V pátek přišel Janýsek ze školy o hodinu dřív, protože prý měli učitelé poradu, jak se bránit proti školní agresivitě. Zároveň také přinesl lísteček s razítkem, v němž ředitel školy žádal rodiče, aby se v úterý v 18.30 dostavili do školy, kde se bude debatovat o nějakém účinném řešení.
Ač na rodičovská sdružení nechodím, protože se tam většinou sáhodlouze probírají nesmysly a jediným cílem je vybrání peněz na provoz něčeho jako SRPŠ, jehož činnost mi není jasná, tentokrát jsem se vypravila, neboť mě dané téma zajímalo.
Janýska nedávno kopl do břicha o tři roky starší spolužák a vůbec, děti ze šesté třídy, tedy posledního ročníku základky, se zdají nezvladatelné.
Jednou jsem o přestávce přišla do školy a to, co jsem viděla, mi vzalo dech. Po maličkém dvorku pobíhaly všechny děti jako neřízené střely. Zakopávaly o sebe, strkaly do sebe, srážely se, velcí kluci tahali malé holky za copy, malé holky ječely a narážely do sebe při útěku, třeťák táhnul prvňáka za nohy se schodů, prostě sodoma gomora. A nikde žádný dozor. Jen v rohu dvorku stojí za sloupem jedna učitelka, povídá si s paní, která o přestávkách prodává v kiosku dětem kokakoly a croissanty s čokoládou a obě kouří a smějí se.
Byla jsem trošku překvapená, že třídní schůzka se koná pro všechny rodiče žáků ze všech tříd pouze v jedné třídě. V 18.30 se nás sešlo asi sedm, postupně přibyli ještě další snad 4 rodiče. Zvědavě jsem si sedla s kamarádkou a matkou Janýskova spolužáka do přední lavice a s napětím jsme očekávaly, co se bude dít. Kolem 19. hodiny, kdy začalo být jasné, že nikdo dašlí nedorazí, nám jakási předsedkyně /mimochodem Oféliina učitelka z nedaleké školky/ představila pana psychologa, který s námi bude problém násilí řešit.
Prošedivělý sympaticky vypadající padesátník nám začal vyprávět o jakési holčičce z první třídy, která je nezvladatelná, bere ale medikamenty, které se však musejí po týdnu obměňovat, neboť se nezdají být příliš účinné, proto by chtěl rodiče jejích spolužáků požádat o trpělivost, snad se situace brzy zlepší.
Vůbec jsem netušila, o jaký případ jde a tak, když jsme jako rodiče dostali prostor k dotazům, zeptala jsem se, jakým způsobem máme vlastně děti vychovávat, když je napadají starší spolužáci. Mají chodit žalovat, na což učitelky většinou reagují slovy, že u toho nebyly a že to jistě spolužák neudělal schválně, či, když se nemohou dovolat pomoci, jim poradit, ať prostě ránu vrátí a buď tím vyvolají další vlnu násilí nebo si, při troše štěstí, alespoň ti silnější, zjednají určitou autoritu a agrese se otočí směrem ke slabším dětem?
Psycholg se dlouze zamyslel a prohlásil, že to záleží na každém rodiči, co dítěti poradí, že když se doma řeší věci násilím, pak zřejmě dítě bude ránu vracet a když se doma řeší problémy v klidu, asi půjde žalovat, ale jednoznačný recept neexistuje.
Vykulila jsem oči a polkla. Psycholog ale zase začal s příběhem o prvňačce Marii. Do toho mu zazvonil mobi, který uprostřed svého povídání zvedl, zeptal se, jak se volajícímu daři, slíbil, že zavolá později a pokračoval ve svém monologu.
Opět prostor pro dotazy. Zavedla jsem řeč na to, že je ve škole zřejmě nedostatečný dozor a uvedla příklad, jak jsem nedávno navštívila školu o velké přestávce. Psycholg mě ale zarazil a řekl, že dnes probíráme téma malé Marie z první třídy.
