Nedávno jsem, aniž bych něco věděla nebo tušila, napsala příběh z anglického večírku, na který nás pozval náš kamarád Jan a kde jsem se seznámila s Ruskou Natálií.
Než jsme z večírku tenkrát odešli, odkývala jsem Natálii, že Jan je opravdu óčeň charóšij čelavjék a Janovi zas řekla, že Natálie je moc sympatická a že se jí líbí. Neměla jsem zdání, že jsem možná tak trochu změnila osud dvou lidí…
Po našem odchodu totiž Natálie s Janem zuřivě tancovala až do té doby, než si ji odvedla rodina babičky, o kterou se starala. Nějak ale stihla ještě Jana pozvat do vily, kde je ubytována, na boršč.
Jan, okouzlen jejím kuchařským uměním a šarmem, ji na oplátku pozval do restaurace na oběd. Natálie pak jeho na pirožky. Jan do kavárny. Natálie na koupání v moři. Jan k němu domů…..
Když pak nedávno přišel k nám, vyprávěl, jak je Natálie úžasně vzdělaná a jak se zajímá o poezii. Nebylo mi dost jasné, jak tohle všechno ví, když hovoří pouze anglicky a Natálie zase jen rusky. Ale prý rozuměl několika slovům, jako například Puškin…
Jejich komunikace po telefonu však se zdá být velmi omezenou a tak jsem skoro každý den přijímala telefonáty z jedné nebo druhé strany s prosbou, zda bych mohla tomu druhému vyřídit, že se sejdou na tom či onom místě. A tak jsem začala fungovat jako tlumočník romantických schůzek a později také vyznání lásky.
Mezitím umřela babička, o kterou se Natálie starala, takže hrozí, že bude muset velice brzy odejít z domu, kde byla ubytována. Začala uvažovat o tom, že se vrátí do Ruska, jenže Jan se do Natalie bláznivě zamiloval a za žádnou cenu si nepřeje, aby odjela.
Janovi jsem zapůjčila anglicko-ruský slovník, kde jsou však uvedená ruská slova pouze v azbuce, takže teď s Natálií sedává hodiny nad slovníkem, ukáže jí slovo, které by jí chtěl říci a ona ho přečte. A naopak. A tak si stihli vysvětlit v jaké situaci se který z nich nachází, jaké jsou jejich rodinné i majetkové poměry /Jan se naučil –u menjá ničevó a Natálie zase I have nothing/ a jak si představují budoucnost. Tady se ale zadrhli a tak nás Jan přišel poprosit, zda by k nám s Natálií mohli přijít na oběd a všechno mým prostřednictvím prokonzultovat.
Adonis upekl vepřové maso s bramborem a Natálie mi začala vyprávět, jak bydlela ve městě Saratov na Volze, kde pracovala jako zubní lékařka a její manžel jako profesor matematiky na univerzitě, ale jak nebyla spokojená se svým životem a tak se během velice krátké doby rozhodla úplně změnit svůj život a našla inzerát jedné agentury, která nabízela práci tady na Korfu. A tak bez jediného slova v cizím jazyce se vydala na ostrov.
Vyprávěla mi, jak u nich bylo dobře v předgorbačovských časech, i když skoro nic neměli /všechno, co měli se prý vozilo k nám/ a jak Rusové nechápou, proč my, bývalé kolonie Sovětského Svazu máme tak rádi Gorbačova. A proč máme prý takovou averzi k Rusům, když nás přece osvobodila Rudá armáda?
Bylo zajímavé posluchat známý příběh z úplně opačného úhlu pohledu. Jan byl ale nedočkavý, protože chtěl vědět, zda Natálie opětuje jeho city a sdílí s ním jeho plány do budoucna. Za pomoci slovníku jsem překládala, jak jeho srdce hoří silným plamenem, který nebyl zažehnut od dob jeho mládí a s dalším množstvím vypitého vína byly jeho řeči stále plamennější. Natálie se červenala a nezmohla se na odpověď.
Jan čekal a Nátalie se dramaticky napila červeného vína. Pak se nepřítomně zadívala do plamene hořící svíčkz a začala recitovat:
Děň káždyj, kážduju gadínu,
Privyk ja dumoj pravaždať,
Graduščej smerti godovščinu,
Mež ich starajas ugadať…..
Když asi po patnácti minutách dorecitovala, znova se napila vína. V naší kuchyni se rozhostilo naprosté ticho.
Dojatě jsem se podívala na Adonise, který souhlasně přikývnul a pozvali jsme zamilovaný pár k nám domů na Stědrý večer.
Nádhera. Koukám, že by sis mohla zavést seznamku 🙂 Jsem zvědavá, jak to s nimi dopadne.
