Matka. Tenhle pojem je tady na jihu velice silný. Matka je Někdo. Na první pohled by se zdálo, že jsou to uťápnuté ženy háčkující na zápraží poté, co nakrmily rodinu, ale opak je pravdou. Matky mají velice silné a stabilní postavení v řecké společnosti.
Řecké matky se dělí na dvě skupiny:
– ty, které porodily alespoň jednoho syna /bravo, říkají všichni/
– ty, které neporodily ani jednoho syna /hmmm, to nevadí, říkají ostatní se sklopeným zrakem/
Když za mnou sem na ostrov přijela před mnoha lety moje maminka, tehdy ještě s jistými obavami kam a hlavně za koho se její milovaná dcera provdala, řekla jí jedna Irka žijící zde už celou věčnost:“ Víš, manželku muž miluje jen několik let po svatbě, avšak matku miluje celý život…“.
Tohle moji maminku moc neuspokojilo, mě už o trošku víc, když jsem posléze otěhotněla a věděla, že čekám syna a všichni mi poklepávali na rameno a říkali bravo…
Řecké matky ale své syny nejen milují, ony jsou s nimi svázány pupeční šňůrou na celý život. Nejedna moje česká kamarádka tady provdaná si stěžuje, že manželství s Řekem by mohlo být docela fajn, nebýt tchýně, která bydlí o patro níž /výš, vedle zprava či zleva/ a která stále ještě nepochopila, že už se o svého čtyřicetiletého plešatícího synáčka opravdu nemusí starat. Snaše samozřejmě nevěří, že to dokáže tak, jako ona a činí různá opatření, která snachy naprosto vyvádějí z míry, v krajním případě je navždy odvádějí z domu manžela.
Jana, která žije asi 15km ode mne na vesnici, ke mě přišla v začátcích svého manželství s brekem, že jí tchýně chodí domů bez upozornění nebo zaklepání, projde jí celý byt, prstem přejede po nábytku, aby zjistila, zda se tam od včerejška, co dělala to samé, neusadil prach, nakukuje v kuchyni pod pokličku, aby věděla, co se jejímu synáčkovi připravuje k jídlu a o hodinu později dorazí znovu s kastrůlkem, kde je jedna porce jídla pro chudinku malou nekrmenou….. Rivalita mezi tchýní a snachou je zde velmi silná, o to vícm když je snacha cizinka.
Synové se na oplátku chovají tak, že i když svoji matku milují nade vše, dělají si z ní naprostou služku. /Že by jejich láska pramenila hlavně z toho, že matka vždy udělá to co chtějí a to bez reptání??/. Byla jsem svědkem nejedné situace, kdy dospělý syn přijde domů k rodičům, usadí, se, zapálí si cigaretu a zahlaholí:“Mana, fere..“- tedy, matko, přinášej. A matka, celá růžolící, běží, vaří kafe, nalévá ouzo, snáší různé dobroty a lahůdky, které speciálně připravila pro synovu návštěvu a je, šťastná, že pro Něj může cokoliv udělat. Tohle mě vždycky spolehlivě dovede nadzvednout ze židle, protože muži se pak tímto způsobem, jak byli vychovaní, chovají také ke své ženě.
Já jsem naštěstí těchto typických projevů lásky mezi synem a matkou ušetřena, Adonis zcela zřejmě miluje mne víc, než svoji matku, takže snad ani nemám na koho žárlit /kromě všech mých krásných mladých kamarádek, které za mnou pravidelně chodí, z čehož má Adonis neskrývanou radost/.
