Při své podzimní návštěvě v Praze jsem se rozplývala nad tím, jaké se mi dostalo omluvy od mé /tehdy / oblíbené restaurace U bílého lva na Břevnově. V každé restauraci se může něco nepovést, ale když je přístup personálu milý, člověk je schopen leccos odpustit a zapomenout.
Letos o Vánocích jsme s Adonisem prochodili kdejakou restauraci, hospodu i knajpu a došli ke zjištění, že nejhůře jsou na tom české a moravské pizzerie, kde jsou vysoké ceny a otřesná úroveň jídla. Když si v Hodoníně objednal můj švagr dvojitou porci smetany na svůj kuřecí steak, ta však přistála kamarádčině tatínkovi na pizze a servírčina odpověď byla: „Aspoň to budete mít jemnější..“, zalapala jsem po dechu, ale bylo mi trapné dělat scény kvůli jídlu, které nebylo moje.
Když jsme zase v nejmenované pizzerii na Praze 8 dostali špagety odporné chuti /kuchař prý hned ráno uvaří všechny těstoviny a pak už se jen přihřívají a kydá se na ně omáčka/, šla jsem slušně požádat servírku, ať si je odnese a odečte nám je z celkového účtu. Neboť to bylo evidentně poprvé, co si někdo něco takového dovolil, zavolala mi svoji šéfovou, která se zeptala, proč nám těstoviny nechutnají, pak se omluvila a zeptala, zdali si dáme něco jiného. Pak talíř odnesla a jídlo vyškrtla z účtu. Sem si sice jídlo už dát nepůjdu, ale možná sem někdy zajdu alespoň na drink. Je tu příjemná obsluha a hezký dětský koutek, tak proč ne.
Snad úplně nejlepší byly české pajzly. Těch už člověk po Praze sice moc nenajde, ale ty zbylé byly vskutku skvělé. Na nic si nehrají, ceny mají lidové a jídlo více či méně dobré.
Ke konci pobytu jsme si dali s kamarády sraz opět U bílého lva. Chtěla jsem tam zajít na pivo a rezervovat si tam místo na rozlučkový oběd s rodiči. Nakonec jsme si tam dali i večeři. Adonis si objednal jako přílohu míchanou zeleninu. Servírka mu donesla miniaturní talířek se sterilovanou zeleninou vyklopenou z plechovky a ohřátou v mikrovlnce. Kamarád si zase objednal gratinované brambory se špenátem a dostal takové ty gumové vakuované brambory, posypané kousky špenátu a sýrem, které sice na pohled vypadají dobře, ale jíst se nedají. Na podzim jsem je reklamovala taky a tehdy mi pan provozní řekl, ať příště řeším problémy hned na místě.
Kamarád nechtěl dělat problémy a tak řekl, že to holt hodně posolí a sní… „Opravdu chceš jíst jídlo za 139 korun, které ti nechutná a zaplatit ho?“ Ptala jsem se vyděšeně. „No a co mám dělat?“ Odpovídá kamarád.
Prátelsky a diskrétně jsem šla za servírkou a prosila ji, ať brambory odnese, že si vybereme něco jiného a jídlo ať nám odečte z útraty. Zatvářila se jakoby kousla do kyselého citronu a ptala se, co se nám nelíbí. Vysvětlovali jsme jí, že brambory jsou bez chuti, neboť nejsou čerstvé, na což opáčila, že to jsou čerstvé vakuované brambory a přinesla nám je od kuchaře ukázat ve své původní polotovarové „čerstvé podobě“.
Nechtěli jsme se dohadovat, tak jsme objednali něco jiného a byl by klid, nebýt toho, že nám servírka přišla říct, že ale brambory budeme muset stejně zaplatit. Slušně jsem jí vysvětlila, že nebudeme platit za jídlo, které jsme nesnědli a které nám nechutná. Nakonec zavolala pana provozního a ten tedy řekl, že nám jídlo odečte.
Já i moji kamarádi jsme napsali na jejich internetovou knihu hostí, že jsme nebyli spokojeni a já jsem také zrušila svoji rozlučkovou rezervaci.
Naše komentáře byly okamžitě smazány a na mail mi přišla rozzlobená odpověď od pana provozního. Pár úryvků sem zkopíruji:
… Z velmi pochopitelných důvodů kvality čerstvých syrových brambor, které se současném období a při restauračním provozu neudrží v dobré kondici,
bereme jako i další velmi známé a vyhlášené restauranty a hotely drahé vakuované brambory.