Nádhera ! Láska asi opravdu nezná překážky,natož jazykovou bariéru :o) Zajímalo by mě, kolik je Janovi a Natálii let. A co tam vlastně ona bude dělat za práci,když nemluví anglicky? Mohla bys prosím pro nás „nerusky“ hovořící přeložit tu básničku? :o)
no ale to je úžasné! Tak nějak jsem to štěstí té Naltálii přála a tak nějak jsem si to i představovala…Bylo by fajn, kdyby jim to spolu vyšlo a byli šťastní! Jsem asi praštěný romantik, co? ale když mě to tak dojímá a zvláště v tomto šíleném uspěchaném světě, kde se lidi docela kvůli kravinám rozvádějí…Je třeba si lásku a přátelství moooc chránit! -)přeji krásný den do kerkyry a hlavně kráásné vánoce, hodně lásky, štěstíčka, ještě více zdravíčka a ať jste pořád spolu všichni tam na konci světa šťastní a ty píšeš dále tak úžasný blog, ktetrý já tak ráda čtu…za všechny Valachy zdraví z Valach edita
Preju moc at se do roka a do dne stanes koumbara(svedek na svatbe). Nekde ses uz o dohazovani zminovala, myslim ze kdyz jsi byla v Cechach?Treba by ses mela vratit k staremu reckemu remeslu dohazovacky 🙂
No ja jsem zvedav, kdo mi taky nejakou uz konecne dohodi 😀
no to jsou mi věci :)bude to úžasný Štědrý večer, už se těším na pokračování ,-)
Já jsem to tušila:D Když jsem dočetla ten předchozí článek o sešlosti u Jana, napadlo mě, že takhle pohádkově by to mohlo pokračovat:) To je skvělé, snad jim to vyjde.
Je to vánoční příběh,už ho tak cítím. Romantika, láska, poezie …
gabina: jojo, ja jsem stara seznamka…
maria: je jim obema neco kolem 55, ona se tu starala o starou pani, platily ji deti te pani a zaroven v tom dome bydlela. jeste ted tam bydli, i kdyz pani je uz po smrti. ten text te basne v tomhle kontextu je naprosto nedulezity. ani ja sama to mu moc dobre nerozumim.
edita: diky za slivovicku, i kdyz prisla uz jen evaporovana, ale cely balicek ji vonel!!
gugu: mas vybornou pamet!! ja delam dohazovacku jen jako hobby:)
nikos: a proc neco nereknes? uz jsi mohl daaavno nejakou mit!
gomba: ja se taky tesim, snad to klapne, nejak jana i adonise skolila chripka, tak snad se vecer bude konat.
portokali: drzim jim palce a budu informovat.
nuli: presne. vanocni romantika.
Pajo, Pajo, Ty-Ty-Ty, uz zase !?!? 🙂 Ty jses nepoucitelna a ja Ti prestavam verit, ze „to vono samo“ :-)))
Krasne a pohodove vanoce a usmevavy novy rok!
Neni to spis pribeh o ruske touze po zapadu a zajistenem muzi? Ta ostatni fakta tomu nasvedcuji vic nez jasne. Omluvam ze, pokud to zni nepratelsky, ale k nekterym mentalitam jsem proste radeji obezretna. A jestli zalozis seznamku, hned jsem Tvuj prvni klient 🙂
honzo: nojo, no…co nadelam:)
leni: diky a tobe taky!!
kharmina: je to tam napsano jasne: i have nothing=u menja nicego…myslim, ze ne. jan je do ni blazen vic, nez ona do nej, ona se bude chtit asi vratit do saratova a pokracovat v praxi zubarky, on by ji tu chtel udrzet, ale nema moc jak.oba dva jsou jeste ve svazku manzelskem, i kdyz s partnery uz dlouho neziji.jinak do seznamky si te okamzite zarazuji a uz mam pro tebe i skveleho muze. tak se ozvi na mail nebo do vzkazu, jestli to myslis vazne:)
kharmina: jeste jedna vec: chtela bys radeji zit v praze nebo v soluni? v soluni je totiz jeden prima clovek-jmenuje se nikos:))
Nestačím se divit jak je ten svět malej. Ty názory Rusky mně docela zaskočily, ale asi se není čemu divit. My také měli o některých krajinách naprosto jiné mínění, nežli jsme je směli navštívit. Jenom si myslím, že ona a jí podobné své názory na nás tak lehce nezmění, spíše naopak. Tak si to užijte v té kosmopolitní společnosti na Vánoce.
jenze podle zapadnich meritek je I HAVE NOTHING docela neco jineho, nez podle ruskych U MENJA NICEVO.Ale ja ty dva lidi neznam, jen tak strilim od boku. A Nikos – neni aspon trochu Iranec??? Staci fakt trochu…
eliza: asi nezmeni, meli tam strasnou propagandu, ale to se neda nic delat. to nemeni nic na skutecnosti, ze je to fajn zenska.tobe taky moc hezke vanoce!
kharmina: nikos neni ani trochu iranec, pokud vim, ale je uplny rek a mluvi cesky, jak muzes ostatne videt zde v komentarich:)
poučka pro příště – musím poslat v plastu…-(
Kdepaaaaaak, jsem 100% cistokrevny temperamentni greekson:-D
edita: nevadi, priste ji dovezes osobne!
nikos, kharmina: tak si prosim uz domluvte ted rande sami, jo? nikos, jak vidim, ma u sveho jmena uvedenou adresu, tak kharmino…tfuj tfuj tfuj.:)) hezke vanoce
Prece mu nemuzu jen tak napsat… k tomu potrebuju dohazovacku 🙂
Tak já myslím, že aspoň půlka z nás se „třepe“ na výsledek štědrovečerní večeře:) Doufám, že to dopadlo ok!
kharmina: ok, posli mi prosim svoji mailovou adresu, at teda dodelam svoji praci az do konce…
portokali: chystam se na to co nejdrive!
Pingback: Tragický příběh velké lásky s neuvěřitelným rozuzlením | Ostrovanka bloguje