Léto je tady dost šílené období. Lidé si pořád na něco stěžují. Místní, že je moc horko /jako každým rokem/, že je málo práce, turisté nemají peníze, nebo že je naopak moc práce, ale turisté nemají peníze, turisté si stěžují, že je na Korfu moc draho, popřípadě horko, když konečně zaprší, tak zase že prší.
Ti, co pracují v cestovním ruchu, jsou unaveni už od prvního dne práce. Stále jen opakují:kurasi, kurasi /únava, únava/ a tváří se nešťastně. Jen, co pak nastane zima, odpočívají sedm měsíců a žehrají na to, jak je tady krátká sezona, málo práce a výdělky už nejsou, co bývaly.
Negativní nálada okolí mne občas zasahuje a tak jsem se rozhodla s ní aktivně bojovat. Řekla jsem si, že budu sledovat pozitivní jevy každého dne. A že jich není málo. Tady jsou některé z nich:
Jedna moje nová kolegyně Mirka se celou zimu plavila na zaoceánské lodi jako stevardka. Asi před měsícem loď zastavila zde na Korfu a vyplivla několik tisíc lidí, aby se mohli podívat po starém městě. Mirka si šla sednout s kamarádkou na frapé na náměstí Liston, ze kterého ale chvatně odešly, neboť trošku pozapomněly na čas.
Na cestě do Benátek Mirka zjistila, že si v kavárně nechala foťák. Velký, drahý, digitální.
Osud tomu ale chtěl, že se na Korfu vrátila, tentokrát jako delegátka cestovní kanceláře a když jsme se seznámily, vyprávěla mi, že na Korfu nemá z tohoto důvodu moc dobré vzpomínky. Navrhla jsem tedy, že se půjdeme do restaurace zeptat, jestli se náhodou fotoaparát nenašel.
Zastavila jsem prvního číšníka, kterého jsem před kavárnou potkala a povídám mu:“Prosím vás, tady ta slečna tu byla asi před měsícem a dávala si tu kafe a…“ Číšník mě přerušil a dokončil za mě větu:“…a seděla tamhle s kamarádkou, pily frapé a pak si na židli nechala pověšený foťák. Počkejte chvilku, já vám ho přinesu….“
Podívaly jsme se na sebe nevěřícnými pohledy a sedly si do kavárny na panáka. Za chvilku přicupital číšník s Mirčiným foťákem. Od té doby si Mirka Korfu zamilovala.
Včera jsem vyrazila s pár přáteli na ostrůvek Vidos. Jede se rybářskou loďkou ze starého přístavu za 2 Eura asi deset minut a pak se člověk ocitně v úplně jiném světě. Mezi stromy hopsají divocí králíci a pobíhají bažanti, všude je krásně čisto, tvrdé listy aloe vera se tyčí do výšky a průzračné moře láká k vykoupání.
V jediné taverně si pak dáváme smažené rybky se salátem a díváme se na luxusní výhled na Kerkyru, která vypadá jako divadelní kulisa. Popíjíme vychlazené pivo a je nám společně krásně.
Při zpáteční plavbě pouští kapitán staré řecké šlágry, které si na lodi spoluprozpěvují babičky a dědečkové, kteří se sem jezdí denně koupat.
Moře je blankytně modré a nad hlavou nám krouží hejno racků. Jsem příjemně unavená a mám dobrou náladu. Zapomínám na všechny kyselé obličeje, které kolem sebe vídám a říkám si, jaké mám štěstí, že žiju na tak nádherném místě.
No teda ja bych se nedivil kdyby se Mirka misto do Korfu nahodou nezamilovala do toho cisnika co tak cupital s jejim fotakem 😀
Vidíš, existují i čestní lidé a tvůj příběh je až neuvěřitelný..(tedy asi u nás v ČR je to doslova sci fi). Příběh je ale krásně napsaný a normálně když zavřu oči, takjsem tam u moře s tebou…P.S. Měla jsem i sen, že jsme vás „přepadli“ na kerkyře…a bylo veselo…-)))pá a hezký večer do kerkyry
Vždy jsem tušil,že umíš i pozitiva. Možná zklameš milovníky černé kroniky, ale mě děláš radost a to je přece prima. Tady je taky řecké vedro, ,ale rozpečenou zeleninku ani náhodou. Doufám /a přeji/, že se Ti v novém podnikání daří. Letos Tvůj kraj opět nenavštívím, mám lákavé pozvání na Rýn. Těším se ale na Tvé hlavně pozitivní a veselé příhody.
Obdivuju tvou schopnost zůstat pozitivní i přes ty stěžovatele kolem. Já se snažím negativistickým lidem vyhýbat, ale když to nejde, tak mě černé myšlenky přepadnou rychle a musím se moc snažit, abych je zahnala. Přeju příjemné a pozitivní léto 🙂
Negativistum se vyhybam jak muzu, a kdyz nemuzu, delam to jako ty 🙂
viděla jsi norský film „Kurz negativního myšlení“? (Režisér Bard Breien) Doporučuju 🙂
ale jinak to vidím stejně jako Ty.
Mám nové předsevzetí…budu hledat jako ty. Není vedro – je příjemně teplo, práce není moc – je prima, že práce je, šéf není blbec – šéfa asi něco trápí, pes mi ráno tu kuchyň nepoblinkal schválně – chudáček, nebylo mu dobře…začínám skřípat zubama přes nastavený úsměv:-) Ale já to zvládnu:-) Ještě párkrát si přečtu tvoje dnešní povídání a bude mi líp…
Tak Taky myslím pozitivně – teď…práce mě nebaví – ale hodinu to je ještě vyrdžím a pak hurá domů a sbalit si a zítra frčím na Rhodos, ať si mě tam taky užije nějaká Pavly „kolegyně „:-). Ale já jsem hodný turista, nestěžuju si :-)).
dekuji a budu na to stale myslet,take ocekavam a doufam ze ne sama lekci c 2
nikos: zatim ne:)
edita: tak doufam, ze se sen stane skutecnosti!
buteo: ja jsem prece porad pozitivni!! nebo….ne?
bara: diky a napodobne!
L: to je asi nutnost
eja: nevidela a ani o nem neslysela!
dita: podarilo se?:)
ireno: tak to je super. hezkou dovolenou a vice turistu jako jsi ty!
L.B.: pokusim se, ale dalsi vydani kurzu bude mozna az v zime. ted jsem totiz uplne znicena. je vedro, mam moc prace a tak…znas to:)))
Na další pokračování kursu…si třeba i počkám! (Ažse ochladí, přestane pršet, turisti zbohatnou a bude míň práce?)
:-)Jo – tyak na tu plavbu zpet do Kerkyry si pamatuju a mam ji v hlave asi nadosmrti. A jsem Ti za to strasne moc vdecny :-)Kamarad z Vidosu
To je pěkný příběha povídání o výletu je také moc pěkné. Jsem zpět z dovolené o pár desítek km od nás (u Kutné Hory), bylo to taky pěkné. A to šumění moře cítím od Vás až sem k tomu počítači …
To je moc hezké,a krásný návod jak se vypořádat s negativisty, kteří jsou bohužel asi všude. I když… někdy si říkám, jak mohou být kyselé obličeje na tak nádherném místě!?