Věřte, že kromě vás jsme s touto surovinou nezaznamenali jediný problém…
…Věřím, že jste tímto neočekávali další pozvání na oběd s omluvou, která si myslím není na místě…
…I my jsme lidé, i my zajdeme do restaurací na večeři či zábavou a zdaleka není vždy vše v pořádku! …
Trochu se mě dotklo, že si pan provozní vskutku myslí, že si stěžuji, abych znovu dostala jídlo zdarma. Odpověděla jsem mu, že to jsem rozhodně neměla v úmyslu a také..
…“Pokud používáte tento druh brambor, prosím, ale napište to tam. Stejně tak pokrmy, které nejsou připravovány z čerstvých surovin, by to měly mít v lístku uvedeno. Ten problém s neinformovaností jsem měla tenkrát například i u těch nealko nápojů za poloviční cenu, kde nebylo napsáno, že se jedná o nápoje rozlévané.
Ano, věřím Vám, že jídlo nikdo nereklamoval. U nás v Čechách se totiž lidé bojí jídlo v restauracích reklamovat. raději ho sní a už tam nikdy nepřijdou, anebo nad tím mávnou rukou. I můj kamarád chtěl udělat totéž. Ale já nerozumím tomu, proč by člověk měl jíst a platit jídlo, které není chutné. V restauraci, kde si zakládáte na kvalitě jídla a a své pověsti, mi to připadá nepřípustné.
Jak říkáte, i Vy si občas zajdete za zábavou a není vždy vše v pořádku. Stěžujete si, nebo nad tím mávnete rukou? Protože dokud budou lidé u nás mávat rukou, do té doby budou služby takové, jaké jsou a zákazník se bude bát číšníka“.
Na to už jsem odpověď nedostala.Tak nevím. Jsem přehnaně náročná? Co děláte vy, když vám v restauraci nechutná?
Uprimne receno, tak bychom se (cela moje rodina) zachovali jako tvuj kamarad, ale s poznamkou“ Tak jsme tu byli 2x. Poprve a naposled.“Nastesti mame v okoli bytu nekolik restauraci ktere mame vyzkozsene a jsme tam spokojeni. Je fakt, ze to jsou jak jsi psala putiky, ale s dobrym presonalem a atmosferou. Mezi ne pocitam jednu pizzerii a jednu cinu. Asi neni nad klasicke putiky kde ze sebe obsulha nic nedela.Je videt, ze se mame od tebe toho hodne ucit 🙂
Když mi to nechutná, nechám to na talíři a vzkážu po číšníkovi, že to bylo hnusné. Sice je mi jasné, že do kuchyně se ten vzkaz nedostane… Fakt ovšem je, že se málokdy spletu, například brambory si nedávám nikdy – vím jaké budou.Od té doby, co jsem před naší oblíbenou restaurací viděla zásobovací vůz blučinského Svobody (který dělá nejlepší hotové knedlíky na Moravě), nebojím se dát si tam knedlík:) A kde mě ošidili na chuti, tam se nevracím.
já většinou chodím do těch knajp a tam se opravdu dost čatso jí dobře. Nedávno jsem ale byla v jedné restauraci, kde to sice nebylo úplně špatný, ale taky ne úplně dobrý a bylo to předražený, na druhou stranu tam nebylo nic, co by se dalo konkrétně reklamovat. Myslím si, že tvůj přístup je určitě v pořádku, ale je fakt, že tady se to moc nenosí. Já s jídlem tedy většinou problémy nemám, ale poslední dobou hodně reklamuju pití (podmíráková piva a podobně).
Budu strucna, co tady lidi s prominutim sezerou a nechaji si libit, to je k neuvereni….
Stoprocentně stojím za názory v článku!!! Já sice taky občas mávnu rukou, ale čím jsem starší, tím víc se učím stát si za svým a rozhodně se mi nelíbí, když někde vaří z polotovarů, za vysoké ceny a ani to nenapíšou do menu. To s prominutím nežeru a neplatím. Poslední dobou chodím občas na jídlo do hospody (nebo někdy i skoropajzlu) U Krále Jiřího v Brně, je tam levně, porce jsou obří a to včetně zeleninové oblohy, všechno chutná skvěle a tak mi vůbec nevadí, že mají malý výběr. A světe div se, i ten hospodský číšník se chová čím dál mileji.
