Na začátek letošní turistické sezóny jsem se docela těšila. Tedy úplně původně. Trošku si odpočinu od dětí a života mámy, uklízečky, drbny, konzumovačky ouza, vydělám si nějakou kačku a budu se bavit zase s jinými typy lidí než s ostatními mamkami a albánskými sousedy.
Jenže všechno začalo být nějaké divné. Boj o přežití se stupňuje. Pozoruji zasmušilé tváře obchodníků, kteří mě už ani nezdraví. Z nudy a z nastvanosti na celý svět. Návštěvníci ostrova procházejí kolem obchůdků, dívají se, přehrabují, pak odcházejí bez toho, aniž by si něco koupili, v lepším případě koupí nějakou cetku za Euro a jdou dál.
Nedávno dorazila na ostrov zaoceánská loď, která vyplivla na břeh 12 000 čínských turistů. Místní ocbhodníci nemohli dospat rána, když se o tom dozvěděli, a začali své krámky otvírat už po šesté hodině, umývat chodníky, vystavovat zboží a pak už jen nervozně vysedávali a vyčkávali příchodu té masy.
Pak se vyhrnulo tisíce malých Číňanů. Řekové se tvářili nesmírně úslužně, ale Čínani proběhli městem jako větrná smršť a nezanechali po sobě ani pár centů. Obchodníci potom živě diskutovali na ulicích, nadávali na celou Asii a byli vzteky bez sebe. Adonis se zastavil u našeho albánského souseda, který mu celou příhodu s rozohněným výrazem ve tváři vyprávěl. Adonis se zamyslel a pak mu řekl: „No jo, ale nemůžete se divit, proč by si tu ti Čiňani něco kupovali, když všechny vaše produkty jsou vyrobené v Číně a tam to mají určitě za desetinovou cenu?“
Takhle nad tím zřejmě nikdo nepřemýšlel. Pravda je, že i typický ostrovní produkt jako je Kumkvat /malé oranžové ovoce něco na způsob hořké mandarinky/ pochází z Asie…
Začala také válka doktorů. Dříve to byla jen válka soukromých klinik, která z nich dostane pacienta a udrží si ho déle ve svém zařízení, popřípadě mu provede nějakou malou operaci, kterou nepotřebuje… Teď už bojují všichni. Nedávno jel Adonis na návštěvu za velmi nemocnou paní, která stála téměř na prahu smrti. Majitel apartmánu, který má ale dohodu s jiným lékařem, mu řekl, že ho dovnitře nepustí. Na to samozřejmě nemá právo, takže byl Adonis nucen jít na policii a tam vše ohlásit, protože by jinak musel přebrat zodpovědnost za tu nemocnou paní, kterou nemohl ošetřit. Nakonec dojel zpět k apartmánu eskortován dvěma policejními vozy…
Předevčírem mi zase volal jeden Řek, jestli bych mu mohla pomoci a zajet za nějakými nebohými Moraváky, kteří sem přijeli s jakousi cestovkou, která sem ještě neposlala žádného člověka, který by je tu zastupoval. Řekl mi, že právě dorazili, tak jestli bych je mohla informovat, co a jak, nabídnout jim nějaké výlety a pak mu poreferovat, jestli jsou spokojení.
Budu se muset nutně naučit říkat ne. V hustém dešti jsem dojela do jejich ubytování, zaklepala na jejich pokoje, kde nikdo nebyl. Dole v přízemí se ale ozývaly tlumené hlasy. Když jsem se šla podívat, co se tam děje, vyskočila na mě skupina 10 do ruda rozezlených moravských turistů od středního věku až po penzisty, kteří na mě začali nevybíravým způsobem řvát, co to má znamenat, že už jsou tady týden a kdeže jsem byla….. A já se jen dívala, nechápala, pak ale brzy pochopila, chtěla se otočit a odejít, nakonec však zvítězila lítost nad vztekem a tak jsem je vyslechla, poradila, ať si stěžují a s těžkým srdcem odešla.
A takových nemilých historek mám ještě plno. Možná by to vydalo na celou knihu. Ale pro mě je jen důležitě se vypsat ze splínu a doufat, že ta přístí čistá stránka už nebude popsaná žádnou špínou. A to přeji vám všem. Hezký den.
Díky za přání. A neboj, bude zase líp!
