Onemocněla mi kamarádka a kolegyně. Ten den se jí to tak nehodilo, ale nedalo se nic dělat, prostě nevstala z postele.
Ten den byl šílený. Dvě letadla, která měla přiletět a na která jsem místo ní čekala, měla šestihodinové zpoždění. Na letišti musel někdo z nás zůstat, aby chudáci turisté, co už byli odbaveni na cestu zpět do Čech, tam nezůstali sami.
Sedly jsme si s pár kamarádkami do baru na kafe, uvnitř letiště zapnutá klimatizace na plné pecky, že se mi dělala husí kůže. Jedno kafe, druhé a třetí, i když máme na letišti slevu, do tří do rána tu zřejmě nechám majlant.
Do mikrofonu hlásíme neustálé změny. Nikdo nic neví. Všude strašný chaos. Tisíce anglických turistů posedává na trávníku před budovou letiště v padesátistupňovém vedru, dovnitř se totiž nevejdou.
Konečně sedá jedno letadlo. V 9 večer místo tří odpoledne. Z letadla se hrnou desítky natěšených rodičů s dětmi, kteří jsou po nekonečných hodinách čekání už na pokraji svých sil. Já také. Mám ale před sebou ještě 10 hodin.
Následující chvíle pomáháme znuděným pozemním letuškám odbavovat další letadlo. Odbavovací paní se tváří, jakoby na letišti strávily už prinejmenším dva dny a kromě kyselého citronu neměly už delší dobu nic k jídlu. Vyfukují cigaretový kouř na naše turisty a naštvaně se ptají, kolik mají zavazadel.
Noc je docela klidná, ale nudná. Čekáme na další zpožděné letadlo a nikdo netuší, kdy dorazí. Před letištní halou se vyrojilo hejno komárů. Koušou mě i přes halenku. Kupuji si vevnitř v kiosku ledový čaj a vycházím z té zimy vevnitř do teplé noci. Otvírám si čaj, do kterého mi v tu chvíli spadne holubí trus. Ano, přesně do otvoru té čerstvě otevřené lahve. Kdyby mi to někdo vyprávěl, nevěřila bych tomu. Čaj za dvě Eura vyhazuji do koše a jdu si umýt postříkané ruce.
V půl čtvrté konečně sedá další letadlo. Lidé jsou tak unavení, že se nezmáhají ani na žádné nadávky, jen jdou tiše a poslušně ke svým autobusům, které je rozvezou do jejich hotelů. Mám před sebou hodinu cesty autem na sever, abych je ubytovala a pak zase hodinu nazpět. Přemýšlím, jestli to zvládnu, aniž bych usnula za volantem. Nezvládnu, pojedu s nimi autobusem a nazpět už se snad nějak dostanu.
V pět ráno je vyložím na pobřeží. Začíná pomalu svítat. Slunce se za chvilku vyhoupne z pod albánských hor a začne svým žárem spalovat celou krajinu. Zatím je ale zima. Alespoň mě. Celá se klepu, snad z klimatizace, snad únavou. Ulehám na břeh moře. Svléknu si lodičky a rozbolavělé nohy namáčím do teplého moře. Usínám, nechávám se ukolébat mořským příbojem. Doufám, že neusnu na dlouho, musím se ještě dostat zpátky a za dvě hodiny zase začínám.
Hned je mi jasnější proč se tomuto odvětví říká turistický „průmysl“. No nezávidím ti.
No jeje to musi mit Adonis radost kdyz se takhle poflakujes po nocich 😀
sneczech: jako vsechno, i tohle ma svoje plus a minus… nekdy je to fakt prima, i kdyz chystam prave pokracovani serialu o ceskych turistech…
nikos: no, kdyz je to placeny, tak to adonisovi tak neva:))
Tak na tomhle opravdu není co závidět…ale jsi dobrá,že to zvládáš
Tvé vyprávěnío zážitcích horké noci /to mi něco připomíná/, se mi moc líbilo. Už se těším na další /Ty též?/
Pokud jde o toho holuba, můžeš si být aspoň jistá, že víckrát v životě se Ti to už nestane. Netrefí se…
Teeda pořádně namáhavý den. No jen to aspoň zavře pusu lidem, kteří řikají, že ti delegáti se stejně jen půlku dne flákaj u moře. A s tím holubem, to je teda taky síla, nevěřila bych, že je to vůbec možné. No ale hlavně ti přeju hodně síly do další dní
uf to je teda narocne…uplne na me jde unava 😉
Úplně mimo mísu
se ptám, zda slavíte svůj svátek zítra jako v Česku nebo se na Korfu slaví někdy jindy? Pokud zítra, tak přeju vše dobré …A článek je tak plastický, že tam sedím s těmi turisty (mně by se to zpoždění určitě totiž nevyhnulo, moje rodina však v úterý ráno odletěla na čas).
Čekání
Před 10 dny jsme strávili noc na letišti v Soluni čekáním na řádný ranní spoj do Vídně bratru 6 hodin. V klídku bez nasr… českých krajanů,… Vlastně naprostá pohodička 🙂
jak tohle zvladas s rodinou? obdivuju te. a preju, aby turisti moc nenervovali..:)
verca: kazda prace ma holt neco…
buteo: ja moc ne, popravde bych radeji jine zazitky horke letni noci, nez na letisti.
sauvignon: to jo, na to mozna muzu vsadit ty pruvodcovsky botky.
terezula: to bylo jen vyjimecne, jinak se delegati samozrejme vali celej den na plazi:)) nebo…ne?
leni: ja kdyz jsem si to pak precetla, tak na me sla taky unava. ufff…
nuli: ja svatky vlastne neslavim, ale par lidi mi pralo k patku a vam diky. tady mi obas lidi preji na petra a pavla 29.6. jinak moje jmeno tu neexistuje.
petr: oni ale vlastne byli docela v pohode, opravdu prekvapive v pohode, ze jsem sama nechapala.
melounek: odjela mi maminka a prijela mi uzasna kamaradka-chuva. takze to zvladam v pohode.
Tak už vím
Tak už vím proč jsi tak málo na skypu, teda děs a hrůza, úplně to letiště vidím, ale to vedro si asi nedokazu představit. Mne bylo vedro už v květnu. Ten holub to je hustý, ale mám taky jeden takovej… Vlastně více ale jeden libovej a ver nebo ne naopak, bylo přes den -10¤C a v těch dnech v noci -20¤C v Cechach. Takže podobné. Zdraví PRE cd už snad zítra dodělám. JáSu (z Moravy) HATEMAN
HATEMAN::))))
Znám to
Tak toto taky přesně znám. Proto jsem z cestovního ruchu odešla. Nějak ta moje povaha přestala zvládat tento stres. To, že klienti jsou schopný na Vás křičet, že za to zpoždění můžete vy a kde že je ten autobus apod. klidně ve dvě ráno, moc dobře znám. A pak na konci pobytu Vám řeknou, že by se chtěli mít taky jako delegáti. Celý léto u moře… To, že je tam nějaká práce, nějak nevidí. Když se tak nad tím zamýšlím. Nesnáším turisty:-) A proto zas letos na Korfíček jedu:-) ale tentokrát jako turista. Jsem zvědavá na delegáta:-)