka kroutila hlavou, slušně poděkovala a prosila Makise, ať už jí nic jiného neposílá. Na oplátku mu ale poslala Becherovku a uherák.
Makis ovšem nelenil a poslal další těžký balík, pro který Hanka musela po práci běžet na poštu a vystát tam dlouhou frontu. Protože byla zvědavá, otevřela ho ještě po cestě domů a kromě další lahve červeného vína našla i lahev vody. Jak byla schvácená, tak vodu otevřela, aby se napila (bylo jí tedy divné, že voda už otevřená byla) a zjistila, že jí Makis poslal mořskou vodu v litrové PET lahvi! Zapila slanou chuť příšerným červeným vínem a otvírala další poklady.
Tohle je celý seznam (Hance opravdu věřím, protože mi poslala celou fotodokumentaci): Řecký film na DVD, zřejmě ze zrušené videopůjčovny s pořadovým číslem na obalu. Knihu s autorským věnováním Makisovi. Sprchový závěs s delfíny. Sladké! bílé víno v pytlíku. Kozí sýr. A na závěr ještě pytlík fazolí.
Musela jsem smát, jak mi přicházely fotky jedna po druhé. Na druhý den jsem ale od Hanky dostala další fotografii, jak leží v nemocnici na kapačce. Pod tím stálo jen: Makisovy dobroty v praxi….
Abychom ale nekřivdili Makisovi, Hanka si chtěla udělat řecké fazolky, ale nevěděla, jak dlouho se připravují, takže je nedovařila a skončila v noci na jednotce intenzivní péče s otravou.
Naštěstí se podařilo ji brzy stabilizovat a Hanka si tak užívá pár nů klidu. Makise už ale nechce ani vidět.
Adonis, když si vyslechl celou příhodu, zavrtěl hlavou a řekl, že si potřebuje jít něco vyřídit do banky. Když přišel na řadu, pošeptal Makisovi: „Víš, že je Hanka v nemocnici? Prý snědla nějaké fazole a otrávila se…“ Makis zblednul, chvilku vypadal, že omdlí, a pak zavřel přepážku.
Po chvilce mi doma zvonil telefon a ve sluchátku se ozval Makis: „Prosím tě, já jsem ji nechtěl otrávit, to byly ty fazole ode mě, já za všechno můžu…,“ vzdychal do telefonu. Uklidnila jsem ho, že to určitě nebyla jeho chyba, ale zároveň mu rázně rozmluvila okamžitou cestu do Prahy.
Po chvíli jsem dostala od Hanky zprávu: Tohle je definitvní tečka. A mělas pravdu: být Řekem opravdu nestačí…
Makise nebrat: -) litr mořské vody jako dárek z lásky….směju se ještě teď: -) Krásnou zimu na Korfu přeju!
Hmm, stejně by mě zajímalo, jestli nebo proč Řekyně nechtějí české muže? 🙂
Nemáš Pájo nějaké informace? 🙂 🙂 🙂
reckyne nechteji tak nejak obecne cizince, ne jen cechy 🙂
třeba já mám kamaráda Moraváka, který má řeckou ženu. a znám i mnoho dalších případů. ale většinou je to možná tak, že muž chce být ve své zemi, protože tam zpravidla uživí lépe rodinu, a Češky jsou v tomhle ohledu docela přizpůsobivé. řekla bych, že Řekyním se hodně stýská po vlasti, což se jim ani nedivím. Ale určitě je víc Řeků s Češkami nebo cizinkami všeobecně, než obráceně, to je pravda.
Dobrý den, opět mě váš příběh pobavil a směju se, ale Hance to tak vtipné nepřišlo a doufám, že nato už hledí z nadhledem
Zatím na to hledím stále z nemocničního lůžka 😀
Krásný příběh, ale věřím, že Hance moc do smíchu není. Já jsem kdysi dávno dostala od jednoho Řeka dárkem těstovinovou rýži. Také mi to přišlo trochu divné, ale patrně to bylo myšleno tak, že my ji v Čechách moc nemáme. 🙂 Hance přeji brzké uzdravení a Vám Pavlo, hezkou zimu na Korfu.
Též jsem dostala těstovinovou rýži. Byla věnována Evropskou unií pro hladovějící Řeky. Hrozně mě to dojalo!