Nějak mi tedy unikl smysl, proč volali do školy všechny rodiče a ne jen ty, kterých se tento případ týká, i když ani s těmi po hodině nic nevyřešili. Ztráta času. Pošeptala jsem něco své kamarádce a ta pokývala hlavou. Já jsem potajmu prozvonila na telefon ji a ona s omluvným obličejem vyběhla před třídu. Pak zavolala ona na můj mobil, tentokrát jsem s omluvným výrazem vyběhla před třídu já. A pak jsme si na chodbě vzaly deštníky a vyšly do večerního lijáku. Na třídních schůzkách už mě do konce základky nikdo neuvidí…
Teda Pájo, to je síla. Hlavně, že je pan psycholog študovanej, ale poradit neumí 🙁
gabina: taky me to trosku rozhodilo… tady zbyva jen-porad si sam, jak umis:)
Pájo tak na tohle bych asi neměla nervy.. sorry ale to je fakt Kocourkov! Jinak nic proti recku, je tam krásně, ale tohle je fakt síla!!
Pájo, co ta Marie páchá, že je jí věnována rodičovská schůzka napříč ročníky? Účast rodičů mluví za vše.No a nikdo jiný se kromě tebe neozval??? 🙁
sci fi
pavli, připadá mi to jako nějaká špatně napsaná sci fi…:-( jen zírám….podobné, jako školství u nás, protože třeba já teď řeším šikanu na synovi na střední škole a není to nic příjemného…nic nedělá, jen se prostě vymyká – nekouří a nepije a není sprostý..a co s tím? učitelé neví a já taky ne..jen bezradně čakám a podporuji ho, že ti hoši ze třídy, někdy snad k rozumu dojdou…hezký večer do kerkyry…edita a spolek valachů z valachova
Me jen zajimalo,jestli tam byli i Mariini rodice :).
eja: ja vim:(
papaja: ja jsem se vlastne vubec nedozvedela, co ta mala holka muze delat a proc je tedy v tehle skole. musim to zjistit, ale ani janysek o nicem nevedel.ne, samozrejme, jako vzdycky, vsichni ostatni byli zticha.
edith: bojuj!! proti sikane at ze strany spoluzaku nebo ucitelu se podle meho nazoru bojovat musi. drzim palce!
cheorchia: nebyli, ti uz tam snad byli v patek. uplne mi prave unikl vyznam cele seslosti.
Opravdu síla…To teda zírám, jak to u vás vzdělávání dětí berou s „nadhledem“. Je to takhle ve všech školách na Korfu? Dle mých zkušeností jsou v cizině školy hodně rozdílné v kvalitě výuky i v přístupu k žákům i rodičům. Ale to, co popisuješ, je docela síla.
Ještě mě napadá, že naposledy v ČR byla ta třídní schůzka něco podobného. Rodiče byli mimořádně svoláni kvůli několika nezbedným (nezvladatelným) žákům, kteří rozvracejí celou třídu a žádná učitelka si s nimi neví rady (potrestají potom celou třídu, že jako dělá „bordel“).No a na té třídní schůzce se sešli všichni, kromě rodičů těch problémových dětí. Takže řešení nebylo žádné a neschopnost učitelek se jen potvrdila 😉
No význam to mělo asi ten, že ostatní rodiče, krom těch Mariiných, musí počítat s tím, že jim budou domů chodit potlučené, či jinak zdevastované děti. Mariini rodiče by tam tudíž byli zbyteční, protože ti to vědí:-)
cayman: ne, myslim, ze takhle to tady vsude neni, ale v jinych skolach, co slycham, jsou zase jine problemy, takze to si clovek asi nevybere. ja myslim, ze se clovek proste musi naucit s timhle systemem zit.