Zlaté Mezříčské Millénko
Pavli,když vidím Ty stížnosti na jídlo,tak stokrát lituji toho,že nebyl při Vaší navštěvě Mezříče v práci Radovan,jinak by jste se s Adonisem po pizze oblizovali ještě teď.Takovou neumí ani v Itálii.:-)))Ale není všem dnům konec a co se nepovedlo teď,může vyjít příště
Ahoj Pajo,uz jses doma?Ja mam jednu poznamku. Jelikoz jsem pracovala dve leta v restauraci a jeden rok v kafeterce,,tak mam s pinglovanim dostatecnou zkusenost. Muzu te ubezpecitt, ze stezovatele byli z 99 procent starsi obcane. Z toho vyplyva otazka: Nestarnes nam? :))Ale vazne, pro vlastni nervy a klid v dusi i ja volim taktiku jednou a dost….
Ahoj Pavli, naštěstí chodím do mnou osvědčených restaurací, ale už se mi také stalo, že jsem musela něco vrátit.Ale o to nejde. Máme se co učit : Když jsem něco vrátila , reklamovala, nebo se jinak dožadovala svých práv, vždy mě to rozhodilo, a většinou se cítila, že já jsem ta špatná, která vyvolává problémy. To se musíme naučit! Nebýt hrubí, nebo neomalení, ale slušně se dožadovat svých práv. ne mávnout rukou a říct : však tam už příště nepůjdu , a pokorně sklonit hlavu před každým hulvátem.Ty to vidíš ostřeji, protože tu už nežiješ denně. A díky, že nám svými postřehy pomáháš otevírat oči !P.S. už se těším na korfu, kde taverny jsou opravdovým pohostinstvím ! Pavla
Tak mně už bylo řečeno, že jsem, pokud jde o jídlo prudič, ovšem řekl mi to člověk, kterému se ještě nikdy žádné jídlo nezdálo špatné, asi měl štěstí:-)Ta věc má víc poloh, jedna je „nechutná“, no všechno mi nemusí chutnat, ovšem to je můj problém a pak si nestěžuju.Druhu poloha je, že je to jídlo hnusné, špatně upravené, zapáchá, salát umřel už den předtím, atd.., v tom případě reklamuju, pokud mě hospodský nehostí, nevidím totiž jediný důvod,proč bych měla platit drahé hnusné jídlo. Proč jíst biftek za 250,-,který smrdí?
A proč by měli v hospodách používat nějaké předvařené vakuované brambory? tohle se snsd používá výjimečně pro úsporu času, navíc je to předražený produkt!
Tvuj pribeh me jen ujistuje v mem nazoru, ze Cesi jsou narod, ktery by se mel ucit asertivite.Nevim, jestli to je jeste nejaky pozustatek rezimu nebo co, ale spousta lidi po sobe necha slapat, nejen v restauracich. Na druhou stranu mi neni vubec sympaticky takovyto „americky“ ja ja jen ja….. Chce to nejakej slusnej stred, asi jako ty 🙂 Jses proste dama 🙂 (v dobrym slova smyslu…) P.S.; nemam absolutne nic proti Americanum nebo snad Cechum, jen jsem se snazila nejak popsat takovej muj narodni pocit, nebo jak bych to nazvala….
Ahoj Pájo, uhodila jsi hřebíček na hlavičku. Já jsem toho zářný příklad. Většinou vrátím jídlo jen když je opravdu dost fuj. Když se mi něco nezdá, většinou nejdřív přemýšlím, jestli nejsem moc zmlsaná – blemtavé těstoviny atd. Vracím jídlo, když je nedodělané, nebo viditelně špatné. Ale podfuky, které píšeš ty, u mě procházejí…ale není to určitě dobře, už sama se poslední dobou snažím být trochu přísnější při požadavcích. Ale je taky fakt, že prostě u nás se zatím skoro vždycky člověk v takovém případě, i když se snaží říct to slušně, musí připravit na konflikt. Číšníci opravdu nejsou zvyklí slyšet kritiku.
Ahoj Pájo, tvůj blog čtu pravidelně, ale až teď jsem se rozhodla reagovat – na tohle téma slyším 🙂 Dostat na stůl v Čechách odporné jídlo a nestěžovat si je skutečně standard, nad kterým zůstává rozum stát. Žila jsem dlouhou dobu v Číně, kde se opravdu snaží udržet si zákazníka a nespokojenost hostí klidně vyvolá vyhazov kuchaře na hodinu. To v Čechách opravdu nehrozí 🙂 Chválím, že je někdo tak nečesky asertivní a ozve se. Někdy taky nemám náladu na to se hádat a kazit si den, ale pokud to udělá každý nespokojený host a navíc svoje znechucení zveřejní, tak to snad vedení podniku nakonec trkne a posnaží se o nápravu. Takže ještě jednou díky za článek a varování před hnusnou restaurací.
