Hned po ránu, co vypravuji Janýska do školky, houkají alarmy všech obchodů v celé naší ulici. –Aha, vypli proud, pomyslím si. Tady na ostrově celkem běžná záležitost. Většinou po nějaké době začne fungovat. Anebo taky ne.
Ofélie si zatím v kuchyni v klidu maluje fixkami po pyžamku a já využívám volné chvilky, rozsvěcím petrolejku, abych viděla a jdu se rychle vysprchovat. Naštěstí zjišťuji, že neteče voda ještě před tím, než se namydlím. Lépe řečeno, naštěstí přestala téci předtím a ne během sprchování. Otráveně vylézám ven, sfoukávám lampičku a vzhledem k tomu, že se doma bez proudu stejně nedá nic moc dělat, vyrážím s kočárkem ven. Ne, já vyrážím s Ofélií a ta vyráží s kočárkem a panenkou. Naučila jsem ji tady v necelých dvou letech se poměrně bravurně vyhýbat psím lejnům. A tak jdeme po ulici, Ofélie kličkuje jako opilec a každou chvilku volá: „maminko, jovno, jovno“ /netřeba překládat/. Jen z odložených věcí na naší ulici, by si člověk byl snad schopen zařídit byt. Už přes týden tam stojí velká lednice, prostě jen tak, uprostřed ulice. Ten, kdo ji tam vyhodil, chtěl ušetřit za odvoz a tak čeká, až si ji někdo odnese. Zdá se ale, že lednici právě teď nikdo nepotřebuje. O pár kroků dál je o zeď jednoho domu opřená prastará flekatá matrace a hned vedle na kusy rozložená postel, ke které asi patří. Hned za rohem nacházím starý botník s botami uvnitř. Číslo 37. Moc malé… Po chvilce vidím na tom samém domě parte, oznamující úmrtí jedné osmdesátileté paní. Ty botky patřily zřejmě jí.
Najednou mi volá moje irská kamarádka Eileen. Venku je krásně, modrá obloha, slunečno, den jako stvořený na posezení na náměstí při sklence ouza. Já jsem si dala ale novoroční předsevzetí, že už na náměstí peníze, ať už za kafe nebo za ouzo, nebudu utrácet a to poté, co mě v jedné kavárně skásli o 4 Eura za mini dávku jejich národního drinku, který i v nejdražších podnicích nestojí nikdy více než 2 Eura. Strašně jsem se naštvala, spočítala si, kolik takhle za zimu vyklopím peněz za nesmysly a právě poté si dala to předsevzetí. Za ušetřené peníze pojedu na podzim na Kanárské Ostrovy.
Eileen má ale lepší nápad. Na náměstí je teď v zimě spousta opuštěných kaváren, které jsou přes zimu zavřené. Majitelé jsou ale líní sklidit venkovní stolky a židle. A tak se domlouváme. Já přinesu mezé /prostě něco malého k zakousnutí/, skleničky a vodu a Eileen přinese olivy a ouzo. Dohodnuto, uděláno. Uvelebujeme se u pěkného dřevěného stolku jedné zavřené kavárny a užíváme si nádherného dne. Ofélie běhá mezi pohozenými odpadky a smečkou psů a hraje si s prázdnou krabičkou od žvýkaček, kterou našla na zemi. Ostrovní idylka…
Aby ale nastala rovnováha mezi „dobrem“ a „zlem“ a aby mé příspěvky nedbudily dojem, že zde žijeme v ráji na zemi, neměla bych zapomenout zmínit se o místních toaletách. To, že se v Řecku toaletní papíry házejí místo do záchodu do koše, ví snad každé malé dítě. Ale co jsem donedávna nevěděla ani já, je něco jiného. Tuhle mi Janýsek vyprávěl, že se ve školce nemůže vykakat. Nějak jsem nechápala proč, napadlo mě sice, že tam asi není erární papír, ale to by se dalo lehce vyřeit, kdybych mu s sebou dávala svůj. „Ale ne, mami“, řekl mi na to podrážděně. „Tam prostě není kam, víš, my tam pro chlapečky máme místo záchodu jenom takovou tu díru v zemi a do toho se prostě nedá trefit…“.
Připíjím na rozvojové země Evropské Unie…Na zdraví.