Janýska se také snažím vychovávat tak, aby to jednou neodnesla jeho žena. Chci, aby byl pracovitý, galantní a neodděloval striktně mužské /posezení v kavárně/ a ženské /praní, vaření, uklízení, nakupování, žehlení, opečovávání atd../ práce. Když po mě chtěl ve svých dvou a půl letech dětskou kuchyňku, ráda jsem mu ji pořídila a od té doby peče, vaří, smaží, když chce, abych mu něco podala, učím ho poprosit. Ale vzhledem k tomu, že jsem celou tuto pozornost zaměřila na něj, abych z něj nevychovala klasického řeckého synáčka, trochu mé pozornosti unikla malá Ofelie, která si nezřízeně vymýšlí a všem rozkazuje. Dnes ráno seděla ve své vysoké židličce, bouchala lžičkou do plastikové podložky a křičela: „mama, fere!!“…
Aby to pak nedopadlo..jako u moji kmotry. Vychovala slusneho syna, ktery umi varit, prat, starat se o deti a mimo jine pracovat jako docent na klinice. A jak dopadl? Vzal si semetriku, ktera neumi varit, neumi prat a zehlit. On prijde vecer z prace, manzelka mu soupne 4 deti a zdejchne se. Ale on se postara…..Hm.
Pajo…Manma, fere.., které je u Ofelie roztomile rozkošné.Nemůže mít i jiný význam, než co má? Ne-li, je to tedy vážně síla!!!
mama
člověk o tom slyšel už tolikrát, ale pokaždý, když to slyší znovu, tak mu přehne mráz po zádech 🙂
2maja: furt lepsi, nez kdyz zena naklidi, navari, postara se o deti a manzel prijde domu, naji se, vypije lahvac a odejde na cely vecer do hospody…
mirko: ne, nemuze….:))
terezula: jo, zni to jako klise, ale je to tak v mnoha pripadech.
Hm……jak pro koho pro toho chlapa, nebo pro tu zenskou??? ;-))) HAHAHA
Být snacha, tak to nepřežiju…
😀 😀 Mama,fere… 😀 Svérázná malá holčička. 😉
Musím se zeptat kamarádky, jejíž dcera se do Řecka vdala, zda-li má taky tyto poznatky :-))) Pokud vím, tak taky žijou někde hodně blízko celýho zbytku rodiny, manželových sourozenců apod.
Rada z darma Přidal bych praktický nápad. Paní tchýni bych kupoval ke každým Vánocům a narozeninám nový kastrůlek a z roka na rok větší. Ať má možnost svou lásku k synáčkovi průběžně stupňovat a jestli ještě umí dobře vařit ta skvělá řecká jídla /z těma rozpečenýma lilkama a papričkami/, není stran manžílka co řešit.Nic ve zlém, Pája zná můj vztah k těmto pochutinám.
Pájo, jestli to tvou kamarádku uklidní, takovou tchýni může najít i v Čechách.Moje naštěstí dnes už bývalá tchyně, jednou taky nakráčela v neděli k nám nahoru a slavnostně pronesla: „Dnes vařit namusiš, já Jirkovi (rozuměj bývalému manž.) oběd dám.“Koukala jsem na ní a nezmohla se na slovo. My – to znamená tři děti a já jsme asi podle ní, žádné jídlo nepotřebovaly, hlavně že synáček se napapá.
synove a matky
V tomhle mi Recko trochu pripomina Afriku. Bez syna proste respekt od spolecnosti nedostanes. A bez deti a manzela uz vubec ne. Prameni to z historie kdy pocet deti (a predevsim synu) stanovoval jak silna/uspesna/bohata rodina do budoucna bude (z hlediska pracovnich sil zdarma). Takze zeny rodily a rodily. Prvorozeny syn pozdeji prebiral zodpovednost za celou rodinu (vcetne svych sourozencu) a nikdy se ji nezbavil (a ani nechtel). Dodnes mne fascinuji vsichni africane, vychovani v tezkych podminkach (a prisne, casto s pouzitim biti a prace) kteri neprestanou ani v dospelosti sve matky milovat, respektovat a podporovat. Dcera je brana jako nutne zlo, protoze casem odejde do jine rodiny a tam bude patrit (pro ne pracovat) a pokud se dobre nevda bude na obtiz. Meni se to sice, ale meni se to pomalu. Prostredku na vzdelavani deti je malo a zpusobu jak se dostat k lepsimu zivotnimu standardu jinak nez snatkem je minimum. Chlapsky svet.
no jo,asi proste kazdej sveho stesti strujcem.