Jsem ráda, že v tom donquichotovském boji vytrváváš. Ale nevím, jestli se to někdy změní, Češi nejsou na kvalitní kuchyni moc zvyklí, a proto také nejsou tak nároční. Komunimus, a pak divoký kapitalismus nás prostě naučili jíst plastikovou stravu. Pořád se opakuju, ale je fakt, že většina i základních produktů v ČR (ovoce, zelenina, maso…) je kvality dost pochybné a že jsme si nechali úplně zničit zemědělství, protože jsme si mysleli, že dovoz rajčat ze Španělska je vlastně pokrok…třeba mě překvapilo, jak si moje švagrová u mě v Chile pochutnává na špenátu a říká, že v Čechách prostě čerstvý špenát nesežene: copak je to nějaká exotická plodina, nebo co? Těžké od Čechů žádat, aby žádali kvalitu…Z představy těch ohřívaných těstovin se mi zvedl žaludek. Pizzerie jsou fakt pekelné, provoznísi tam myslí, že jsou lepší podnik, protože jsou drazí, aniž by je napadlo, že logika věci by měla být úplně jiná. Když jsem v ČR, chodíme do jediné hospody široko daleko, kde je to dobré, nebo prostě zavřeme oči, co se dá dělat…
naučily, samozřejmě…
No, já patřím mezi ty,kterým obvykle vše chutná. Nevymýšlím si, jsem spokojená s jídlem v nemocnici, ve školní jídelně – takže v restauracích rovněž. Jsem jedlík a vděčný strávník. Vzpomínala jsem, kdy mi to vyloženě nechutnalo – a bylo to v posldních letech jen jednou, a to proto, že bylo jídlo příliš mastné. Nedojedla jsem ho a nějakou dobu jsem do oné restaurace nechodila. Teď už je tam nový kuchař, takže se tam občas objevím.
Terezo, je to smutne co pises, ale je to pravda pravdouci…ja velice trpim, treba ted v zime, kdyz se snazim koupit zeleninu a ovoce,ktrea by nechutnala jako voda…..to, cemu se nekde rika Pizza, by jim jinde lidi hodili na hlavu, mohla bych pokracovat do aleluja…
..I my jsme lidé, i my zajdeme do restaurací na večeři či zábavou a zdaleka není vždy vše v pořádku… ! … Otazko zustava,zda tam pan provozni JDE I PODRUHE!!!Zdenka Pohlreicha na ně :)))
Na pizzu a italské těstoviny je e´d jedna úžasná restaurace – je to ale v takovém zapadákově, že tato zpráva je určena jen lidem z blízkého okolí – vyškova, Kroměříže, Bučovic a snad i z Brna . Ikkdyž i já ze Zlína tam už bylaJe to V Nových hvězdlicích – mezi Vyškovem a Bučovicemi – nebo v Nesovicích doprava.Pizzerie u Massima.Fakt úžasné domácí jídlo !!!! Ale o to nejde píšu jenom na okraj, že i u nás je dobrá italská restaurace.
mozna jsem moc prudka a moc narocna. nevim. asi jsem se to naucila, protoze sama pracuji s lidmi a vidim jejich reakce a ucim se na ne byt prijemna, i kdyz to je nekdy tezke, zaroven se ale ucim od nich si nenechat libit veci, za ktere platim.kdyz mi nebude chutnat jidlo v nemocnici nebo v bufetu za par kacek, asi to resit nebudu, zas tak silna nejsem. ale pokud nekde platim za brambory nebo spagety 150 korun, myslim, ze by mely byt cerstve…
Já měla zatím docela štěstí, ale vybírám si jídla, na kterých nejde moc zkazit a hodně saláty. Výbornej řeckej jsem si dala na Žižkově, ale nepamatuju název restaurace. Mezi svátkama jsme byly s kámoškou v pizzerce na Praze 4 (taky nevzpomenu na název) a daly si nějakou gril. zeleninu, za vysokou cenu malá porce a ještě chuť nic moc. Ale snědly jsme to a příště i když tam třeba půjdem, vybereme něco jiného. Teď jsem byla v hotelu, kde mi vyšli maximálně vstříc i na snídani (donesli co tam jinak nedávají) a ještě se mě během ní dvakrát ptali, zda je všechno v pořádku. A bylo. Všechno čerstvé, dobré. Přemýšlím, jestli jsem někdy dostala někde nějaký echt hnus a myslím, že ne. Jen v Řecku jsem si jednou omylem objednala lilek a brambory -neuměli tam anglicky a já tenkrát řecky skoro nic, takže mi donesli smažená lilková kolečka a hranolky (patates jako patates – pořád se jedná o brambory). Z té hromady tuku se mi udělalo skoro špatně, ale byla jsem hladová a půlku snědla. Byl zamračenej den, já jedinej host, tak jsem pak jen poděkovala a šla. Neměla jsem náladu vyžadovat něco jiného a stejně jsem byla zapláclá tukem, který jsem pak trávila 4 hodiny. 😀
pájo nevím jestli jsi běžně moc náročná, ale já to beru tak, že za služby, které poskytuju a které musí být perfektní a jsem zas ně osobně odpovědsná ješt+ě několik let, neinkasuju takové rány, jako inkasují v restauracích. A jak jsme si řekly, pokud jím ve vesnické hospodě jídlo za 50-60 korun a ono odpovídá kvalitou ceně, ráda zaplatím, pochválím a jdu, ale v hoospodách, kde si hrajou bůh ví na co, a přinesou ti smrdutou flaksu a brambory z igeliťáku za 200-250, tak ať si to sprominutím strečej doprdele, a pokud ne, tak ať si příjde kuchař přisednout a spapá to, pak to ráda zaplatím, pokud mu bude chutnat!No a když jdu třeba do Makedonské hospody, dám si typické jídlo pro tu kuchyni a přinesou mi české karboše postrouhabné sejrem, tak to je totéž, jako bych šla do číny a dostala bych klasické české rizoto, na takové výtvory kašlu!
