Probudila jsem se do deštivého rána. A byla docela mrzutá. Tak tohle má být ten nejvýznamnější den v mém životě? Adonis ani neotevřel oči, jen když slyšel bubnující déšť za okny, převrátil se na druhý bok a poznamenal, že jde raději odpoledne na ryby.
Přinutila jsem se vstát a v kuchyni už čekala moje maminka, která mi dala pusu na tvář a řekla, ať si z toho nic nedělám, že nám prší štěstí.
Po snídani přišla kadeřnice, která mi na hlavě snad dvě hodiny vytvářela účes, který bych si normálně sama vytvořila tak za deset minut. Dala jsem jí 20 000 drachem a poděkovala. A pak se málem rozbrečela.
Mezitím se k nám domů začali trousit přátelé a znamí a já začala být pekelně nervózní. Adonis pořád dělal, jakoby se ho celá záležitost netýkala.. Každou chvilku mu zvonil mobil a on odbíhal do nemocnice. V duchu jsem se modlila, aby dnes nemusel operovat.
Povídala jsem si s několika přáteli z Anglie a ze Švýcarska, kteří sem kvůli mě vážili tak dlouhou cestu. Do toho mi zvonil telefon a nějaká turistka si začala stežovat, že má ucpaný záchod. Přitom jsem na všechny nástěnky ve všech hotelích vyvěsila informaci, že prosím o omluvení z dnešních schůzek, neboť se vdávám. Asi měli všichni pocit, že se mi nechce pracovat a tak jsem si udělala legraci. Řekla jsem, že to vyřídím a při lakování nehtů volala na recepci, ať jdou vyčistit přetékající záchod.
Odpoledne se Adonis oblekl do tmavěmodrých kalhot a světlemodré košile. Žádné sako ani kravata. Já jsem na sobě měla smetanový kostýmek, který mi vyrobil Adonisův kamarád Nikos. Dodnes nevím, jestli to z jeho strany byl svatební dar či pomsta, že mu navždy odvádím nejlepšího parťáka.
Pak nás můj tatínek společně doprovodil do Faliraki k moři, kde nám pořídil hezké svatební fotografie. Já a Adonis. Já bez Adonise. Adonis beze mě, my s maminkou, maminka bez nás a další různé kombinace.
Adonisovi opět zvoní telefon a běží ještě narychlo do nemocnice. Já zatím nasedám do lehce otlučeného auta s obrovským nápisem FISCHER, nakládám rodiče a jedeme ke kostelu. Adonis /snad/ dorazí na motorce.
Před kostelem už stojí houf lidí. Domluveno je to na půl sedmou, ale jsme v Řecku, takže budeme muset ještě alespoň půl hodiny čekat, než budeme moci začít. Vítám se se všemi, které znám dobře, trochu, i s těmi, které neznám vůbec.
Vlastně je to ode mě docela troufalost se vdávat po tak krátké známosti, ale v tuhle chvíli to neřeším. Jsem jen trochu smutná, že mě neoddává můj tatínek, protože mu to zakázal pravoslavný biskup. Naštěstí ale místní pop – papa Jannis- mu řekl, že může mít v kostele řeč. Ne proto, že je farář, ale proto, že každý otec má právo v kostele požehnat své dceři. Naštěstí. Jinak bych svatbu asi odvolala.
Kostelík je malý a útulný, ale po dešti je tu dusno k zalknutí. Lidé tu stojí a polohlasně se baví, smějí se a vtipkují. Pak vypukne to divadlo. Zpívaná mše, poté s Adonisem několikrát chodíme kolem oltáře, za námi běhají svědci, kteří drží věnecky nad našimi hlavami, potom se napíjíme z kalichu červeného vína a Adonis, rozený komediant, dělá, že víno koštuje, takže je na všech fotografiích zobrazen s podivným úšklebkem.
A pak už má proslov můj tatínek. Anglicky. Dojímá mne i svatebčany. Když skončí, začínají na nás házet všichni tuny rýže. Je to za námi, teď už nás čeká jen večeře v nedaleké taverně u moře.
