O víkendu místní jachtingový klub, jehož je Adonis členem, pořádal plachetnicové závody. Trasa zněla : Korfu-Plataria, což je přístavní městečko na pevnině, asi 18 námořních mil od Korfu vzdáleno. Počasí bylo hlášeno nádherné a tak jsem se nechala přemluvit, že kromě dvou sympatických Řeků, budeme s dětmi tvořit zbytek posádky.
Ve čtyři hodiny jsme vypluli. S námi dalších 14 plachetnic různých velikostí i barev. Adonis byl nervózní a už od začátku plavby se soustředil na chycení správného větru do plachet tak, že nikdo nesměl na palubě ani promluvit. Děti trošku znuděně poznamenaly, že tahle kouzelná loď tatínka vždycky promění v úplně jiného člověka a šly si do podpalubí stavět puzzle.
Vítr, jako by tušil, že jsme na něm zcela závislí, nečekaně zmizel. Jorgos a Vasilis, naše posádka, nasadili spinaker-barevnou plachtu v podobě padáku, díky níž vypadají plachetnice tak nádherně, a Adonis držel v ruce lano a sem tam s ním pohnul, jako kdyby kočíroval koně. Ale vítr si říci nedal. Celou dobu jsme pluli rychlostí 0-2 námořní uzle, cože je opravdu zoufale málo.
Já jsem byla nadšená. Ležela jsem na palubě a slunila se, v ruce držela české pivo značky Zubr a uživala si bezvětří.Pozorovala jsem chvíli plující obláčky na nebi a pak a se zavřenýma očima poslouchala šplouchání moře, narážející na laminátový povrch lodi.
Adonis zatím zuřil. Vlastně jsem vůbec netušila, že můj manžel je tak neskutečně soutěživý typ. Kolem deváté hodiny se začalo stmívat a my jsme se pomalu blížili k cíli. Děti šly spinkat do kajut a my jsme se snažili najít cílové světlo, ke kterému bychom měli doplout. „Máš opravdu jistotu, že jedeme do správného cíle?“ Zeptala jsem se manžela s obavou. Vrhnul na mě pouze nepřátelský pohled a neodpověděl. Chvíli jsem mlčela a pak jsem se odvážila zeptat, zda alespoň ví, jaký máme časový limit a jestli vůbec stihneme dojet do cíle. Odpověděl, že si to přesně nepamatuje, ale zřejmě něco kolem 6 hodin. Teď už se ale blížila 22.hodina večer, takže náš limit už byl stejně zřejmě vyčerpán. Byli jsme kousek od cíle a přece nevěděli, kde je. Adonis tvrdil, že se před vyplutím ptal souseda a ten tvrdil, že cíl je na stejném místě jako loni. Ale nebyl.
Zavolali jsme vysílačkou rozhodčí loď a zjistili, že cíl byl zřejmě posunut na druhou stranu malého ostrůvku, což by při téměř bezvětrném počasí trvalo další tři čtvrtě hodiny. Adonisův vztek se stupňoval a já se přiučila některá nehezká řecká slova, která jsem snad ještě nikdy neslyšela. Jak je ale možné, že žádná jiná loď cíl nehledá? přemýšlela jsem v duchu, ale nemohla najít správnou odpověď.
Adonis nahodil motor, dál soutěžit nemělo cenu, nestihli jsme dojet včas. Jako saň se blížil k k rozhodčí lodi, jejíž posádce se chystal vynadat, proč letos změnili cíl. Rozhodčí se na něj chladně podíval a řekl, že si měl přečíst instrukce a že nechápe, proč jedeme na motor, když jsme měli ještě hodinu a půl času do našeho limitu…..
V přístavu Plataria se nám podařilo docela pěkně ukotvit a tak jsme, už s trošku smířlivěji vypadajícím manželem, vyrazili do taverny k rybáři Petrovi na čerstvé kalamáry. Tam už sedělo pár dalších účastníků závodu, kteří dojeli před námi a dohadovalo se, kde měl být cíl a kolik měl kdo času. Všichni se překřikovali a mávali horlivě rukama. Já jsem se na celou tavernu zeptala, jestli dostali všichni instrukce. V taverně se rozhostilo hrobové ticho. Námořníci se dívali jeden na druhého a pak zase na mě. Potom kdosi do ticha prohlásil:“Instrukce jsme dostali, ale ty nikdo nečte, tak jsme je nechali ležet na místě…“ A to byl i náš případ. Adonis si, jako správný Řek, žádné instrukce vůbec nepřečetl ani nevzal s sebou. Pak se ale závody těžko vyhrávají.
Při třetím džbánku retsiny se křik změnil ve zpěv a smích a veselé hlaholení. Petros přicházel s novými a novými mísami čerstvých rybek, kalamárů, které se rozpouštěly na jazyku jako by byly z másla, se saláty s tak dobrými prosluněnými rajčaty, že se jich člověk nemohl nabažit, a s olivami tak šťavnatými, že si je ještě teď před sebou živě představuji.
Tohle je na Řecku ohromné. Dobrá nálada tady panuje vzdor nepřízni počasí či lidského chybování. Proto se zde žije tak příjemně….
Krásně popsaná atmosféra, už se těším na Korfu 🙂
Pájo, ty máš snad každý článek ještě lepší a lepší! Jak se mám dočkat knížky? :)“Adonis byl nervózní a už od začátku plavby se soustředil na chycení správného větru do plachet tak, že nikdo nesměl na palubě ani promluvit. Děti trošku znuděně poznamenaly, že tahle kouzelná loď tatínka vždycky promění v úplně jiného člověka a šly si do podpalubí stavět puzzle.“Krásná pasáž.
