Pravda je, že se v Řecku krade, ale taky další pravda je, že se zde krade o hodně méně než v jiných zemích, třeba v Čechách.
Kradou politici, kradou občané na daních, kradou taxikáři, kteří nezapínají taxametr a účtují si nepřiměřené ceny a kradou restaurace a kavárny. O velikonocích jsem byla ve své nejoblíbenější kavárně na náměstí, pozvala jsem sestru s manželem a kamarády na ouzo a byla v šoku, když mi, bez předchozího upozornění, vystavili účet na téměř dvojnásobnou částku té, kterou tam normálně platím. Prý velikonoční ceny. Od té doby tuhle oblíbenou kavárnu bojkotuji a k bojkotu jsem vyzvala i všechny ostatní, se kterými jsem se zde tak ráda scházela.
Nedávno si na náměstí hrála Ofélie se svojí malou kamarádkou. Sedly si na trávníček, vedle pěstěných kytek, obehnaný nízkým zábradlím. Hrály si s panenkami a povídaly si. Tu ke mně přijde starší dáma, která sedí v mé bývalé oblíbené kavárně a povídá: „Můžete mi vysvětlit, proč si vaše děti hrajou na tomhle trávníčku, když je tu celé náměstí??“ „Ano,“ odpověděla jsem udiveně. „Je to jediný kousek zeleně, kde nejsou psí hovna a kde je nepřejede někdo na kole.“ Paní se na mě nevrle podívala:“ Tak ať okamžitě odejdou a okdud vlastně jste??“ „Do toho vám nic není,“ nedala jsem se. „A kdo jste vy? Vy jste od policie, že nás odsud vyhazujete?“ „Ano, jsem,“ odpověděla ta nepříjemná dáma. „Dobře, ukažte mi tedy svůj služební průkaz a děti pak hned opustí ten trávník,“ neměla jsem v úmyslu se nechat vyhodit. „Tsss…tak já zavolám policii,“ odpověděla paní s pěnou u pusy a šla si dopít svoji kávu.
V duchu jsem si pomyslila, že s policií asi moc nepořídí. Ale ošklivě jsem se spletla. Za dvě minuty u mě stáli dva strážníci v uniformách a poručili mi, abych okamžitě vyndala děti z té ohrádky. Snažila jsem si s nimi diskutovat, že přece jen sedí na trávě, že nikde není cedule, že se to nesmí a že všude jinde je to opravdu špinavé. Nepomohlo nic. Musím ale přiznat, že i když jsem byla naštvaná, docela mě pobavilo, že Ofélie měla svoji první policejní zápletku už ve svých pěti letech.
O pár dní později nás někdo vykradl v domě. Ano. Tady, v samém centru Kerkyry se k nám někdo vloupal, zatímco jsme šli s Adonisem na hodinu večer na procházku. Zřejmě to byl někdo, kdo nás zná, možná dokonce někdo ze sousedů. Prostě jen kopnul do dveří, které se otevřely, ukradl Adonisovi několik velmi drahých truhlářských nářadí a dvoje montérky, do kterých přístroje zřejmě zabalil, a zase odešel. Adonis na to přišel až druhý den. Byl z celé události úplně zničený. Samozřejmě šel vše ohlásit na policii. Tam se na něj podíval mladý policista trošku pobaveně. Pak típnul cigaretu do špinavého popelníku a na psacím stroji napsal protokol. Potom procedil mezi zuby, že to je opravdu škoda, že se takhle krade už i v Kerkyře a poradil Adonisovi, ať si koupí lepší zámek na dvěře…
Ano, moderní postup! Chdit se má jen k případům, které se dají vyřešit!
Pajo,to je mi moc lito..opravdu.Nechapu,ze ma nekdo drzost vzit si neco,co mu NEPATRI.Je mi lito Adonise,ze mu nekdo sebral jeho naradi.A jak muze byt nekdo tak bezohledny a nenechat hrat si dite na travniku mi vubec hlava nebere.O zdravem rozumu policajta,ktery brani travnik pred ditetem radsi pomlcim ://.
No, musím říct,že jsem už ohledně krádeží poměrně otrlá, už jich máme za sebou víc. Ale přesto je mi Adonise líto a zejména ten pocit, že to zřejmě udělal někdo, kdo Vás znal a koho znáte Vy, je hodně blbý. taky jsem to prožívala. Ale – třeba se to najde, uvidíme …
Proč si věci kupovat, když soused jich má dost že ?! To už je solidní drzost. 🙁 Trend baráků budovaných jako pevnost už bude asi pronikat i k vám. Škoda tomu.Tom
To je mi líto, co se vám stalo. Nás taky vykradl soused, na 99 % víme, kdo to byl, náš pes to velmi dobře ví (tehdy byl doma sám jako malinké štěně a od té doby se jen po tomhle člověku chce hnát, když ho vidí), ale páni policisté jaksi zavrhli možnost přivést policejního psa, který by je podle mě okamžitě zavedl ke dveřím dotyčného. A tak tam máme „souseda“ dál a dál se krade.