Všichni hodují, pijí a radují se. Já jsem tak mladá a zmatená. Nevím, komu se mám dřív věnovat. Spousta lidí se se mnou jde teprve seznámit, pak tu ale čekají přátelé, kteří dorazili z daleka a na které nemám skoro čas. Za chvilku se setmí a na nebi se objeví obrovský bílý měsíc. Dnes je úplněk. Nalévám si skleničku vína a pozoruji dění okolo sebe. Představuji si, že mi skončilo mládí. Jsem vdaná paní. Teď už není cesty zpět….
Naštěstí. Dodávám dnes, kdy slavíme desáté výročí svatby.
Páni,to je opravduvýznamný den. Skvěle jsi nám o tom před deseti lety povyprávěla. Tak vinšuji štěstí, zdraví … do dalších společných let
Take Ti preji mnoho dalsich spolecnych let s Adonisem. Kai sta dika mou 😀
vdávat se po krátké známosti nevadí, když je ak z toho takhle trvalé manželství :)jen jsem při popisu tvého svatebního dne myslela na to, kdy nám něco podobného napíše Sonja 🙂
Vše nejlepší do dalšího dlouhého společného života.Mé přání je opravdu úpřimné, protože já mám dnes taky šťastný den. Dnes, v den 15. výročí svatby s druhou manželkou, jsem byl šťastně a bez problémů během 4,5 minut bezbolestně rozveden. Dámy, jsem svobodný a volný Buteo, jako buteo buteo /káně lesní/. Ještě dodám, že mě naťukla Ostružina se Sonjou a musím zalistovat do análů, čím je tatínek Sonji. Všechno dobré na Korfu a hodně úsměvné pohody dál
srdecne gratulace…a co vlastne znamena „kratka znamost“, jestli neni prilis troufale se ptat? (jen tak, abych vedela, zda ta moje uz je dostatecne dlouha:)…
Hodně štěstí do dalších dekád!
nuli, nikos: dekuju!
dewberry: no jo, kdyby clovek vedel napred, ze to vydrzi…na sonjinu svatbu se uprimne tesim;)
buteo: tak blahopreju. jdes ted do tretiho kola??
flamme: hmmm…. vlastne rok a prestavkami.
manzelka: jsem vdecna za kazdy spolecny rok. vlastne den, ktery je hezky.
Mnoho šťastných společných chvil
Gratuluju k výročí a přeju hodně šťastných společných let.
a to by už mohlo vydržet :)my se znali ještě méně a už jsme letos načali dalších 25 let ,-)
Jé, tak to se neoriginálně taky přidám ke gratulacím :-)My jsme měli letos 10 let od seznámení…
myslela jsem ze se, ty tajnustkarko, vdavas po deseti letech..to by byla pekna pointa…i tak blahopreju! 🙂
Milá Pájo,také se přidávám s blahopřáním ať zvládnete dalších 10.let hlavně to chce pevné nervy . My oslavíme v listopadu 16 let. Brali jsme se po velmi krátké známosti. Nejdříve jsem se musela,ale rozvést. 26.1.rozvod a 26.11.svatba. Stálo to za to. A pátek se mi vdává sestra tak jí držím palce ať jí to vyjde. Slunečný pozdrav na Korfu.:-)
mě došlo, že je to retrospektiva až u drachem… :)Přidávám se k přáním. Máš podle líčení úžasného muže a on ženu!P.
blahopřeju k 10. výročí! ale nepopsala jsi nám, jak jste to výročí oslavili! A Buteo, Vám takyblahopřeju, dobře se rozvést se taky každému nepodaří! A myslím to úplně vážně.
Hm, tak my jsme měli nedávno 45. výročí seznámení se. Myslím, že ta další výročí, co potom následovala, už tak ke slavení nebyla. Je to už spíše o zvyku. Bohužel, někdy.
To je paráda, že vám to i po té krátké známosti klape, i když já nemám ponětí, jak krátká vlastně byla. Ať vám to vydrží ještě mnohem mnohem déle:)
Blahopřejitaké se přidávám k ostatním a přeji Vám, aby Vaše manželství vydrželo aspoň jako to naše. Letos jsme slavili 32 let od svatby. Takže Vy jste ještě v líbánkách, tak si to užijte.
