O našem krásném letišti se chystám napsat už delší dobu. Je totiž naprosto unikátní. Postaveno v mořské laguně a jeho dráha končí na silnici, kde jsou umístěny semafory, aby v době přistání a odletu okolo nemohla projíždět auta.
Lidé se na letiště jezdí dívat z vyhlídky Kanoni jako na turistickou atrakci. Já však myslím, že největší atrakcí je samotné odbavení.
V klimatizované hale narvané k prasknutí pobíhají sem tam Němci, Angličani, Švédové, Maďaři i Češi a všichni hledají své přepážky, které se často nikdo vůbec neobtěžuje vypsat na monitory televizorů.
Mladý Rus ukouzl na louži z klimatizace, která už asi tři týdny protéká a místo opravy se dá na podlahu vždycky nový hadr.
Slečny a paní u přepážek se znuděně prohrabují v kabelkách a hledají cigarety.
Konečně nastává odbavení cestujících. „Tak prosím, postavte kufr na pás /váha k příjemnému údivu turistů nefunguje/, ne takhle, musíte ho postavit nastojato, abych se nemusela shýbat, polepíme číslem, teď si kufr vezměte a odneste ho do vedlejší fronty, tam ho pošlou přes rentgen až do letadla.
Ani za ta dlouhá léta, co sem Češi jezdí, se pozemní letušky nenaučily česky počítat do tří a tak tvrdě vyžadují naši asistenci, abychom jim my, delegáti cestovek, mohli překládat, kolik kufrů cestující mají. /myslí totiž, že Češi by to anglicky nezvládli/.
Stodvacetikilový pán s velkým břichem zvedne za mohutného funění kufr a hodí ho na pás. Paní u odbavovací přepážky začne skákat ze židle nahoru a dolů a hystericky vykřikovat. Pán si ji zmateně prohlíží a chápe, že paní řve na něj, ale nerozumí co. Zato rozumím já:“Chce mě zabít? Co je to za idiota? Pomoc, to bolí!“ A třepe prsty vysokorychlostní frekvencí.
Uklidňuji rozrušeného pána a pozemní letušce doporučuji, ať není hysterická a nestrká prsty tam, kam nemá. Podívá se na mě vražedným pohledem a nechá se vystřídat svojí mladší kolegyní.
Ta zatím usedne k přepážce a pomaličku polehoučku odbavuje další cestující. Přitom se obrací na svoji kolegyni vedle a vykládá:“To ti teda řeknu, Eleni, Spyros mě vzal večer do baru a tam jsem potkala svého bývalého….No, můj synovec přestal nosit plíny, taky už mu bude pět let….Babička včera vařila výbornou fasoládu a tátovi zas nezaplatili nájemníci za byt….Ale řeknu ti, že když dáš do tzatziki trošku víc česneku a kopru, zlepší se ta chuť o sto procent…..“ Eleni pokyvuje uznale hlavou a sem tam něco odpovídá.
Lidé ve frontě netrpělivě přešlapují. Do odletu letadla zbývá už jen půlhodina a v řadě stojí ještě minimálně čtyřicet lidí. Mladice a Eleni se nenchají nikým vyrušovat.
Z amplionu vykřikuje rozčilený hlas už asi podesáté, že se pan Papadopulos má dostavit k východu číslo 3. Jenže pan Papadopulos zřejmě neslyší, asi je před halou. V letištní hale totiž už není cestujícím dovoleno kouřit.
Z úplného konce fronty za mnou přibíhá blonďatá paní s do krve okousanými nehty a ptá se mě podrážděně, co tohle má znamenat a jestli vůbec odletí.
Uklidňuji ji, že bez ní letadlo neodletí a jen tak spíš už pro sebe než pro ni dodávám, že tohle je prostě greek style….
Já myslím, že si to dovedu živě představit 🙂
ano,takhle si to tam taky pamatuju :o). Slečny u odbavování byly pěkně nepříjemné. Jako by ani nebyly Řekyně. Jináč většinou Řekové byli fajn lidi.
