Cestovní ruch není nikdy klid…
Jedna rodinka si ode mě ve středu koupila letenky za sníženou cenu, a odlet byl v pátek. Tak jsem jim poslala formulář k vyplnění, ale přišel mi zpět jen s jedním jménem. Abychom vše vyřídili rychle, prosila jsem maminku od rodiny, ať mi další jména a data narození napíše do zpráv, že si je doplním, ať se zbytečně nezdržujeme.
Když jsem doplňovala datum narození jednoho z dětí, někdo mi asi zavolal či po mně něco neodkladného chtěl, a já prostě odklikla formulář, zkopírovala jména a data narození a odeslala objednávku.
Letenky přišly druhý den ráno, tak jsem přeposlala klientům, aby měli klid v duši, a věnovala se dalšímu milionu činností najednou.
Ve čtvrtek (zde je fakt důležité si všimnout dne a hodiny!!) mi po třetí hodině odpoledne píše maminka od rodiny, že je na letence nesprávně uvedeno datum narození dcery, které je šestnáct, ale má tam rok 2024! Mrkla jsem na to, a vážně! Dítě bylo systémem nastaveno jako infant, tedy jako miminko bez nároku na sedadlo.
Okamžitě jsem žhavila dráty, abych zjistila, že další místo na ten let už v letadle není. A prostě 4 letenky už nejsou nikde. Jediná možnost by byla, kdyby dnes dva z rodiny letěli z Brna a ti další dva zítra z Prahy.
„Jak daleko jste od letiště v Brně?“ Zeptala jsem se maminky s hrůzou v hlase. „Asi půl hodiny autem,“ odpověděla neméně vystresovaně. (Existují náhody?)
Můžete se okamžitě sbalit a být s jednou dcerou na letišti za hodinu? Letadlo odlétá za tři hodiny a jsou tam dvě poslední místa.
„To asi ne, my se nechceme dělit, a to by asi bylo složité…,“ maminka polykala slzy, které se jí, celkem pochopitelně, draly z očí.
Tak nic, to je jasné. Kdo by byl takhle super flexibilní, že by se okamžitě sbalil a odjel a nechal zbytek rodiny odletět jiný den a z jiného letiště, a stejně tak se zase vrátil?
V duchu jsem si spočítala, kolik mě tahle chyba bude stát za letenky a jejich ubytování, které si zaplatili sami přes booking, a peníze by jim nevrátili. No, co vám budu povídat, veselo mi tedy nebylo, ale hlavně jsem si představila tu rodinku, která se těší na prázdniny, a nakonec nikam nepojede, protože další termín, který by byl volný, už zasahuje do školního roku.
Najednou do telefonu promluvil tatínek: „Tak manželka už se balí, ale kam dnes v noci s dcerou půjdou?“
Ani vteřinu jsem nepřemýšlela a vyhrkla: „No přece k nám…“
A pak už šlo všechno ráz na ráz. Během deseti minut se podařilo vyměnit letenky, maminka s dcerkou se sbalily, tatínek nasedl do auta a šlápnul na plyn, na letiště dorazili právě včas, moje milá slovenská kamarádka, která měla zrovna půjčené moje auto, je vyzvedla na letišti a přivezla až k nám, a pak už bylo všechno fajn.
Katka a její šestnáctiletá dcerka u nás v Kerkyře strávily dvacet čtyři hodin jako doma. Stejně jako my se nevyspaly kvůli vedru ani pod větrákem, ale vzaly to statečně, a druhý den po snídani vyrazily do města, a pak se šly vykoupat do moře, a pak přišel Adonis na chvilku z práce a uvařil jednoduchý oběd, kterému říkaly večeře 
, a za tu krátkou dobu jsme se opravdu spřátelili, Katku naučili pít retsinu se sodou, a slíbili si, že se zase někdy uvidíme.
, a za tu krátkou dobu jsme se opravdu spřátelili, Katku naučili pít retsinu se sodou, a slíbili si, že se zase někdy uvidíme.A já jsem v duchu děkovala Bohu za nejflexibilnější rodinku světa, za to, že si všimli téhle chyby, kde bylo jedno číslo špatně, zavčas, protože kdyby dojeli až do Prahy na letiště, nikam by neodetěli, že shodou okolností bydleli tak blízko brněnskému letišti, odkud letělo letadlo s dvěma prázdnými místy, a taky za to, že tohle, zpočátku nemilé dobrodružství, vzali nakonec všichni jako bonus.
A tak večer, když si je vyzvedl manžel s druhou dcerkou u nás v centru, místo, aby mi otloukl kufr o hlavu, přinesl mi dárek, a pak jsme se všichni objali a rozloučili a já věřím, že jsme se neviděli naposledy. Díky moc Katerina Tuma a celá vaše skvělá rodinko! Ať se vám tu líbí
Vzhledem k tomu, že cestuji většinou sám, tak jsem schopný dopustit se cestou leckteré špatnosti. Ostatně sám sobě už jsem leccos spískal, např. když jsem si nechal uletěl přímé letadlo do Prevezy a druhý den jsem absolvoval zážitkovou cestu na Lefkadu napřed letadlem přes Athény, pak večerním autobusem na ostrov a nakonec finiš taxíkem ve tři v noci po ostrově :-). Ale pokud jde o celou rodinu, nemůžu soudit, tam už bývá hlas opatrnosti silnější; každopádně bych se ji ale asi snažil přesvědčit, protože zážitky, se kterými nikdo nepočítal, jsou na cestách většinou to nejzajímavější a nejnezapomenutelnější :-).