Když jsem se na jaře potřebovala dostat z Korfu do Prahy, zjistila jsem, že nejjednodušší cesta vede paradoxně přes Londýn. Prozkoumala jsem pár letů a uvažovala, co udělám s celým dnem čekání v Londýně. Napsala jsem svému dávnému kamarádovi Louisovi, zda by měl čas na oběd v neděli 25.3. Louis odepsal okamžitě a ptal se, zda bych si místo času na oběd nemohla vyšetřit celý víkend, že by mě pozval na svoje sídlo na severu Skotska.
Takové pozvání se nedalo odmítnout. Uplatila jsem rodinu různými sliby, zakoupila letenku už na čtvrtek a začala se těšit. Věděla jsem, kam jedu, protože na tomhle místě, jednom z nejkrásnějších na světě (hned po Korfu), jsem byla už několikrát předtím před mnoha a mnoha lety.
Celá cesta nebyla překvapivě ani moc drahá. Z Korfu do Londýna se společností Ryanair stála něco okolo padesáti eur, cesta z Londýna do Inverness a zpět se dá pořídit s Easyjet už za šedeát eur. Pokud si člověk zakoupí letenky s předstihem.
Asi půl hodinky autem z letiště směrem na východ se nachází záliv Findhorn, na jehož pobřeží stojí usedlost Binsness ze 17.století, obklopená pěti tisíci akry lesů Culbin končících u městečka Forres, o kterém se píše v úvodní scéně Shakespearovy MacBeth.
Zámeček stojí na úplné samotě. Kolem něj se rozprostírá překrásně udržovaná zahrada s cestičkou k moři lemovanou cypřiši. Uvnitř nás přivítá vůně dřeva, kterým se topí v několika místnostech s krby. Kuchařka Evelyn právě vaří snídani a srdečně nás vítá.
V honosné jídelně usedáme k dlouhému dřevěnému stolu. Venku je přímo ukázkový slunečný den. I přes nepříznivé skotské počasí má právě tato část země nejvíce slunečných dnů. Za svých sedm předešlých návštěv v nejrůznější roční období jsem zde zažila déšť jen dvakrát.
Ze servírovacího stolku nabíráme pravé domácí grilované párečky, grilovaná rajčátka, slaninu a vajíčka. Na stole voní černý čaj a čerstvě uvařená káva. Pocit proměny v zámeckou paní se ještě umocní, když mi Evelyn ukazuje můj pokojík s výhledem do zahrady a na moře. Vysoce ustlaná postel s elektrickým vyhříváním, stará dřevěná komoda a křeslo a hořící krb mě znovu ohromují.
Dopoledne vyrážím na procházku okolo moře. Kilometry nádherných pláží a písečných dun září čistotou. V tomhle zapomenutém koutě světa totiž stěží někoho potkáte. Kromě racků a jiného ptactva poletujícího nad mořem, potkáte jen nějakého zbloudice, který sem dorazil víceméně náhodou a dalekohledem pozoruje ptáky a protější městečko Findhorn.
S údivem pozoruji obrovské rozdíly mezi přílivem a odlivem, něco takového na Korfu neznáme. V zátoce to najednou vypadá jako po vypuštění rybníku při výlovu kaprů. Po několika hodinách se začíná voda vracet na své místo.
Po výtečném obědě se někteří z nás stáhnou do svých ložnic. Já usedám k hořícímu krbu v jednom ze dvou salónů. Chvilku hraju na starobylé piáno, na kterém stojí rodinné fotografie. Jedna byla pořízena v den svatby Louisovy sestry Laury. Je na ní nevěsta s ženichem, princezna Diana, která jí byla svědkem, královna Elizabeth, princezna Margaret a další členové královské rodiny.
Posléze se usazuji s knihou a sklenkou výtečné místní single malt whisky na pohovku pod obraz dávných předků a užívám si slastnou chvíli klidu. Nikde nezvoní telefony, má normálně neodolatelná chuť si něco vyřídit na internetu je utlumena nejen prostředím, ale hlavně faktem, že v těchto končinách není žádný internetový signál.
Večer přicházejí na večeři dva manželské páry. Jedním z nich je David a Jay Jay, on je vlastníkem nedalekého pivovaru Black isle a ona zase restaurátorkou starého nábytku. Škoda, že není čas využít jejich pozvání na ochutnávku do pivovaru.