Ahoj Pajo, tiez ma zaskocili tie drachmy. Pripajam sa ku vsetkym gratulantom a krasne dalsie minuty, hodiny, dni, mesiace, roky…… a cely zivot.10 vyrocie je vraj cínove
vsem: to bylo opravdu jen zavzpominani. deset let ubehlo jako voda. dekuju moc vsem za mila prani!! at se vam dari!
Nejdřív jsem si taky myslela, že popisuješ nějaký současný významný zážitek…začla jsem tušit svatbu při těch drachmách:-) A stejně jako ostatní ti přeju hromadu dalších spokojených let s Adonisem. Nás čeká výročí příští týden:-)
pridavam gratulace ke stastnemu snatku, preju hodne stesti i nadale!a podobnych ktasnych clanku o tom vsem!
Proste to ma styl, jako cela ty 🙂 P.S.: Me to nedoslo az do ty posledni vety, jelikoz jsem si myslela, ze pocitas v drachmach, stejne jako Spanele stale v pesetach 🙂 A jeste jsem si rikala: jo tak Paja rika ze je vdana a pritom se vdala az ted! Haha 🙂
Také blahopřeji…a těším se na další knížku.
Mě tak napadlo – nějaká fotečka by nebyla?
Milá Pavlo, z knihy jsem byla nadšená a dnes vám vyšel článek v Koktejlu. Ale někde jsem ztratila vaši adresu a chci vám časopis poslat. Napište mi ji, prosím. Mám také nový mail, odepíšu na ten váš. U mne jsou též změny. Ale pozitivní. Těším se do Řecka, odlétám v pondělí, směr Nea Vrasna, Strymonský záliv. Dáte mi mobil? Třeba bych vám mohla odtamtud zavolat. Jo, článek je taky fajn. Zdraví vás Lenka, redaktorka.
připájíme se také ke gratulaci k výročí, já tentokráte již z valach..:-)Návrat byl velký, asi jsem tu i chlapům chyběla…a tak jsem vybrala schránku po týdnu (chlapci asi neměli čas) a mezi tím vším jsem rozbalila i časopisy a šla dát spát znaveného jakuba. A tu na mě volá manžel a tak jsme si společně přečetli koktejl..:-) mimochodem s krásně napsaným článkem od jakési P. Smetanové a s rozhovorem jejího manžela…:-) Takže gratuůace i k tomuto a jen dodám – vánoce se blížííííí:-) edita a spol.
Také gratuluji k výročí a přeji hodně štěstí a hlavně lásky do dalších let.Nás svatba teprve čeká, zato už máme miminko:-) Narodila se mi 29.7. česko-řecká dceruška, jmenuje se María.
Korfu
Krásný vzpomínkový článeček Pájo. Tvoji knížku už mám zabalenou v kufru, společně s panem Durrellem, to abych se na trajektu nenudila. Přesně za týden budu na Korfu už popíjet vínko na balkóně a dívat se na moře…Bude možné tě někde v Kerkyře potkat?
:-)Kratke znamosti byvaji nekdy osudoveHodne stesti a spokojenosti do dalsich let 🙂
portokali: vis, ja si docela zakladam na tom, ze sem fotky prakticky nedavam. ale kdyz si koupis casopise koktejl, najds jich tam dost. ted ten zarijovy!:)
veroula: gratluju moc!!
petrus: v kerkyre je obcas vecer mozno me potkat s janyskem a ofelii na kolech. kolem osme vecer. ale neda se to zarucit, protoze mam takovy frmol, ze vubec nestiham. at si korfu uzijete!!a vsem ostatnim jeste jednou diky za mila prani!
Mam KOKTEJL
Ty jsi hezka :-)))(a pan Manzel taky)Prima clanek,snad se tam taky nekdy dostanu.Vypada to tam uzasne.Rada bych 🙂
Tak díky Pavli za krásné počteníčko.Utřel jsem slzičku dojetí a už vidím konečně i na klávesnici.Co dodat.Ať Vám to spolu klape tak,jako doteď.Jste skvělá dvojka,sorry,vlastně čtyřka.Ještě teď úplně živě vidím Adonisův přílet na motorce k lavičce,kde jsme tenkrát seděli.Na to se nedá zapomenout.Mezříč všechny zdraví a přeje do dalšího desetiletí jen to nej.Posílám pozdravy všem na ostrůvek mého srdce.První láska nikdy nezrezaví.Zdenek