Pajo,po dnešku už vím, že kdyby se mě někdy někdo ptal, jak se řekne psí lejno řecky, tak jedině jovno :))))))Ale jinak opravdu „idylka“
Jak to je nádherně strávené dopoledne!Nebo snad celý den?
No uz sem si rikala, co nepises;) Neboj, ted se do toho obuju aj ja, ale po vcerejsich 4hodinach chatovani nevim nevim;)Jinak ve Spanelsku je to to samy – toaletak do odpadaku – zvyk, ktery je nechutny…
Někde jsem o tom četla, o tom papíru do koše – kvůli nedostatku vody nebo kvůli čemu to je? Nebo úzký odpady?Jinak takový záchodky ve školce je pro našince dost hrůza 🙁 Ale třeba jim to nevadí a jsou na to zvyklí…
Pajo…já jsem to tam právě prožila s vámi.Včetně toho ouza. A díry v zemi jsou skvěklý. Nemusíš si po nikom sedat na prkýnko.
baro: jak videt, na jazyky jsi genius, proc s tim neco nedelas??:))
dito: poledne.
leni, duna: opravdu otresny zvyk, je to kvuli spatne kanalizaci, nevedela jsem, ze spanelsko je v tomto podobne.
mirka: je fakt, ze na vsem se da najit nec pozitivniho, akorat ty male deti to jeste tak pruzracne nevidi..
Ten papír v odpaďáku, to je pěknej hnus. Myslel jsem, že se to týká pár postsovětských republik, ale jak čtu není to zase tak málo rozšířený zvyk. Nechcu bejt nechutnej, ale není pak už lepší „hajzl“ na dvoře, kterej se dvakrát za rok vyveze? Omlouvám se za nahození takového tématu 🙂
Dámy, toho naděláte z díry v zemi a papíru do koše. Asi jste žádná nebyla na WC na Sibiři. Tam jsou jen dva klacky. jednoho se držíš a druhým odháníš vlky a co?
ja jsem z takovejch ‚zachodku‘ dostala sok v Indii (prestoze jsem vedela ze k tomu bude muset dojit) a absolutni absenci papiru (pouzivaji vodu a ruku) ale po dvou mesicich jsem si veru zvykla a musim priznat ze je to celkam hygiencike receni to omyvani. No nechci tu o tom rozvijet diskusi, zalezi samozrejme na podminkach, okolnostech a zpusobu provedeni. Za v recku mate tyhle diry taky jsem nevedela ;-)S tim papirem extra do kose jsem to zazila u babicky na latrine, nechteli si ‚zaplnovat‘ jimku pod kadibudkou (kterou cas od casu musis vyvazet za coz platis tak proc zvysovat objem – to je jediny duvod ktery mne napada, nikdy jsem se jich nezeptala PROC), a ‚ekologicky‘ to prilezitostne pak spalovani na taborovem ohni.;-)
Toalety-pěkné téma :)) Ty papíry by se daly možná zkompostovat. Díra v zemi mně na veřejných záchodech taky přijde víc hygienická než umatlané prkýnko. Ale je fakt, že malé dítě může mít problém se tam strefit a starší člověk zase nevstane.Zaujalo, že tě to táhne na Kanárské ostrovy, tipla bych spíše nějakou pevninu jako změnu 🙂
bueto, opet jsi me pobavil:))
sneczech, spoon: asi o tomhle napisu samostatny prispevek a muzeme vyhlasit nejakou soutez napr. o zlepseni situace na celem balkane, v posovetskych zemich a ve zbytku jizni evropy.
hannah: ty kanary jen kvuli tomu, ze jsem tam kdysi davno pracovala a chci navstivit lidi a mista, na ktere mam hezke vzpominky.. jinak bych nejradeji jela na hory.
No jo, papíry do koše už jsem po určité době radši přestala řešit. A co se týče vybavení do bytu, tak to je tady podobné. Uprostřed sídliště se najednou objevil sporák, potom přibyla lednice a nakonec ještě starý gauč a několik kabátů.. to asi aby neměli bezdomovci tolik starostí se zařizováním bytečku. :-)No ale teď vlastně nevím, jestli je článek spíš k smíchu nebo k pláči..
Tema dne
Ale, ale, kampak az jsme se to dostali od posezeni u ouza za prekrasneho dne … ale neni posezeni jako posezeni.