Každý den je něčím nový. Letošní zima byla celkem teplá, slunečná i deštivá. Když svítí sluníčko, každý se raduje. Kdyby nepršelo, nikdo by si ho nevážil. A tak se tedy těším na každý déšť a každé sluníčko.
Hned po Novém roce jsme začli zkoušet s naší filharmonickou kapelou na březnový koncert. Kapela s novým dirigentem také změnila svůj repertoár, takže jsme (konečně) přestali hrát neustálé polky a valčíky od celé familie Straussů a začali hrát mně mnohem příjemnější kusy. I když změna dirigenta mě mrzí, neboť byl, i přes moje počáteční nesympatie, vlastně velmi charismatický.
A tak jsem zjistila, jak krásné dílo napsal například Šostakovič, jehož jazzovou suitu jsme nacvičili celou. https://www.youtube.com/watch?v=HJLCu_c8J-I
Hudba baví nejen mě, ale i mé děti, z čehož mám nesmírnou radost. Janis hraje na svoji milovanou příčnou flétnu třeba pět hodin denně, až kvůli tomu docela výrazně začal kašlat na školu, takže jsem mu musela pohrozit, že mu nedovolím hrát tolik. To by pro něj byl ten největší trest, tak se zase začal trošku snažit a já jen doufám, že první rok hudebního gymnázia proleze bez újmy na zdraví (mém, samozřejmě).
Ofélie si začala žít svým vlastním životem. Nikoho neposlouchá, když přijde ze školy domů, svlékne si ponožky, zavře se v koupelně pro hosty, kam si přinese knížku a několik panáčků a tam si tancuje nějaké své divoké tance a hraje hry, kterým nikdo nemá šanci porozumět.
Když jí řeknu, ať cokoliv udělá, můžu si být jistá tím, že ji po deseti minutách najdu zašitou v pokojíčku u knížky. Neplatí na nic vůbec nic. Abych děti motivovala k domácím pracem, vyrobila jsem jim takovou tabulku placených domácích prací. Janis se velmi snaží, a tak ji má popsanou skoro celou, protože si šetří peníze na novou flétnu, Ofélie sem tam něco udělá z čirého donucení a pak ji ani nezajímá, jestli jí práci zapíšu.
Když má hrát na klavír, ignoruje skladbičky Beyera a Oestena, které jí zadává paní Tina (ano, ta stařičká učitelka, která ji miluje), ale brnká si místo toho písničky od Svěráka a doprovází si je akordy, které ji v létě naučil jeden malý český kamarád. Z hudebky si na víkend nosí domů klarinet a cvičí na něj své skladby, zásadně žádné doporučené. Je neskutečně nepořádná (i když geny se asi nezapřou, nemá být pořádná snad ani po kom) a líná (dtto). Abych se nemusela rozčilovat, namluvila jsem si, že je umělkyně, těm se totiž nepořádek a lenost toleruje. Dokonce se to od nich snad i očekává. A tak už ji prostě nechávám být a doufám, že ji třeba vychovají knížky, kterých čte mraky, když já na ni už nestačím.
Zítra bude mít devět let a já vzpomínám, jak jí před šesti lety Adonis vyrobil domeček pro panenky. http://www.ostrovanka.cz/moje-miminko/ Ten pořád ještě má, ale skladuje v něm převážně svůj nepořádek a za žádnou cenu se s ním nechce rozloučit.
A já si uvědomuji, jakým darem je každý den, kdy se probudíme a jsme zdraví, protože život utíká tak nějak strašně rychle. A říkám si, že pokud děti žijí obklopeny hudbou a knížkami, pak se to snad nemůže dopadnout špatně.
Šťastná Ty žena, řekla by kněžna Hortensie. A hlavně proto, že si to uvědomuješ!
Jen pro přesnost: Nebyla to kněžna Hortensie (to byla slečna), ale kněžna Zaháňská….
kdo se skryva pod tim komentarem? nektere veci si clovek musi pripomenout, aby si je uvedomil. ja to akorat delam verejne:)
Za anonymem ke kněžně Zaháňské se skrývá spolupracovník spisovatelů z Korfu a Kalifornie Honza, který jen anonymem upřesnil text jiného anonyma. Psal jsem mail, ale vrátil se mi bez doručení. Sorry H.
Aha! Honzo zdravim. o je divne s tim mailem, zkusite poslat znovu, prosim??
Ten první anonym jsem byl já, Slávek z Turnerky
slavku, tak to je super! zdravim vas oba!
Díky za moc hezké psaní, milá zlatá. Děti obklopené hudbou, knížkami a láskou rodičů nemohou dopadnout špatně. A ty Tvoje určitě něco dokážou. Moc zdraví Irma
mila irmo, moc se mi libi osloveni mila zlata:))) !!! diky.
Vaše stránky mám v oblíbených a každé ráno se dívám jaké milé překvapení mě připravily a ne vždy jsem odměněna/žádný příspěvek/ ale dnes jsem se potěšila. Krásné a milé a jak se píše výše- radost ze života a z dětí navzdory prší-neprší si musíme uvědomovat a je bezva, že jste mě to Pavlo opět připomněla. Jak říkám často …jsme tu pouze na výletě….