Počasí nám přeje i na druhý den. Louis a správci jeho usedlosti vytahují motorový člun a pak už jen čekáme na příliv. Hladina moře je toho dne klidná jako zrcadlo, stejně tak se i leskne. Jedeme asi hodinu, podél pobřeží a městečka Findhorn až na širé moře. Po cestě vidíme skákat delfíny, kteří si hrají a utíkají před motorem lodi. Naším cílem je vesnička Cromarty. Nejprve spatříme maják a pak i malý přístav.
V Cromarty jako by se zastavil čas v minulém století. Na ulicích skoro nikdo není. Jen pár otebřených krámků značí, že zde je nějaký život. Nemáme moc času, protože se musíme vrátit, než nastane odliv. Zastavíme se proto v pekařském krámku, kde pojíme výtečné plněné taštičky, já si dávám jednu s něčím ve stylu guláše a pak se stavujeme ještě v malinké kavárničce na šálek kávy. Po cestě do přístavu potkáváme několik lidí. Všichni se navzájem zdravíme. Tak je to zde zvykem, i když se lidé navzájem neznají.
Nebe je stále ještě ozářené sluncem a tak si odpoledne dáváme čaj „doma“ na zahradě. Později u večeře probíráme uplynulý den a popíjíme skvostné francouzské víno. Moje cesta ráno vede zpět do Londýna a pak už konečně do Prahy, se všemi se tedy vřele loučím.
Ještě jedna věc mě ale zaujme ráno na letišti v Inverness. I přesto, že skoro všecky letištní obchůdky jsou ještě zavřeny, některé zboží je volně vystaveno, nezamčené, jen přikryté ubrusy. Při nástupu do letadla si říkám, že tohle už bude asi opravdu poslední letiště na světě, kde je něco takového vůbec možné. Se slzou v oku pozoruji tento úžasný kus Skotska a jsem skálopevně přesvědčená, že sem se musím zase brzy vrátit.
A pokud byste do Binsness chtěli zavítat taky, napište mi. Louis svůj dům někdy pronajímá.
Ach :))) Tiše a v dobrém závidím tento úžasný zážitek. Skotsko a vůbec celý sever Evropy je můj sen. Chtěla bych jednou procestovat. V Anglii jsem byla, ale jen "dole" v Londýně. Nádherné fotky, super reportáž, díky 🙂
Ryan Air
já poté, co jsem se podívala na tohle video, bych na Ryan Air neměla odvahu – i když chápu že cena je velmi lákavá http://www.youtube.com/watch?v=ZkKPirksymQ
to je krásně napsané a je cítit, že jsi si to tam opravdu užila plnými doušky…ono člověk by se asi občas měl na chvilku umět i zastavit, co ? Krásné svátky přeji za celou rodinu. edita
bookcase; jak rikam, v dnesni dobe uz to neni tak drahe. a pokud nechces jet s deseti dalsima lidma a bydlet v binsness, najdi na netu i mnohem levnejsi ubytovani a vyraz. je tam fakt nadherne.
kimmy: tak ja si dala tu praci, ze jsem cele to dlouhatanske video shledla. je to na dlouhou diskuzi. ale faktem je, ze mas to, co si zaplatis. koneckoncu vlaky se taky moc neuklizeji pri nastupu a odchodu cestujicich a casto za ne zaplatis mnohem vic. jedine, co je docela sila, je ignorace nekterych bezpecnostnich predpisu. jenze zase: costa concordia levna nebyla a kdyz se potapela, posadka nevedela, co s tim, kde jsou vesty a jak pouzit, na titanicu to same. vsecko je o lidech. takze kdo ti zaruci, ze kdyz zaplatis desetkrat vic, bude tam vse bezpecnejsi? to je jako je sem tam afera s nejakou restauraci, co se deje v kuchyni. lepsi je do kuchyne nevidet, protoze pak by clovek musel jist vyhradne doma. kazdopadne souhlasim s tim, ze aerolinky muzou tezko rozdavat piti zadarmo, kdyz si lidi zaplati 5 eur za letenku. ten pan v te reportazi se treba vubec nezeptal, jestli si tam muzou neco koupit, ale porad se domahal neceho zdarma. dik za odkaz, jeste, ze uz mam ten let za sebou. pri zpatecni ceste easyjetem jsem sedela na 1A, ale protoze mi malem umrzla noham, zmenila jsem misto…
edita: uzila, fakt. diky za prani a vam taky moc hezke velikonoce! my je mame az za tyden.
