Moc děkuji za laskavé komentáře. Jak jsem se právem obávala, facebook a chytrý telefon jsou zkázou lidstva a tvůrčího psaní, takže jsem získala nejen značnou závislost na těchto mnou nejvíce odříkaných zdrojích zábavy, ale také ničím nepodložený dojem, že když dávám na facebook fotky Korfu téměř denně, ať je léto či zima, nemusím už tolik psát na blog, protože všichni automaticky vědí, co se tu děje, což samozřejmě nedává žádný smysl.
Takže načaté a nedopsané historky zkusím vyprávět popořadě. Čtečku jsem si pořídila za podpory mých rodičů loni k narozeninám. Protože jsem líná číst jakékoliv recenze, rady a návody až do konce, měla jsem strach, že když si pořídím kindle přes německý amazon, nebude mít podporu češtiny (což mi někdo řekl nebo jsem to někde vyčetla, ale zřejmě nedočetla do konce) a já jsem si to vyložila tak, že se mi tedy nebudou správně zobrazovat česká písmena, čímž by pro mě čtečka ztrácela veškerý smysl. Tak jsem si ji do Řecka objednala přes českou Alzu, zaplatila asi o 700 kč víc, nekřesťanskou částku za poštovné a zjistila, že se vůbec v ničem neliší od té z Německa, tedy kromě ceny, samozřejmě. Ale za blbost se, jak známo, platí.
Čtečka je věc úžasná, zvlášť pro ty, kteří prostě nemají tu možnost se zásobovat knihami v rodném jazyce, když žijí v cizině. Ano, trošku mi sice chybí listování papírovými stránkami a vůně knih, ale i přesto jsem nadmíru spokojená.
S telefonem to dopadlo tak, jak asi všichni očekávali. Dala jsem uplakané sbohem svému Nokia clubu, ve kterém už jsem zbyla stejně téměř sama, a řekla si, že není čas na falešná hrdinství a že to zkusím (i když jsem měla tak trochu pocit, že zrazuju své ideály, něco jako kdybych šla najednou ve svých čtyřiceti dvou letech na diskotéku, nebo začala volit KSČM…). Výhody chytrého telefonu jsou samozřejmě nepopiratelné, ano, je to skvělý přístroj, hezky fotí, ale pro lidi, kteří mají sklony k závislostem jako já, je to tak trochu cesta do pekel, ale to bylo jasné předem.
Adonis tohle nechápe. Neumí totiž komunikovat jinak, než telefonicky. SMSky posílat kdysi uměl, ale už to zapomněl, email nemá, facebook ani skype ani jiné komunikační kanály nezná, a tak si čte akorát noviny, sleduje počasí a občas si pouští na youtube jakési vojenské písně z Druhé světové. Takže moje idea, jak spolu budeme moci bezplatně komunikovat, když budu v cizině, vzala za své.
Jinak Adonis stále peče chleba (opravdu jsem nevěřila, že tato vášeň vydrží déle než jednu sezónu, ale spletla jsem se), vaří (k narozeninám mi uvařil chobotnice na šalotkách a zároveň dodal, že je to můj narozeninový dárek, protože chobotnice jsou prý strašně drahé – není nad romantické manželství), ale vzhledem k tomu, že vím, že na dárky prostě není a vaří mi s láskou, beru to jako velký dar, který se v obchodě koupit nedá.
Ofélie mi k narozeninám napsala krásné přáníčko, o které se musím podělit:
Nejlepší maminko na světě!
Narozeniny má maminka naše
Ta co dělá nejlepší vločkové kaše
Doufám, že budeš zdravá a šťastná jako teď
A budeš vždycky mít ten úsměv sladký jako med
(nic lepšího mě nenapadlo). Tvá Ofélie
A tak i když je z básně jasné, že jako kuchařka obstojím převážně pouze při výrobě vločkové kaše (ale naštěstí tu máme tatínka), zdá se, že mě Ofélie má ráda i přes drobné nedostatky.
Janis se celou dobu tváří, že se ho žádné oslavy nedotýkají. Z tepla své postele na mě houknul po ránu, když jsem ho chtěla probudit, „hodně štěstí, zdraví…“ a zase usnul. Dnes ale přišel ze školy a rádoby nedbale na mě hodil jakýsi igelitový pytlík, ve kterém byla…. ping pongová pálka. Byla jsem upřímně dojatá (částečně tím, že se zřejmě ode mě naučil dávat dary, které jsou ku prospěchu i jemu samotnému), že můj zdánlivý drsňák na mě přece jen nezapomněl.
Připojuji se ke gratulantům! Hlavně zdravíčko, to je fakt důležitý. . . .
A taky přeju hodně úspěchů v pinčesu!
diky, ale zda se, ze synek ma znacny naskok ze skolnich prestavek, coz uz asi nedozenu…
Mila Ostrovanko, hodne stesti, zdravi a proste vsechno nej.
