První pozitivní zážitek (z řecké školy)

Protože na školu pořád brblám, teď, když mám jeden dobrý zážitek, říkám si, že by bylo fér o něm napsat. Tuhle mi volala Janýskova učitelka němčiny a prosila, ať přijdu do školy, že je Jannis drzý a neuctivý. V telefonu jsem na ni byla lehce nevrlá, řekla jí, že odjíždím, ať se domluví s manželem a předala sluchátko Adonisovi. Ten slíbil, že na druhý den přijde, ale pak mu do toho něco vlezlo.

Rozhodla jsem se, že tam skočím ještě před odjezdem tedy já, ať je klid. Usmyslela jsem si, že na učitelku budu mluvit německy, abychom byly obě ve stejné nevýhodě a taky mě zajímalo, jak moc německy umí či neumí. Celou noc se mi zdály sny v němčině a několikrát jsme se probudila, protože jsem si ve snu nemohla vzpomenout na slovo „potrestat“.

Druhý den jsem vyrazila. Byla jsem špatně naladěná, protože návštěvy školy úplně nesnáším. Před tím jsem promluvila s Jannisem, který potvrdil, že asi drzý je, že se baví v hodině se spolužákem, ale že se baví všechny děti. Doporučila jsem mu, ať se před mým příchodem jde učitelce omluvit a slíbit jí, že už se to nebude opakovat, ať ho pak nemusím volat a kárat před ní. Co slíbil, splnil.

Čekala jsem nějakou mladičkou učitelku, která tu práci dělá poprvé a nezvládá třídu. Naproti mi ale přišla paní okolo pětačtyřiceti, pěkně upravená, tichá a milá. Pozdravila jsem ji německy a ptala se jí, jestli bychom to mohly řešit v němčině, že se v tom jazyce lépe vyjadřuji. S radostí přikývla, poznamenala, že ji to bude těšit, protože už si dlouho s nikým německy nepopovídala a výbornou němčinou mi vyprávěla o Janýskových neplechách. Říkala, že chápe, že se v hodině nudí, protože by chtěl pokračovat moc rychle, což ale nejde, neboť ostatní děti jsou hodně pozadu, ale že ji úplně ignoruje a vůbec neposlouchá. Kývala jsem hlavou, omluvila se a slíbila, že mu domluvím, a že kdyby potřebovala, ať mi zavolá a vyřešíme to hned.

Podala mi ruku na rozloučenou a řekla, že si váží toho, jak jsem vstřícná, že většinou rodiče na kritiku svých dětí reagují dost podrážděně. Zdálo se, že jí spadl větší kámen ze srdce než mně.

Jannisovi jsem řekla, že je to nejhodnější a nejsympatičtější učitelka, jakou jsem zatím potkala, tak ať ji nezlobí. Slíbil, že nebude a já doufám, že to do konce roku nějak překlepeme, protože od příštího roku bych ho ráda dala do jiné. Horší, než ta naše, už být asi nemůže. Příště o narozeninových party učitelek místo učení…