Adonis měl v sobotu první letošní plachetnicové závody, a tak přijeli jeho kolegové Jorgos a Pavlos ze Soluně. Janýsek se těšil, že pojede s nimi a bude řídit loď, a já jsem se rozhodla, že se za nimi vypravím autem.
Měla jsem tak ale celou sobotu jen pro sebe s Ofélií. Dohodla jsem se s pár anglickými přáteli na obědě ve venkovní taverničce v Palia Perithia, což je prastará vybydlená vesnička pod nejvyšší horou Pantokrátor, kterou tu kdysi postavili Benátčané.
Už jen samotná jízda po klikaté cestičce až na úbočí hory, nádherné výhledy na klidné moře a krajinu posetou jarními kvítky a zalitou sluncem, je zážitek.
V taverně si pak Ofélie poručila kohouta v rajské omáčce, četla si Paní Láryfáry a upíjela limonádu, zatímco my jsme si povídali, pojídali nejrůznější řecké dobroty a pili víno.
Kolem sedmé zavolal Adonis, že posádka je na místě a my s Ofélií jsme se vydaly na cestu do městečka Kassiopi, kde už byla zakotvená celá flotila.
Zatímco se děěti se připravovaly ke spánku, Adonis vařil v miniaturní kuchyňce večeři. Pojedli jsme pod hvězdnou oblohou, já jsem vyndala z auta kytaru a Pavlos začal hrát a zpívat známé řecké písně o lásce, šťastné i nešťastné, o víně a tavernách, o moři a rybářských loďkách, o sukních mladých děvčat a o cigaretě, kterou si zapálí opuštěný mladík na vojně.
Jak postupovala noc, začali se na naší lodi scházet další a další lidé, kteří si přišli poslechnout Pavlosovy písně. Někteří se přidávali k jeho zpěvu, jiní si jen přinesli skleničku a tiše poslouchali. Nakonec jsem napočítala asi 15 lidí, z nichž některé jsem viděla poprvé v životě.
Dopoledne začal závod směrem nazpět a já jsem se vydala s oběma dětmi na jednu oblázkovou pláž na jihovýchodě ostrova. Tam jsme se sešli s několika přáteli, rozdělali si malý ohýnek a opékali přinesené suvlaki a sýr chalumi, který, pečený na ohni, tak výborně chutná.
Moře, stále ještě trochu studené, nás lákalo ke koupání a tak se ke mně přidali skoro všichni, i děti, které výskaly nadšením.
A já jsem si znova uvědomila, jak mám ráda tohle roční období a tohle nádherné místo. Než se nadějeme, bude už horko, na pláži plno lehátek a slunečníků a opalujících se turistů, my budeme pracovat a vzpomínat, jaké to bylo na jaře a těšit se zase na to příští.
To v dáli nejsem
1. máme modrou kosatku 2. na moři smíme jen 0.75 nmi od pobřeží, což Ty pomořanka asi víš, že je pouhých 1389 m a jak to má chudák začátečník odkrokovat. Na závody zatím nepomýšlime. Na první plavbě jsme řešili, jak otočit loďku, co má pidi setrvačnost a je sotva znatelný vánek. Dobrý vítr a hodně pohody než se dovalí otravové
a závody vloni..:-))
http://www.youtube.com/watch?v=m6pSNKu5psk
Obyčejná lidská závist.Zdravím Pavli.Po přečtení písmenek se projevila typická česká vlastnost.Závist.Závidím tu popisovanou atmosféru,krásnou přírodu a umění si užívat života.A zmínka o Kassiopi ve mě vyvolala vzpomínku na překrásnou dovolenou,kterou jsem tam vloni prožil.Za oknem právě leje je 9stupňů a tak se asi raději podívám na fotečky z loňského léta a zavzpomínám.Kde letos skončím,na kterém ostrůvku,je zatím ve hvězdách.Pozdravy celé rodince už posílá Zdenek
Wilson: nooo zAVIST nie je iba ceská vlastnost, aj slovenská:-) závidím, závidím a závidim kazde pismenko, nádych, krok, usmev, pisen a este aj to studene more z tohto pribehu… najradsej by som sa pobalila a isla za snom….. nuz, ale realita je ina…..uver treba splatit :-))))
Krásný článek Pájo, já jen doufám, že někdy zažiju jaro na Korfu. Musí to být opravdu nádhera…Kuba říká něco o provokaci, vypadá, že by se hned sbalil a frčel třeba i stopem…Pokud se letos ukážeme na Korfu, tak musíme do Palia Perithie dojet, loni se nám to nepodařilo, asi jsme zvolili špatnou cestu…
trochu závidím a hlavně přeju:-)vždyť máme takové radosti i u nás v čechách. Minulý víkend jsme svištěli na posledním pruhu hrubozrnného sněhu na Lipně, zatímco kolem nás zuřilo jaro ptáci zpívali a sluníčko svítilo. Co se táče radosti – každej si musí najít tu svoji.