Jednou jsem v pizzerii dostala superhnusné špagety s mořskými plody. Jídlo bylo studené a s odpornou mořskou pachutí. Mořské plody miluju, a tak jsem si nechala celou porci zabalit, doma upravila na pánvičce se spoustou česneku a sójovky a bylo. Nicméně do toho podniku už mě nikdy nikdo nedostane!
Mno velice stručně. Nedávno jsem vyrazili s kamarádem do jedné restaurace. On si objednal panenku a my tortilas. Když mu jí přinesli, tak se začal rozčilovat, že tohle není panenka, že je to maso prorostlý. Načež mu servírka zavolala kuchaře(majitele hospody:-). Ten se začal vztekat, že to je panenka, ať se jde klidně podívat. Po chvili už na sebe přes stůl řvali a my s přítelkyní v poklidu jedli přesmažené tortilas:-). Nakonec to skončilo, tak že za tu panenku kamarád nezaplatil a majitel mu řekl, že už ho tam niky nechce vidět(jako kdybychom se tam snad ještě někdy chystali:-). Mno a nám s přítelkyní po odchodu lezl olej až z krku z přefritované tortilas:-
Taky jsem spíše potížista, ale snažim se začít slušně, když něco reklamuju. Nakonec se stejně vesměs držíme oblíbené restaurace, protože pořád je to v ČR vesměs bída.
papaja: tak tos mela fakt stesti..
mod: presne, jak jsme se o tom bavily-stoprocentne suhlasim!maire: tak to je opravdu originalni:) akorat je otazkou, zda se da se superhnusnyma spagetama doma opravdu jeste neco delat.
mara: jak se ten podnik jmenuje? at tam nahodou nekdy nevkrocim…
bosorka: ja jednam taky vzdycky slusne, nic jineho ani nema moc vyznam. teda, vlastne beru zpet. s olympskyma aerolinkama, ktere mi dluzi dodnes 500 eur, jsem uz moc slusne nejednala. ale to byla spis vyjimka, protoze se jim podarilo me vytocit na nejvyssi mozny stupen.
😀 Len tak ďalej, ja som za sťažovanie sa, veď ak si kúpiš topánky, čo sa po dvoch dňoch rozpadnú, tiež nad tým nebudeš mávať rukou, nie? Prečo by nekvalitná práca kuchára mala byť výnimkou. Veď tam neješ zadarmo. Ps: Teším sa na knižku, dám si ju poslať. Veľa zdaru i naďalej! http://mixy.bloguje.cz/833620-nieco-male-na-zahryznutie.php
mixy: presne tak…
ostrovanka. Ale dá. Když se ty špagety a mořské potvory doma ohřály a ochutily, byly nakonec moc dobré. Já jsem je prostě nechtěla vracet a riskovat, že dostanu něco ještě hnusnějšího…
až budeš Pájo zase na Moravě, zastav se na motorestu U Toma kousek na Brnem – tuším že u Rajhradu, je to non-stop motorest směrem na Vídeň a naproti zpět na Brno. Zastavujeme se tam pravidelně, skvěle tam vaří
Pravastrucny a prehledny clanek o pravech spotrebitele pri navsteve restaurace zde: http://profiblog.cz/2011/12/29/ochrana-spotrebitele-nenechte-se-okrast-v-restauraci/