Adonis teď trošku stolky začal zanedbávat. Objevil totiž něco nového. Nedávno na návštěvě u známých spatřil dřevěný luk a šípy. Naše kamarádka si luk nechala přivézt z Čech. Je krásný, veliký, byl opravdu drahý.
Adonis si od majitelky vyžádal svolení /dala ho nerada, ale protože ji jednou uplatil stolečkem, nakonec souhlasila/ a luk si zapůjčil domů. Najednou už na návštěvě neměl stání a chtěl odejít.
Byl podvečer, začala jsme dětem chystat večeři a připravovat je ke spánku. Adonis zaplul bryskně do své dílny a několik hodin se neobjevoval. Když se konečně vynořil ze svého kutlochu, nesl před sebou vítězoslavně dva dřevěné luky. Jeden půjčený a jeden právě vyrobený. Vykulila jsme oči překvapením. Ty luky byly od sebe k nerozeznání!
Adonis nemohl rozčilením vůbec dospat. Hned ráno po snídani zmizel i s lukem a šel na náměstí střílet. Bohužel byla zrovna karnevalová neděle a všude bylo plno lidí. Nějaký pán ho tedy, celkem právem, vykázal do patřičných míst, než někoho zabije.
Adonis přišel domů lehce rozladěn. Aby si spravil náladu, začal vyrábět další luk. /V brzké době očekávám další sériovou výrobu…/. V pondělí byla tzv. Kathará deftéra, velký svátek, začátek půstu, a tak konečně bylo město úplně liduprázdné. Adonis opět vyrazil na travnatý plácek u hlavního náměstí Liston, který je obklopen parkujícími auty.
Janýsek, sdílející tatínkovo nadšení, vyrazil také. Když se asi po třech hodinách vrátili, vyprávěl mi Janýsek s očima navrch hlavy tuto příhodu: „Maminko,tatínek ty šípy střílel strašně daleko. Pak se dvakrát trefil do nějakých aut, ale naštěstí tam nikdo nebyl. Nakonec vylezl z budky zaměstnanec placeného parkoviště a ptal se tatínka, jaké má plány, jestli tam bude střílet ještě dlouho. Tatínek si myslel, že se to tomu pánovi líbí, tak mu začal vyprávět, že ten luk vyrobil úplně sám a že tam zůstaneme ještě pár hodin. Jenže ten pán měl strach, že bude zodpovědný za ta auta a tak tatínka prosil, aby odešel….“
Tentokrát jsme obrátila oči v sloup…
Adonis totiž kvůli svému nadšení z luku, úplně ignoroval fakt, že má malá Ofélie už několik dní horečku. Pořád mi opakovala, že chce jít do nemocnice, aby jí vyšetřil pan doktor. Vzpomněla jsem si na své dětství, jak i já jsem se těšívala na každou návštěvu nemocnice, prohlídky u doktorů, ba i injekce. Snad se ale Ofélie takhle „nepomamila“…
Adonis s nechutí ustal s výrobou luku č.3 a odvezl Ofélii na vyšetření. S nadšením absolvovala rentgen, čípek a domů si přivezla sirup proti kašli. Když jsem šla pro lžičku, vyndala si Ofélie zatím lahvičku z krabičky, přitiskla si ji na hruď, něžně políbila a řekla:“Sirupíčku můj zlatý, já tě mám tak strašně ráda!“
Brzy budu asi muset na vyšetření já….
O Adonise se neboj 🙂 Aspoň je luk skladnější než stolečky, krom toho se dá také vyrábět zdobený apod. Další stádium bude malá ruční kuš. To už bude zajímavější. Jinak snad Ofélii záliba v sirupu přejde.I když mně sladké sirupy vždy chutnali. Jinak přikládám něco pro Adonise. Anglický luk http://kazi.webz.cz/wagner/images/wag06-01.jpg A pak ještě malá kuš. Když tak bych dodal snad i nějaké rady apod. http://kazi.webz.cz/wagner/images/wag06-05.jpg Jinak zdobené toulce na šípy byly i dřevěné 🙂
Teda, to je fakt Adonis šikovný a nápaditý. A jako jedna z mála rozumím Tobě i Ofélii – nikdy jsem se nebála nemocnice, taky jsem se tam skoro „těšila“ (to by ale bylo na větší úvahu proč).
tak Adonisovo šílenství jsem tak ještě nějak pochopila, přece jen znám chlapy a jejich záliby…ale Ofélii nerozumím. No, nejspíš se fakt pomamila 🙂
Přidávám ještě jeden odkaz http://photos03.allegroimg.pl/photos/oryginal/550/80/35/550803525
Jo, tak tosi dvdu představit, jací jsou chlpi hračičky. Ten můj dostal k vánocům vrtulníky na dálkové ovládání a pravidelně trénuje létání a přistávání :-))
Me se to libi s tim sirupickem… V nasi rodince mame nekolik detskych exemplaru s rozdilnymi vztahy k medicinam – syn radeji vydrzi bolest pri zlomenine ruky, nez by si vzal prasek, dcera se uprimne tesi z kazdeho siroupku( nejlepsi je cesky oranzovy Brufen), zatimco jeji sestre jsme veskere leky museli michat s kolou a podavat v originalni plechovce s brckem…. Reknu ti, ze je mnohem jednodussi to „sirupicku muj zlaty“…..
Super
Pekne jsem se nasmala. Adonis mi pripomina meho manzela. Ze by vsichni stredomorsti lekari meli stejne uchylky?