:-))) ty me vzdycky pobavis! Nam tu nastava zima, tak jsem rada, ze slysim nejake svedectvi, ze to slunce nekde sviti a hreje. Kdyz to tak cele posloucham, zacinam prehodnocovavat moje rozhodnuti nejet na svatbu moji recke kamaradce…P.S. Moje maminka pilne bombarduje knihkupce dotazy, zda uz ma tvoji knihu. Pry zatim ne, ale doufam, ze v lete ji behem pobytu v CR uz sezenu…
More je fakt nejlepsi. Uz jsem si jista ze budu delat vsechno mozny pro to, abych u nej mohla bydlet… i kdyby to mela byt nejaka chatrc.. nebo plachetnice… to je mi jedno 😉
Tvůj článekje opět moc milý. A Korfu musí být magické. Naše Pája si ho vybrala za referát na zemák (měli být jako nějaká cestovka a nabízet krásy), moc se to její pančelce líbilo …
Jsi iopravdu hvězda! dokážeš to tak úžasně opsat, že jsem tam aspoň na chvíli seděla na té loďce s vámi a v té taverničce taky! No prostě paráda! Užívej řeckého sluníčka a dobrot a pozdravuj svou úžasnou rodinku! edita a spol. z valach
konec dobrý, všechno dobré! Musely to být docela nervy… ale pak ta retsina a kalamáry a rajčátka!! A ty instrukce budeš muset asi číst ty a příště to určitě vyhrajete! 🙂
gabina: jezdis sem? kam??
papaja: dekuju. knizka uz je na veletrhu, ale jen par kusu, do knihkupectvi se snad dostane do 10 dnu nebo tak.
tereza: maminku moc zdravim a dekuju. jinak pak take pod http://www.nln.cz nebo http://www.kosmas.cz
zuzka: jo, to stoji fakt za to!
nuli: to je skvele! byla tady?
edith: zdravim zpet a treba konecne dorazite?
eja: ja uz priste nejedu. ja adrenalin k zivotu zas tak moc nepotrebuju:)
Pájo,právě že před dvěma lety naše Pája na Korfu byla a moc se jí tam líbilo.Ale píšu znova kvůli něčemu jinému.Mám ji, mám ji, mám ji!!! Tvou úža knížku. Včera jsem byla na knižním veletrhu v matičce Praze, knížku jsem koupila a hned ve vlaku domů se do ní pustila. Je skvělá! A přišla jsem na spoustu věcí, které mi nedocvakly dříve. Napíšu mail.
Já chci taky… )
Zajímalo by mě,zda by řecký muž- kapitán lodě připustil, aby plavčík – žena místo Zubra držela propozice a místo na mráčky čučela do příkazů a ještě mu dávala příkazy, kudy tudy cestička. Hezky popsaný příběh, je tam romantika, má to napětí, hezký konec a kdybys popsala své plavky, bylo by tam i trochu erotična. Hi
Paráááda Číst v dnešní uspěchané době něco tak pohodového….Moc se těším na knižní zpracování! Pájo díky…
tak jsem zas mela naladu pod psa z toho vseho kolem a rikam si, kouknu, jestli je tu neco noveho…a nalada se hned zlepsila 😉 je to vazne paradni pocteni!jinak s tema instrukcema – to je prote kalsika! presne Řekouni a klobouk dolu, ze jste mela odvahu jim to rict :-Dno, uz abych tam byla!!! ale nejdriv musim sehnat knizku, kdyby nahodou byl cas, tak se placnu na plaz a bude…nebo ze bych si ji nechala na zimu, az mi bude zas po korfu smutno? 😉
Ahoj Pájo. Tak jsem hned v pátek hnala do Holešovic na výstaviště, abych sehnala Tvojí knížku…a mám ji! Je úžasná! Louskala jsem ji cestou v tramvaji zpět do Dejvic a teď už poslušně čeká na poličce na konec zkouškového, až se do ní budu moct naplno začíst. Jsem nadšená.
nuli: diky za mail, hned jsem odepsala! snad jste nebyli na korfu naposledy.
papaja: snad co nejdrive k knihkupectvich:)
buteo: mas uplnou pravdu!! jinak jestli chces videt hezke divky v plavkach, doporucim ti radeji jine stranky, u me toho eroticna moc nenajdes…
pavlina r: diky…
kerkyra: jezdis sem na cele leto?
petroula: to jsem moc rada!!! dik
bude knižka k dostaniu aj na slovensku??
danka: to netusim, rekla bych, ze asi spis ne:(, ale kdyz budes chtit, bude se dat brzy objednat bud na http://www.nln.cz nebo na http://www.kosmas.cz
paja: Tvoji knizku jsem si dnes koupila u nas v knihkupectvi (nase knihkupkyne mi ji privezla primo z veletrhu). Uz jsem pulku precetla. Je uzasna. Gratuluju!
Kde kupujes toho zubra?
veroula: tak to jsem rada, protoze ona normalne v knihkupectvich jeste neni. diky!
gugu: mate tam AB vasilopulos? tak tady ho prodavaji. 50 centu.
jojo, na cele a letos snad uz konecne na dyl, ze uz nebudu vazana zkouskama;) slysela jsem, ze ted tam pry mate krasne!!! ja vzdycky kdyz prijedu, tak je na krofu bourka…asi to vozim s sebou… 😉
závod
Moc milé…:-)…pozdravuj svého kapitiná milá Pavluše 🙂
Návody a instrukce se přece nečtou 🙂 Zabere to přece moc času. :-)))
kerkyra: no prima a kde budes?
otiku, rada vyridim!!
pumik: presne tak:)