Vždycky mě překvapí, jak se určitý typ lidí neustále stará o to, co druzí dělají podle nich špatně. Ukrutný zážitek mám z minulého týdne, kdy jsem zašla do jednoho velkého hypermarketu nakoupit. Nakonec jsme brala jen pár věcí, tak jsem si mohla stoupnout k pokladně označené „do pěti položek a pro těhotné“. Přede mnou tlačila frontou přeplněný vozík žena už s velikým bříškem. Napadlo mě, proč je na ten velký nákup sama a zatím co jsem tak přemýšlela, za mnou se ve frontě rozhořela zuřivá debata, nejprve potichu a nakonec to jeden postarší pán nevydržel a řekl jí – paní, to je pokladna pro malé nákupy! Moc se mi líbila reakce budoucí mámy – no a? – no měla byste jít jinam – a proč?-máte velkýý nákup, my tu budeme kvůli vám bůhví jak dlouho čekat a tohle je pokladna do pěti položek-a já mám zase velké břicho, vadí vám to? A dál vykládala nákup na pás. Nevěřila jsem vlastním očím. Tedy spíš uším. Někteří lidé prostě neustále musí ostatní peskovat. Něco jako ta kavárenská paní. Ale klobouk dolů, jak jsi jí uměla zostra odpovědět, to ti závidím, já tohle vůbec neumím. Až pozdě mě napadá, co jsem měla říct. A té krádeže je mi taky líto…nejhorší mi přijde ta bezmoc, že s tím člověk neumí nic udělat…a policie evidentně nepomůže. Přeju ať se vám to už nestane.
mod: prohlasuji te za vedouci policie na korfu!!:)
cheorchia: no comment…:(
nuli: spis se to nenajde. ja obracim list, ale chlapum to trosku dyl trva….
gimly: tak tak…
portokali: nejhorsi je, ze se nemuzu zbavit dojmu, ze vim, kdo to je. ovsem ten clovek je tak strasne slusny, ze to snad nemuze byt pravda. ale vse tomu nasvedcuje. tak nevim, radeji to vypustit z hlavy, nez propadnu totalni paranoi…
dita: ja normalne moc ostra nejsem. asi jsem se pred nekym predvadela:)))
Tak to je drsny, je mi to lito…. ale musis si rikat, ze vzdycky muze byt hur…. muzou se krast deti, manzelky atd….
Nás už taky okradli několikrát, nejhorší bylo, když Ondřejovi ukradli digitální piano za 26 tisíc. Ten pocit bezmoci a vzteku je hroznej.. Ale má pravdu Nuli, že člověk se s přibývajícími případy stává otrlým – když nám naposled ukradli peníze, už jsem se ani nerozčílil…
Já jsem se naivně domnívala, že Řekové takové banality, jako kdo si kde sedne na trávník, neřeší, natož když jde o děti.
Pájo jaké nářadí máme Andreasiovi dovézt z Čech? Tedy pokud je to tady třeba levnější..klidně písni a dovezeme ať vykouzlíme na vašich tvářích opět úsměv…a věř, že tomu zloději se to setsakramensky vrátí i s úrokama! Boží mlýny melou sice pomalu, ale melou! Krásný večer do Kerkyry a s Editkou jsme domluvené a 10.5. vyrážíme! Těšíme se na vás! Edita z Valach
jejda to jsou věci
zuzka: presne tak!! a manzela nikdo ukrast nechce:))
sauvignon: to je fakt sila, jak nekdo muze odnest cele piano… myslis, ze byl zlodej muzikant?? ten nas byl celkem jiste truhlar…
vivien: ja jsem si to taky myslela, vetsinou totiz neresi ani mnohem zavaznejsi veci. ale nerudna babka se proste najde vsude.
edith: diky za nabidku, myslim, ze uz si to adonis nejak zaridil. tesim se.
miki: hmmm:(
to je mi líto,. vypadá to, že asi šli na jisto.., člověk si ale časem zvykne… nám už v Libni vykradli auto asi 7x + jednou ukradný celý auto..+ 1x vykradenej byt, mobily , kabelky a peněženky nepočitaje… tak snad to byla výjimka a ne nějakej novej trend na Korfu!
🙁 To je hnus
eja: taky doufam, ze to byla vyjimka.
papaja: presne tak:(
Tady jsou dva zpusoby, ktere se daji v takovych pripadech pouzit:Zlodeji je treba neprimo naznacit, ze o nem vim. Kdyz zpozorni, usvedcil se a treba si uvedomi svou chybu a vec vrati.Az si manzel poridi dalsi naradi, at si na nej udela tajne znacky, nejlip jmeno. Pak staci ke zlodeji poslat nejakeho znameho, kdo rekne – ‚Hele, stejnou vec ma XY – a tady to ma oznaceny‘.A jeden poucny souvisejici pribeh:Jeden muž se ve svém zoufalství obrátil k zenovému mistrovi o radu. „Půjčil jsem jednomu příteli třicet zlaťáků, ale on už teď o tom nechce nic slyšet. Protože nemám svědky, nemám před soudem šanci.“ Mistr mu radil: „Pozvi svého přítele do čajovny a potom se tam před lidmi zmiň o tom, že bys od něj rád dostal zpět těch sto zlaťáků, které jsi mu půjčil.“ „Ale vždyť jich bylo jen třicet,“ zvolal muž. „No právě,“ vysvětloval mistr, „právě tohle vykřikne i tvůj přítel. Chtěl jsi přece mít svědky.“
honza: to je fakt hezke… akorat my fakt nemame ani sajnu, kdo to mohl byt.
No ja jsem reagoval na tohle:> portokali: nejhorsi je, ze se nemuzu zbavit dojmu, ze vim, kdo to je. ovsem ten clovek je tak strasne slusny, ze to snad nemuze byt pravda. ale vse tomu nasvedcuje.Mimochodem, jeste nevime, jestli letos na Korfu pojedeme. Letecka doprava je nejista kvuli sopce a autem ve dvou se to nevyplati. Sondujeme dalsi moznosti, s nekym se spojit. Gratulujeme k Pruvodci.Honza s Jarkou