ja nezavidim, ale chapu… mimosezonni pohodicka. :)Dala bych nevim co za navrat urcitych casu v Soluni, ale cas bezi a ja jsem jinde. :)))
buteo: vam taky dobry vitr do plachet hobby cat!!
edita; to byl ficak, vid?:)
wilson: az prset prestane, urcite uz prijde jaro i u vas na valassku!!
norika70: ja myslim, ze na jare je krasne fakt vsude. tak nezavid a uzivej!!!! jaro je zdarma:)
petroula: urcite musite. palia perithia stoji za to.
eja: to je pravda! taky to tak vidim.
papaja: a kde ?
Jaro je nádherné… a sluníčka si užívám i tady u nás v Havířově. Ale loď a plachtění, to je pro mě velká neznámá. A krásně se na to dívá … ze břehu :-).Každopádně díky nejen za slova, ale i za video z lodi – neen tobě Pavlo, ale i Editě. Krásné záběry ! Jak to jede… to je fičák ! :-)Užívejte si klidu a krásy, než přijde nával turistů na ostrov 😛
Jediné co Ti můžeme závidět je jak si dokážeš užít každé chvilky života a ještě se o to s námi podělit. Ale asi lepší než závidět, bude učit se od Tebe jak se dělá ze všedních dnů pěkná neděle….Ale stejně se těším až budu v červnu i já jednou tou otravnou turistkou !
Na zmíněnou benátskou vesničku se moc dobře pamatuji. Nevím, kolik je tam dnes taveren, ale před jedenácti lety byla, myslím, jediná. Díky tobě jsem si tu cestu z Pantokrátoru do téhle vesničky po "kozích stezkách" velmi dobře vybavil :-).
Ja nezavidim, ale uz se taky tesim 😉
Jaro.
Zdravím Pavli. Jaro už velice nesměle klepká na dveře.Ráno sice ještě slušná zima,když mám jet na kole do práce,ale odpoledne to už ujde.Pokud nezaprší.:-)))Když sem tam zasvítí sluníčko,tak krásně hřeje.Začínají už pučet stromečky,ukazují se květinky a hned je veseleji.Takže Valašsko v očekávání nejkrásnějšího období roku.Z
Závidím, krásný 🙂 V srpnu už se také těším na Kassiopi.
pro Lucku: Holka,máš se na co těšit.Kassiopi nemělo vloni chybičku a rád na to vzpomínám při dlouhých zimních večerech.:-))).Skvělé plážičky,milí lidičky a nádherné prostředí.Klidně Ti pošlu pár foteček.Zdenek
Auuu, já chci do Řecka!! …doufám, že to letos zase vyjde! A paní Láryfáry schvaluju (pomáhá mi vychovávat moje děti) a řecké dobroty zbožňuju!! Už se na ně těšííím!!
neviem, ako vy, ale čím je človek starší, tak tu jar viac a túžobnejšie očakáva …
jirka: ja se na plachteni taky radeji divam z brehu…
perivoli: nahodou byt turistkou ma taky neco do sebe, takze se mas fakt na co tesit. ale tady uz skoro turistka nejsi, spis domaci…
cerf: ted uz jich je tam asi 5 a vede tam asfaltka…
lucka: kassiopi ma fakt neco do sebe, vid?
wlcice: drzim palce, at to klapne!
miropp: mam stejny pocit. ale taky pocit, ze ten rok ubiha nejak rychleji.
Ano, to má je to tam krásný 🙂 Už aby byl srpen 😀
Pro Wilson: Ano, to nemělo 🙂 Loni jsem tam také byla, takže letos opět 🙂 a už se moc těším!
Prosím,prosím, další článeček – díky