To samy tady
…“maňána“ 🙂 Zaplať „pánbu“ za to…
Přesně to samé si pamatuju z letiště na Krétě. Odlítali jsme z Chanie – letěli jsme se švédskou cestovkou a delegáti byli už očividně na podobné situace připravení. My jsme to brali jako zajímavé zpestření, ale rodiče s miminky, kteří museli odbavit kočárek a pak si neměli kam sednout, jsem fakt litovala.
Pajo, ani netušíš, jaks mi načechrala vzpomínky na dovolenou na Korfu. Při brzkém raním odletu domů jsme nejdřív všichni hoooodně dlouho čekali, asi až se letištní personál nasnídá, pak nás začli pomalu odbavovat a když měli za sebou asi polovinu cestujících, tak se najednou jeden zaměstannec probral, jako by do něj střelil a začal si ve frontě vybírat cestující s kuframa…ti je museli položit na stůl a on je zuřivě prohrabával. Když se dostal k vozíčku, kde jsme měli dva pečlivě zabalené kufry do potravinové folie, vražedně jsem se na něj podívala a česky pronesla „to ať tě ani nenapadane, jinak tě tou folií udusím“. Ani jsem netušila, že umím být tak hnusná:-) Nevím, co si myslel, ale najednou toho nechal a zase se odšoural pryč:-)
Ani jsem netušil o co, při cestování vlakem po anglosaské části Evropy přicházím za zábavu
Pájo,také moje rodina vloni na Korfu trochu znervozněla při odbavování. Letos jsou na vodě (sjíždějí Sázavu), děsný počasí (voda všude a odevšad, i když sluníčko taky občas praží), ale zatím to snášejí dobře. Zrovna jsem o tom dnes psala na blogu.
úplně to vidím… a k tomu to horko a dusno jak ve skleníku…už za týden – děsně se těším!! 🙂
Rozcilovat a nervovat se v tehle situacich je k nicemu. pekne fatalisticky, ono to nejaK dopadne (a vzdycky taky dopadlo..:)) Rvani na personal to jeste zhorsi, nikdy neurychli…
Souhlasim, nervy a rev jsou k nicemu. Vetsinou to taky resim tim, ze necham byt a ono to vyplyne. Proto me taky prekvapilo, ze v tomhle pripade zabral vrazedny pohled a tise proneseny cesky nesouhlas. A nebo uz mel urednik splneno:-)
Tak to je velkej mazec. Na Vaše letiště jsem koukala z pevnosti v Kérkyře, krom toho, že končí na silnici mě fascinuje, jak je krátká přistávací dráha. Ale piloti jsou machři. Možná se tam někdy jako letuška taky podívám na ten chaos v hale. Přeju krásný den a bezproblémové nenáročné turisty.
díky, Pájo dneska jsem se vrátila z Kréty a i tam „obdivovala“ greek-style.Protože v srpnu konečně!!!, pobudu zas na Korfu chystala jsem se ti napsat, jestli jsou ostrovní letiště všechna stejná. JSOU. Těším se, na vše, nejvíc jak tě překvapím.
Jako bych tam byla včera…korfský letiště zatím pro mě vede v „milosti“ pozemních letušek, co odbavujou klienty, jinde byly teda příjmenější. Ale asi je to tím, že Korfu je krásný ostrova, tak jsou protivný, aby turistům bylo míň líto, že musí domů :-).
Jako bych tam byla včera…korfský letiště zatím pro mě vede v „milosti“ pozemních letušek, co odbavujou klienty, jinde byly teda příjmenější. Ale asi je to tím, že Korfu je krásný ostrova, tak jsou protivný, aby turistům bylo míň líto, že musí domů :-).
Nojono…jiný kraj, jiný mrav. Ale to letiště musí být zajímavé. Fotička by asi nebyla? :o)
Tak to mi něco přimomíná 🙂 na Rhodosu je to ted ale o trochu lepší, protože konečně dostavěli novou odbavovací halu, která už byla několik let rozestavěná…
vidím, že nejsem sama s touto zkušeností. fotky nějaké udělám a dám potom na korfu servis, ano? sem totiž fotky nedávám…
Terezula: a já si zrovna říkala, že na Rhodosu to byla nějaká moc velká pohoda :-). A měli tam krásnýho kluka u rentgenů, nejhezčího, co jsem na Rhodosu viděla, samozřejmě při odletu :-))))). To jen tak mimo téma.