Lze li pani Hance poslat prani brzkeho uzdraveni tak prosim. Ten muz je debil. Takovych je na zemekouli moc. Mejte se hezky i vy pani Pavlo i vase kamaradka. Dobrou. R.
Hanko,
Brzke uzdraveni a hodne chlapu. Skvely pribeh.
Složení „dárkového balíčku“ mě opravdu rozesmálo, řecký humor je prostě neodolatelný :-). Paní Hance přeji brzké uzdravení a věřím, že jakkoli je následek konzumace darovaných fazolí nepříjemný, kdoví, třeba zabránil horším komplikacím.
Přečetl jsem si Váš článek a jsem rozhořčený!!!Takový stupidní názor, který z jednoho případů se dělá obraz řeckého muže….tak tomu se říká objektivnost!!Asi vám nic neříká řecké slovo“φιλότιμο“, které je charakteristické pro Řeky.Je mi líto,jak prezentujete svou“novou“vlast…..
ach, milý Dimitri, copak nemáte ani špetku smyslu pro humor?? kde mezi řádky čtete, že takoví jsou všichni řečtí muži? právě naopak… být Řekem nestačí. k tomu, aby byl muž tím správným partnerem, je třeba ještě mnoho jiného, jak je vidět. zkuste si to přečíst znova a přestat si myslet, že někdo chce urážet Řeky. já jsem zrovna ta poslední.
a hlavně… chtělo by to trošku nadhledu. pak vám bude v životě veseleji 🙂 hezký víkend.
Ma φιλότιμο neco spolecneho s chovani idiota? Rek muze byt take idiot.
😀 asi tak. diky!
🙂 Hanka je sice ještě v nemocnici, ale jak je patrné, za to chudák Makis fakt nemůže …
Řeka už ani náhodou. To by musel mít majetek jak Onasis a vzhled Brada Pitta. A ještě bych se rozmýšlela
proč Aničko? Máte nějaké špatné zkušenosti? A kdyby měl majetek jako Onasis a vypadal jako Brad, mohl by to pak být třeba Albánec nebo Turek nebo Polák? Jen by mě zajímaly ty důvody.
Za každou cenu se vždycky nevyplatí.Stále platí důvěřuj,ale prověřuj.Jednou to ale vyjde.Upřímných a dobrých lidí je v Řecku stále hodně.Sám jsem se o tom přesvědčil,nejen na Korfu.Hance přeji uzdravení.
tak tak…. mas uplnou pravdu.
A fazole, když se nedovaří, jsou jedovaté
to teda jo
.
A fazole, když se nedovaří, jsou jedovaté?
evidentne… taky jsem to nevedela, ale kdyz jsem googlovala, zjistilo se, ze tomu tak opravdu je.
Není to ten druh, který se v antice používal pro věštění? Ty prý byly halucinogenní. 🙂
haha, možná. a to by i vysvětlovalo makisovo chování 🙂
au au jauwais 00 ha jauu
jauwaijjjjs au au jauuuuwais
aha
ja ,mam taki emajjl, tak mi NApiste na gmailoo kom auwaijs je ja mam emajl
ah0j EMAIL sem na vas nenasel, ale pane doktorev emajl mam taki tak facebouk mam moc raada tak mate buchty ahoj
a pozdravte taki ahoj
ja se nemenuju martin halo
Nádherný příběh, moc jsem se pobavila, a krásně napsané, Zdravím Tě Pavli do krásného mnou oblíbeného Řecka na Korfu. Martina
diky, marti, promin, tohoto komentare jsem si vsimla az ted… zdravim te do cancunu!
Mně to přijde jako výborná historka rodící se knížky povídek z tohoto blogu, včetně příspěvků od toho Karlosose nebo jak, protože takhle už jsem se dlouho nepobavila. 🙂
Pěkný blog a baví mě, co tu píšete 🙂
Ten film Garden of the Gods jsem shlédla, příjemné odpoledne.
Když to dobře dopadne, koncem července budu kousek přes vodu, v Albánii. Tak si to tam prohlédnu. To jsem fakt netušila, s těmi fazolemi, ale umím si to po stejném problému s hřiby kováři představit
diky moc! albanie je fajn, mne se tam moc libi. tak doufam, ze vam bude taky!