Dovoluji se zeptat, zda by bylo mozne napsat neco o Vasem seznameni s Adonisem. V jednom ze svych starsich prispevku bylo napsano, ze se k tomu treba jednou dostanete, tak me napadlo, ze treba uzral cas.
Doufam, ze se na me za mou troufalost nezlobite:-)
S pozdravem,
Jana
jasne, ze nezlobim. ja jsem o tom psala ve sve knizce sonjin denik (tady vpravo na blogu na nej muzete kliknout) a mela jsem dojem, ze i ve svem druhem blogu sonja bloguje, na ktery muzete kliknout nahore na liste, ale nemuzu to dohledat.
a tak to sem mozna nekdy napisu:)
Příprava vločkové kaše je krásná disciplína! 🙂 Takové dárky, to je prostě jedna velká radost!
🙂
Jééééé. Šťastná manželka a mamka! Uměla jste si dobře vybrat a vychovat. Jen si je všechny hýčkejte!
no, ja spis cekam, ze budou hyckat oni me:))
Ono to bude asi tím, že vše co jsi dělala a děláš, děláš ráda. No nejvýš bych u Tebe stavěl asi krásnou vlastnost, že se dokážeš náramně těšit s těch nejmenších maličkostí. Znám baby, co se nakonec nelíbí barva na darovaném autě. Jo, nemusím listovat, Tvoje hlubší seznámení s Adonisem si pamatuji navždy – cesta kolem hřbitova v noci nebo tak nějak?
Dnes se naši sněhuláci /co mám na úvodním obrázku/, začali chovat jako malomocní, každou chvíli jim něco upadne. Ať se vše daří
tak na hrbitov si nepamatuju. mozna mas lepsi pamet nez ja, klobouk dolu! (i kdyz ono to zas neni tak tezke mit lepsi pamet nez ja:)
Já myslela, že seznámení bylo v nemocnici kvůli tlumočení někomu. Aspoň tak jsme si to vykresila, pokud to nepsala sonja.
ty jsi uplna bystrouska!!!! 🙂 mas pravdu. cetlas to ale v knize nebo na blogu sonji?
Znáš to Pavli,jeden dělá to a druhý tohle a všichni udělají moc.Je vidět,že doma Tě mají všichni rádi a tak to má být.A nejen doma.Taky se snažím zdokonalit v těch vymoženostech,ale zatím horko,ťažko.Ty je ale potřebuješ,je to tvoje profese.Ale,jaro se blíží,bude veseleji.
🙂
No vidíš Pájo – všeci myslí na tvé zdraví – Adonis zdravou večeří, Ofélie zdravou vločkovou kaší a Janis sportem. 🙂 Jináč básničky Ofélie mě vždy baví – jsou super.
dakujem za dokoncenie nacatych historiek. vsetko najlepsie k narodeninam (42? zmysel zivota?) a prajem vela stastia v zivote a sebecky aj aby sa Ti darilo v pisani.
diky, stefane. ptas se me na muj smysl zivota? nebo to byla jen otazka patrici k tomu veku? jestli se ptas, budu to muset poradne promyslet. pozdravuj rodinku.
ahoj. nechcem na forach diskutovat o zmysle zivota. je jedna taka prima kniha od pana Douglasa Adamsa, kde zostrojili obrovsky pocitac, ktory cele roky pocital a potom odpovedal na otazku zivota, vesmiru a vobec slovom Styridsatdva. vedci sa opytali pocitaca, ako presne pochopil otazku a ten povedal, ze otazku zivota nevie vypocitat, ale moze navrhnut obrovsky biopocitac, ktory sa k nej dopracuje. a tak vznikla zemegula.
je to taky celosvetovy vtipek, ze ked sa spomenie cislo 42 tak niekto spomenie otazku zivota, vesmiru a vobec. napr. ked sa spytas google, siri alebo wolfram alpha na zmysel zivota. skus skopirovat do google: „what is the answer to life, the universe and everything?“
Vše nejlepší a ať se daří!!!
Mila Ostrovanko,
tesim se, ze sem historku seznameni s manzelem napisete; at hledam, jak hledam, tak ji (stejne jako Vy) nemuzu v blogu sonja bloguje dohledat.
Krasny ctvrtek a odpocinkovy vikend.
Jana
Milá Pavlo,
netrpělivě vyhížím Váš blog a ejhle, už je tu!!! Moc rádi s mužem čteme o Vaší milé rodince a o celém Korfu. Byli jsme tam 2x a letos se opět chystáme a už teď se nemůžeme dočkat, až se s Vámi setkáme na letišti!
Dodatečne Vám přejeme mnoho pohodových dnů s vašimi blízkými a doufám, že už Ofélie umí další písničky z českých zpěvníků Já, písnička…pozdravujte ji od nás.
Vaše věrná čtenářka a milovnice Korfu Věra
Odpovědět