Hezký den i tobě…už pár měsíců pravidelně čtu tvoje stránky…přiznávám, že se vždy těším na nové vyprávění….na Korfu jsme byli loni, takže si tvé vyprávění cpu do svých vzpomínek a když popisuješ ulice Kerkyry, tak si představuju, která to asi byla…mimochodem,Kerkyra mě doslova očarovala a to jsme jí prošli jen kousek,užasná je Stará pevnost,…k tomu tvému dnešnímu vyprávění…člověk jako návštěvník ostrova si vůbec neuvědomuje co všechno asi musí řešit člověk, který na ostrově žije…my na všechno koukáme přes růžové brýle, je to přece dovolená a ta se má užít, ev. na to špatné se rychle zapomene. ale pro tebe to už tak růžové asi není…přeju ti proto co nejmíň vzteklých, naštvaných, protivných a nepříjemných turistů a lidí vůbec…a ať se ta letošní sezona vyvede všem…k
No jo.. někdy prostě člověk mívá špatné dny. Neboj, zase to přejde. důležité je, aby ses druhý den probudila začla zase pěkně zvesela 🙂
…nejenom tam u vás, ale i jinde si stezují jak je mrtvá sezóna, hypotéky a cena penez se zvysuje, mozná i tím…preju ti at dorazí ti milí turisté co nejdrív…
Díky bohu,že žiju v Čechách!!! Ale už se těším až tam „k vám“ přijedu v září zase na návštěvu. Jinak nepříjemní lidi jsou všude,průser je,když se ta setkání s nimi nakoncentrují do jednoho dne…
s tema moravakama: Ten Rek co te tam zatahl jim nevysvetlil ze nejsi z ‚jejich‘ cestovky ale nezavisla? To bych asi pozadaovala vyjasnit jako bod 1. pred jakymkoliv vyposlouchavanim jejich story. Urcite se s ‚jejich‘ cestovkou mohli spojit, neverim ze nemeli jedinek telefonni kontakt atp. Pomahat ano, ale ujasnit si predem za jakych podminek, resp. jaka jsou ‚vychozi data‘, kdo co chce, kdo hraje v cem jakou roli atp. Kazdopadne to byli hulvati. Preju lepsi ‚prostredek‘ po takovemhle ‚startu‘ 😉
Bude líp. Přeju Ti to. A hezký večer.
obchodnici
no jo.. nastvani a zklamani tech obchodniku chapu..na druhou stranu – on je trochu problem i v tom, ze uz ted je vsude stejne zbozi – ty same veci najde clovek vsude – obcas na cestach temer nestastne chodime od kramku ke kramku a snazime se najit (treba jako darek) neco, co je pro dane misto typicke, neco zajimavyho, ale je to moc tezke. Napr. loni v lete jsme byli na Korsice – v jednom obchudku jsme videli solnicku a peprenku, ktere jsou designovane jako objimajici se postavicky – duchove (zapadajici do sebe). Po navratu jsme zjistili, ze nam ten samy vyrobek privezla manzelova sestra s pritelem ze sve dovolene na Lefkade, nasledne jsme je videli v obchode v Praze i v Berline, kde momentalne zijeme. Jde zkratka o to, ze vsude maji ty stejne vyrobky vetsinou prave te cinske vyroby.
uf to je depre…no tak at jsou dalsi turisticke dny lepsi a lepsi!!!
vsem: diky za povzbuzeni. lip snad bude, hur asi taky. zivot je houpacka, ale hlavne, ze jsme zdravi…
Ahoj, máš mě zde
ale nevím, co budu z cesty psát, když já nemám vůbec žádné problémy. Vše mi vycházelo, tak budeš číst o pohodě na západě. Ahoj na Korfu.
jejda, buteo, to mam radost!!! tesim se na tve zpravy!
to s tema turistama, jako bych to videl, ale v takove situaci bych teda ja asi poradne vybuchl a minimalne bych je serval taky…no obdivuju te ze jsi takova dobra duse…ale za dobrotu na zebrotu:)
Připojuju se k peace, taky bych asi vybuchla a byla dost rozčílená 🙂
peace, terezula: ja vim, ale zas na druhou stranu, kdyz clovek pracuje v cestovnim ruchu, musi se naucit ovladat svoje emoce. a to jsem se zrejme fakt naucila, sama se tomu nekdy divim…
Evropská unie, globalizace, unifikace …v tom má Adonis pravdu, že je všude stejné zboží. Před lety při první návštěvě Řecka jsme byli nadšeni, že smíme využívat dary hostitelské země. Nevezli jsme nic, všechno jsme obstarávali z místních zdrojů – olivy nakládané v plechovkách na váhu, domácí kozí sýry, med, zeleninu, ovoce, víno, pečivo. Potom najednou „supemarket“, sice jiný než jsme zvyklí z našich poměrů, ale zboží identické. Kouzlo se ztatilo. Sestra žijící v Rakousku také říká, že ji už ani nebaví chodit „do města“, protože je všude stejné zboží. S konkurenční lékařskou péčí to je hrozná vyhlídka… A co se týče delegátů cestovních kanceláří z Česka – slyším ze všech stran stížnosti. My jsme měli šětěsí, ale možná to bylo tím, že jsme je vůbec nepotřebovali. Stačili jsme si sami, orientovali jsme se sami a naštěstí se nám nic nestalo. Ale snad bude lépe. Lidé si snad více začnou uvědomovat, že kritizovat nejde jenom někde „u piva“, ale je třeba adresně poukazovat na nedostatky. Jinak se jich nezbavíme. Ale také je pravda, že již znám mnoho lidí, kteří jezí radějmi s německými nebo rakouskými cestovkami, protože poskytují lepší služby za mnohem výhodnějších podmínek.
2 dareva: ano, v mnohem mas pravdu, hlavne s tim zbozim. jinak ale ty ceske cestovky bych zas tak nepodcenovala, zalezi na tom, s jakou jedes. ja delam napriklad pro jednu dobrou a spolehlivou. rakusani a nemci maji nekdy vyhodnejsi podminky hlavne proto, ze je jich mnohem vic nez nas, takze jim hotely davaji take lepsi ceny. ale neplati to vzdycky.