mod: ufff. jeste ze te mam. ty mi vzdycky vsecko tak dobre vysvetlis:)))
nenapadlo mne nic chytřejšího, než abys synkovi koupila činky nebo přihlásila ho do boxu :(uznávám, blbé chlapské řešení ,-)no nic, tak já zas jdu nakouknout k Modoně :o) co se tam dovím :)))
Jsem tu v dvojjediné roli,tedy bývalé. Matka i učitelka. Osobně jsem se se šikanou nestekala, alespoń si to myslím. tedy – mezi svými studenty. Ale reakce učitelek jsou někdy fakt nemožné. A někdy šikanují samy, což jsem zažila u dcery. Ale jsem z těch, co spíše nepreferují odplatu nebo jak to nazvat. Takže jsem dceru doma pevně objala a povídala si s ní a snažila se ji připravit na to, že i jako dospělá se setká s nespravedlností, ale aby se s ní nesmiřovala. Aby mi to vždy řekla a kdyby to bylo přes mez, že to budeme řešit. Dokonce jsem jí už jednou navrhla, že zajdu do školy – ale nechtěla sama. Ve vyšších ročnících to začalo být lepší (s tou samou učitelkou, neuměla to prostě s prvňáčkama), ale na druhém stupni jsme za odměnu měli úplně suprovou třídní!
som učiteľka, a pretože si pamätám pocit krivdy, keď za niekoho blbosť trpela celá trieda, nikdy neriešim problémy jednotlivcov ani pred triedou, ani všeobecným trestom. nepovažujem to za správne.
Dobrý den, zdravím Vás všechny. Učím delší čas a vím, že nevychované děti – to jsou děti nevychovaných rodičů…Ta schůzka byla nanic, to je fakt. Asi to měla být jen demonstrace toho, že se něco řeší…Zároveň jako matka dítěte, kterého „otravovali“ starší spolužáci radím – běžte to hned řešit s těmi útočníky a jejich rodiči. A buďte rázní a dejte jim – rodičům i těm agresorům – najevo, že to už nesmí dál dělat. A klidně jim pohrozte, v tomto případě neplatí „neoplácej zlo zlem“, ale „zastav zlo“, jinak nás za to převálcuje. Učitelka Hana
gomba: jo, ja myslim, ze osobne nemam problem s tim, ze by se janysek neubranil, spis s tim, jestli radit oko za oko…
nuli: ja vim, je to hrozne tezke. v tomhle pripade asi pomuze jen posileny a poradny dozor.
danka: a jak resis kolektivni problemy??
hana: diky. jsem stejneho nazoru.
se šikanou (nevím, jestli to teda spadalo do katergorie šikany ale spíš asi ano..) mám osobní zkušenosti. Vždycky je dobrý něco podniknout – nejdřív jsem si to šla vyřídit s útočníky sama ručně, ne že bych je snad bila, ale treochu jsem je vykrákala za pačesy (díky mojí nezkušenosti – ale tohle OPRAVDU nedoporučuji!! to se může otočit pro vám… a vy jste pak ti špatní!!), ale když to neustalo, řešili jsme to na ředitelské úrovni i s rodiči těch výtečníků a byl klid.. Ale na druhý straně to chce hodně a hodně s dítětem mluvit a snažit se ho povzbudit a zvyšovat sebevědomí… pardon za přednášku, jenom jsem si říkala, že by se to mohlo třeba někdy někomu hodit.
to byl urcite podplaceny psycholog, co mel za ukol strhavat pozornost od skutecneho problemu – ucitelu, co to nezvladaji (cemuz se ani nedivim)…jednou, ve druhe tride, ale to jsme meli perfektni starsi tridni, ktera byla mila a zaroven nas mela naprosto pod kontrolou, mama pochopila, ze me jeden kluk sikanuje, sla do skoly, promluvila s tridni, ona s klukem, a z nas se pak stali nejlepsi kamaradi…:)… ale to vyzaduje schopneho pedagoga…
Neda mi to, abych nevzpomnela na jednu historku z Anglie, kdy nam v ulici nejaci kluci rozbili okno a kdyz jsme za nima vybehli, najednou se onjevili jejich rodice a znami s kladivem a ze nam rozbiji lebku… Do te doby jsem byla nazoru stejne jako Hana, ze agresi se musi dat jasne najevo, ze to tak nejde. Ono je to nekdy tak, ze agresor a jeho blizke okoli nema zadne zabrany, a to je pak tezke porizeni.