buteo, s tema kastrulkama je to dobrej napad…, pokud posles adresu, necham lilky i papricky dorucit…
spoon: tady je to takovej prechod do afriky…
A já myslel jak je to tady špatný 😉 😛
Tchyne
To ja si na tchyni stezovat nemuzu. Ma hned vedle naseho domu svuj domecek, kde bydli.Vsem na potkani vypravi, ze jeji syn se nemohl ozenit lepe. Dekuje bohu za takovou snachu – skoda jen, ze si to nemysli taky jeji syn …
2 beruska: no jo, nemuzes mit vsecko, kdyz uz se povedla tchyne, tak povedeny syn, to uz by bylo trosku moc, nemyslis??:))
Nutno podotknout, že tyto vztahy platí hlavně na venkově (takže i na ostrovech:-))) anebo v rodinách, kde snacha nepracuje – je v domácnosti, má nízké vzdělání apod., prostě platí pravidlo: „kdo vydělává, ten přepíná“ :-)) Jiné je to ve městech nebo když je snacha vzdělaná nebo vydělává vlastní peníze…. Situace, kterou popisuje Pája má i druhou nedílnou stránku, bez které by to nefungovalo v žádné rodině ani v řecku ne – je tam naprosto běžná a normální VYDATNÁ finanční pomoc rodičů i svým dospělým dětem s vlastními rodinami, hlídání vnuků podle potřeby apod.
2 Pája: perfektní povídka, doufám, že odradí aspoň 1 českou turistku, která odejde do ciziny bez vzdělání, bez možnosti prac. uplatnění… za svým vysněným krasavcem do vysněné země….
2 Maja: vidím to stejně jako ty…..
Ještě doplním k tomu hlídání vnuků podle potřeby, to myslím jako protiklad k několika příkladům z mýho okolí: kdy česká tchýně mé známé řekla, že děti nebude hlídat, když budou nemocné třeba jen i s rýmou….. a jedné mé kolegyni tchyně na rovinu řekla, že děcka nebude hlídat za míň jak tisícovku na den!!!!
Hm, ano patriarchální svet a nedostatecná vzdelanost zen ve spolecnosti funguje, mnohé se obetují pro rodinu a deti, jako koncepce je to spatné, mozná mnohým zenám vyhovuje zít na úkor partnera a tvárit se ze jsou méne schopné, nevím…co je zatím v evrope? krestansko-zidovská kultura, zatímco jedni kupí majetek…druzí slintají pred ohradou a jen prihlízejí… kazdý nese odpovednost za svuj stav a nabytí v zivote, jedna zena jiz rekla: ze brzdou zen 2o.století je materství, v 21.století uvidíme… otázka to nelehká a slozitá
n.pavel: ano, mas pravdu, ale trosku se na tebe zlobim, protozes mi svym komentarem vyfouknul tema o reckych manzelkach a babickach. no, ale snad jeste nekdy napisu…
Naopak,náměty jsou nekonečné… Zajímá to určitě nejen mě..p.
Ahoj Páji. Jen jeden z mých postřehů po návratu do Čech je, že to tady začíná být velmi podobné. Matky se zde také stávají služkami a dělají synům co jim na očích vidí. Ti se stávají nepoužitelní pro život 🙂
A jeden z mých vlastních zážitků. Po nějaké době po seznámení s mým bývalým přítelem, kdy jsem u nich nocovala, se ráno vzbudíme, ležíme v objetí a on z ničeho nic zařve: “ mana dones mi toust..“ Já na něho koukala jak zjara a myslela si, že si dělá legraci. Za 5 minut bez klepání dovalila maminka s toustem pěkně opečeným se sýrem a šunkou. A on se na ní vztekle podíval a říká jí: “ ale já jsem chtěl s medem a kde mám jako džus?“ A ona se beze slova otočila a šla mu udělat toast s medem. Já se ho zeptala, co to má jako znamenat, jak se k vlastní matce může tak chovat, ( v hlavě mi vyskakoval obrázek, kolik facek bych dostala od své maminky já,za takové chování) on mi na to řekl, že nechodí do práce a že její prací je se o ně starat…Nemusím doufám podotýkat jak náš vztah dopadl…
uf….