Janýsek jde do školy! Vůbec si to pořád nemůžu uvědomit. Jsem matka školou povinného dítěte!
Věděla jsem, že se bude začínat nekdy v půlce září, ale nikdo neměl úplně přesné tušení kdy. Počítalo se s pondělkem 10.září, ale začalo se proslýchat, že škola začne až v úterý.
V neděli večer jsem volala pro jistotu své kamarádce Češce, která má ve škole 2 syny a tyhle informace většinou ví.
„Ahoj Beruško, víš, kdy začíná škola?“, zeptala jsem se opatrně. „No, u nás na vesnici začíná v úterý“, odpověděla kamarádka. „Proč v úterý a v kolik?“, ptám se já opět. „No prostě, aby nezačala hnedka v pondělí. A v kolik? No, já nevim, jak u vás ve městě, ale u nás na vesnici začíná někdy mezi devátou a desátou. Podle toho, jak se sejdou děti a kdy přijde pravoslavný farář vysvětit třídu. Většinou se na něj docela čeká.“, pokračovala Beruška.
Aha….Docela špatné bylo, že já jsem počítala s pondělkem a v úterý jsem měla být na desátou v práci. Takže nestíhám ani hodinu ani den. Do školy jsem s Janýskem poslala chůvu s její kamarádkou a Ofélií a Janýskovu irskou kmotru Eileen. Aby tam nebyl hned první den sám. Sama jsem zatlačila slzu, že u toho nebudu, a utíkala pracovat.
Po škole mi Janýsek říkal:“maminko, o nic jsi nepřišla, první jsme strašně dlouho čekali na faráře, potom tam strašně dlouho něco zpíval a říkal a stříkal vodou a pak jsme si vzali sešity a šli domů. Jo a sedím vedle Alexe.“
Tahle zpráva mě šokovala víc než čekání na faráře, protože jestli bude Janýsek sedět ve škole vedle Alexe, za celou školní docházku se naučí leda tak sprostě řecky nadávat, jinak nic. Alex je totiž docela hyperaktivní výtržník s obrovským sebevědomím, který neposlouchá naprosto nikoho.
A tak jsem dnes vedla konečně do školy Janýska sama. Ve třídě je třináct dětí, lavice nejsou po dvou jako u nás, ale jsou to jen tři řady stolů přisunutých k sobě, takže v každé řádě sedí okolo 4 dětí. Paní učitelka vypadá na dvacet a hned při příchodu mi oznamuje, že se dnes končí už v půl dvanácté, zítra taky, pak je až do úterka volno kvůli volbám a pak se uvidí.
Tiše doufám, že se potom začne stávkovat, jako obvykle, beru totiž Janýska na 4 týdny do Prahy, což mi tady každý vyčítá. Prý zamešká nejdůležitější období v celém životě a první třída je tu prý tak těžká, že ji často nezvládají ani rodiče, kteří se s prvňáčky doma 4 hodiny denně učí. Mám dojem, že si tu pletou první třídu s pevním ročníkem medicíny, ale budiž. Zvědavě nahlížím do pracovních sešitů, ale nic zas tak složitého nevidím: nakresli tři balonky do kroužku a dva mimo kroužek. To je matematika, kterou snad ještě zvládnu.
V řečtině je první na řadě písanka. Napiš alfa, pí, omega a lambda. Tak to snad taky ještě nebude tak hrozné. Pořád čekám, kdy přijde ta finta.
Čekám na Janýska před třídou s množstvím rodičů, které většinou neznám. Všichni jsou celí netrpěliví. Potom konečně zazvoní.
„Jdeme na kafe?“, říkám Francouzce Danielle, mamince Alexe. Rozpačitě se na mě podívá a odpoví:“Ne, my dneska nejdeme, musíme doma studovat. První třída je prý nejtěžší…“
Teda nevím, jestli se mi to jenom zdá, ale přijde mi, že škola v Řecku je pěkná cochcárna :-))))
je to už pěkně dávno, co jsem vedla své kluky do 1.třídy,skoro jsem to zapoměla a díky Tobě vzpomínky opět vyplavaly a s nimi všecho to dobré a špatné, co ve škole prožili. Držím palce Tobě i malému,ať mu to ve škole dobře šlape, pevné nervy všem a díky za hezké psaní, máš tady pěkné počteníčko
Tak to jsem zvědavá, kdy (a jestli) to přijde… Ta tíha vzdělání, myslím 😉
Existuje v Řecku něco jako domácí škola?