Tak tohle vypadá dočista jako pohádka! Skotsko mám taky v plánu, už dlouho, jen vždycky na poslední chvíli z nějakých záhadných důvodů vyhraje Řecko 🙂
Bezpečnost létání
Ostrovanko – já si myslím, že bezpečnost hodně souvisí s tím, jak k tomu dané aerolinie přistupují – vyčerpaní zaměstnanci a uspěchanost k tomu nepřidají. Nemyslím si, že v tom rozdíl nebyl. Mně osobně nejvíc dostal ten moment, kdy se z nedostatku času rozhodli neuklízet něčí zvratky, ale věřím, že je to vyjímečná situace. Celkově bych ale do takového letadla nesedla, fakt bych se bála. Ale máš pravdu – někdy je lepší nevědět. A stejně tak máš pravdu, že dostaneš, co si zaplatíš. Akorát u těch aerolinek riskuješ víc, než že ti bude pár dní blbě. Dala jsem to sem jen proto, že to dělalo BBC, těm věřím, že by nezkreslovali jen kvůli senzaci, a protože si myslím, že by lidé měli znát obě strany mince. Když si vezmu, kam touha po levných potravinách vede v ČR…
Moc hezký,vyzařuje z toho úžasný klid. Nicméně taky říkám,že všude hezky ,ale Korfu je nejkrásnější místo na světě !!!
Vypadá to tam nádherně! A koně mají? Tak nějak si k té idyle přimýšlím dlouhé vyjížďky na koňském hřbetu:-)Do Skotska mám v plánu se ještě vrátit, ale pravda, že od té doby, co žiju v Dánsku to prostě není alternativa pro dovolenou:-)S Ryanair poletíme celá rodina za dva týdny, tak doufám, že bude posádka řádně odpočatá. Na druhou stranu jsem právě zjistila, že Ryanair neměla nikdy fatální nehodu a je sedmou nejbezpečnější evropskou leteckou společností…Z tohoto pohledu je největší hazard lítat v Evropě s Aeroflotem a Air France…:-)
Po celý čas, čo som čítala tieto riadky a pozerala fotografie, som mala pocit, že čítam pasáže z nejakého románu 🙂 Musí tam byť naozaj nádherne. Je fajn mať takých priateľov.
Jakz honosného snu, Pájo.I čepici máš stylovou :-)Moc Ti přeju brzký návrat!Mně zatím zbývá jen ta skotská.
cerf: opravdu doporucuju. nejlepe jet v kvetnu nebo cervnu do recka a v srpnu do skotska:)
kimmy: ja tomu verim, akorat srovnavam fakt s vlakama, ktere jsou casto drazsi a cistotne moc vetsinou nejsou. treba na 5 hodinove ceste ( s hodinovym zpozdenim) z prahy do berlina nam nikdo neuklidil ani jednou a to se tam vystridalo silenych lidi.jinak s tou bezpecnosti… to mas pravdu, akorat si nejsem jista, jestli politika: chceme vse a nedavame nic-neni i u jinych, u kterych bbc zadny pruzkum nedelalo. tim nikoho neomlouvam, samozrejme. ale je fakt, ze ty lety jsou neskutecne levne.
merlina: korfu je jednoznacne jednicka:)
zita: konec tam budou urcite. ja na ne nemela cas, byla jsem tam fakt jen kratce.
daniela: takovy romanovy vikend. akorat bez vasne, zrady a vrazdy:)
mirka: a kdyz je ta skotska dobra, neni to k zahozeni, nemusis se nikam harcovat a mas to levnejsi a skoro stejne dobre:))
Jak z britské literatury. Ještě komický sluha chybí. Napadá mě, jak je člověk, co se narodí do takového prostředí, jen tou krásou kolem formován (teď bez ohledu na výchovu, vzdělání nebo geny). A ten klid – žádné starosti, jestli bude mít na nájem a na večeři. Uvažuju, jestli to má za následek delší život a lepší estetické cítění, anebo jestli se to naopak může zvrtnout do nepraktičnosti a neschopnosti nebo jak to asi všelijak různě působí. Prostě různě.
lisko: do obojiho, rekla bych:)) esteticke citeni plus neprakticnost.
Pájo sice mám radši jih, ale taky by mi taková víkendová chatka nevadila:-). Ten klid, hezká nezničená příroda a sídlo z něhož dýchá historie musí mít určitě něco do sebe. Ten Louis to je nějaký lord? – že jeho sestra měla na svatbě takové persony?Hezké Velikonoce celé rodince přeji!
mara: ano, je. jeho sestra byla spoluzackou princezny a pozdeji jeji komornou a kamaradkou. take hezky zbytek velikonoc, my se na ne teprve chystame.