Já si pamatuju, jak nás na základní škole šikanovali cigáni – o přestávkách nás kopali do břicha, mlátili s námi o zeď a učitelkám to bylo srdečně jedno. Dodnes jsem vděčná rodičům, že se do mých školních záležitostí nikdy moc nevměšovali, ale stejně tak jsem mamce vděčná, že si to jednou s těma špínama přišla vyřídit ručně. Pak jsem změnila školu. Tam mi jediný cigán ve třídě rozbil hlavu o topení, protože se mu nelíbilo, že jsem se při zavazování bot k němu otočila v dřepu zády. A pak jsem šla naštěstí na gympl:)
eja: ja jsem takhle nedavno servala jednoho sestaka a od te doby je, alespon od nej, klid.
flamme: souhlas. schopny pedagog je strasne dulezity.
hana: ufff. a co bylo dal?
portokali: me ve skole taky deti sikanovaly. kupodivu mam nekdy pocit, ze mi to bylo celkem k uzitku, protoze jsem se naucila se branit…
paja-ostrovanka
kolektívne problémy riešim s vinným kolektívom, jednoducho nikdy nezapájam „nevinných“ do riešenia problému
Tahle diskuzeje hodně dobrá, máš Pájo o čem přemýšlet a snažit se zvolit nejlepší cestu. Přiznávám, že jsem měla asi hrozně velké štěstí – chodila jsem do tříd na základce s dětmi z dětského domova, byli to malí zlodějíčci, útěkáři, Romové i dětské prostitutky – ale nepamatuji si, že bych někdy byla šikanovaná dětmi. Pouze jednou učitelkou jeden rok. Ale vím, co děti dokážou, vidím to třeba jen při hlídání vnoučat na pískovišti. Nebo před základkou, když se vyhrnou děti ven. jeden příklad – vyhrnul se dav dětí, udělali něco jako kruh a sledovali, jak tam dva mlátí třetího. Kolem procházeli rodiče, mmožná i učitelé, nikdo nic. Když jsem došla blíž a shlédla to, zakročila jsem a děti „rozpustila“. Užila jsem si sporstých nadávek a moje dcera, na kterou jsem tam čekala, se nechtěla ke mně hlásit (přišla později), bála se, aby jí ti kluci ve škole nic neudělali. Naštěstí to žádné pokračování nemělo.
Parkrat jsme skoncili na zemi, pak jsme ustoupili za posmechu kluku, co nam rozbili okno. Nic hrdinskeho, bohuzel… Jinak ohledne sikany se tu nedavno stalo tohle http://www.dailymail.co.uk/news/article-1225776/Mother-dies-trying-save-bullied-son-blaze-firework-pushed-letterbox.html?ITO=1490 Sikana muze mit opravdu tragicke nasledky. Ja jsem sikanu zazila jen na jednom vodackem tabore, necekane a asi i netradicne, jinak jsem asi mela stesti. Platila bych zlatem, kdyby mel nekdo na ni lek :o)
danka: je dobre, pokud je to tak jednoduche a muzes presne vymezit viniky. ale nekdy to asi neni tak jednoznacne.
nuli: to je presne ono-do jake miry zasahovat, aby potom dite nemelo problemy jeste vetsi. ja tady taky casto zasahuju do cizich bitek, ale treba v praze bych se casto bala…
hana: hruza..
Sikanu umoznuji a znemoznuji deti, rodice i skola. Je jako ohen, ktery je treba zlikvidovat v zarodku, pak uz to jde spatne. Pokud se proti utocnikovi postavi nekolik deti a da mu najevo, ze nepochodi, da pokoj.Ve filmu Supersize Me (online na video.google) je priklad, jak v jedne stredni skole s problemovou mladezi v USA problem agresivity vyresili pomoci cerstve lehke organicke stravy a zruseni prodejnich automatu s cukrovinkami, ktere firmy cpou do skol. Tento film by meli vsichni rodice shlednout povinne.
Damy: Gabino a Pajo, Je mi moc lito ze se v ČR jeste deje takove veci, ve jinych statu to se vyresi hned. Agrezivni detsko pujde k psichyatrovi, a pokud nepolepsi se pujde do specialni skoly. Taky mam podobny problem, jeden kluk, bije holky ve tride, a ted se me tyka protoze zbyla dceru, ja to vyresim rovnou reditelem, pokud nejde reknu na hlas na schuze aby jeho rodice se aspon stydily, jinak budu take agrezivni a pujdu proti jeho rodicum. Jinak nevim co mam delat