A co s češtinou?Myslím, že bys s ním úplně v pohodě doma zvládla přitom češtinu, a na konci roku byste tady v Praze ( nebo nevím jaké mají termíny, prostě 1x ročně) udělali rozdílové zkoušky. Nikdy nevíš, kdy se mu to bude hodit.Kamarádka dcery takto jezdí sem s dětma z Německa, a něco mluvili i v tom smyslu, že má tím pádem české občanství, zdravotní pojišťovnu, atd.atd. Nevím to přesně, ale třeba se někde poptej, kor když do Prahy pojedeš.
Občanství české, dostaly německá vnoučata bez velkých problémů, na základě nějakého lejstra ještě v Bonnu.Zdravotní mají myslím, jenom německé. Tak studuj, když jew ta první třída až tak. Třeba češtinu, ať nevypadneš z řady. Hezký večer
JJ, taky jsem vedla prvňáka minulé pondělí. Do dnes nechápu, jak to mohlo tak rychle utéct. Je to pár dní, co se narodila, co začala chodit, mluvit a teď už píše úkoly. Hrůza jak ty děti rychle stárnou.
Taky mám prvňáka a vidím, že bych do řecké školy zapadla – první den jsme dorazili o půl hodiny později – ucpaná Praha. Až budeš v Praze tak dej vědět, ráda tě uvidím, i s dětma (nebo Janýsek přece jenom zůstane doma ??)
Evropske skolstvi
Já bych se toho nebála taky, máš přeci geny od Jana Amose. 🙂 Já mám o švédské škole naprosto obrácené reference, pokud budu chtít, aby Filip měl přehled na úrovni českých dětí, budu s ním muset doma doplňovat. A to nejen češtinu, ale hlavně matematiku a ostatní… Na druhou stranu mi škola výuku v mateřském jazyce, tedy češtinu, zaplatí. To je podle mne poměrně vzácná vymoženost. Pokud jde o občanství, každé dítě, jež má rodiče různých státních příslušností, má nárok na české občanství a může mít obě. Pojištění u VZP je možné na přechodnou dobu, pouze pokud tam mají trvalé bydliště. V tomhle je v EU už poměrně dobrá spolupráce, takže mé švédské pojištění platí i v Čechách. Stačí takové modrá EU kartička. U nás to vydává zdravotní pojišťovna.No a na závěr maminkovské povzdychnutí: Mne to čeká za dva roky. Strašně rychle to utíká. Jedno krásné období máš za sebou a nastává druhé. Tak ať Vám ty množiny jdou! 🙂
Je pro mě strašně těžkéshrnout pocity i fakta spojená s českým školstvím, ačkoliv jsem do něj zapojená nějakým způsobem celý život. Jenom bych přála Janýskovi (a všem dětem) hlavně v té první třídě empatickou paní učitelku nebo pana učitele.
duna: muzes prelozit z hj do cj??:)
zdenka: ozivime to dobre…
manzelka: pokracovani zrejme az v druhe pulce rijna.
sauvignon: myslim, ze ne. i kdyz pro me by to asi nebylo reseni, protoze pomerne rychle ztracim nervy.
eliza: dobry napad, zkusim vyzjistit.
buteo: moje deti maji taky dvoji obcanstvi, ale to jeste nic neznamena.
katerina: presne, fakt neskutecne…
simka: ty do recka zapadas tak jako tak. ozvi se mi, jo?
lenka: ja vim, ale ta skola, to je asi neco jineho.
nuli: uca vypada vyborne, mlada a mila. tak uvidime.
hlavně, abyste měli ostrouhané tužky!!!!!
dotaz
Mohli bychom to eventuálně přetisknout v příloze Akademie Lidových novin, která se zabývá vzděláváním? Kvačková
školataky jsem se zrovna první den školy nachomýtla u mé kamarádky řekyně. Je jí 30 a má 3 děti. Volala jsem, jestli se můžu stavit a ona říká: dnes je první den školy, tak jsme ještě ve škole, ale neboj dnes je to jen formalita a za dvacet minut jsme tam. Sešly jsme se v kavárně, kde si daly sraz asi všechny maminky z vesnice, které zrovna byly s dětmi ve škole. Klasická situace – všude pobýhající děti, chaoz a mamči spokojeně popíjejí frapé 🙂
hanele: mame mikrotuzku…
kvackova: eventualne ano. napsala jsem vam email, ale vratil se mi.
terezula:to je presne…
Mám za to, že se význam školy všeobecně dost přeceňuje. To nakonec dokázal i člověk který Korfu miloval a hodně o něm psal amatérský přírodovědec Durrel. Škola by měla být hlavně v pohodě a to mi z tohoto článku tak nějak vychází, že je, nebo se mýlím? Jako už tolikrát. 🙂
Jaj….já furt doufám, že aspoň nižší stupeň ZŠ absolvuje dcera v ČR…Anebo přistoupím na manželův návrh a v Nigérii si otevřu soukromou „evopskou“ školu…. :)))))))