Neumím si představitz čeho se opravdický luk vyrábí. Bydlím sice v lesích, ale fakt nevím, jaký strom bych měl jít porazit. Na řecké muže prostě nemám.
Svíjím se smíchy. No né.
gimly: díky, adonis na to koukal a říkal, že by to bylo asi dost těžký, ale kdoví, co bude, až ho přestanou bavit luky.
nuli: to je fakt. mě nikdy nenapadlo se ptát proč. ale jak vidět, je to dědičný.
dewberry: vůně dezinfekce, bílé pláště, sterilizované stříkačky…. je pravda, že korfska nemocnice mě docela rychle z téhle divné úchylky vyléčila.
gábina: super a jde mu to?
inka: já vím, dokonce se teď ofélie pořád chodí dívat na hodiny /ještě je neumí/, abychom nepropásli antibiotika…
zagwat-mohammed: asi by se podobnosti našly. kdoví. možná u doktorů všeobecně, u chlapů, u jižanů…
buteo: zkus jasan. adonis vyrábí z jasanového dřeva.
liduskacz: hmm…fakt..
Ofélie mě zase dostala do kolen 😀 Je to sice možná trochu úchylný (sirupíčku můj zlatý), ale asi fakt lepší než aby prskala a plivala jakýkoliv léky. Z luků mám respekt takže z Adonise s lukem se klepu jen při té představě, jak tam stojí rozkročený u parkoviště 🙂
Ta kuš není tak těžká, Když je schopen vyrobit stolečky, tak tohle bude hračka. Jen potřebuje sehnat ty kovové části. Jakýkoliv zámečník mu je udělá.
Buteo: Používá se lepené dřevo jako na lamely postelí. Takže jasan, líska apod. Jinak pokud ho nechceš lepený tak červený dub apod. Jinak nejhrozivější jsou tisové luky.
Tak vidím, že vám ta zima leze taky vem pěkně na mozek,co?:-)No a Ofélie je expert…asi po tatínkovi…Jinak na kašel se mi výborně osvědčil sirup ACC, mohou to i snad mimina a Jakubovito úžasně na kašel pomáhá, ze školky taky přitáhne kde co, ale za dva dny je po kašli…a je to i dobré…i mě to chutná!:-) asi jsem taky divná a z té zimy mi hrabe! 🙂 Pozdravuj a krásný den do kerkyry! edita a spol.
:-))) Prosím tě, zkus u Adonise vyzjistit, kde se chystá dál trénovat…abychom se nedostali na dovolené do přímé palby:-) I když, raději asi ne, jak znám mého manžela, ten by se k němu určitě přidal a zavřeli by je oba:-)
Tovíš že jo !Obstálas. Všechny násady na krumpáče a sekery i sekerky až po kalaše, děláme jen z jasanu a mám výhodu, že jich zde máme snad 30 % všude kolem.
Ofélie je úžasná, vždycky mě totálně dostane nějakou hláškou, kterou sem napíšeš. Máš doma opravdu o zábavu postaráno i v tomhle, na Korfu určitě hodně deštivém, počasí. U nás to není jinak, sníh pomalu odtává, řeky se rozvodňují a na každým rohu to chrchlá a smrká ostošest. Vidina dovči mě ale drží nad vodou a děsně se těším na ten řeckej klídeček a pohodičku. Jen aby nás tvůj Adonis nesejmul. Souhlasím s Ditou, musíš sem pak napsat, kde Adonis trénuje, abychom se tomu místu vyhnuli 🙂 Ale možná ho do té doby začne bavit něco docela jiného, bezpečného…
A co tak zridit nekdena louce nebo na nevyuzite plazi strelnici. Vynikajici zabava pro male i starsi. Na dovolene jsme zkusili a bylo to super. Strileni na parkovisti nedoporucuju. ;o)
Tak jsem si na Vas pred chvili vzpomnela, kdyz jsem zjistila, ze jedni z nasich vzdalenejsich Pakistanskych sousedu si zacali strilet z luku na zahradce… hodne tu prsi, ale jsou schovani ve dverich do zahradky, takze nezmoknou oni, ale jen ten kovovy luk… vlastne tam maji na navsteve nekolik Anglicanu a mozna jsou inspirovani Robinem Hoodem, pravda Sherwoodske lesy od nas nejsou zase tak daleko. Ale priznam se, ze jsem rada, ze terc maji poveseny jinde nez smerem k nasemu oknu. Zdravime z destive Anglie!
Tak jsem se tu rehtala nahlas a hlasite. ja a muj bratr Winnetou ocenuji nadseni bile tvare pro lov bizonu! hele nechces seznamit Ofelii s mym synkem, aby se od ni neco priucil? ja ji za to reknu par historek z nemocnice a ona ji ta laska k tomu ustavu prejde. 😀
zuzka: uz pry zacina plivat, bohuzel.
gimly: muzu te seznamit s manzelem?
edith: kazdy mame holt neco…
dita: neboj, uderem cervna adonis presedlava zpet na povolani doktora.
petrula: tos vystihla. do leta bude vsecko jinak. pokud mu gimly nepredstavi dalsi zbrane.
obycejna zenska: to uz neni pak bezprostredni akce. to by se muselo planovat. a muj manzel je rek.
jana: zdravime pakistanske sousedy…
lenka: me ta laska k nemocnicim presla az na korfu. jasne, nabidky na seznameni chlapecku s ofelii prijimam hned co dovrsi patych narozenin.
Děkuju!:)))) Představa Adonise střílejícího u parkoviště mě rozesmívá ještě teď!