Mně fascinoval ten kostelík vedle letiště, to se dá i zapomenout na to, že snad stačí letadlo zastavit a neskončit kde nemá, nebo naopak včas se odlepí a nebudeme muset plavat. Nikde jinde jsem tak malou přistávací plochu neviděla. Ale ten kostelík to jistí!
Krasne jsem si zavzpominala.. Nemuzu se dockat, az tu budu zase pristavat 🙂
No ja se ani nebudu vyjadrovat…na tom samem letisti totiz take pracuji a plne souhlasim se vsim co Pavla napsala….a v duchu se tise usmivam :o))) nebot by se jen o tom letisti dalo psat tak par let urcite :o))))
Jó – letiště …My už tuhle anabázi absolvovali na Korfu sedmkrát a pokaždé je veselo … Ovšem vede jeden odlet, kdy jsme sebou měli ještě kočárek – sporťáček a šli jsme ním třikrát přes RTG … Pokaždé nás paní či slečna u přepážky poslala zpátky, že nemáme tu potvrzovací nálepku … Malý ji vždycky během těch pár metrů stihnul nenápadně sloupnout a nalepit si ji na sebe … Asi chtěl zkusit, jak se lítá v zavazadlovém prostoru letadla … 🙂
vsem: to je neskutecne, kolik lidi ma podobne zzitky a dojmy!
Milá ostrovanko, nedá mi to a musím se přidat k ostatním fandům. Miluju Řecko a to mne přivedlo na Tvoje stránky. Krásně se čtou. Nejen obsahem, ale i formou. Možná by jsi měla uvažovat o knížce…Letiště mě rozesmálo, zrovna mám čerstvé zážitky z Heraklionu. Přesně to stejné, nevraživé obližeje, monitory s neaktuálníma informacema, nebo raději černé. Případně se někde rostvítila přepážka k odbavení, vytvořily se u ní dvě fronty, chvíli se nic nedělo a dvě pracofnice pozemního personálu velmi volně přecházeli od PC k PC a nebo diskutovaly a pak pustily info, že náš let odbavovat nebudou a zřejmě to bude jiná přepážka, takž znava běh s kuframa přes celou halu, konečně když se rozhody, že by nás mohly odbavit, začaly vybírat za nadváhu zavazadel. Delegátka jen rezignovaně krčila rameny a konstatovala, že tak jednou týdně takhle buzerují turisty a že si zgustnou. A zatímco už první cestující nastupovali do letadla, zbytek stále stál frontu na odbavení zavazadel. Letos nám alespoň nezabavili při osobní kontrole kamínky z pláže 🙂
Myslim, ze posledni dobou ale vede letiste v Larnace…bordel v oznaceni odbavovacich prepazek, zavazadla poslana do nespravneho letadla, lidi posilani do spatneho gatu…Neskutecna zpozdeni. Jsou toho ted plny noviny , televize a doufam ze se situace bude zlepsovat. Nemluve o tom, jak je hala (nejen v sezone) narvana lidmi 24 hodin denne
Hehehehehehehe, ja se bavim!Dobry den, Ostrovanko, pridavam se k rade obdivovatelu a vernych ctenaru tveho blogu. Obdivuji tvuj prima pristup k zivotu jen tak dal!!! Navic krasne pises, chci podekovat, ze svoje zkusenosti pises online bydlim v Atenach a parkrat (kdyz jsem mela chmury) mi moc pomohlo, ze dany problem nevidim sama Tento clanek bravurne vystihuje, realitu, jak z recke, tak z ceske strany 🙂 Smekam .Mejte se vsichni fajn, jsem rada, ze jsem tento blog nasla :):)
ahoj marketo, az ted jsem nasla tvuj komentar. diky a zdravim do aten!