Přeju krásné dny na Korfu a stálý optimismus
Moc dekuji, to je mile. Budu se snazit psat vic, ale nechci psat jen za cenu toho, abych neco napsala. A taky se nechci porad opakovat, coz asi chte nechte stejne delam:)
Milý článek co potěší jako to výjimečné březnové sluníčko /v těchto našich zeměpisných šířkách, že/.
🙂 zdravim te, buteo!! diky za navstevu!
Super clanek, Pavlo 🙂 Zda se mi, ze nase dcery jsou si velmi podobne – neporadek, desitky knizek, ktere se uz nikam nevejdou, Holubi dum misto Griega, ktereho se proste bez cviceni nenauci, jak ji marne pripomina pani ucitelka na klavir… A jeste bych k tomu v pripade me Sarky dodala uminenost, ale to Tebe mozna jeste ceka (Sarce je 11). Mej se hezky a taky myslim, ze si klidne muzeme tykat 🙂 Jana
jano, uminenost jsem zapomnela napsat:))) diky!!! jsem stastna, ze v tom nejsem sama.
Správně. Nenervovat se, užívat si krásných chvilek s rodinou, s přáteli, prostě jen tak. Radovat se z maličkostí kolem a nebýt morous. Opravdu ten život rychle utíká.
prave a zrejme starnu, protoze si to cim dal vic uvedmuju…
Velmi se těším na vaše články (mám „Ostrovanku “ v oblíbených). Je krásné si uvědomovat své štěstí . Jen malou poznámku k Oféliině systému ukládání věcí. Čím jsem starší, tím více si uvědomuji pravdivost rčení,že „Pořádek je pro blbce, bo.del pro inteligenty.“ :-))
jeee, diky, thassomile!! to jsem neslysela. ja znam jen – bordel v byte-zdrave dite:)
Pavlo tady u Vás je vždy dobře( většinou),mám to taky tak,každý den koukám na Vaše stránky,plus moje dvě dcery,bývalá manželka,současná přítelkyně a dalších pár známých.Prostě velký lobing za Ostrovanku.Hodně pohody a pošlete už to jaro k nám.
diky, ac nevim komu! ja myslela, ze u vas uz jaro davno je!! vsem byvalym, soucasnym a budoucim manzelkam, pritelkynim a znamym posilam mnoho pozdravu:)
Tak jsem se zase potěšila a zasmála a jako vždy zamyslela. díky
🙂
Zdravím i já se musím připojit k díkům za to že píšete tak mile o obyčejných věcech.Moje maminka říká bordel v bytě štastné dítě tak to Ofélii promińte však ona z toho vyroste.Mám moc ráda Vaše knížky a velmi se těším na novou .
diky. jestli bude po me, tak z toho nevyroste:))
Taky jsem měl dlouhé knížkové období a rodiče jsem – přestože jsme žili úplně normálně ve společném bytě – v tu dobu skoro nepotkával, nebo jsem si to aspoň neuvědomoval :-). Tak si troufám domnívat se, že to s Ofélií ve společnosti knížek a hudby nemůže dopadnout špatně, zvlášť, když za bublinou vlastních zájmů ji stále čeká láskyplný svět.
Pavlo, píšu zase jako anonym. Je problém poslat poštu ze seznam.cz, email.cz a dalších na Hotmail, který si filtrem chrání emaily a výše citované servery jsou na jeho black listu (zřejmě pokusy vyzobávat data), takže maily z těchto serverů se vracejí jako nedoručitelné s ohledem na onen black list. Zdá se, že problém trvá vždy delší dobu a opakuje se již pár let.
Honza
tak napiste prosim na pavla@otenet.gr
Taky mi neodešel příspěvek. . .
urcite. ja si pamatuju, ze jsem vlastne delala totez.
Jejda, a teď to jde. . . Je možné, že to je závislé na jeho délce?
Díky Pavlo za kouzelný článek. Budu asi opakovat, to co už napsali přede mnou, ale každý den klikám na Ostrovanku a čekám… Teď mám velkou radost! Jak milé, když děti dělají radost, navíc jsou- li hudebně nadaní! Já ač hudebnice, moje děti nadání nezdědily, jen mladší syn hrál vlastně na základce na flétnu, čímž udělal velkou radost mému tatínkovi, který pro něho upravoval populární písně a spolu je hráli. Velká radost i pro mě. Já si zase každý večer říkám, hlavně, že jsou zdraví, slušní, vystudovaní, nefetujou, nepijou, aspoň ne moc…! A nepořádek? S tím bojuje asi každá máma…ale pak si říkám, teď ať si to zase užijí jejich partnerky a pak maminky atd- koloběh života!
Zdravím celou Vaši rodinku na krásné Korfu, už se mi po něm zase stýská! Věra
Pavli hezky děti vedeš k hospodaření s penězi. Jinak si myslim, že máš super děti – spousty dnešních dětí jen sedí u compu, tabletu, mobilu popř. TV. Neví co je knížka, co je fantazie a rodičum maximálně hrají na nervy. A, že je Ofélie nepořádnice – mě do uklízení naši taky museli vždycky nutit a myslim, že to se mnou v dospělosti nedopadlo nějak hrozně – nebrodím se doma „bordýlkem“:-). Po škole jsem byl nějakou chvilku v Německu a tam mě vyškolili co je to Sauberkeit. Jo a též jsem se naučil mít rád i deštivé dny(možná i proto, že letos jich moc není). Ostatně komu vadí nechť si udělá výlet na Saharu a třeba zjistí, že i déšť je moc fajn.